Starosta casterbridgeský
Thomas Hardy
Tato kniha popisuje životní příběh Michaela Henchorda. Ve svých 21 letech se se svou manželkou a malou dcerkou vydal hledat práci. V opilosti svou manželku i s dítětem prodal za pět quineí námořníkovi Newsonovi. Ráno, když vystřízlivěl, svého činu litoval, ale svou manželku již nenašel. Složil slib, že dalších 21 let se nenapije alkoholu. Za dvacet let se vypracoval na starostu města Casterbridge a váženého obchodníka se senem a obilím. Po dvaceti letech se v tomto městě objevuje jeho žena s dcerou...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1972 , OdeonOriginální název:
The Mayor of Casterbridge, 1886
více info...
Přidat komentář
Téměř žádný román viktoriánské doby nezačíná s tak silným příběhem - Michael Henchard se opije a prodá svou ženu a dítě neznámému námořníkovi. O 18 let později se jeho žena vrací a nachází ho jako vysoce postaveného starostu v Casterbridgi. Kniha plná postupně odkrývaných tajemství a když už se zdá, že je vše na dobré cestě, opět zasáhne osud a přichází tragédie za tragédií.
Hardyho největším tématem jeho románů je nešťastný osud a determinace hlavních postav od samého začátku příběhu. Hardy byl znám jako pesimista a mistr tragédií. Téměř žádný z jeho románů nekončí šťastným koncem (kromě Daleko od hlučícího davu a Pod listnatým stromem).
Nádherné čtení, kde je popsán fiktivní život maloměsta, malebné krajiny a měnící se charakery lidí.
Při čtení této knihy dokázal Thomas Hardy ve mě vzbudit neustálou zvědavost jak se bude děj dále vyvíjet a vždy při další a další zápletce vyvolat úsměv na tváři, protože se kolikrát zdálo až nemožné co vymyslel. Knih je krásná.
„Radši bych měla prodat všechnu tuhle parádu a koupit si místo ní gramatiku, slovníky a dějiny filosofie.“
Hlavní zápletka je velmi lákavá. Manžel prodá v opilosti manželku i s malým dítětem námořníkovi. A protože svého činu lituje, tak přísahá, že se alkoholu nedotkne celým 21 let. Dotáhne to až na starostu. … A teď můžete hádat, kdo se asi ve městě Casterbridge po 20 letech najednou objeví:-) … O dějové zvraty není rozhodně nouze. Nejednou mě vývoj událostí překvapil. Ale ke konci už mi to přišlo malinko překombinovaný.
K žádné z postav se mi nepodařilo vyloženě najít cestu. Nakonec mi byl nejsympatičtější Michael Henchard, onen starosta casterbridgeský, o kterého tu šlo v první řadě. Nevím, do jaké míry je to způsobené překladem, ale vylíčení charakterů jednotlivých postav mi přišlo prapodivné. Nedokážu úplně vyhmátnout, proč jsem to tak vnímala. Nejspíš to bude tím, že jsem měla problém uvěřit, že určité jednání postav bych si měla vykládat tak, jak mi bylo podsouváno. Při čtení mi na mysli vytanula dvojkniha Na plechárně/Sladký čtvrtek a vzpomínala jsem, jak zdařile o 60 let později J. Steibeck svoje lidičky vykreslil. Pořád je nosím v paměti. Ale obávám se, že na Hardyho postavy po krátké době úplně zapomenu. I když osudy Susan, Elizabeth-Jane, Donalda, Lucetty a dalších byly velmi dramatické a osud je nešetřil.
„Není rychlejší cesty k vážnému zamyšlení nad vesmírem, jenž nás obklopuje, než noční bdění u nemocných.“
Z mého pohledu se mi nesnadno chápe popisovaná morálka. Hlavně co se milostných vztahů týče. V tomhle jsme se fakt dost posunuli:-) … O kolik jednodušší by to postavy měly, kdyby znaly text naší svatební písničky The key to her heart od Reubyho:-) Nejednou mi hlavou při čtení proběhla ze zmíněné písničky následující slova „You come clean from the start, laying down all your cards“
Některé popisy jsem si užívala, líbilo se mi, že se přede mnou postupně dotváří obrázek jednoho fiktivního městečka. A některé popisy se mi četly hůře, ztrácela jsem pozornost. To se mi stávalo spíš ze začátku, tak mi jenom asi déle trvalo, než jsem si na ně zvykla:-) … Časté biblické odkazy mi nic moc neříkaly. Že neznám dostatečně biblické postavy je ale můj problém, ne autorův. Když Starostu casterbridgeského psal, tak na tom lidé se znalostí Bible byli určitě lépe.
Přes určité výhrady hodnotím knihu vysoko. Zajímavý příběh, který je plný neuvážených rozhodnutí a nevyřčených tajemství. Přiznávám, že jsem byla párkrát dojatá. Můj 1. Thomas Hardy a věřím, že ne poslední. K němu mě nasměrovala J. C. Oates svou knihou Nesvaté lásky a já jí tímto děkuji:-)
PS. Panák obilí není totéž jako mandel. Rozhoduje počet:-)
Můj první Hardy. Už začátek je zajímavý a po události v hospodě jsem čekal, že zbytek stran bude o hledání; všechno se ale odehrává jinak a děj je nepředvídatelný, to se mi líbilo. Postavy jsou dobře prokreslené, konec velmi silný.
Už je to jasný, s panem Hardym jsme si do noty nekápli. Příběhu škodí hlavně to, že byl původně psán pro noviny na pokračování a je to znát v tom nejhorším slova smyslu (kupodivu třeba u Pickwicků mi to ale nevadilo) a i jinak příběh trpí stylistickými nešvary, kterých si všímám u děl z 19. století (zmiňování důležitých okolností až bezprostředně předtím, než jsou pro příběh potřeba, i když by bylo stylisticky lepší nenápadně je tam propašovat už dávno předtím atd.). No, nemůže být každý den posvícení...
Až zavřené knihovny mě přivedly do knihovny mých rodičů. Tam vám je pokladů! A řadím mezi ně i Hardyho a jeho Starostu.
Velmi příjemná změna stylu psaní, než na jaký jsem zvyklá. Líbilo se mi vylíčení prostředí, postav a jejich charakterů, o zápletky nebylo nouze a ve finále na vás dýchne až téměř románová tragédie.
Knihu jsem si užila díky všemu, čemu je od současné tvorby jiná.
Ach ten Michael Henchard! Ještě více než prchlivost, charakterizuje jej lidskost. Je to nejspíš Hardyho vůbec nejcharismatičtější postava. Takový Farfrae je proti němu skutečně floutek...
Románu bylo vyčítáno, že obsahuje až příliš mnoho zápletek a zvratů, ale vycházel, jak bylo tehdy zvykem v nedělní příloze a Hardy chtěl ve čtenářích udržovat napětí. Nakonec tento literární nástroj se dodnes v angličtině nazývá "cliffhanger" podle situace z jiného Hardyho románu na pokračování (A Pair of Blue Eyes), kde na konci jedné kapitoly nechá autor hrdinu viset na skále...a ty si čtenáři počkej do dalšího týdne jak to dopadne!
Když už jsem se ale nedal odradit předsudkem vnímajícím podobnost s telenovelou, román na mě zapůsobil mocným dojmem. Hardy opět hluboce zapojuje psychologii a svou svéráznou filosofii. Myslím, že je to v XVI. kapitole, kde cituje romantického básníka Novalise: "Charakter člověka je jeho osud". Ve skutečnosti tohle najdeme už u Herakleita, ale to nic nemění na tom, že o Henchardovi platí tento výrok plnou měrou a tento "muž pevné vůle", jak zní podtitul knihy, musí vypít pohár hořké pravdy až do dna, přestože s postupem času svůj charakter dokáže čím dál tím víc reflektovat.
Román z roku 1886, ale dramatu je tam víc než v Keeping up with Kardashians. Velmi chytlavý příběh obchodníka s obilím Hencharda, který v opilosti prodá svou manželku a dítě. Líbilo se mi, jak se jeho postava vyvíjela a stal se z něho nakonec celkem citlivý a milující člověk.
Poprvé jsem na Hardyho narazila u filmu ,,Daleko od hlučícího davu”, po filmu jsem si řekla, že si tento jeho román musím přečíst. Viktoriánské období mám velmi ráda a určitým způsobem mě příběhy z tohoto období fascinují. Čirou náhodou jsem na něj poté narazila v antikvariátu v části, kde se knihy prodávají za 10 korun. Kniha byla skvělá a nezklamala!
Toto léto jsem opět zavítala do stejného antikvariátu a světě div se - další Hardy za 10 korunu. Tentokrát Hardyho kniha, o které jsem nikdy předtím neslyšela, ale věděla jsem, že bude stejně skvělá...a taky byla! Umí mistrovsky vykreslovat atmosféru a prostředí a myslím si, že by měl patřit mezi spisovatele povinné četby. Vřele doporučuji dále!
Četla jsem verzi z r. 2011, nakl. Gasset
Jako kniha se to četlo docela dobře. Ale děj je předvídatelný (až na výjimky). Často se objevují postavy "zčista jasna", např. Newson, který byl "mrtvý". Nepohodlné postavy "umírají". Asi bych to podruhé číst nemusela. Ale hlavní postava byla vykreslená zajímavě.
První stránky knížky považuji za jeden z nejlepších románových začátků. Mladí manželé s dítětem dojdou vyhládlí do města a na trhu si dají ovesnou kaši....
V dalších částech jsem měla neodbytný pocit, že sleduji operetu. Tolik omylů, náhod a lží (úmyslných i neúmyslných), které děj víc zamotávají než posouvají.
A přesto je to napsáno skvěle. Život ve venkovském městečku od centra po předměstí od chudiny po radní od práce na poli po sobotní trh.
A poselství celé knihy shrnul Hardy poslední větou:"Štěstí není ničím víc než nahodilou epizodou ve všeobecném dramatu utrpení."
Není to veselá knížka a nekončí třeskutým happy-endem, ale za přečtení rozhodně stojí.
Milé překvapení, netušil jsem co si půjčuju v knihovně na nádraží. Je to přípěh, který je na hraně toho, co by se mohlo stát a toho co je neuvěřitelný.
Už dlouho jsem se na tuto knihu chystala, protože mne před dávnými lety nadchnul stejnojmenný britský seriál s úžasným Alanem Batesem v hlavní roli ( slovenský dabing) a musím konstatovat, že i z knihy jsem okouzlená. Hardy umí opravdu mistrovsky vykreslit atmosféru malého anglického městečka a malebné přírody venkova, působivě charakterizovat postavy příběhu tak, že to na čtenáře musí emočně silně zapůsobit. Krásný čtenářský zážitek.
Krásna ukážka toho, ako funguje vzťah/zákon príčiny a dôsledku, ako nikto pred ničím neujde. A tiež toho, že byť tvrdohlavým a pyšným sa nevypláca.
Chudák Henchard! Po jednom nerozvážnom rozhodnutí v opitosti (hoci ho oľutoval, no dôsledky nezastavil) dostať viacero šancí na opravu (teda môcť sa rozhodnúť inak v obdobných situáciách) a temer žiadnu nevyužiť! A ak, tak neskoro. A ešte aj umrieť v zatrpknutosti a opustení. Nemohlo mi ho nebyť ľúto, hoci tak to chodí - čo zaseješ, to zožneš.
Pre mňa šlo o prvý román autora a príjemné zoznámenie sa s jeho postupmi, štýlom, výstavbou (niekedy až trochu prekombinovaného) príbehu, vykreslením charakterov, opismi prostredia (starobylého anglického mestečka s kde-tu roztrúsenými pozostatkami rímskych stavieb) a gradáciou deja, hoc mnohé zápletky boli predvídateľné. Pútavosť príbehu zabezpečuje aj sympatizovanie s vlastne všetkými hlavnými postavami (či už je to samotný Henchard, kráčajúci z blata do kaluže, čestný, rozvážny a citlivý Donald Farfrae, prostá Susan, na sebe pracujúca a poctivá Elizabeth-Jane, koketná Lucetta alebo chápavý námorník Newson), ako aj fakt, že nikto nie je opisovaný ako vyložene "zlý" či "dobrý", jednoducho je, koná a dostáva späť to, čo dá.
Príbehy jednotlivých hrdinov mimovoľne spôsobia zamyslenie sa nad vlastným životom a hľadanie paralel s ním. A čo je najdôležitejšie - aj predsavzatie rozhodovať sa vždy ruka v ruke s intuíciou a zo srdca. A takýto presah má veru literatúra spôsobovať.
Autorovy další knížky
1981 | Daleko od hlučícího davu |
1956 | Tess z d'Urbervillů |
1975 | Neblahý Juda |
1975 | Starosta casterbridgeský |
1975 | Lesáci |
Kniha, kterou jsem prvně četla jako -náctiletá a zanechala ve mně hodně dlouho pocit jakési bezmoci. Nyní, při probíráná rodičovské knihovny a vyřazování, co do veřejné knihovny a co k sobě , jsem se ke knize vrátila. Z počátku jsem příběh znovu prožívala, spoustu okolností jsem pozapomněla a čtení bylo na pohodu. Pak se cosi změnilo a já nebyla schopna dočíst - Henchard mi byl zpočátku ukrutně nesympatický, jsem jiná povaha, než manželka, která se takhle poddá - tu jsem přes velkou lítost prostě nepochopila. Ale vím- jiná doba, než ve které žijeme.
Konec už mi připadal prostě divný, možná tím, že jsem knihu v mládí četla , i když přiznávám, že jsem podrobnosti děje dávno zapomněla . Za mě hodně nepravděpodobný, takový limonádový konec. Tak nevím, 5* hodně 3 *zas k popisu událostí a charekterů málo. Takže 4*... ale jak říkal náš matikář ve škole...." Máš takovou lepší pětku"....