Šťastný věk / Paní Hjeldová
Sigrid Undset
Ústřední postavou obou románů je mladá žena Uni s uměleckými sklony, která touží uplatnit své nadání, ale není o svém talentu natolik přesvědčena, aby se zřekla lásky a rodinného života. Vzdává se tedy umělecké dráhy a po letech šťastného rodinného života však dospěje do období, kdy vyvrcholí její vnitřní konflikt mezi touhou po uměleckém uplatnění a rolí manželky a matky. Nakonec přijme roli obyčejného řadového vojáka, který nesmí zběhnout ze svého životního postu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1970 , Československý spisovatelOriginální název:
Den lykkelide alder a Fru Hjelde, 1949
více info...
Přidat komentář
Tiež som na knihu náhodou natrafila v podobnom životnom období, v akom sa nachádza hrdinka, aj keď samozrejme netrpím takou biedou, ale aj tak ma prekvapovalo, aká je neuveriteľne súčasná. Tak či tak, Undsetovej psychologická presnosť a akási neochota romantizovať robia z týchto próz naozajstné majstrovské kúsky. K tomu severská príroda - popis polárnej žiary v druhej časti, keď Una večer vyjde z chaty, je proste úchvatný.
Nazdárek kašpárek literární rodino,
dnes se společně podíváme na dvojitý román z těžkých a tvrdých dob, kdy ještě neexistovaly playstationy. Takové literatuře se odborně říkám román zkamene.
Jak jsem již naznačil, absence videoherní konzole v takových dobách zapříčinila, že skoro každá rodina měla svoji klabzubovu jedenáctku. Kolikrát šel chlap večer do hospody a když se vrátil, měl najednou o tři děti víc. To je případ i hlavního hrdiny - ten si v prvním díle nabouchne mladou herečku Uni a v druhým už má najednou asi tisíc dětí. Jelikož tehdy muži ještě netušili, že musí ženám kupovat kožichy Gucci, parfémy gucci, auta Gucci a brát je na lanýže ze zlata, zcela logicky dojde k tomu, že Uni začne přemýšlet nad svým posláním na světě - tedy jinými slovy, že dřív nebo později vymění loupání brambor za koitus!
Psychologické drama, které se povětšinou odehrává v kebludně mladé emancipované ženy, je něco, co asi delší dobu číst nechci.
5/10
Především druhý díl mě velmi oslovil, asi hlavně tím, že se právě nacházím v podobné situaci jako hlavní hrdinka. A vystižení života a každodenního boje ženy, která je doma s dětmi, je prostě přesné. Dlouhé odstavce jsem předčítala manželovi... Fascinuje mě, jak se některé věci nemění napříč časem ani místem, pravda, jen nemusíme už tolik zašívat a máme myčky a pračky.
Autorovy další knížky
1977 | Kristina Vavřincova I – Věnec |
2000 | Jaro |
1977 | Kristina Vavřincova II – Paní |
1977 | Kristina Vavřincova III – Kříž |
1990 | Šťastné dny |
(Jsem doma s dětmi už čtrnáct let a ještě dlouho budu.)
Šťastný věk mě moc nezaujal, zato po přečtení Paní Hjeldové se mi zdálo o novorozeněti :o) Připadalo mi, že snad Uni je pro autorku i dost osobní postava.
Podle komentářů je téma aktuální i v době automatických praček, ženské zaměstnanosti a volebního práva. Undsetová se vymezuje proti neplodnému snění o velkolepém žití, ale podle mě to přehání zas na druhou stranu: nevyčnívej, o nic mimo rodinu se nepokoušej a nezajímej. To těžko obstojí. Co zůstává platné, je příběh o ztrácení sebe sama, o ekonomické nesvobodě, o partnerské komunikaci, o nevěře jako pokusu učinit se (sobě) viditelným. A není nutné souhlasit s autorčiným postojem, aby byla kniha čtenářsky zajímavá.