Šťastný života běh

Šťastný života běh
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/321900/bmid_stastny-zivota-beh-D1Q-321900.jpg 2 19 19

Ve své nové knize Miloš Škorpil popisuje, co zažívá běžec na trase ultramaratonu nebo při několikadenních závodech, kdy pro únavu a vyčerpání ani pořádně neví, zda se mu to všechno jenom nezdá. Zároveň jde o autentické svědectví z dob, kdy s běháním ultra začínal a kdy pochopil, že běh může člověku otevřít cestu ke šťastnému životu. A o tuto zkušenost se nyní hodlá podělit i s námi.... celý text

Přidat komentář

icewind
23.09.2024 2 z 5

No jsou to opravdu zápisky, kdo už nějakou dobu běhá a táhne ho to k nějakým delším distancím tak si tam to svoje najde, ale opravdu se nejedná o nějakou ucelenou záležitost. Jak jsme byli na akci tady a támhle, kdo nás vezl, kdo zakufroval a všem díky a možná snad ten rozhovor na konci měl být spíš na začátku..... těžko to vlastně hodnotit, asi opravdu jako běh, někdy těžkopádný, někdy zlehka, spoustu toho asi dovede ocenit opravdu jen autor jak se ty situace odehrály a kdo kde co prohlásil..... za mě respekt k těm kilometrážím, ale co se týče nějaké knižní úrovně...no prostě zápisky :)

ber-tram
17.01.2024 2 z 5

Kdybych začal vydatnějším rozhovorem, co je až na konci, asi bych tohle běžecké kalendárium nečetl skoro pět let. Ano, pět let! V roce 2019 jsem motivačně začal číst před svým prvním (a bohdá posledním) maratonem a pak už radší jen běhal. Tak je to líčení různých ultra Škorpilových štací nezáživné, že možná tím plní svůj účel, když vyburcuje k vlastnímu pohybu!


střapatá
17.07.2018 3 z 5

Některé pasáže mě bavily, některé naopak vůbec. Je poznat, že se kniha skládá z Milošových osobních zápisků, jejichž prvotním účelem zřejmě nebyla publikace, tudíž mi vše přišlo takové nekoncepční a ne úplně stylisticky správné. Z respektu k Milošovi dávám tři hvězdy, i když je kniha asi spíše na dvě. Že by to byla povinná četba pro každého běžce, to říct rozhodně nemůžu.

Malýmedvěd
08.09.2017 1 z 5

No nevím, rozhovor má kvalitu blábolení po 5 pivech. Dotýká se všeho a zároveň ničeho. Zápisky z blogu jsou neučesané a nemají ani základní strukturu.

Jizi
26.08.2017 ztráta času

Knize chybí koncepce, chybí jí stylistická i obsahová, alespoň průměrná, úroveň. Chybí jí jazyková redakce. Chybí jí vlastně všechno, co byste od knihy o běhání očekávali. Nemá šmrnc, nemá grády, nemá nic. Má jen Miloše a ačkoliv je to člověk, jenž neváhá sám sebe označovat za "tátu" českých běžců, za jejich gurua, za toho, kdo by dokázal Zátopka naučit běhat rychleji a ano, dokonce i za Ježíše, absolutně to nestačí. Kniha nekulhá na obě nohy, kniha je trupík a postrádá jakoukoliv končetinu, včetně hlavy.