Stavitelé chrámů
Otokar Březina (p)
Jsou Svatí, kteří chtějí svými činy vykoupit utrpení milionů. Snaha překonat statičnost a básnickou umělost Větrů od pólů se projevuje v rozmanitosti básnických forem a značném výskytu konkrétní látky ze soudobé reality – obraz města a bezejmenných zástupů. Reflexívní poezie (i když stále převládá) nemá tak dominantní postavení, ale objevují se zde i básně vysloveně lyrické, epické i chórická lyrika. Naléhavá přítomnost bídy zástupů narušuje básníkovy spirituální jistoty: láska k Umění a láska kosmická se proměňuje v lásku k milionům trpících bratří. Rodí se zde další Březinova symbolická postava: Prorok (předobrazem je Jeremiáš): básník už nechce jen sloužit Umění, ale obětovat se pro bratry. Básník vykročil z úzkého okruhu své individuality a začíná vytvářet osobitý kosmický mýtus jako symbol mnohotvárné skutečnosti. Příklon k pozemskosti a zesílení smyslu pro sociální problematiku doby znamenal zkonkrétnění básníkovy obraznosti, a tím i její snazší čtenářské pochopení, proto byli Stavitelé chrámu často považováni za vrchol Březinova díla.... celý text
Přidat komentář
Otokar Březina je mým oblíbeným básníkem. Nečte se snadno, ale nabízí mnoho. Jeho básně vynikají obrazotvorností a symbolickými metaforami ve kterých nemá sobě rovného, alespoň já jsem na žádného podobného básníka nenarazil. Stejně je tomu i ve sbírce Stavitelé chrámů. Podle mého názoru si v ní každý může najít něco svého. Něco co ho hluboko uvnitř osloví.
Na druhou stranu jsou Březinovy básně velmi obtížné. Mnohokrát jsem se přistihl, že mi slova plynou před očima, a já vlastně vůbec nevím o čem to celé je. A ani při opakovaném čtením se mi nedařilo lépe, protože jsem v hlavě neudržel tu spoustu obrazů a slov, aby mi verše dávaly smysl.
V každém případě se podle mého názoru jedná o jedinečnou sbírku a výjimečného básníka. Stavitelé chrámů bych doporučil každému, kdo se rád nechá unášet fantasií a neodradí ho dlouhé a náročné verše.
Stavitelé chrámu mě příjemně překvapili. Takovou poezii bych četla i častěji :) Moc totiž nemusím klasické rýmovačky, mně se spíše líbí neveršované básně nebo nepravidelný rým a tady jsem si přišla na své. Nejvíce mě zaujaly dvě básně a to Stavitelé chrámu a Proroci.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2008 | Svítání na západě |
2008 | Ruce |
2008 | Stavitelé chrámu |
1895 | Tajemné dálky |
2010 | Větry od pólů |
v posledních sbírkách už Březina vykrádá sám sebe