Stavy nestavy, bytosti nebytosti
Petr Heteša
V podstatě je to soubor povídek o lidech. O lidech z města i vesnice, z obchodů i kanceláří, z metra i pravidelných meziplanetárních linek. A hlavně o jejich interakcích s anděly i démony (ať už pozemského či mimozemského původu), se stroji, roboty i androidy, s lišejníkem na skále Síria či žhavou lávou vyvěrající ze Země. O jejich interakcích s neurčitými strukturami mimoplanetárních bytostí či softwarovými řetězci infikovanými umělou inteligencí. Předem jsem ze hry vyloučil upíry, vlkodlaky a elfy, jelikož na ně nevěřím. Soubor povídek o životě založeném na čtyřech aminokyselinách shlukujících se do struktury DNA a produkujících bílkoviny v kontaktu s životem založeným na úplně jiné bázi, ať už jde o iontové vlnění, pekelnou plazmu či vesmírnou entitu. Všechny ty příběhy se staly. A jestli se nestaly, tak se určitě stanou. A v tom nejhorším případě se právě teď dějí. Sbírka povídek.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Samozřejmě jsem netušila, že beru do ruky knihu povídek, takže po prvním konci, jsem se dožadovala a dohledávala pokračování. :) Leč nenašla.
Skvělé povídky, bavila jsem se jako vždy. Kyvadlo mě dostalo. :) My, co jsme to četli, teď víme, co a jak. V nejhorším ho hold dojdeme zastavit, ne?
A povídka s tím, jak se andělé baví soutěžením ve srovnávání našich emocí, je též skvělé téma. Soutěžící bych být nechtěla, ale jako čtenář jsem se bavila taky dost. Směju se ještě teď, když si na to vzpomenu. A cibule? To stejný. :)
Když na to tak myslím, přidám jednu hvězdu, čtyři je fakt málo.
Bylo to opět vtipné a zajímavé, nebavil mě jenom jeden kousek. Kdo má na čtení míň času, a nebo na cesty je takhle knížka ideální společník.
„Všechny ty příběhy se staly.
A jestli se nestaly,
tak se určitě stanou.
A v tom nejhorším případě
se právě teď dějí.“
Komentáře k povídkám zde:
https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/stavy-nestavy-bytosti-nebytosti-229903
A nebo na mém profilu v sekci "části děl".
Citát: Už jsi to někdy dělala na trávě v přívalovém dešti? (Porno)
Tato kniha se tak netváří, ale věřte, že je povídková. Obsahuje čtrnáct příběhů. Že je to soubor povídek jsem vlastně zjistil, až když jsem vzal knihu do ruky. Naštěstí je to všechno od mistra Heteši a tak jsem neviděl problém v tom, si to přečíst. Jedná se vesměs o velmi vyrovnané příběhy, které snad jen třikrát klesnou na 60%. Jinak je to perfektní jízda, kterou jsem si neskonale užíval.
Citát: Dáš si panáka? Seš nějakej přešlej. (Konkurenční doložka)
Ze všech těch povídek jsem vybral velkou spoustu citátů. Některé jsem použil v tomto komentáři, další zase v komentářích k samostatným povídkám a všechny dohromady jsem vložil panu spisovateli na jeho DK profil. Nejvíce citátů jsem vybral z povídky „Femme Fractale“. Je to jedna z nejzajímavějších povídek v tomto svazku. Jako nejhezčí povídku bych označil detektivní „Porno“, za nejhorší povídku mám tu první „Neznámá známá“. A jako nejsrandovnější bych zvolil příběh správce chrámu Notre Dame, která nese název „Znamení: Váhy, Barva: Černá“
(Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Citát: Mutanti, mimozemské organismy, na Zemi zakázané genové experimenty, klonování...to je Scimarine. (Úchylka dálkového spoje)
Kniha perfektních povídek, nad nimiž si řeknete: "Kam ten autor na ty nápady chodí?". Každá povídka je jiná. Psí oči byly smutné, u Lednické cibule a Absolutní rovnováhy jsem se fakt pobavila, Fáma a Kyvadlo byl nápaditý pohled do historie, Konkurenční doložka neměla chybu, v Americkém popcornu jsem obdivovala autorovu znalost filmové tvorby a musím se s uzarděním přiznat, že (abych byla v obraze) jsem si pustila Kashmir od Led Zeppelin.
Stavy nestavy, bytosti nebytosti je kniha skvělých povídek, z nichž téměř každá disponuje neotřelými nápady na celý román nebo filmový scénář. Za všechny bych zmínila trochu netradiční Lednickou cibulu, která kromě samotného pohrávání si s myšlenkou mazané invaze mimozemského organismu, obsahuje naprosto přesnou charakteristiku chování obyčejných lidí, pěstujících víno a erteple, kterým je líto vyhodit takú pěknú cibulu a neváhají si zadarmo trošku uzmout. Využití nářečních prvků je kouzelné.
Každou povídku jsem si užívala, ale jako srdcovka asi zůstane ta poslední - Zvuk Led Zeppelin. Je to spojení tragična a vtipného nadhledu, bolesti a krásných vzpomínek, kruté reality a všedního nevšedního života jiných bytostí, které jsou schopny v rámci reciprocity vyjít vstříc hlavnímu hrdinovi. Na malé ploše je vykresleno množství postav, ať už lidských nebo jiných. A tak, jak příběh plyne, tak se vás zmocňuje zvědavost, nostalgie, bavíte se a zároveň vás opřádá smutek. A nakonec si taky přejete jednou odletět pryč za doprovodu melodie Kashmiru od Led Zeppelin.
Nedokáži slovy vyjádřit, jak skvělá je tato kniha. Heteša je můj oblíbený autor právě díky této knize.
Prvně jsem si říkala 'aha, další dlouhá nudná kniha' no... po první kapitole jsem si přála, aby ty příběhy byly třikrát delší. Nechápu, jak může tak dobře psát a ještě k tomu worldbuild a postavy jsou top.
Skvěle se četla, ten kdo jí dal jen 2 hvězdičky, fight me
Jako poslední chybějící nepřečtenou knihu od Mistra Heteši jsem se pustil do povídek androidů z magistrátu Newchrome :-) Hodně cením, že každá povídka je absolutně jiná, některá více nadchne jiná méně. Více psáti netřeba neb vše skvěle shrnul a popsal jan8470 o pár příspěvků níže.
Kniha se mi moc dobře četla.
Povídky měly mnohdy, pro mě, překvapivý závěr.
Je to soubor různorodých nápadů.
Spisovatel rozhodně nezklamal.
Povídka Psí oči zvítězila v letošním ročníku Akademie SFFH.
Gratuluju Pane spisovateli!
Jsem ráda, že mi tipy vycházejí, vím co nominuju:-)
Petr Heteša – stavy nestavy, bytosti nebytosti (Sbírka povídek) Brokilon 2015
Počet stran 541
Petr Heteša je jedním z prvních a rozhodně jedním z nejznámějších kyberpunkerů u nás. Na fantastické scéně se pohybuje od poloviny osmdesátých let a já se s ním poprvé setkal roku 1989 při čtení samizdatové vydané novely Sítě, kanály a stoky, kterou napsal společně s Karlem Veverkou. Od roku 2009 publikuje pod hlavičkou nakladatelství Brokilon.Zde mu vyšly například romány Démoni jsou věční, Nevrmore Baltimore, Ruská ruleta, Moprphin red , Fatal virtual.
Nyní se k nám vrací se sbírkou povídek, kterou, ne nadarmo nazval Stavy nestavy, bytosti nebytosti.
Jak píše sám autor na zadním přebalu své knihy: „V podstatě je to soubor povídek o lidech. O lidech z města i vesnice, z obchodů i kanceláří, z metra i pravidelných meziplanetárních linek. A hlavně o jejich interakcích s anděly i démony (ať už pozemského či mimozemského původu), se stroji, roboty i androidy, s lišejníkem na skále Síria či žhavou lávou vyvěrající ze Země.
O jejich interakcích s neurčitými strukturami mimoplanetárních bytostí či softwarovými řetězci infikovanými umělou inteligencí. Předem jsem ze hry vyloučil upíry, vlkodlaky a elfy, jelikož na ně nevěřím.
Soubor povídek o životě založeném na čtyřech aminokyselinách shlukujících se do struktury DNA a produkujících bílkoviny v kontaktu s životem založeným na úplně jiné bázi, ať už jde o iontové vlnění, pekelnou plazmu či vesmírnou entitu.
Všechny ty příběhy se staly. A jestli se nestaly, tak se určitě stanou. A v tom nejhorším případě se právě teď dějí.“
Soubor čtrnácti povídek nás zavede nejen do autorova oblíbeného Baltimoru, ale také třeba do výzkumáku v Lednici, na vesmírnou stanici, neznámé planety, do Pražského podzemí či Národního archivu Spojených států.
Na těch bezmála 550 stranách se setkáme nejen s lidmi (ať už vylepšenými nějakým softwerem, nebo prostými), ale také s mimozemšťany různého ražení či s démony a astrálními bytostmi.
Ostatně, stručný seznam všech povídek jasně naznačuje jakou cestou se při sestavování své sbírky Petr Heteša vydal.
Zvuk Led Zeppelin, že je to povídka, ve které se démoni musí vypořádat s posledním přáním stárnoucího rockera.
Americký popcorn: Co vše se může stát v Národním archivu Spojených států, v sekci film? To vám prozradí skvělý Americký popcorn nabitý spoustou filmových odkazů a vtipnou detektivní zápetkou.
Znamení“ Váhy, Barva: Černá
Když správci chrámu Notre Dame přijde email o vstup do podzemí od skupiny Larpařek, začnou se dít nevídané věci.
Alcamyrské šelmičky: Když policejní vyjednavač Terry Snelling z baltimorské pobočky národní bezpečnosti přijme úkol pro Houston, vyklube se z toho hodně zapeklitá záležitost.
Konkurenční doložka: Evropská unie dokáže jednomu zamotat hlavu. Zvlášť když vám nasadí do firmy na otestování dvě nové, supermoderní sekretářky.
Absolutní rovnováha: Hráli jste někdy šachy? A přemýšleli jste o tom, jaké by to bylo, kdyby někdo hrál šachy s vámi…
Neznámá známá: Taková milá hříčka na téma Pes nejlepší přítel člověka
Porno: Bravurní detektivka s hodně zvláštní zápletkou. Kam se hrabe Doctor Who.
Femme Fractale: Krásná ženská dovede zamotat chlapovi hlavu a je jedno jestli se s ním potká v Paříži nebo v očistci.
Psí oči: Existencionální drama zasazené do vesmíru.
Lednická cibula: Jen se smějte. Tohle je větší mazec než Den Trifidů.
Úchylka dálkového spoje: Co všechno se může přihodit na trase Země – Scimarine, na to nám odpoví pátrání takřka detektivní.
Fáma a kyvadlo: Naprosto skvělá městská fantasy. A neb kdo ví, jak to s tou Sametovou revolucí opravdu bylo.
Babbageorova logická hádanka: Cestování do minulosti bylo, je a bude vždy rizikový podnik.
Autor se snažil při sestavování své sbírky řadit povídky podobně, jako tomu bývá u LP nebo CD. „Aby nebyly dvě podobné písničky u sebe.“ Tedy aby se střídala nejen témata povídek, ale také povídky lehčí s těmi vážnějšími.
Myslím, že se mu to podařilo, ale i kdyby ne, vůbec by mi to nevadilo. Protože já na téhle sbírce oceňuji něco jiného.
Předností této sbírky je především Petrova neskutečná kreativita a fantasie. Každá povídka je zasazena do jiného prostředí, každý příběh je originální, a mnohé z nich mají poselství, nad kterým se stojí za to zamyslet. Prakticky každá povídka mě hned od začátku chytla a nepustila. Jakmile se člověk zorientoval a byl uveden do děje, musel prostě číst dál hnán touhou zjistit, jak povídka dopadne. A kromě jedné či dvou povídek, byly ty konce opravdu překvapivé.
Petr Heteša svou sbírkou ukázal, že umí psát nejen kvalitní kyberpunk, ale také komorní detektivku, urban fantasy, space operu, nebo příběh o časových paradoxech.
Vlastně jedinou výtku či spíše postesk na autorovu adresu mám. U každé povídky jsem litoval jedné jediné věci. Že na rozdíl od Neila Gaimana, nemá Petr Hetša ve zvyku na konci či na začátku své knihy krátce pohovořit o tom jak která povídka vznikla…
Sám autor přiznává, že nápad „střihnout si taky nějaký povídky“ dostal po té, co si přečetl skvělou knížku povídek od J. W. Procházky – „Druhý krok nikam“.
Myslím si že, pokud bude Jiří Walker Procházka inspirovat ostatní spisovatele, k takovým skvostům jako je tato sbírka povídek, může být šťastný a spokojený nejen on, ale především široká čtenářská rodina.
95%
Vynikající sbírka. Už je to dlouho, co jsem od Heteši něco četl, a málem jsem zapomněl, jak skvělý je to spisovatel. A povídky mu jdou snad ještě líp než romány, protože takový festival nápadů, jako předvedl tady, se jen tak nevidí. Samozřejmě, najdou se i průměrnější kousky, ale ty vynikající až geniální věci mají drtivou převahu. A celé je to klasicky čtivé a vtipné, jako všechno od Heteši.
Moje první kniha od Petra Heteši a určitě ne poslední, protože se mi zamlouvá jeho styl psaní. Povídky jsou zajímavé, čtou se lehce, mají dobré dialogy a co jsem nečekal, že jsou občas úsměvné a vtipné.
Poslední dvě povídky byly podle mého názoru trošku slabší oproti zbytku v knize, proto nemůžu hodnotit plnými pěti hvězdami, ale rozhodně je to nejlepší kniha, kterou jsem od tohoto autora četl. Mám z toho radost, protože poslední Fatal Virtual bylo hodně bídné. Takže se určitě nebudu zlobit, pokud nás někdy Petr Heteša oblaží další sbírkou svých povídek. A při jeho nadměrné grafománii si myslím, že by to nemuselo dlouho trvat.
Krátký literární útvar, povídka, je pro Hetešu to pravé. Krásně se tam jeho fantazie vyřádí. A nám se krásně čte.
Část díla
Absolutní rovnováha
2015
Alcamyrské šelmičky
2015
Americký popcorn
2015
Babbageova logická hádanka
2015
Fáma a kyvadlo
2015
Autorovy další knížky
2019 | Co to žere a kde to spí |
2012 | Sex, drogy & cyb'n'roll |
2016 | Infico |
2010 | Nevermore Baltimore |
2014 | Zajatci Minecraftu |
Zkusila jsem, bavilo mě pár povídek, ale nijak uchvácená z toho nejsem. Není to můj talířek s ovocem :o) nebo chyběla soustředěnost a čas.
Bavila jsem se, to určitě, ale chtěla jsem víc ve stylu Roalda Dahla.
Psí oči už jsem obešla, zkusila chválenou Cibuli - vtipné rozhodně, ale pak už jsem se ke knize nevrátila...trochu mě to mrzí, ale vím, kde ji v pražské síti MLP hledat - v Záhřebské v dětském oddělení, kdyby přišla chuť na toto :o)
3/2