Steny záhrobí
Veronika Fiedlerová
Pozdravy záhrobí série
< 3. díl
Benedikta Klausnera pronásledují stíny minulosti. Pátrání po smrtícím tajemství vede až ke kořenům mezinárodní pojišťovací společnosti. Nenávist nepřátel a touha po pomstě zasáhnou nekromantovu rodinu i kolegy v plné síle. Někdo chce, aby Benedikt trpěl. Tentokrát bude muset obětovat víc, než tušil.... celý text
Přidat komentář

Treti a záverečný diel trilógie bol temný.
Sledujeme viac postáv aby sme videli a vedeli o všetkých krokoch, ktoré viedli ku koncu.
Zuzana bola v tejto časti veľmi odvážna ale aj hlúpa.
Filip bol hlúpy, naozaj nerozumiem jeho rozumu, chápem ho ale nerozumiem .
Benedikt hľadal.
A konečne sme zistili čo sa stalo Ester.
Konečný boj bol ohromujúci a zároveň veľmi smutný a ja pevne verím, že sa zbavili všetkého zla.
Dej sa opäť čítal veľmi rychlo.
Celá trilógia bola výborná, nekromancia, magia, veľa postáv s magickými schopnosťami, ich životy, duchovia, jednoducho všetko čo ma mať výborné fantasy a prvky hororu tu boli tiež výborné.


Veronika Fiedlerová psát umí! Nevím, co víc říct. To musí být jasné každému, kdo se pročetl až na konec třetího dílu. Jak už řekli ti přede mnou, důstojné završení trilogie, obstojí i v rámci žánru ve světovce. Akorát je mi trochu líto, že se změnila atmosféra knihy. Nyní je příběh vážnější. A ta zlá Veronika mi k tomu ještě zabila fretku a umravnila Rudyho. Pláču. Ale… Veronika Fiedlerová psát umí. Už jste četli Pomiluj smrt?


Více než důstojmé završení trilogie. Fiedlerová s přehledem završila všechny dějové linky a střídání té Zuzaniny s Benediktovou tempu vyprávění vyloženě prospělo. Zároveň si i tento díl udržel mírně melancholickou atmosféru.


Záhrobní trilogie završena nejlepším dílem. Svižný, strhující, místopisně, charakterově, mytologicky a akčně natolik dobře propracovaný děj, že i ten závan kýče v závěru je jen mžitkovitý záblesk nepříjemného světla na jinak potemnělé knize. Jsem rád, že se domácí horror dopracoval k takovéto podobě, zde není prakticky co vytknout a srovnání se zahraniční produkcí (jsou-li někomu třeba) jsou zcela na místě.


Hodnotit poslední díl záhrobní trilogie je celkem oříšek. Steny záhrobí totiž mají všechny ty ingredience, které mi chyběly v díle prvním, avšak současně tomu chybí právě ty složky, které se mi v první knize naopak líbily. Ale srovnávání knih je chabá berlička, takže k věci.
Vyprávění mě nestrhlo hned; je zde patrná příprava na věci budoucí, která ovšem zaseje semínka strachu na ta správná místa. Popravdě, pokud jsem některý z předchozích dílů označil jako „vhodný pro horrorové vegetariány“, v tomto ostřejším guláši už nějaké ty voňavé kousky mrtvol plavou. A pokud se mluvilo o detektivním ladění, tady bych to definoval spíše jako něco mezi horrorovým thrillerem a Indiana Jonesem. Ze zahraniční části románu sálá autorčino nadšení pro hřbitovy (které sdílím) a tuto část příběhu jsem si užil nejvíce. Body navíc za hádanku v textu!
Příběh je napínavý jak kšandy a už dlouho se mi nestalo, že bych se nad knihou zasekl a četl hluboko do noci. A to i přes to, že jsem vnímal rozmáchlost až roztříštěnost nápadů, kterých možná bylo až příliš. Řada z nich mi pak připadala zahraná do autu či vyšuměla do neurčita. Ústřední děj ale pohromadě naštěstí drží, o čemž svědčí i to, že se mi občas dařilo predikovat „zvrat následovaný překvapivým zvratem, který bude mít zvrat“ (ano, hrozný zlozvyk). A finále? Inu, má své chyby i klady; víc neprozradím, neboť magie této knihy spočívá v tom, že už nemáte jistotu, jak to s Benediktem dopadne. Závěrem mohu potvrdit, že mě Steny záhrobí hodně bavily a jde o důstojné zakončení trilogie.
Vhodné pro věrné Benediktovy fanoušky, (nek)romantiky a další temné duše.


Tato kniha mě dostala,
je v ní utrpení, bolest a strach,
autorka se toho nebála
a teď má krev na rukách.
Beznaděj odlehčí vtip,
vzpomínky na minulost,
nenávist a zlost,
Benovi už bylo líp.
Sami čtěte a bojte se,
až zhasne poslední svíce,
až temnota ovládne svět,
já vám neřeknu více
než těchto pár vět.
Kniha je velmi čtivá,
stránka střídá stránku,
záhrobím polapená a potřísněná,
ukradla mi kus spánku.


To takhle jednou začnete číst zábavnou duchařsko-detektivní trilogii a děj se zajímavými hrdiny a hrdinkami vás pohltí díky jejich zvláštním schopnostem jako záhrobí. A taky se začnete víc bát. Ale jak už to chodí, bát se máme víc živých než mrtvých... A už není cesty zpátky, hltáte kapitolu za kapitolou, bojíte se přízraků, démonů a zlých tvorů, přičemž vodní příšerka je jen předkrm toho, co přijde. A nejvíc se bojíte o ně, o rodinu Benedikta Klausnera, pojišťováka a nekromanta. Je to prostě pecka, doporučuji!
Štítky knihy
Londýn tajemství démoni duchové a přízraky hřbitovy nekromancie české horory rituální vraždyAutorovy další knížky
2021 | ![]() |
2022 | ![]() |
2023 | ![]() |
2024 | ![]() |
Závěrečný díl záhrobní trilogie Steny záhrobí je prosycený bolestí, hledáním vlastní podstaty a uvědomováním si svých možností. Ale také překračováním vlastního stínu a obětováním se.
Veronika Fiedlerová se neskutečně vypsala a ukázala, že je z ní opravdová nestorka duchařského žánru.
Invokace, evokace, vše tu působí tak realisticky, až se čtenář bojí přečíst zaříkadla v mrtvém jazyce nahlas, aby náhodou nevyvolal nějakého toho démona.
Děj předchozích knih se tu uzavírá, jednoltivé linky se splétají a čtenář se tak dozvídá vše, co bylo v předchozích dílech jen naznačeno.
S tím, jak neuvěřitelně vyrostla autorka, se pojí i růst jejích postav. Zvážněly, zesmutněly. S některými z nich se musíme rozloučit. A některé zase vyrostly tak, až je to málem zahubilo.
Epický konec je makabrózním vyústěním této trilogie a nedovedu si představit lepší.
Smekám pomyslný klobouk, a už teď vím, až se mi po Benediktovi zasteskne, vezmu do rukou opět Steny záhrobí a budu číst znovu a znovu. Protože skvělé knížky jsou jako skvělí přátelé. Chcete s nimi být, i když už znáte všechna jejich tajemství.