Štěstí hřeje jako slunce
Pauline Mai
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/495362/bmid_stesti-hreje-jako-slunce-YgT-495362.jpeg
4
122
122
Carli je něco přes třicet a pracuje jako servírka v kavárně, kterou kdysi vedli její italští prarodiče. Na krku má dluhy za nedokončené studium architektury, a tak živoří v pronajatém pokoji a jediným světlým bodem v jejím životě je kamarádka Fritzi. Jednoho dne se ale Carli dozví, že zemřel stálý host kavárny Fabrizio a odkázal jí starou hračkářskou dílnu ve Florencii. Že by osud přece jen nabídl způsob, jak uniknout neuspokojivému životu v deštivém Marburku? Mohla by dílnu prodat, zaplatit dluhy, a třeba i dokončit školu. Když se Carli ocitne ve Florencii, ucítí na kůži hřejivé paprsky italského slunce, toskánský vítr ve vlasech a ve vzduchu se mísící vůni bylinek, citronů, sladkého pečiva a skvělé kávy. Během vyklízení dílny objeví příběh dávné lásky, který jí pomůže pochopit spoustu věcí o sobě i své rodině. A pak si uvědomí, že už se nechce vrátit, protože možná právě tady a teď začíná prožívat úplně nový příběh…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2022
,
Cosmopolis
Originální název:
Das Leben leuchtet sonnengelb, 2021
více info...
Přidat komentář
„Ty zatracená dubová hlavo," přerušil mě Elio, chytil mě za ruku, přitáhl k sobě a políbil. Událo se to tak rychle, že jsem vůbec neměla šanci se bránit, ani kdybych chtěla. Ale já nechtěla. Opřela jsem se o něj a opětovala polibek, zatímco mi zajel prsty do vlasů a ještě víc mě k sobě přítiskl."
Pohodový příběh odehrávající se v Německu a nasledně v Itálii. Carli rozplete tajemství a taky najde lasku.
Pohodové čtení vhodné na dovolenou. Pro mě zbytečně zdlouhavý, ale jinak milý, romantický příběh z Itálie.
Začátek hodně zdlouhavý. Celkově mě příběh Carli moc nezaujal. Daleko zajímavější byla střeštěná Fritzi a také trochu odbytá historická linka o Fabriziově osudové lásce.
Zajímavé nahlédnutí do hlavy a pocitů Carli, servírky v kavárně, která ráda kreslí své okolí a zákazníky, a také je silně prchlivá a výbušná, dále i celkem osobnostně nevyhraněná, ale v rámci návštěvy svého dědictví ve Florencii (jejíž popis je velmi povedený), se v rámci možností formuje. Přiznám se, že více než hlavní postava se mi zamlouvaly ty vedlejší, ať její sympaticky střelená kamarádka Fritzi se svým novým vztahem, anebo nově poznané Sára a Elena, dále Gianni, anebo Elio Gasparini. A nejvíc zápletka a linka kolem Fabrizia a Clemenzy, kde je jejich jednání a hlavně jejího otce přivedlo do slepé uličky a nezbývá nic jiného, než je litovat, anebo se z toho ponaučit. Přestože se mi začátek knihy mírně táhl, je kniha nenáročně čtivá a odhalování tajemství za ten čas stojí.
Příjemné letní počtení. Popis Florencie byl úžasný, hned by se tam člověk vypravil.
Pěkné čtení na léto. Přímo vás to zve navštívit Florencii a užít si atmosféru tohoto krásného města, kde se odehrává příběh Carli, které hledá své místo v životě.
(SPOILER) Po přečtení dvou těžších knih o zločinech nacismu a komunismu jsme potřebovala nějaké to milé čtení na vyčištění hlavy a tohle byla ta správná volba! Za mě ze tří knih, co jsem od autorky četla ta jednoznačně nejlepší. Sama trávím každý rok několik měsíců v Itálii, takže mě nadchlo Toskánsko, Florencie i to, jak Carli ráda jí a umí italská jídla popsat tak barvitě, až na ně člověk dostane chuť. Znovu jsem se díky ní vrátila k tomu, jak je fajn procházet se po starých uličkách Florencie, obdivovat západ slunce na piazza Michelangelo, nebo vnímat krásy toskanskeho venkova. Konec byl jak už to tak už těchto holčičích knih bývá dost předvídatelný, ale s tím se prostě musí počítat. Bavila mě dějová linka Clemenzy a Fabrizia i to, jak se postupně rozmotávala záhada ohledně jejich minulosti. Oblíbila jsem si charismatického Elia, prastěnou Fritzi i chudáka Gianniho, tak nešťastně zamilovaného do Carli. Však i on měl na šťastném konci svou zásluhu, díky tomu, že vytáhl z koše složku s Eliovymi návrhy...
(SPOILER)
Jo, bylo to fajn, po dlouhé době knížka z Itálie, co se dala číst. Ze všech tří knih autorky, tato byla za mě sice nejslabší, ale pořád fajn a čtivá.
Carli byla taková váhavá střelkyně a dost mě tím rozčilovala, chvíli se pro něco rozhodla, pak zase, že to chce jinak a už to bylo na hlavu, chápu knížka se tím natahovala, ale přišlo mi to vynucené a kdyby kniha byla o polovičku kratší, byla by i lepší.
Romantická linka mi tu pod vousy moc nešla, to tajemství no dobře, dobře. Autorku mám, ale ráda a těším se na její další počiny.
Dobrá oddechová knížka, třeba na dovolenou. Nejkrásnější na knize bylo krásné prostředí Toskánska, kde se odehrává, to mě okouzlilo.
Milá, čtivá kniha se sympatickou hrdinkou, odehrávající se z velké části v kouzelné Florencii. Velká spokojenost a pohlazení na duši.
Z počátku jsem se do knihy nemohla začíst, ale potom mne příběh chytil, přišel mi neobvyklý, z prostředí výroby hraček ve Florencii a o odhalování tajemství. Knihu hodnotím pozitivně byl to příjemný nejen romantický příběh.
Tato kniha opravdu mile pohladí po duši. Vrchovatě z ní sálá štěstí i slunce, které mě naladily už při pohledu na krásnou obálku. Štěstí, jež hledá hlavní hrdinka Carli, a slunce, které nás v různých proměnách provází italskou Florencií. Milý příběh mě zaujal už od samého začátku a horlivě jsem fandila Carli při jejím pátrání po dávném příteli jejího dědečka. Autorka je mladá, přesto však dokáže velmi přesně vykreslit charaktery postav a zahrát na strunu vašeho romantického srdíčka. Moc doporučuji.
Název je milý a… nicneříkající. Obálka taktéž. Nechala jsem se zlákat a nakonec nedopadla zas tak špatně. Vyhrábnout romantiku, která není katastrofálně afektovaná, v níž se hrdince nezapalují spoďáry, zatímco se ten její škrábe na pozadí, a postavy vykazují IQ o něco vyšší než automatická pračka, je v soudobé záplavě zámořských bestsellerů New York Times opravdový zázrak. A vida, podařilo se.
Přičemž ke kýči bylo našlápnuto výrazně – servírka Carli zdědí cennou nemovitost ve Florencii (taky bych si dala říct) od nerudného hosta v kavárně, který s ní promluví slova akorát těsně předtím, než ho skolí infarkt (klika, že to stihl). V opuštěné dílně hrdinka samozřejmě nalezne nikdy neodeslaný dopis plný vřelých citů a rozhodne se jej bez ohledu na propast času doručit.
Balancování na hraně zachraňoval civilní projev autorky. Každou z řady neuvěřitelných příhod jsem jí věřila, Carli se chovala rozumně, a když už určitou situaci vyřešila jinak, než jsem očekávala, mělo to své opodstatnění. Pátrání po milostných trampotách původního majitele dílny mělo logiku a v důsledku smysl pro příběh. Jediné, co bych možná lehce vytkla, je výbušnost hlavní hrdinky – ne, takhle se skutečně cholerický a horkokrevný člověk nechová.
Přesto nemůžu ohodnotit víc než za tři. Nejen že mi ke konci skřípala sluníčková přátelskost úplně všech postav, to je naprostý nesmysl. Ale hlavně autorce dočista ujel závěr. Přesněji řečeno se tak nějak dýchavičně dokodrcal k logickému vyústění bez jediného drsnějšího zvratu či lechtivého zhoupnutí. V důsledku se z milého příběhu stala snadno zapomenutelná věc.
Nesmím však zapomenout na to nejlepší, co v knize je – Florencie. Ta mi před očima ožila, rozpálené ulice, davy turistů, nádherná architektura, romantická krajina, významné památky, krásné parky. Tohle se autorce povedlo na jedničku s mašlí.
Oddechové čtení. Knížka by mohla být klidně o polovinu kratší a nic by se nestalo, popisy byly někdy velmi rozvláčné a ke konci už jsem je ani nečetla a přeskakovala někdy i celé stránky. Čekala jsem trošku víc od příběhu o Fabriziovi, tam to dle mého názoru trošku zazdila.
Tato kniha autorky se moc nepovedla. Po přečtení předchozí knihy jsem čekala víc. Dost jsem se nudila přeskakovala. Kniha mě nedokázala vtáhnout do děje, snad až v poslední třetině. Škoda.
Oddechovka, na leto prijemne cteni. Psane tak, ze si clovek scenky krasne predstavi a casto by si chtel vymenit misto s hl. postavou
Autorovy další knížky
| 2021 |  Štěstí má barvu levandule |
| 2022 | Štěstí hřeje jako slunce |
| 2023 | Štěstí voní jako chleba |
| 2024 |  Štěstí jiskří jako sníh |
Milý příběh, do kterého zasáhla starší dějová linka ovlivňující rozvíjející se lásku... k tomu vůně kávy, hrot inspirativní tužky a nejedna horká hlava hledající vlastní cestu.
Zkrátka milé, odpočinkové čtení zpestřující deštivé dny.