Sto tváří lásky
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/332860/bmid_sto-tvari-lasky-SRS-332860.jpg
5
15
15
Milostná poezie od orientálního a antického starověku až po současnost. Fragment rukopisu Tisíc tváří lásky, shrnující ve výběru milostnou poezii všech dob a národů. Obrazový doprovod, pojatý jako samostatná složka, tvoří reprodukce plastik s milostnými náměty, a to jak v umění starém, tak i novém.
Přidat komentář
Tuto knihu jsem zachránil před stoupou z vojenské knihovny na začátku normalizace. To jsem už věděl, že Ivan Sviták je na indexu a bylo mi jasné, co se stane s jeho knihami. Husákův režim zakázal i lásku!
Kniha vyšla za vzepjetí naší kultury v roce1968. Rukopis prý byl připraven jako antologie 1000 tváří lásky, vyšla jich však jen první stovka a šlus! České básníky zde nenajdete, já měl nejradši ty méně známé autory a pídil se podle bibliografie po jejich knihách.
100 tváří lásky mám protkanou záložkami, mohu ji denně navštívit a vložil jsem do ní dalších pár oblíbených básní. Byl bych zvědav, jestli je I.S. měl na seznamu, ale to už se nikdy nedovím...
Vřele doporučuji!
Výběr z milostné poezie - " definice lásky je nemožná jako kulatý čtverec ...."
Ukázky - třeba Sapfó :
.... sama, ó Afrodito, dnes ležeti bude Sapfó,
když zapadl měsíc a Plejády pohasly
a výkřiky v neznámých záchvěvech sténá zem !
A pouze Spánek, jenž k lůžku snad přiletí, užaslý,
té noci bude jediným mým milencem ....
A Omar Chajjám :
Jak lampa srdce láskou rozžehne se
a žije v ní, až smrt mu přinese,
a láska svíce je a srdce mol,
jenž v její plamen zhynout vrhne se ....
Či Boris Pasternak :
Byla mu drahá, jako dech,
jak láska, jako bytí,
jako je moři blízký břeh,
kam sahá vlnobití ....
Pro milovníky poezie četba na dlouhý čas ....
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Prý mozek uchovává všechno, co jsme viděli, slyšeli, prožili... Vzpomínky, i ty, o nichž už nevíme, jsou uložené v jeho sklepeních, labyrintech, katakombách... Nic není zapomenuto, jen si to nevybavujeme. Ale občas se nějaká taková ukrytá vzpomínka, bůhví z jakého popudu, ze sklepení vynoří...
Moje nečekaná vzpomínka na Sto tváří lásky:
Sa'dí (zkráceno)
Ó, nevyprávěj o své lásce těm,
jež láska nikdy nezabolí.
Na délku noci nedoptáš se kohokoli.
Těch ptej se, kteří noci probděli.
Paul Verlaine - Spleen
Ty růže celé rudé byly
a břečťan celý černý byl.
Na krok se vzdalte - a v tu chvíli
je znovu po všem, čím jsem žil.
A příliš modré bylo nebe
a příliš ticho ve vzduchu.
Že nenajdu vás vedle sebe,
takovou mám vždy předtuchu.
Cesmína, její lesklé listy
a třpytící se zimostráz,
i moře, nad ním obzor čistý,
to vše mne nudí - kromě vás!
Tato nádherná báseň byla zhudebněna a použita, i když nemám úplnou jistotu, v jedné z filmových verzí příběhu Kráska a zvíře.
Moteta - Eugenio Montale
Víš, nemohu, a přec tě zase ztratím.
Jak rána do černého jitří mě
každý krok, každý výkřik, ba i slaný
dech, který stoupá k chřípí
přes hráze mol a zakaluje jaro
janovské Sottoripy.
Krajina železa a lesy ráhen
v soumračném prachu. Táhlý hukot z dálky
jak nehet po skle. Hledám bez naděje
ztracené znamení, tu jedinou
jedinou zástavu, co jsi mi dala
v lásce.
A peklo zeje.
Moteta (co to asi je?) je moje nejoblíbenější. A tato kniha veršů je takový malý poklad.
Ach jo... ta láska, vždyť to je vlastně jen taková chiméra :-).