Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2019 , FobosOriginální název:
The Haunting of Ashburn House, 2016
více info...
Přidat komentář
Napínavý, tajemný příběh. Duchařský horor, u kterého se opravdu bojíte. Doporučuji necist v noci.
Naprosto super kniha. Miluji ducharskou tématiku. Už se nemohu dočkat dalších knih autorky
Velmi pěkně napsaná kniha. Žádné složitosti a kombinace, jen jednoduchá linie děje. I popis prostředí a jednotlivých událostí je precizní, ale v žádném případě děj neomezuje v plynulosti jen dokresluje. Horory příliš nevyhledávám, ale tento překvapil. Doporučuji.
Horory nečtu. Nerada se bojím.
Částečně za to může film z roku 1999 Záhada Blair Witch - snažila jsem se na něj podívat několikrát, ale nikdy jsem ho přes polštáře na očích neviděla celý.
Za to, že jsem sáhla po této knize, může prachsprostá zvědavost (a taky dobré PR).
První polovinu knihy jsem byla lehce napnutá, jakmile jsem se ovšem přehoupla do té druhé, začala jsem se fakt bát (čtu jenom v noci, takže i tma udělala svoje). Přiznám se, že jsem to nevydržela, nalistovala konec a přečetla dvě poslední kapitoly... prostě jen pro uklidnění. Po tmě jsem zvládla dočíst jen po slova: "Je tady." a posledních dvacet stran jsem si potom nechala na ráno.
Myslím, že není třeba nic dodávat...
Extrémně čtivé, napínavé, dobře vykreslená atmosféra, spád, překvapení, jednoduchá zápletka, nic překombinovaného. Hodně mile mě kniha překvapila a dlouho jsem žádnou takhle nehltala :-)
Adrienne mi byla sympatická od prvních stránek, odvážná, silná a chytrá, společnost jí dělal kocour Wolfgang.
Vše vysvětleno, žádný otevřený konec. Není E. jako E.!
Jsem s knihou moc spokojená a v budoucnu si přečtu nějakou autorčinu další ze série Strašidelné domy.
Přečteno za jeden den. Kniha má skvělou atmosféru, ale že by mi běhal mráz po zádech...to zase ne. Těším se na další knihy od této autorky.
Ze začátku knížka byla sice pomalejší, ale ta atmosféra je úžasná už od první chvíle. Napětí se tu postupně stupňuje stejně jako strašidelné scény. Adrienne totiž postupně odhaluje minulost domu Ashburnů a některé ty informace jsou hodně znepokojující. A abych byla upřímná v tom domě bych přes noc rozhodně nezůstávala a už vůbec ne sama. Adrienne ale nemá navybranou. Nemá totiž kde bydlet a nic jiného si ani nemůže dovolit. Je to sympatická hlavní hrdninka, pravdou ale zůstává, že hrdinou téhle knížky je jednoznačně Wolfgang.
Můj jediný problém s touhle knihou bylo rozuzlení, které mi trochu zkazilo zážitek z této knihy. Prostě mi to přišlo odbyté a nesmyslné. Byla bych asi radši kdybych se některé z těchto informací ani nedozvěděla.
Každopádně se těším až si od této autorky zase něco přečtu.
Přečteno velmi rychle, od cca 1/3 kniha dostává obrovskou čtivost a nedokázal jsem se odtrhnout, od chvíle kdy přišlo "zlo" mi to začalo připadat směšné/vtipné :)
Hned od začátku mi přišlo srovnávat s podobnými lahůdkami od Stephena Kinga, a nic naplat, Kingovi se lehkostí psaní nevyrovná. Hlavně první kapitola je taková primitivní. Přidají se k tomu i jisté logické nedomyšlenosti a málo uvěřitelné hororové prvky, až klišé, ale naštěstí příběh do sebe čtenáře brzy vtáhne, takže to nevadí. Určité napětí kniha vykřesat dokáže a čte se dobře, ani se mi s ní v noci nechtělo loučit a odkládat zbytek na další den. Myslím, že pro nenáročné čtenáře je ideální. Taky jste čekali, kdy a jak to ten kocour schytá? Oblíbený mazlík v tomto žánru je vždycky vděčným tématem :-) Bylo znát, že autorka kočky zná.
Po dlouhé době jsem měla náladu na duchařinu a nevybrala jsem vůbec špatně. I kdyz je to asi trochu zvláštní - pokud by Duch domu Ashburnů byl film, myslím, že by mě nebavil a ufrkávala bych, že je plný klišé. Taky mi vadilo, že jsem nedokázala určit, kdy zhruba se příběh odehrává: prvně jsem tipovala, že je příběh zasazený o několik možná až desetiletí zpět (hlavní postava nemá mobil ani telefon, celkové chování lidí v městečku a hlavně 'přítelkyň', energie zapojené na dobré slovo...), jenže pak se začalo mluvit o laptopu a WiFi.
I přesto mě příběh docela bavil a udržel mě v napětí, takže vše je v pořádku a pokračujeme v krasojízdě :-)
První stránky mi nahnali husí kůži, závěr byl o něco méně strašidelný, ale kniha super. Rychle se začtete, napínavé, občas jsem pak rozsvítila celý byt než jsem vylezla večer z postele.
(SPOILER) Autorka má čtivý styl, ale příběh je trochu přitažený za vlasy a i ve své přitaženosti hodně nedotažený. Např. pokud jedna sestra získává zavražděním příbuzných jejich léta a může ožívat i po smrti, která jim zbývala do přirozené smrti, proč je nezíská druhá sestra, která ji v obraně zabila? Jak se podařilo přeživší sestře zaknout se ve sklepě tak, jako by to vypadalo, že ji tam zavřel někdo z rodiny, aby ji vrah nedostal... Též zapojení Marion do služeb zlé sestry je podivné a dostatečně nedovysvětlené. Poněkud hapruje i to, kdo může a nemůže být duchem v domě.
Na můj vkus velmi povedená duchařina, mému vkusu lahodící prostředí, autorka umí vytvořit skvělou atmosféru, velmi dobře popisuje a její postavy mi byly sympatické. Konec byl sice trochu více "fantasy", než jsem čekala, ale i tak se mi to líbilo!
Moje první duchařina. Musím říct, že se mě kniha líbila. Nechtěla jsem ji odložit, i když jsem měla husinu... Nutilo mě to číst dál. Určitě si ráda přečtu další knihy.
Teda musím říct, že pro mě to byl masakr. Knihu jsem četla ve čtečce po večerech a dlouho se mi nestalo abych měla husí kůži po celou dobu četby. Moc se mi líbila. Mohu jen doporučit.
Štítky knihy
thrillery tajemství zombie horory duchové a přízraky strašidelné domy duchařské romány
Autorovy další knížky
2019 | Duch domu Ashburnů |
2019 | Tajemství sídla Craven Manor |
2021 | Kořist |
2020 | Přízraky domu Carrowů |
2021 | Hlasy v bouři |
Za mě pouze nutnost přečíst do čtenářské výzvy. Osobně jsem trpěla. Jen lehce. Nejsem cílová skupina tohoto žánru a nikdy nebudu. Nehodí se tedy kritizovat. Takže asi tak.