Strážci lebek
Robert Silverberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14645/mid_strazci-lebek-MVm-14645.jpg
3
40
40
Napínavý příběh z oblasti sci-fi a hororu se odehrává v poušti na jihozápadě Spojených států. Do pouště uprostřed státu Phoenix přijíždějí čtyři mladí studenti. Nechtějí tu však trávit prázdniny, ale pokusit se zvrátit přirozený běh života. Do opuštěných míst je přivádí zvláštní kniha, ve které je psáno o mystickém rituálu, jež zajistí věčný život. V tajemném klášteře jsou mladí muži přijati a ubytováni jako hosté, brzy však zjišťují, že kněží v klášteře nejsou obyčejnými božími služebníky. Především však vystupuje na povrch děsivá skutečnost. Cena za nesmrtelnost je příliš krutá.... celý text
Literatura světová Sci-fi Fantasy
Vydáno: 2004 , BaronetOriginální název:
The book of skulls, 1972
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem dočetl, ale stále jsem čekal na neskutečné zážitky a možností lidí usilující o nesmrtelnost. Nejsilnější pasáží byly představy jednoho hrdiny jak naloží s nesmrtelným životem, jak bude objevovat Vesmír a nebude záležet jak dlouho mu bude cesta mezi hvězdami trvat. I další měli své představy, ale konec to úplně zabil. Takže žádné sci-fi, ale pěkně mysteriózní a chvílemi těžko stravitelný příběh.
Pro mě trochu zklamání po knize Proti proudu času od stejného autora... První polovina knihy dost nezáživná. Vyprávění z pohledu vícero postav mě dost rozptylovalo. Závěr knihy trošku dohnal prvotní zklamání, přesto bych řekl, že dané téma šlo zpracovat mnohem lépe. Četl jsem od Silverberga více knih (Hrad Lorda Valentina, Majipoorské kroniky, Proti proudu času...), proto si troufám říci narovinu, že kdybych Stážce lebek četl jako první, další knihy autora bych už nevyhledával, což by bylo škoda. Silverberg umí. Strážci lebek jsou dle mého rozhodně o autorovo "slabší" dílko.
Na knize je zajímavá její forma - střídání vypravěčů. Ovšem jejich styl je natolik podobný a obsah ostatně také (sex, rádoby filosofické úvahy), že je lze při troše nepozornosti zaměnit. Ta nepozornost opravdu hrozí. Prázdnota života hlavních hrdinů se autorovi obdivuhodně podařila přenést do jeho díla. Pomineme-li typové klišé ústřední čtveřice, logiku zcela postrádá život pouštního bratrstva a jeho rituály. I když úmysly autora byly nejspíš jiné, v podstatě vytvořil nepovedenou parodii na sci-fi. O horor nejde v žádném případě.
Má pozornost při čtení knihy velmi kolísala. Autor hned na prvních stránkách vyloží skvělé téma, ale vyzradí vlastně vše, co čtenáře zajímá - bude se hledat život věčný, někdo ale musí být obětován. Toto konstatování ve mně budilo nutkání přeskočit na konec knihy, přečíst si kdo tedy "vyhrál" a knihu odložit. Zdlouhavé poznávání charakterů jednotlivých postav mi přišlo poněkud nezáživné. Buď se řešily banality nebo sexuální zkušenosti (ať už hetero- či homo-). Ženy byly brány pouze jako sexuální objekty, což vzhledem k době napsání knihy chápu, nicméně mi to na lepším dojmu z knihy nepřidalo. Zajímavý mi přišel kontrast mezi tím, co hlavní postavy od své cesty očekávají, a tím, co čtenář zjistí na konci.
Tak tohle bylo šlápnutí vedle. Čtyři studenti analyzují své sexuální pocity na pozadí cesty za nějakými lebkami a mýtem o nesmrtelnosti. Tady byla sci-fi spíše jako zástěrka, tyhle cancy mohli řešit cestou na chmelovou brigádu.
Kniha dobrá, jen z počátku trochu nezvyklé, že každá z kapitol je z pohledu jiné postavy. Jinak viz komentář Phoenix16.cz
Většinou, když dočtu knihu, mám na ni jasný názor. Tady to je trochu složitější. Díky spoustě věcí se mi kniha velice líbila, ale zároveň k ní mám několik výtek, které mi její hodnocení dost ztížily. Začnu tím dobrým, tj. vypravěčský styl. Ten je jednoduše skvělý a ještě ozvláštněný pohledem ze čtyř stran. Příběh je takový průměr, parta kamarádů se chytla legendy o nesmrtelnosti a s většími či menšími pochybami se vydávají zkusit štěstí. Během cesty se o nich dovídáme různé věci z jejich minulosti, z nichž většina se tváří, že má čtenáře šokovat. No, jak kdy:-) K závěru děje dospějeme tak nějak logicky. Dá se čekat, že favoriti na věčný život to nějak zvořou a tím pádem se uvolní jejich místo pro druhé, takže o překvapivém závěru se tu hovořit nedá. A pomalu se dostávám k tomu, co mi na knize vadilo, a to nikdy nekončící téma sexu. Fajn, je to vyprávěné z pohledu 20letých kluků, ale ať mi nikdo netvrdí, že sex je jediná věc, kterou mají v hlavě 24 hodin denně. Nebo že by si tu autor něco kompenzoval? Když zvážím plusy a mínusy, kniha to je dobrá, jenom některé její zásadní myšlenky nejsou tak zásadní, jak se na první pohled tváří.
Poprvé jsem nepřečetl celou knihu. Měl jsem totální zmatek z kapitol, kdy každou píše někdo jiný. Nečetl jsem to najednou, ale před spaním a neustálé připomínání kdo je kdo a kdo co píše mi bylo nepříjemné. Stejně tak vulgární a sexulně otevřené texty mne nezaujali a naopak mne obtěžovali.
Autorovy další knížky
| 1998 |  Pozitronový muž |
| 1993 |  Příchod noci |
| 1992 | Proti proudu času |
| 1994 | Dítě času |
| 1992 | Muž v labyrintu |
Strážci lebek klamou svým názvem i synopsí tak dokonale, že ruku v ruce s pověstí Roberta Silverberga coby autora sci-fi literatury může nejednoho čtenáře čekat pořádný šok. Tady se totiž ke sci-fi přiblížíme tak na vzdálenost deseti tisíců mil, není to dobrodružný příběh, není to fantasy a není to ani horor, či jakákoli podmnožina výše uvedeného. Snad nejblíže má Silverbergův počin k mysterióznímu psychodramatu (drama si prosím dejte do uvozovek), cinknutého pornografií. V první polovině knihy se se čtveřicí vysokoškolských studentů vydáme do arizonské pouště hledat tajemný klášter, kde je podle legendy možné získat život věčný. Nutno podotknout, že toto putování za „nesmrtelností“ je zcela nedobrodružné. Než abychom hledali záhadu Knihy lebek, snažíme se dopídit odpovědi na otázku, co každého jednoho ze čtveřice mladíků ponouklo k této cestě a jaká je jeho sexuální orientace. Trýznivá sebezpytující psychoanalýza, nazírána z pohledu všech čtyř zúčastněných, graduje ve druhé polovině vyprávění vyznáním se ze svých nejtěžších hříchů (homosexualita, znásilnění, sodomie, plagiátorství, manipulace lidmi, ztráta důvěry). Tohle mi na velikána SF přišlo jako střelba do špatného terče.