Robert Silverberg

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 27 knih

Nové komentáře u knih Robert Silverberg

To nejlepší ze Silverberga

„Klasická cesta po schodišti do sklepa. Je docela dost autorů, jejichž raná díla mi vyhovují více než ta pozdější. Silverberg je jedním z nich. Hned zkraje na mě vybaflo několik skvělých povídek a já se rozplýval nad jednoduchostí, úderností, nápady... Říkám si: Sakra, takhle má vypadat žánrová povídka, škoda, že jich od Roberta nevyšlo víc. Jenže s postupem let se začalo autorovi zdát, že jeho dosavadní tvorba je ve stínu jeho spisovatelského ega. A začal se rozplizávat. Místo příběhu se začal pitvat ve vztazích, místo zápletky zvolil spíš jen kulisu, opustil akci na úkor filozofování. Tahle poloha už mě nebaví. Zvláště v povídkové tvorbě by měl být každý autor logicky trochu pestřejší, ale přechod z šedého koberce na tmavě bílý opravdu moc nepomůže. Co mi na knize postupem času vadilo nejvíc, byly nesoudné a samochvalné autorské komentáře k jednotlivým dílům. Tím u mne R.S. klesl ještě o úroveň níž. A už jsem v tom sklepě...“... celý text
— Terror

Pozitronový muž

„Kniha je dobrá. To, čo mi vadilo, bol ten beh ságou generácií. Len čo sa zoznámite s Malou miss a obľúbite si ju, už stárne a zomiera. Potom nasledujú ďalšie a ďalšie pokolenia. Myšlienka a pointa knihy sú však zaujímavé, kniha sa číta sama.“... celý text
— Kohutowski

Umírat v nitru

„„Sám neschopný dát, nemůže ani přijímat. Jeho duše vytvrzená samotou a neochotou odpouštět se stává nepřístupnou, a tak ho ostatní těžko mohou milovat. Smyčka se zatahuje a on je v ní lapený.“ Hluboce intimní psychologická zpověď sociálně izolovaného člověka, uzavřeného ve své zvláštní, nadlidské mysli. David Selig je telepat, vlastně je to celkem obyčejný chlap, jako každý má své naděje, strachy, neurózy – pravda, těch neuróz má možná o něco víc, a kromě toho má neobyčejnou mysl, mysl umožňující číst myšlenky ostatních lidí. Čtenář se s Davidem setkává v okamžiku, kdy o tuto svou zvláštní schopnost začíná přicházet. Příběh je hluboce psychologický, je to mimořádně niterní zpověď. Autor skrze protagonistu tráví množství času vnitřními úvahami, vnitřními monology, téměř dokonale tak vystihuje patologický neuroticismus protagonisty, všechny ty neustálé pochybnosti, sebenenávist, neustálé obavy, neurózy, úzkosti, deprese, izolace v nitru, neschopnost navazovat funkční vztahy, odlišnost je zde životní trest. Ze zjevných důvodů je příběh spíše melancholický, často deprimující a depresivní, protagonista se utápí v marasmu sebelítosti. Hodně mi to připomnělo jiné podobné prózy, Kafkovu Proměnu, nebo Odepsaného od Osamu Dazaie. Je to podobné, minimálně v té izolaci od společnosti, osamělosti, neschopnosti se napojit. Je to podobné strachem ze života, strachem ze štěstí, přesto je to však jiné. Na rozdíl od Kafky a Dazaie Silverberg příběh naštěstí koncipuje spíš jako pokus o nový začátek, přechod, restart života. Je zde tedy pořád naděje, přestože po většinu času není moc vidět. Komentář možná působí dost depresivně, nicméně román je rozhodně zajímavý. Osobně na mě zapůsobil velmi hluboce, proto hodnotím, jak hodnotím. K protagonistovi jsem pociťoval lítost, nicméně přes všechno negativní, též sympatie. Osud si nikdo z nás nevybírá. Kniha je zařazena v řadě „SF Masterworks“, napsána význačným SF autorem, nicméně určitě lze argumentovat, zda do sci-fi skutečně patří. Jediným sci-fi prvkem je zmíněná telepatie, ta sice hraje příběhově zásadní roli, přesto jde o vedlejší prvek, vedlejší prostředek, jádrem je psychologický román. V rámci zkoumání různých stylů a společenských extrémů to však funguje. Zájemcům lze doporučit. „Žijíce, trápíme se. Umírajíce, chceme žít.““... celý text
— thorir

To nejlepší ze Silverberga

„Sama se divím, že se mi z celé knížky líbily jen dvě povídky, některé jsem ani nedočetla. Přitom je Silverberg jeden z mých oblíbených autorů. Tak si troufám říct, že tyto povídky určitě nejsou to nejlepší. Nejlepší jsou jeho knihy: Dítě času, Muž v labyrintu, Skokani v čase, Umírat nitru... V těch jsem si přišla na své.“... celý text
— micha-ella

Legendy SF 2/2

„Tahle sbírka mi přišla slabší než první díl, protože mě uchvátila jen jedna povídka. Průměr všech pěti je ale pořád solidní. Stále nejspíš platí, že síla zážitku bude přímo úměrná úrovni čtenářových znalostí navazujícího vesmíru. 100 % Rozdělená válka - ze série jsem četl jen Věčnou válku, na kterou povídka ani tak nenavazuje, jako ji doplňuje. Po dokončení knížky je tedy dobré si ji přečíst, protože jinak bude příběh nekompletní. 80 % Investiční poradce - ze série jsem četl Enderovu hru. Povídka je umístěna mezi ni a druhý díl Mluvčí za mrtvé. Přišla mi trochu uspěchaná a postrádá hutnou atmosféru prvního dílu, ale je čtivá a podnětná. 70 % Pokušení - ze série jsem nečetl nic. Námět mě sice zaujal, ale povídka zase tak ne. Inteligentní delfíni a jejich peripetie si mě totiž moc nezískali. 90 % Spící psi - ze série jsem nečetl nic. Tady mi námět naopak připadal trochu laciný a shrnutí děje série mě ke čtení nenalákalo, ale povídka je skvěle napsaná a k hlavní postavě jsem přilnul docela rychle. Líbila se mi pochmurná atmosféra. 30 % Cesta všech duchů - ze série jsem nečetl nic, a v dohledné době si ani nic nepřečtu, protože dokonce i povídku jsem přečetl jen na sílu a z čiré umanutosti. Děj jsem nepochopil, a postupně mi na tom přestalo záležet.“... celý text
— hanak_v_exilu

Přejít na knížky autora