Strieborný lev na oblohe
Annabel Pitcher
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352248/bmid_strieborny-lev-na-oblohe-neI-352248.jpg
4
101
101
Moja sestra býva na kozubovej rímse. Teda to, čo z nej zostalo... Debutový román Annabel Pitcher, ktorá očarila slovenských čitateľov knihou s úplne šialeným názvom Kečupové oblaky. Jamie sa práve nasťahoval do nového domu s otcom a staršou sestrou Jasmine. Dvojička Jasmine Rose zomrela pred piatimi rokmi pri teroristickom útoku. Rodičov zachvátil neopísateľný žiaľ a Jasmine si dala pírsing všade, kam sa len dalo, zafarbila si vlasy naružovo a prestala jesť. No Jamie celý ten čas nevyronil ani slzu. Rose je preňho len hmlistou spomienkou. Neutápa sa v smútku, radšej sa venuje svojmu kocúrovi Rogerovi, tričku Spidermana, čo dostal k narodkám, a tomu, ako pred otcom utajiť svoju novú kamošku Sunyu. Zároveň tajne dúfa, že sa k nim vráti mama, ktorá ich bez slova opustila pred pár mesiacmi. Keď natrafí na reklamu na novú reality šou, verí, že toto je jediný spôsob, ako dať rodinu raz a navždy dokopy.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2017 , Slovart (SK)Originální název:
My Sister Lives on the Mantelpiece, 2011
více info...
Přidat komentář
Tahle knížka mě příjemně překvapila, jelikož jsem od ní neměla opravdu žádná očekávání a spíš jsem chtěla zkusit něco, co běžně nečtu. Musím říct, že zpracování poměrně důležitých a vážnějších témat v literatuře pro děti a mládež mi přijde docela náročné, ale autorka se toho zhostila odvážně a myslím, že výsledek se povedl.
Co na této knize oceňuji, jsou témata, která kniha svému čtenáři nabízí - ztráta blízké osoby, šikana, rasismus či PPP. Od příběhu jsem očekávala rodinné drama a docela mě překvapilo, že příběh vlastně vůbec nevyzněl pesimisticky a musím uznat, že to zřejmě trochu zapříčinilo to, že mě příběh malého Jamieho, kterému umřela sestra a jeho rodina se tak trochu rozpadala, nijak nedotkl. Kdyby autorka ubrala trochu toho humoru a přidala na vážnosti všem situacím, zřejmě by mě příběh zasáhl o mnoho víc. Tím nechci říct, že se v ději mělo odehrávat jedno drama vedle druhého, ale jednoduše mělo být jednotlivým tématům věnováno více prostoru. Nevím no, bohužel mi příběh moc nesedl.
Zpočátku jsem si myslela, že tohle opravdu nebude kniha pro mou věkovou kategorii, ale když jsem ji přečetla, mile mě překvapila. Už jenom to podání přímé řeči pro mě bylo úplně něco jiného, než vídám v klasických knihách, což je za mě velké plus. Témata, kterým se kniha věnovala, byla pro určenou věkovou kategorii naprosto adekvátní a jsem ráda, že i v takové literatuře se na to poukazuje. Popravdě se mi zpočátku postava táty vůbec nezamlouvala, ale ke konci knihy konečně pookřál, což mě zahřálo u srdce.
Tady jsem sáhla trošku vedle co se týče věkového zaměření, protože se nejedná (aspoň dle mého názoru) o YA, protože děj se točí kolem chlapce, který má asi deset let. Je pro mě těžké knihu nejak hodnotit, protože tohle běžně nečtu, ale líbilo se mi, že tak závažná témata jako je xenofobie, rasismus, šikana, alkoholismus, ztráta blízké osoby nebo PPP se objevují už v dětské literatuře
Táto kniha ma očarila. Aj napriek tomu, že dej príbehu sa dotýka citlivých tém ako úmrtie v rodine, xenofóbia, odlúčenie v rodine, ma Jamie veľakrát rozosmial. Veľmi milá knižočka. Od spisovateľky som už čítala Kečupové oblaky, ktoré má veľmi nenadchli, po prečítaní tejto knihy zvažujem, že si prečítam aj ďalšie jej dielo.
Tohle je celkem zvláštní kniha, která se zabývá smrtí a xenofobií a to z pohledu desetiletého dítěte. Když bylo Jamiemu pět, tak mu jeho starší sestru zabili muslimové při teroristickém útoku v Londýně. Díky téhle události se manželství jeho rodičů rozpadlo, až Jamieho maminka od rodiny odešla a Jamie se s tátou a druhou sestrou z dvojčat přestěhoval z Londýna na anglický venkov do jezerní oblasti. Začal zde chodit do školy, ale tam ho posadili vedle jediné muslimky v celé škole Sunyi. Jamie nikdy nebyl mezi ostatními dětmi oblíbený a ani na nové škole není a tak se postupně se Sunyou skamarádí, ale má výčitky svědomí, protože jeho tatínek muslimy nenávidí jelikož právě muslimští teroristé mu zabili dceru. Jamiemu navíc chybí maminka a doufá, že se každým dnem vrati, což se bohužel nestane. Knížka podle mě skvěle popisuje, jak se lidé vyrovnávají se smrtí někoho blízkého. Pro Jamieho je to celkem snadné, protože si na svou sestru Rose ani na ten den útoku nepamatuje. Rosino dvojče Jasmime si zase změní po nějaké době barvu vlasů a styl oblékání, aby se od sestry tak nějak oddělila, jelikož byly jednovaječná dvojčata. Jamieho rodiče se s tím pochopitelně vyrovnávají nejhůř. Jejich manželství se rozpadlo, maminka utekla od rodiny za jiným mužem a na svou rodinu úplně zapomněla. Tatínek se vpodstatě s Rosinou smrtí nevyrovnal, neustále se opíjí a o své děti se nestará po většinu příběhu. Jamie navíc nic z toho nechápe. Jinak Jamie v knize prožívá typické slasti a strasti desetiletého kluka jako je šikana nebo jeho první láska. Knížka je velmi dobře napsaná, je čtivá a celkem krátká, má jen 200 stránek. Velmi oceňuji, že knížka je napsaná z pohledu desetiletého chlapce, i když se řadí do žánru young adult. Je to zase něco nového a celkem originálního. Navíc jsou postavy velmi dobře vykreslené. Nejvíc se mi na knize opravdu líbí jak pracuje s tím, jak se lidé vyrovnávají se smrtí blízkého ať už člověka nebo domácího mazlíčka a jak popisuje xenofobii a nenávist k obyčejným muslimům, kvůli terorismu.
Knihu jsem ani nedočetla. Hned na začátku se objevuje několik klišé, které se mi v knížkách nelíbí např.: hrozní rodiče, táta alkoholuk, mrtvé dítě.... Nemůžu hodnotit tuto knihu celoum, protože jsem ji nedočetla. Ale ta část kterou jsem přečetla, byla hrozná.
Pro porovnání jsem četla originální i českou verzi. Ta anglická mě tedy bavila víc.
Moje sestra žije na krbové římse mě neurazila, ale ani nenadchla. Přitom ji nechybí mnoho k tomu být opravdu nezapomenutelným bestsellerem, jenže autorka natěsnala příliš mnoho silných a velkých témat do jedné útloučké knížky.
Mně se kniha moc líbila, zaujala mě, překvapila a dojmula a proto doporučuji :)
Určitě zajímavá kniha, která se sakra těžko hodnotí. Annabel Pitcher naťukává téma xenofobie, vyrovnání se se smrtí blízké osoby, alkoholismu, přetrhání vztahů s velmi blízkou a důležitou osobou, a pomocí sestry Jas snad i anorexie. To vše dává k nohám desetiletému Jamiemu, který se s tím bude muset nějak vypořádat.
Kniha, nebo spíš takový malý sešítek, je ale zoufale krátká na to, aby dokázala uvěřitelně a s pečlivostí rozebrat takto bolestná témata. Nevím, přišlo mi, že toho na Jamieho bylo navaleno tolik, jen kvůli čtenářově pocitu lítosti a soucítění, a ne k opravdovému řešení problémů. Ano, Jamie je zoufale mladý, aby něco takového dokázal řešit, proto nechápu, proč autorka do knihy tyto aspekty narvala, když se víceméně neřeší, otcův alkoholismus se najednou úplně vytratí, to stejné sestřina anorexie, která se nevytratí, jako spíš vypaří jako pára nad hrncem.
Nakonec nám tu tak nějak zbude jen šikana ve škole, matčino nezajímání se o vlastní děti a xenofobie. To všechno je ve zkratce tak nějak nedořešené, téma xenofobie zoufale plytké. Jedině téma točící se okolo mámy je tak nějak uzavřené, avšak Jamieho reakce na absolutní nezájem, je jak na horské dráze, klíďo píďo se s tím vyrovná za hodinku. Pak už jen nějaké to drama na závěr, a je konec.
Kniha je protkaná melancholií a smutkem, proto mě tak moc překvapilo, že končí tak děsně optimisticky. Za mě uspěchané, nereálné, autorka si měla vybrat téma, kterému se bude opravdu věnovat, ne tisíc načrtnutých věcí. Bohužel za mě NE!
Za mě úžasná oddechová knížka o které se ale nedá říct, že bych si z ní nic neodnesla.♥
Zajímavá kniha, místy až moc dojemná ale to se dalo nějak přežít. Ale mě tyhle knihy nějak neberou proto dávám 2 hvězdičky.
Touhle knihou jsem byla velmi mile překvapená. Čekala jsem oddechové čtení, ale tahle kniha tedy oddechová nebyla. Dojala mě a dost psychicky vyždímala, takže jsem se z ní nějakou dobu vzpamatovávala.
Moji recenzi najdete v záložkách.
Bylo zmíněno v jednom předchozím komentáři, že kniha je spíše pro mladší čtenáře, ale myslím, že si má z ní co vzít čtenář v jakémkoliv věku.
Ze začátku mě kniha moc nebavila, postupně jsem se ale do ní začetla a začala se mi i poměrně líbit. Podobně jako v "Kečupových mračnech" se autorka pustila do na zpracování dost náročného tématu, ale podle mě ho zvládla dobře. Rasismus, smrt a rodinná traumata vyprávěná desetiletým klukem... Z některých částí mi běhal mráz po zádech, zároveň je to všechno ale uvěřitelné, líbilo se mi, jak Jamie postupně v průběhu knihy dospívá - jak se mění nejen jeho názory a rozšiřuje se mu obzor, ale i jak se mění jeho způsob vyprávění a na konci působí jako sympatický puberťák a ne jako ten vyklepaný chlapeček, co byl na začátku. Taky jsem si samozřejmě zamilovala Sunyu a taky Jas a v průběhu čtení jsem jak brečela, tak se i několikrát rozesmála. Je to rozhodně zajímavá četba, který mi stoprocentně zůstane ještě dlouho v podvědomí.
Štítky knihy
kočky sourozenci rodinné vztahy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Moje sestra žije na krbové římse |
| 2019 | Mlčeti zlatá rybka |
| 2015 | Kečupové oblaky |
| 2022 | Poslední dny Archieho Maxwella |
Pro mě naprosté překvapení. Příběh zajímavý a řekla bych i opravdový. Trochu mě mate nezájem okolí. Je psán pro děti, takže trochu jednodušeji, ale neubírá to na čtivosti.