Střípek malachitu
Zdeněk Hanka
Gina hlasitě vzlykala, cítila tu past, beznaděj a hroznou vinu. Nejenže přejela člověka, ale zničila život i svému manželu Alanovi, úspěšnému právníkovi. Ujela od nehody a nic neřekla. Alan však pravdu zná, a když zametá stopy, aby Ginu ochránil, dopouští se osudných chyb.
Přidat komentář
Máte rádi knihy, kde jde vše od deseti k pěti a nakonec úplně do kopru? Kde všichni jednají jako by měli v hlavách vzduchoprázdno? Kde je všechno pěkně urovnané - bílé a černé? Tak to je kniha pro vás! Jako mimořádné prémie se rovněž dočkáte morálního poučení, jak byste se měli vždy správňácky zachovat, milovat bezdomovce a tak. Já už mám výchovu nějaký pátek za sebou, takže pro mne ne, prosím.
"Když si tě nenajde zákon, najde si tě osud."
Většinou to tak bývá a je tomu tak i v tomto příběhu... Gina sice zabít nechtěla, ale stalo se, Alan chtěl svoji lásku ochránit, ale nezvolil nejšťastnější cestu... a tak je osud dohnal.
Opět hezký, poučný příběh, který vás donutí se zamyslet nad mnoha situacemi. Jak je štěstěna vrtkavá, jak se nevyplácí brát spravedlnost do vlastních rukou, jak můžete být chvilku na vrcholu a obratem můžete skončit na ulici.
Vřele doporučuji!
Za mě trošku jednodušší styl psaní .. chvílemi mi příběh přišel až úsměvný, ale knihu jsem i přesto dočetla. Proč ne, zajímavý námět. Další knihy od autora ale už nutně mít nemusím.
Do knihy jsem se těžce začítala. Snad polovině se to zlomilo a zdálo se mi, že se příběh konečně rozjede a bude to prima čtení. Ale nebylo. Alespoň za mě ne. Děj se táhl, chyběl mu náboj, trochu živosti. Konec příběhu si v podstatě dávno před ním odvodíte sami, takže žádné překvapení vás nečeká. Jediné, za co dávám palec nahoru, je poselství, které si z knihy odnesete. A sice, že brát spravedlnost do svých rukou se nevyplácí. A také, že nelze všechny bezdomovce házet do jednoho pytle a pohrdat touto skupinou lidí. Protože na ulici se může ze dne na den ocitnout opravdu každý z nás.
Autor mě opět nezklamal. Trochu mi vadí, že než se rozečtu, je příběhu konec. Ale to na kvalitě neubírá, vždycky je to něco na zamyšlení.
Velmi čtivý příběh o síle lásky, také o moci peněz a bezmoci, když se člověk ocitne v situaci bez peněz a bez domova. Četba mě přivedla k zamyšlení nad situacemi, které se mohou dít denně kolem nás a vnímáme je někdy už jako samozřejmost. Kniha je napsána takovým způsobem, že pohne svědomím. Zdeněk Hanka píše tak, že nenaservíruje všechno jako "hotovou věc", ale osloví svým dílem člověka právě "v té jeho" situaci. Mám od autora přečteno všechno, všechno se mi líbilo, ale Střípek malachitu vede. Více v recenzi.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1991 | Léčitelé jak je neznáte |
2009 | Kavárna |
2018 | Ticho nemá ozvěnu |
2010 | Hedvábný řetěz |
2015 | Severně od šedesáté páté |
Trošku jednodušší styl psaní .. chvílemi mi příběh přišel až úsměvný, ale knihu jsem i přesto dočetla. Proč ne, zajímavý námět. Další knihy od autora už mít ale nemusím.