Strom, ktorý dáva
Shel Silverstein
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/279275/bmid_strom-ktory-dava-HWQ-279275.jpg
5
104
104
"Som presvedčený, že pán Silverstein túto knihu napísal na vnuknutie "zhora". Alebo musel mať poriadne šťastie. Ten, kto ju má, vlastní hodnotný poklad." Z komentára k španielskému vydaniu "Kúpil som túto knihu deťom, pretože v tomto jednoduchom podobenstve sa ukrýva vzácny odkaz. Strom, ktorý dáva ma znova vrátil do detstva." Jay Fisk o vydaní v hebrejčine "Som Čínanka a čítam túto knihu po čínsky. Je to dojímavý príbeh. Som matka a zvyknem ho čítať svojmu štvorročnému synovi, ktorý knihu zbožňuje. Hovorievam mu: ty si ten malý chlapec a ja chcem byť tým stromom, ktorý dáva. Budem ti pomáhať po celý život, keď to budeš potrebovať. A budem pritom šťastná." Zeng Čin... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2012 , Menta MediaOriginální název:
The Giving Tree, 1964
více info...
Přidat komentář
Emotivní a silný příběh. Vyvolává mnoho otázek, na které si najde odpověď každý ve svém vlastním svědomí. Nádherné jednoduché ilustrace. Jednoznačně doporučuji! :-)
Četli jsme se čtyřletou a děj ji rozplakal. Nedivím se, je to šokující obraz. Ale čeho? Patologické destruktovni lásky? Bezbrannosti? Lidského sobectví ve vztahu k přírodě? Nevím, jestli je úplně výchovné stavět na piedestal tak extrémní dobrovolné sebeobětování. Ale jako podnět k zamyšlení je kniha opravdu působivá až burcující.
Nádherná knižka, ktorá sa dá čítať kedykoľvek.
Krásny príbeh o tom ako si ľudia nedokážu vážiť to čo majú.
A potom prídu o všetko čo je im drahé.
Často je to pravda!
Je to smutné.
Je mi až stydno, že jsem knihu objevila teprve nyní. Prostá, jednoduchá, moc mne dojala. Obdivuji, jak autor bravurně dokázal na těchto stránkách prostřednictvím tak mála slov vyjádřit, co vše nám je ochotna příroda dát, a jak si toho nevážíme či možná si to ani neuvědomujeme. Moc pěkné a smutné zároveň.
Útlá, kouzelná knížka se silným příběhem a silnou myšlenkou, kterou ve Vás po přečtení nechá. Krásná.
Túto knihu som chcela už veľmi dlho. A po strastiplnej ceste sa ku mne dostala. Kiežby sa dalo dať 10 hviezdičiek.
Píše sa o nej ako o knihe pre deti, ale neviem. Z môjho pohľadu je to kniha, o ktorej sa s deťmi treba rozprávať.
V príbehu vidím obraz ľudskej arogancie, bezohľadnosti. Iba brať, bez ohľadu na následky. Akoby všetko okolo bolo iba kôli tomu, aby ľuďom slúžilo.
Z knihy mi je strašne smutno.
Moc dojemné! Tato kniha je krásným příkladem toho, jak pár ilustracemi a pár desítkami slov se dá TOLIK říct! Jen jak je napsáno pode mnou, doufám, že tam někde je i poděkování chlapce této hodné jabloni.
Vzpomněla jsem si na "křivou jabloň", po které jsem tak ráda lezla, když jsem byla malá. Vyprosila jsem si, že ji rodiče neporazí. Když mi nedávno bylo hodně smutno, vylezla jsem na ni a sedla si, objala ji...jsem tolik ráda, že na zahradě roste dál.
Útla textom, bohatá obsahom. Stále dúfam, že v pokračovaní, teda na poslednej strane by mohol chlapec stromu za všetko poďakovať...
Pěkná, ale zvláštní kniha. Převaha ilustrací nad textem, velká písmena, jednoduché výrazivo, to vše dělá z knížky zdánlivě ideální četbu pro malého čtenáře. Jenže bez asistence a vysvětlení dospělého si z její četby také může odnést závěr, že je naprosto v pořádku, pokud člověk zničí strom, protože ten mu za to bude ještě vděčný (a tak to autor určitě nezamýšlel). Takže přečíst ano, ale hezky si pak spolu s dítětem o tom popovídat.
Nádherný, filozoficky podbarvený evergreen o lásce, dávání a braní... Skvělý dárek do knihovniček dětí i dospělých. Je založený na silném příběhu a minimalistických černobílých ilustracích v jednoduché lince. O co méně textu, o to silnější obsah, který podněcuje k zamyšlení.
Našemu dítěti se moc líbil už od 5 let, i když myslím že postupně ho bude oceňovat víc a víc, jak se k němu bude vracet.
Zbožňuju tuhle knížku, je tak jednoduchá ve své podstatě a přitom ukrývá tolik uvnitř.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Jen jestli si nevymejšlíš |
| 1999 | O stromu, který dával |
| 2021 | Chýbajúci kúsok |
| 2024 | Když si šlápneš na tkaničku |
No, tak úplně nevim...
Možná to mělo bejt o tom, jak přírodu nevděčně vykořisťujeme, a jak nám příroda zadarmo dává, co jen může, i když sobě nechává ubližovat. A ještě je za to ráda, že může posloužit. Tahle varianta ale nedává úplně smysl. Není v tom vlastně žádnej závěr. Strom se nechá dokonce porazit, aby člověku vyhověl, a ještě se mu pak pomalu omlouvá, že už nemá, co by mu dal. Jenže v člověkoj nenastane žádný uvědomění, obrat. Neřekne ani promiň ani děkuju. A to je prostě divný. Takže o tom to spíš nebylo. A i tak mně tam ty slova omluvy a poděkování velmi chyběj! Ať už mělo bejt sdělení jakýkoliv...
Nebo to měl bejt vzor nezištný lásky? To jako doufám, že ne...
Takže spíš je to asi o tom, že v dětství v sobě máme ty zdravější touhy (no, relativní:D), a prostě jsme v přítomnosti. A pak dospějem, a furt máme pocit, že něco chceme a potřebujeme, a přitom i když to získáme, stejně to štěstí nenacházíme. Že nám život pro samý chtění a pachtění se za něčím proteče mezi prstama.
Ani tahle varianta mě v tom celku, jak je kniha napsaná, nějak neuspokojila a neuchvátila.
Pro děti si myslim, žel, nebude moc zajímavá, natož srozumitelná, rozhodně ne pro mladší, než puberťáky.
Tématem mi to trošičku připomnělo Horskou cestu od Marianne Dubuc, a to mi teda přijde mnohem líp a víc říkající.