Sucho
Neal Shusterman , Jarrod Shusterman
VŠICHNI SI BUDOU PAMATOVAT, KDE BYLI, KDYŽ VYSCHLY VODOVODY. Sucho – nebo Bezvodí, jak tomu všichni říkají – už trvá nějakou dobu. Život se proměnil v nekonečný seznam zákazů: nezalévejte zahrady, nebuďte dlouho ve sprše, nepodléhejte panice. Jenže teď už žádná voda nezbývá. Alyssina poklidná ulice na předměstí se najednou propadne do válečné zóny plné zoufalství a násilí. Když se její rodiče nevrátí domů, musí dát dohromady skupinu osob, které by se za normálních okolností asi nepotkaly, a zahájit pátrání po vodě. Každý z nich bude muset učinit neskutečná rozhodnutí, aby přežil.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , Yoli (ČR)Originální název:
Dry, 2018
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Knížku jsem náhodou objevila v knihkupectví a moc jsem nevěděla, co od toho čekat. A teď po přečtení jsem lehce rozpolcená. Na jednu stranu výborný námět - mohla z toho být neuvěřitelně dobrá knížka, ale bohužel to tak necítím. Přijde mi, že mnoho věcí bylo nedotažených a nedovysvětlených, mnoho situací by se dalo více rozvést. A ikdyž se asi jedná o young adult četbu, tak věk a uvažování všech hlavních hrdinů mě občas rozčilovaly, jako debilové se občas chovali všichni. A konec...tak nějak jsem čekala, že všechno dopadne pohádkově dobře, ale tohle už bylo příliš. :D Hlavně by mě zajímal přechod z Bezvodí k "Zasevodí", což nebylo ani naznačeno, škoda.
Zase ale nechci jen kritizovat, knížka byla čtivá a a rozhodně měla co říct, v mojí knihovně tak určitě zůstane.
(SPOILER) Sucho bylo velice napínavé, čtivé a o akci a zvraty rozhodně nebyla nouze. Mrzí mě však pokulhávající uvěřitelnost děje. Kupříkladu absence vody na můj vkus vznikla příliš překotně a nepřiměřeně rychle došlo i k vyřešení krizového stavu. Jinak knihu hodnotím kladně.
Knihu jsem četla střídavě snad 2(!!!) roky. Začala jsem když začala epidemie a četlo se mi to opravdu těžko. Asi tou celou situací... Pak jsem měla ještě pár pokusů, ale stále to nešlo. Až dnes jsem ji vzala do ruky a konečně dočetla. Jsou tam místa, která jsou vážně k zamyšlení a hrůzný pocit, že se toto opravdu může stát. Z pohledu dětí to bylo ještě více obtížnější číst... Kniha mi vážně ulpí hodně v paměti a zároveň jí ani nedokážu hodnotit. Jenom jsem byla mrzutá na konci, tomu konci jsem vážně nevěřila. Upřednostnila bych ten "černý" konec, co se tam krásně nabízel!
Mohlo to být ještě syrovější, občas jsem nechápal chování některých lidí, ale jsou to amíci, tak co se divím :)
Co nás možná jednou čeká.
Zítra se podívám na film, uvidíme jak se povedl nebo nepovedl.
Opět neuvěřitelné dílo od neskutečně talentovaného autora. Četla jsem od něj všechny knihy a ani tahle mě nezklamala. Líbí se mi, jak je to vlastně "uvěřitelné", jak snadno se může tahle situace do budoucna stát realitou a celou dobu mi běžel mráz po zádech a měla jsem neustále žízeň z představy, že otočím kohoutkem a nevyteče ani kapka. Tohle se fakt povedlo!
Perfektní téma,které donutí člověka se aspoň pořádně zamyslet a příběh se mi taky líbil.
Byla to má první knížka od autora a určitě si přečtu další. ;-)
Ne, ne a ne! Během čtení jsem měla chuť vytrhat si všechny vlasy. Takhle se normální postavy prostě nechovají. Cože všude došla voda? Vezmu batoh, naplním ho lahvemi a jdu za sousedy aby věděli, že já mám vody dost. Nejraději bych aby všechny postavy v téhle knize umřeli už první den! Hlavní hrdinka je úplně blbá, chová se nelogicky, a i když všude kolem probíhá apokalypsa, ona se snaží být šlechetná a nejlépe by chtěla rozdala všechnu svou vodu hned v první minutě. Alyssa si vůbec neuvědomuje, že až jim dojde voda, tak prostě umřou, ale ne budeme se s lidmi bavit civilizovaně, i když nás zabijou pro kapku vody.
Příběhu moc nepřidává ani bratr hlavní hrdinky, který je naprosto nechutně rozmazlený.
Musím říci, že snad nikdy mě takto kniha nevytočila. Takhle by se postavy při nedostatku vody rozhodně nechovali.
Asi mám s panem Nealem Shustermanem problém, jelikož jak kniha Bez šance, tak kniha Sucho, mají naprosto strašně promarněný potenciál.
Kniha mohla být tak moc dobrá, mohla vytěžit maximum. Žíznivý lidé, vláda, přání přežít, ale stal se z toho odbytý nedomyšlený příběh. Mně vůbec nevadí, že je kniha YA, ale to přeci neznamená, že to bude takto špatné. Mohla to být kniha s naprosto zničujícím přesahem. Bohužel.
Je to čtivé, rychle to ubývá, má to hezkou obálku, toť vše.
Oproti tomu fanouškům žánru doporučuji třeba knihu Vteřinu poté, která je propracovaná, uvěřitelná a má velký dopad.
Cesta do hlubin Američanovi duše, aneb rozbor Americké tuposti a lidské zvířeckosti.
Na druhou stranu by se každý měl trochu zamyslet, jak zachází s vodou.
(SPOILER)
Kniha se četla velice dobře - je napínavá, originální a člověk musí s postavami soucítit, a to i přesto, že sympatičtí úplně nejsou (prostě puberťáci).
Ten konec - to je ale kapitola sama pro sebe. Náhle se vše vyřešilo (to co vlastně řešení původně ani pořádně nemělo), dokonce nezemřelo ani tolik lidí (to mě překvapilo asi nejvíc), protože všechno zavádělo spíš směrem, že hlavní hrdinové budou jedni z mála, kterým se přežít podaří - a to ještě velmi těsně. Takže propracovanější konec by kniha rozhodně zasloužila.
(SPOILER)
Lepších 2,5*/5*. Jako první musim napsat, že mi moc nesedí styl psaní autora. To je můj problém ale ten zbytek. Na začátku žádné pořádné vysvětlení. Hlavní postavy jsem si nedokázala oblíbit a kdyby umřela nějaká z nich nevadí mi to. Bylo tam pár zvratů ale na další stránce jakoby se nic nedělo. No a ten konec? Ajaj..
Pojmenování Bobek mi lezlo hodně na nervy. A skoro pořád se řešilo kdo má klíče.
Jediné dobré byl nápad a popsání situace,která může kdykoliv nastat.
Většinou, když něco čtu, tak u toho dokážu vypnout a v klidu si užívám knihu. Tady mi však celou dobu běhal mráz po zádech a v žaludku jsem měla nepříjemný pocit. Bylo to až děsivě dobře napsané, protože něco takového by se klidně mohlo stát. Začátek mi tedy dal trošku zabrat, nemohla jsem se několik kapitol začíst a postavy mi nepřišly zrovna moc sympatické. To vše se ale naštěstí změnilo (až tedy na Henryho, toho jsem nenáviděla celou dobu) a konec mě rozbrečel. Rozhodně doporučuji tuhle knihu přečíst.
Již několik let se mluvilo o hrozbě, která nakonec opravdu nastala - bezvodí. Všichni začali šílet, lidé jsou schopni pro vodu udělat takřka cokoliv. Po tom, co se Alyssini rodiče nevrátí domů se rozhodne hledat pomoc. Na cestu se vydá společně se svým bratrem Garettem a kamarádem Keltonem. Během svého dobrodružství se setkají s mnoha zvláštními lidmi, kteří touží po jediném - po vodě. Postupně je stále větší a větší horko a naši hrdinové musí najít cestu ven. Kdo všechno ale přežije?
K této knize jsem se dostala až po celkem dlouhé době, co mi leží doma v knihovně. A nevím, proč jsem po ní nesáhla již dříve, protože to byla naprostá pecka!
Obálka je naprosto famózní, stejně jako většina obálek od nakladatelství YOLI. Skvěle vystihuje příběh, zároveň však člověku neprozradí vše, o čem se v knize dočte. Celkem mě překvapilo, jak moc čtivý celý příběh byl. Kapitoly se četly samy a příběh bych rozhodně označila za originální. Hlavní hrdinové byli vcelku mladí, občas mě proto překvapilo, kolik toho vědí o různých oborech. To se mi však neskutečně moc líbilo, protože mám pro takové jedince slabost. Celkově nemám k této knize co dodat, s příběhem jsem byla nadměrně spokojená.
Knihu Sucho bych doporučila všem, kteří rádi čtou díla od nakladatelství YOLI a mají rádi autora, který tuto knihu napsal. Zároveň bych ji doporučila těm, kteří mají rádi dystopické příběhy.
Tahle kniha, hlavně její začátek na mě hodně zapůsobila, to jak najednou přijde katastrofa a lidé se s ní snaží vyrovnat, jak tato katastrofa lidi mění a jak jim pomalu dochází, co se děje a snaží se to nějak zpracovat. Možná pro takovou knihu nebyla teď vhodná doba, nejspíš sem po ni měla sáhnout jindy a né v době, kdy jsme se museli porvat s jednou krizí a hned se na nás hrnula další, která může ještě dopadnou jakkoliv a v době, kdy jsem knihu začala číst vypadala ještě hrozivěji než krize předchozí.
nevim jestli by na mě kniha takto zapůsobila, kdybych ji četla v jiné době, třeba před rokem, nebo i dokonce před měsícem, a né v době, kdy se zase všechno po5ralo. Ovšem po překonání největšího šoku - jak v realitě, tak i v knize jsem přeci jen zbytek knihy začala vnímat jinak. Pak už to byl jen úprk a boj o přežití. Ovšem i zde jsme mohli vidět, jak se hrdinové mění, jak reagují na dané situace a z pacifistů se stávají lidé schopni různých věcí, z osamělých vlků týmový hráči a z ousiderů hrdinové a jak blbečci zůstanou blbečky.
Kniha (jek je u autora již zvykem) oplývá několika důležitými postavami - ano máme tu dvě hlavní, ale kolem nich je několik, které dostanou spoustu prostoru a pak pár, které sisice dolik prostoru nemají, ale i tak jsou bezvadné. Jediné, co mi přišlo trochu líto, tak kromě Keltona sem si nějak ani jednu z postav nemohla pořádně oblíbit a sžít se s ní, sice jsem chápala, co mají za sebou a i většinou proč dělají to, co dělají, ale že bych k němu z nich navázala bližší vztah se asi úplně říci nedá (s výjimkou Hali, sice tam o ní bylo jen pár stránek, ale kupodivu její příběh si mě hodně získal). Ovšem i tak to byla kniha hodně čtivá a stejně dobrá jak autorovi ostatní knihy. Gratuluji.
Kniha se mi moc líbila :-) Autoři knihu vytvořili velmi čtivou, se zajímavým tématem, velmi rozmanitými charaktery postav.. a také lehce uvěřitelnou.. takhle by to celé v reálu klidně mohlo být.. kniha v sobě nese krutou pravdu a lze ji vystihnout upravenou starou moudrostí na "voda nad zlato".. vede dost k zamyšlení..
Knihu jsem přečetla na víckrát. Ze začátku mi dělalo problém se začíst a musím přiznat, že jsem z knihy měla pěknou žízeň Přimělo mi se nad tím dějem zamyslet. Konec napínavý a šťastný. Charakter postav krásně ukazoval, jak by to asi vypadalo, kdyby k něčemu takovému došlo, ne každý má týmového ducha a ne každý na první pohled vypadá jako neviňátko.
Začátek pomalejší a méně čtivý, druhá polovina knihy ale obsahovala nečekané zvraty, akci i správnou atmosféru sucha, musím uznat že konec je méně uvěřitelný a reálný, ale byla jsem ráda jak to dopadlo
Působivá kniha, uměla navodit "suchou" atmosféru, to teda rozhodně!
Mě teda vyděsila dostatečně. Ta představa, že by k něčemu takovému mohlo skutečně dojít. A fakt, že to není zase až tak nereálné...
ALE. Jak tu psalo hodně čtenářů přede mnou, člověk je tak nějak hozen "do vody" (??!) Pořádně nevíme, co Bezvodí předcházelo, prostě najednou zničehonic přestane téct voda. A pak po pár dnech je zase zčistajasna jako lusknutím prstu po problému a voda zase teče... Trochu těžko uvěřitelné. A celkově tomu prostě něco chybělo... Možná víc akce, nějaká gradace, nevím. Četla jsem spíš jen abych věděla, jak to dopadne, než že bych nemohla dospat.
°°° Když dojde na hraniční situace, ukazují se pravé charaktery lidí a když začne být úplně nejhůř, člověk je asi schopný všeho, jen aby přežil. Lidé vlastně přestávají být lidmi. Ale těžko jim to může mít někdo za zlé, protože nikdy nevíme, čeho bychom byli v podobné situaci schopni my sami... A snad se to ani nikdy nedozvíme.
Br, "hnusná" knížka, jdu se napít!
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie ekologie voda pitná voda pro dospívající mládež (young adult) postapokalyptická sci-fi
Po dlouhé řadě knih, které ode mě dostaly pouhé 4,5 hvězdy, jsem se konečně dostala k takové, která moje představy uspokojila a to i přesto, že jsem v jednu chvíli málem hodila knihou do zdi.
Oficiálně už jen čekám na další knihy od Shustermana, které budou přeložené. Vše bylo přečteno, slova došly. Ale Sucho zůstane ještě chvíli. Protože ani ta hloupá žízeň mě nechce opustit.
Tuto knihu bych přirovnala ke skvělému katastrofickému filmu, kterých je velmi pomálu. Od začátku do konce se něco děje, postavy jsou lidské a uvěřitelné. Tedy pokud svou lidskost najednou neztratí, ale komu se to občas nestane, že?
Až na Henryho, který se tam zjevil tak zničehonic, a stejně ho tam nikdo nechtěl, a skončil jako parchant, za kterého jsem ho považovala, jsem si oblíbila všechny postavy do jedné. A právě ke konci, v jedné konkrétní chvíli se spouští, hlavní zbraně a dívkou, odvážně probíhající ohněm, kdy jsem knihou chtěla mrštit proti zdi, jsem zadržovala pláč, protože voda je důležitá a když jí moji hrdinové nemají dostatek, aby plakali, nebudu ani já.
Beru komentáře ostatních čtenářů, kteří si stěžují na to, jak odbytý byl konec, chápu to, ale mně to nevadilo. Takové věci přece v katastrofických příbězích bývají. Přijde spása, záchrana, obraz skončí a znovu se ukáže až svět, který se postupně dává dohromady a zaceluje hluboké rány.
Vůbec by mi nevadilo pokračování, ale už bylo řečeno vše a další Bezvodí by Kalifornie asi nepřežila.