Sucho
Neal Shusterman , Jarrod Shusterman
VŠICHNI SI BUDOU PAMATOVAT, KDE BYLI, KDYŽ VYSCHLY VODOVODY. Sucho – nebo Bezvodí, jak tomu všichni říkají – už trvá nějakou dobu. Život se proměnil v nekonečný seznam zákazů: nezalévejte zahrady, nebuďte dlouho ve sprše, nepodléhejte panice. Jenže teď už žádná voda nezbývá. Alyssina poklidná ulice na předměstí se najednou propadne do válečné zóny plné zoufalství a násilí. Když se její rodiče nevrátí domů, musí dát dohromady skupinu osob, které by se za normálních okolností asi nepotkaly, a zahájit pátrání po vodě. Každý z nich bude muset učinit neskutečná rozhodnutí, aby přežil.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , Yoli (ČR)Originální název:
Dry, 2018
více info...
Přidat komentář
Na knihu jsem měla zálusk už před pěti lety, když u nás vyšla. Hrozně jsem se na ní těšila, ale dostala jsem se k ní až teď.
Pro mě to je velké zklamání. Příběh mě nebavil. Žádnou z postav jsem si nijak neoblíbila. Bylo mi jedno, jestli to všichni přežijí nebo jenom někdo, kdo to bude...
Bylo tam pár částí, které mě i docela bavily. Konec byl za mě uspěchaný.
Opravdu velké zklamání.
(SPOILER)
Vlastně ani nevím, co si o knize myslet. Téma je mi velmi blízké, sama se o vodu a čím dál častější sucho zajímám - a děsím - ale z příběhu nadšená nejsem.
Hlavní postavy jsou teenageři, takže žádný zázrak. Ukončení knihy rychlé, končící happy endem. Celou knihu jedna pohroma za druhou, takže konec neuvěřitelný.
Doporučuji, ale nečekejte příliš.
Mám rád knihy od Neala Shustermana, a proto jsem se začetl do knihy Sucho, kterou napsal se svým synem. Od autora mám již všechny knihy přečtené, které u nás vyšly. Časem si přečtu další knihy, které teprve vyjdou.
Hlavní postavou je ALYSSA, která zahájí s dalšími osobami pátrání po vodě. Její rodiče odjeli a nevrátili se. Alyssa má mladšího bratra GARRETTA. Spolužákem Alyssy je KELTON, jehož táta je prepper. Alyssa se seznamuje s dalšími lidmi, které potká na své cestě.
Příběh se odehrává v Jižní Kalifornii, ve které došlo k suchu nebo Bezvodí. Příběh je vyprávěn z různých úhlů pohledů hlavních postav. V románu se nacházejí také různé momentky.
Kniha má 6 částí. Kniha mě zaujala od úplného počátku. Voda je velmi důležitá a v tomto románu můžeme sledovat, jak by to vypadalo, pokud by byl nedostatek vody. Myslím si, že je to reálně zobrazeno. Lidé v extrémních situacích se uchylují k různým činům, aby přežili. Závěr je hodně napínavý.
Říká se, že člověk vydrží bez vody maximálně 5 dnů. Tělo člověka je tvořeno ze 70 % vodou. Člověk si mnohdy neuvědomuje, že bez vody by byl úplně vyřízený a bere to jako samozřejmost, když pustí kohoutek a voda vyteče. Při četbě se můžeme zamyslet také nad tím, že vodou někdy zbytečně plýtváme a mohli bychom vodou hospodárněji šetřit.
V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ.
Při čtení této knihy budete mít pořád žízeň. Zároveň si uvědomíte, za jakou samozřejmost vodu bereme. Stejně jako ostatní knihy od autora ve mně bude dlouho rezonovat.
Námět, že dojde voda a jak se bude společnost a lidi chovat v takové situaci je zajímavý a děsivý, když si čtenář uvědomí, že k tomu může být blíže než by čekal. To bylo na knize dobré co už bylo horší tak to jsou postavy. Vím, že od skupiny teenagerů se nedá čekat nic dokonalého, ale postavy mi přišli protivné až otravné. I ten závěr knihy je takový zázračný, že to prostě celkově do toho nezapadá. Celou dobu se to furt nějak kazí a pak buch uděláme happy end. Ne, prostě ne nebudu to brát jako něco extra.
To byla síla, v průběhu čtení mě až mrazilo z uvědomění si, jak blízko k realitě to může mít
Fantasticky napsané, uvěřitelné a dostatečně děsivé - prostě parádní dystopie.
Autoři umí dokonale popsat existenční krizi společnosti i jednotlivců. Charaktery jejich postav procházejí
zběsilým vývojem a překračují pomyslné červené čáry aby ziskaky co potřebují, chtějí nebo aby si zachranily holý život.
Doporučuji!
Za mě parádní kniha, nic jiného jsem od autora ani nečekala.
Napínavá, většinou uvěřitelná, čtivá kniha a pokud člověk občas přehlédne nějakou tu nelogickou věc, odnese si zážitek i kapku varování, co by bylo, kdyby došla voda...
Už více čtenářů v komentářích zkonstatovalo, že kniha je napínavá a velmi dobře se čte. Souhlasím.
Příběh samotný je ovšem postavený na jediném pilíři: na velkém území Kalifornie přestane téct voda z kohoutků, občané rozeberou veškerou vodu balenou, rezervoáry, potoky, řeky jsou vyschlé, stav přetrvává a nastupuje Žízeň. Pak sledujeme, co to s lidmi udělá.
Známý je pojem blackout, kdy dojde v úplnému výpadku elektřiny. Toto jsem sama pro sebe nazvala waterout. Je tohle vůbec možné? Sice, moje heslo je, že možné je všechno, ale že by se v USA mohlo stát, že miliony obyvatel naráz, v jediném okamžiku, zůstanou bez vody a než odpovědní lidé a úřady situaci vyřeší, zemřou desetitisíce? Ať už následkem žízně, tak násilně, neboť nastává víceméně bezvládí, ať už z dalších příčin...
Každopádně, kniha má grády, rozhodně je sugestivní a jelikož dávno vím, že bez (pitné) vody je mnohem hůř než bez elektřiny, musím přiznat, že příběh na mě zapůsobil.
Vody je na planetě určité dané množství, nikam se neztrácí, nevypařuje se do vesmíru. Podle mého je vody dost - pokud by se využívala s rozumem. Kořeny veškerých problémů vidím ve špatné organizaci života, ale to nejde změnit, ty věci jsou dané a v každém koutě planety specifické. Základní problém, z něhož potom vyplývá nedostatek, je v nezadržitelném a chaotickém přírůstku obyvatel planety.
Kniha je napsaná velice čtivě a napínavě. V ději se sice objevují nějaké ty nelogičnosti, ale když nad tím člověk tolik nepřemýšlí, nemusí mu to nutně zkazit zážitek. Připravte se ale na to, že při čtení budete neustále sahat po sklenici vody :D. Od autora bych doporučila spíše jiné knihy, ale Sucho také stojí za to. Přinejmenším se nad ekologií trošku zamyslíte. A když ani to ne, můžete se místy pořádně zasmát.
Nejdřív jsem si říkala, že kniha o tom, jak lidem dojde voda, pro mě nebude úplně zajímavá. A taky jsem ji na nějakou dobu odložila hned po začátku. Nejspíš na ni jen nebyl správný čas, protože nakonec jsem ji vyloženě hltala.
Přiznejme si, že na takové krize prostě nejsme připraveni, i když určitě existuje spousta krizových plánů a podobně.
Když tohle vezmete v potaz, odpustíte knize nejednu nelogickou věc.
Jde tu spíš o to poselství, které kniha předává. Opravdu se na svůj hrneček s vodou potom díváte jinak.
Dále bych vyzdvihla postavy, opravdu mě překvapilo, jak byly různorodé a všechny se velmi rychle vyvíjely. Ani nevím, kdo z nich mě bavil nejvíc. Zato vím, kdo z nich mě nejvíc štval... Že Henry?
Navíc je to velice čtivé, řekla bych, že i víc než autorova série Smrtka.
Shusterman má zajímavé příběhy, takže nepochybuji, že se k nějakému určitě zase vrátím.
Za mě spokojenost a 4/5 hvězdiček.
Zoufalé podmínky vedou k zoufalým činům. Pokud přijmeme teorii, že lze odříznout miliony lidí náhle od veškeré vody a pomineme studny, rezervoáry, nádrže, jezera a přehrady, dá se tento příběh Bezvodí pro mládež přežít. Rozesmála mne lichotka k holčině, že kdyby Venuše Mélská měla ruce, vypadala by jako ty. A odpověď zněla, že kdyby Venuše Mélská měla ruce, tak by tě vylískala....
(SPOILER)
Musím říct, že jsem se docela dlouho knize na poličce vyhýbala. Zpětně si myslím, že to bylo ze strachu, že mne tato kniha zklame. A ona mne nezklamala. Byla to po dlouhé době kniha, jejíž čtení jsem si opravdu užila.
Myšlenka celé knihy je založena na něčem, co by nemuselo být v blízké budoucnosti až tak nereálné a v některých částech může člověk skoro vidět analogii k současnosti před tím, než všechno „šlo do kopru“. Kniha ve mne místy opravdu probouzela úzkost a bylo zajímavé sledovat, jak si běžní občané snaží poradit s nedostatkem vody.
Kniha za mne krásně, ač ale s jistou grácií, ukazuje, jak se při takové situaci žebříčky hodnot naprosto promíchají. Voda se stane tím nejdůležitějším a lidé pro ni udělají cokoli. Velmi dobře se také střídají pohledy jednotlivých účastníků, a člověk je tím schopen knihu uchopit komplexněji. Navíc se během času potkáváme s dalšími postavami, které byly ale stejně dobře napsané jako ty hlavní. Příběh tak neztrácí na dynamice a člověk jen čeká, co se stane dalšího.
Samozřejmě, že někdy měli naši hrdinové opravdu až moc velké štěstí, ale osobně mi to nevadilo. Vlastně se mi líbilo, jak se jejich partička nakonec rozrostla a jak se společně, i přes rozdíly a různé jiné nedostatky (např. lhaní, že Henry? :D), dostali každý k tomu správnému cíli.
Nejlépe napsaná postava byl za mne rozhodně Kelton, jeho vývoj byl za celou knihu nejlepší. Otázku, jestli by tato parta v reálném životě takovou katastrofu přežila, nechávám stranou. Pro můj vlastní klid doufám, že ano, i když by některé situace určitě nešly vyřešit tak snadno. Na druhou stranu všichni členové skupiny měli nějakou vlastnost, která později dopomohla k tomu, aby přežili. V určité chvíli jste si tedy nemohli pomoc a prostě si oblíbili všechny a nezbývalo než pochopit, že zoufalé situace si žádají zoufalé činy a to nemluvě o situacích, kdy jste několik dní bez vody. Líbí se mi, že kniha může vyvolat zamyšlení a to například v mladých čtenářích, pro které je ostatně také tato kniha určená.
Trošku mě mrzí, že byl konec tak rychlý a nedozvěděli jsme se, jak se situace vyřešila, což osobně moc v knihách nemusím. Už když vidím, že se tenčí stránky a my jsme pořád uprostřed nějakého bordelu, tak si říkám, ajaj, to bude až moc rychlé a tady tomu tak bylo. Musím říct, že mě kniha tak bavila, že bych možná ocenila i druhý díl, aby nemusel být konec tak rychle utnutý. Jsem ráda, že vše skončilo tak, jak to skončilo, ale nemohu říct, že jsem nezatlačila slzu, když si Kelton s Alyssou vlastně jen podali ruku a domluvili se na tom, že někdy možná se zase uvidí. Až moc se mi líbilo, jak se jejich osudy svázaly, ale asi je to tak dobře, už jen kvůli jejich věku. Jak říkají, možná někdy za třicet let...
Po přečtení této knihy už se vám na odtékající vodu v umyvadle nebude koukat tak nenuceně jako dříve a možná i zvážíte, že přivýdělek ve formě prodávání speciální vody vám může jednou zachránit krk. Takže, nic nepodceňujte a hlavně, pozor na dálnici!
Nápad super, i když si nemyslím, že by byl někdo schopen ze dne na den odříznout od vody miliony lidí. A že by nikdo neměl studnu...
Ale jinak mě kniha bavila.
Nejlepší postava je podle mě Kelton, ale u všech postav je vidět vývoj a je bezvadné sledovat, jak je ta situace mění.
PS: ale zajímalo by mě jak na té dálnici poznali, jestli mají auta v odstrikovaci čistou vodu nebo směs do odstřikovačů....
V zásadě proč ne. Tohle se může stát a z nejvyšší pravděpodobností také jednou stane. To a také fakt, že se vždy najdou tací, pro které to bude boj o přežití, ale bohužel i tací, kteří z toho budou těžit, je prostě zákonité.
Shusterman servíruje podobný scénář jako Forstchen ve Vteřinu poté. Jen nahradil elektromagnetický puls nedostatkem pitné vody a malé městečko partou dětí. Jejich očima sledujeme vývoj situace a to často tutéž událost hned několikrát, protože Shusterman (nebo spíše dvojice Shustermanů) přepíná mezi vypravěči. Je to docela dobrý nápad, protože se tak dostaneme k postavám blíž a je možné na jejich jednání lépe nahlédnout.
Příběh je napsaný tak, aby si jej mohli přečíst dospívající i dospělí, takže nečekejte žádné zvrácenosti (obávám se, že v reálu by vylíčený svět v krizi vypadal podstatně krutěji), a protože jde o americkou literaturu, budete muset zkousnout i to, že všechno dobře dopadne a v podstatě se nikomu nic nestane. Ale samozřejmě napsat takovou knížku tak, aby byla přístupná pro všechny věkové skupiny a žádná se nenudila, není nic snadného, naopak.
Možná jedinou slabinou jinak solidního vyprávění je tak kvapné zakončení - prostě najednou je všechno zase v pořádku a autoři neprozradí, jak se to stalo. Líbilo by se mi, kdyby s návratem do normálnosti strávili více času.
Přečtěte si to. Až se budete příště sprchovat a pozorovat vodu, odtékající pryč, možná ji uvidíte jinýma očima.
Kniha pracuje se zajímavou a vlastně ne tak nereálnou myšlenkou, ale přišlo mi, že to nebylo uchopeno zrovna nejšťastněji. Prvně mi chování postav přišlo často dost hloupé a nereálné. Tímhle stylem by nepřežili ani den.
Víc bych všemu věřila, kdyby se takhle začali lidi ze zoufalosti chovat po týdnech úplného bezvodí, ale tady se to stalo nějak moc rychle, takže jsem měla problém tomu divošskému chování věřit. I když v Americe je vlastně možný všechno. Ale hlavně ta (ne)logika v chování postav mě místy docela štvala a zhruba od půlky mi to připadalo hrozně předvídatelné. Přitom by se z toho dala udělat skvělá novodobá a napínavá apokalypsa, ale je to upozaděno vztahovou problematikou postav. Chápu, že tady opět byla snaha v mladých čtenářích probudit nějaké ty morální otázky a trošku nad tématem přemýšlet, ale za mě to bylo málo propracované a bylo tam dost logických děr.
Kniha se mi opravdu moc líbila. Skvělá dvojka Shustermanů nám ukázala velice dobře krutou realitu ve skvěle vystavěném příběhu. Příběh je vlastně taková tragikomedie. Naprosto odlišné charaktery osob, které by se v normálním světě nikdy nebavily. Pár situací mě opravdu dostalo a četla jsem další stránky s otevřenou pusou. Fascinovalo mě, jak skvěle byl příběh vyprávěn z tolika pohledů. Ocenila jsem, jak skvěle byla popsána stádia dehydratace u člověka. Mega moc by mě zajímalo, které části psal Neal, a které Jarrod. Nedokázala jsem to rozeznat. A asi nezapomenu, jak jsem se v některých chvílích cítila, když jsem u čtení této knihy pila sklenici vlažné vody. Knihu rozhodně DOPORUČUJI K PŘEČTENÍ!!!
Vynikající kniha! Miluji styl psaní autora, miluji od něj i sérii Smrtka (ne tedy všechny knihy ze série). Vystavěný svět se jeví realisticky, tato situace se opravdu jednou může stát. Líbila se mi rozmanitost jednotlivých postav, také to, jak každá z nich reagovala na události jinak. Román má výbornou zápletku, zoruzlení trochu pokulhává, ale v celkovém součtu mi to ani trochu nezkazilo požitek z četby. Tato kniha je nutnost pro každého milovníka dystopií.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie ekologie voda pitná voda pro dospívající mládež (young adult) postapokalyptická sci-fi
Kniha na mě všude vyskákala, tak jsme ji zkusila. Začátek byl super, dobře se to četlo. Mělo to skvělou myšlenku a příběh měl spád. Ale ke konci knihy jsme měla pocit, že autorovi došel den a příběh byl na můj vkus ke konci odfláknutý. Každopádně tématicky skvělá volba, ale chtělo by to víc propracovat i konec.