Sudetský dům III: 1959–1968
Štěpán Javůrek
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/548274/bmid_sudetsky-dum-iii-1959-1963.png
5
281
281
Sudetský dům série
< 3. díl
Již téměř deset let je František Smolík oddělen od své rodiny ostnatým drátem kriminálu. Zatímco ve Sklářích si Jarmila musí sama poradit s péčí o rodinu, neustále pronásledovanou komunisty, František pomalu ztrácí naději, že se ještě někdy dočká shledání. Doba se ale mění a atmosféra ve společnosti se začíná uvolňovat. Političtí vězni jsou postupně propouštěni na svobodu a vrací se do svých domovů. Návrat do života je ale plný nástrah a staré křivdy nelze jen tak zapomenout. Působivé vyprávění nás naposledy zavede za našimi hrdiny do podhorské vesnice Skláře.... celý text
Přidat komentář
Poslouchala jsem jako audioknihu.
Poslední díl této trilogie nás opět zve do Sklářů, kde zůstává Jarmila se svým synem a tchánovci a musí si poradit s mnohými problémy, zatímco František rube uran a jen tak tak, díky svým kamarádům - spoluvězňům v lágru přežívá..
Doba se začíná trošičku měnit, všichni to cítí, ale František si moc nadějí na svobodu nedává...
Jak to všechno dopadne?
Vrátí se František domů? A co ta komunistická ,,potvora,, Tomeček, zůstane u koryta až do smrti, nebo mu někdo podrazí nohy?
Musím říci, že tato trilogie byla skvělá.
Informuje o poválečné době, o kterou se do jisté doby nikdo vůbec nezajímal , lehkým - nenáročným způsobem, stravitelným pro všechny, skrze příběh rodiny Smolíkových..
Těžko jsem se na konci s Františkem loučila ale celkem mě pobavil ten otevřený konec s Františkovým pravnukem Štěpánem. (Že by to nakonec dal dohromady s pravnučkou Pauly? )
Jo,bylo to pěkné a čtivé.
Ale pro mě psáno až moc jednoduše a směrem k červené knihovně.
Výborné, skvělé, nezbývá než poděkovat panu autorovi za příběh jednoho sudetského domu...
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků
Sudetský dům III je důstojným a působivým zakončením série, která zachycuje temné kapitoly československé historie. Třetí díl kombinuje politický kontext s hlubokými lidskými příběhy, což z něj činí nejen čtivý, ale i důležitý příběh o síle rodiny, která se den co den musí stavět čelem k nepřízni osudu.
Celá série Sudetského domu je velmi čtivá. Mám ráda autorův styl vyprávění. Sudetský dům III se četl dobře, jen mi přišel trošku uchvátaný (mohl mít klidně více stran), i když to není zrovna lehce stravitelné téma. V uranových dolech bohužel skončilo mnoho nevinných lidí, kteří na to doplatili životem. Politiku padesátých let asi nikdy nepochopím, ale patří do naší historie. Škoda jen, že spousta z nás na to zapomíná. Co se týče tvorby Štěpána Javůrka u mě na prvním místě zůstávají Chaloupky a těm, kteří tuto knihu ještě nečetli, vřele doporučuji.
Pro mě skvělé zakončení trilogie. Těžko říct, která kniha se mi líbila nejvíce, ono to není vůbec veselé čtení. Ale všechny tři se četly skoro samy a i u tohoto třetího dílu jsem občas měla slzy v očích.
Skvěle napsaná trilogie o hrozné době. Stačilo se znelíbit jednomu předsedovi a trpěla celá rodina několik let.
Poslední díl se mi četl nejhůře. Přišel mi takový roztahaný, na jednu rodinu až moc příkoří, negativ a podrazů, místy mě to až nebavilo. Na druhou stranu za závěr jsem autorovi vděčná, hlavně že skončil před srpnem 1968. Celou dobu jsem byla přesvědčená, že se autor vrátí k pár věcem, což udělal v epilogu, za to taky díky. Celkově ale převažuje zklamání.
Poslední díl trilogie jsem četla jedním dechem,i když to nebylo veselé čtení,hlavně pro rodinu Smolíkovou.
Marie a Jarmila byli silné ženy a měli můj obdiv.Závěrečná kapitola a epilog mi vehnali slzy,moc dojemné!
Poslední díl historie jednoho domu ve Sklářích a ukončení příběhu Františka Smolíka. A za mě to bylo krásné ukončení, protože jsem tentokrát na konci neměl pocit nějaké nespravedlnosti. Po ukončení některých dějových linek jsem měl dokonce pocit zadostiučinění.
Františkova linka odehrávající se v lágru a po něm mi hodně připomíná příběh A. Maděry ze Zdivočelé země. Myslím, že knížka moc hezky popisuje Františkovy motivy a člověk chápe, proč jedná, jak jedná.
Za mě je to skvělý konec skvělé série!
Ani nevím ,který z těch tří dílů byl ten nejlepší. Do každého se člověk ponoří a nelze se od knihy odtrhnout.
(SPOILER)
Jestli u předchozích dílů jsem měl z osudu Smolíkových a jejich přátel pocity zmaru, smutku a beznaděje, tak u závěrečného dílu ani nenacházím vhodná přídavná jména, abych své pocity popsal. Do děje se vracíme téměř 10 let po předchozích událostech, František je pořád v lágru, Tomeček pořád ve funkci a vše vypadá beznadějně.
Šedesátá léta jsou ve znamení uvolňování a naděje na lepší zítřky. Bohužel jako čtenáři víme, jak to v 68 dopadlo, tak možná o to bolestivěji na nás dopadá marnost celého těšení na reformy a volnější zřízení.
Epilog ze současnosti je pak krásným zakončením a zároveň neuvěřitelný kontrast, jak se naše země za těch necelých 60 let změnila. A přesto se některým po bývalém režimu stýská...
Oblíbila jsem si knihy Štěpána Javůrka. Trilogie Sudetský dům jsem četla jedním dechem. Toto téma bylo velmi sugestivní a jsem ráda, že jej spisovatel zpracoval. Už se těším na další knihu.
Štěpán Javůrek má neobyčejný vypravěčský talent. Velice si cením 3. dílu Sudetský dům, ve kterém vykreslil život v lágru politického vězně Františka Smolíka. Poučně a návodně předkládá, jak se lze s umírajícím člověkem, kterého si druzí váží, důstojně rozloučit. Jak je důležité, osobně sdělit tomu druhému, že když jsem ho kdysi ponižoval, umím ho požádat o odpuštění. Těchto lidských přehmatů v životě máme všichni mnoho a autor nám ukazuje cestu, jak na to.
(SPOILER)
Krásné zakončení trilogie, velké díky autorovi.
Jediné, co mě mrzelo bylo to, že jsme se nedozvěděli více o osudech Pauly a její rodiny. Ale zase v závěru si autor nechává hezky otevřená dvířka pro nějaké možné pokračování ze současnosti o osudech Františkova pravnuka.
Postava Tomečka mi silně připomínala postavu Petra Haničince v seriálu Synové a dcery Jakuba skláře, především to zatčení bylo hodně podobné. Jsem rád, že se mu dostalo spravedlivému trestu.
Díky za knihy z tohoto období a hlavně z území Sudet, protože stojí za to, aby byly zpracovány a nezapomenuté.
Pravdivé a smutné, přesto jsem se od knížky nemohla odtrhnout stejně tak, jako od předešlých dílů. Jenže ono to tak opravdu bylo, není tu nic přikrášlené.
"Političtí" vězni po propuštění bez naděje na slušný život, jejich rodiny, na hranici zoufalství a děti, které si nemohly vybrat cestu do života - vše bylo předem dáno.
Rodina Smolíkových si zkrátka vytrpěla své.
Při epilogu jsem se opravdu rozbrečela.
Štěpán Javůrek a jeho knihy patří právem mezi mé oblíbené a budu se těšit na jeho další příběhy.
Velice smutné a velice pravdivé. Podobné osudy znám i z vyprávění mých příbuzných a známých. Je šílené, jak se k sobě lidé dokáží chovat. Nejprve druhá světová válka, potom komunismus a normalizace. Lágry všude. Jenom Němci je nestihli všechny zlikvidovat, jak se píše v knize.
Autorovi moc děkuji za tuto trilogii a doporučuji ji k přečtení.
(8. 1. 25 - 1 263 - 3)
Štítky knihy
partnerské vztahy vězení, věznice politika komunismus rodinné vztahy vztahy svoboda političtí vězni pracovní tábory vesnice Sudety udavačství perzekuce sousedské vztahy boj za svobodu historie měst, obcí a regionů tajná policie komunistický režim historické romány politické vězeňkyně návraty domů životní osudyAutorovy další knížky
| 2022 |  Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
| 2021 |  Nebe nad Perninkem |
| 2021 | Chaloupky |
| 2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
| 2024 | Sudetský dům III: 1959–1968 |
Krásna trilógia.. ďakujem autorovi za históriu,veľa dom sa dozvedela o sudetskych nemcoch, komunistoch. Musela to byť ťažká doba..