Sudetský dům: Jaro - léto 1945

07.04.2023

Uzasne! Dlouho me kniha tak nevtahla a musrls jsrm ji precist behem dvou dnu jednoduchy styl psani mi maximalne vyhovuje, pro zmenu konecne kniha, ktera se odviji chronologicky a ne porad prolinani vice casovych usekujednoznacne doporucuji a uz ted se tesim na druhy dil

02.04.2023

Nádherná kniha. Velmi čtivá, vžijete se do děje a prožíváte příběh s nimi.

01.04.2023

Konečně mezi tolika kvalitními současnými českými autorkami zazářil i muž. Pro mě jeho první kniha, ale určitě si přečtu i další. Na 2. díl Sudetského domu se moc těším. Pohraničí a téma poválečného odsunu Němců není v české literatuře až tak běžné a zde dostáváme porci velmi poctivě a uvěřitelně zpracovanou. Styl vyprávění sice občas trochu zaškobrtne, ale není to nic, co by vás ve čtení nějak víc rušilo. Mnohem horší však byly ne výjimečné chyby zanechané v textu. Tato kniha je natolik kvalitní, že by nakladatelství mělo být schopné si korektury pohlídat.

31.03.2023

Autorův jednoduchý a výstižný styl psaní umocňuje pozastavit se nad nelehkými osudy a příběhy lidí.V knize je málo postav,velmi dobře se čte.Krásně napsané dílo,jen tak dál pane Javůrku,za pár dalších napsaných knih, zde budeme mít dalšího mistra mezi spisovateli.Knihu doporučuji!

29.03.2023

Za téma a příběh palec nahoru. Nějak mi ale neseděl jednoduchý, téměř školní styl psaní. Měla jsem proto trochu problém se začíst. Musím ale přiznat,že když mě příběh samotný pohltil,rušit mě to přestalo.

29.03.2023

Druhá autorova kniha, kterou jsem četla a jsem příjemně překvapena jeho proměnou. V krátkém časovém úseku je odvyprávěn velmi dobře vystavěný příběh založený na odsunu Němců ze Sudet a soužití Čechů s Němci těsně po válce. Myslím, že se autorovi podařilo přesně vystihnout atmosféru tehdejší doby, tj. chování a jednání postav, okolní události a zvěrstva, která se děly. Těším se na pokračování.

28.03.2023

Těžko uvěřit, že se dokáží spřátelit dvě rodiny, při kterých jedna odsune tu druhou z jejich domu, já ale uvěřila. Hezký ale smutný příběh. Ač byli Němci ( i v tomto románu) povýšeni, dokázali si někteří z nich získat mé sympatie. Oko za oko zub za zub nikdy nemůže ze života vymazat násílí, bezpráví a nespravedlnost. Vždy se najde někdo jako Hitler nebo Tomeček, který myslí jen na sebe a vyvolává v lidech ještě větší nenávist.
Těším se na druhý díl.

26.03.2023

Naprosto excelentní román z doby velmi nelehké. Utvrdilo mě to v tom, že ne všichni Češi byli vlastenci a ne všichni Němci byli zrádci. Nelehká doba pro jednu i druhou stranu. Těším se na druhý díl.

25.03.2023

Kdyby šlo víc do hloubky... Čtivé, zajímavé téma...

24.03.2023

Tak tohle bylo něco!!
Pan Javůrek se hezky vypsal a píše lépe a lépe. Od jeho knih se nejde odtrhnout.
Oceňuji jeho nestrannost, nechává na čtenáři, na čí stranu se vlastně postaví. Nic není jen tak, kniha nutí k zamyšlení.

Kniha popisuje události v sudetské vesnici Glasendorf/Skláře těsně po skončení 2.světové války. Uvěřitelným způsobem popisuje rozdělení vesnice a odsun německých obyvatel.
Kniha je psaná sugestivně, až mi bylo úzko. V bývalých sudetech žiju celý život, ledacos jsem slyšela z vyprávění a takto se to opravdu mohlo odehrávat. Bohužel.

Postava Vojtěcha Tomečka byla popsaná tak, že takových Tomečků bylo všude až až.
Obě rodiny - Smolíkovy i Fuchsovy nejde nemít rád...

Okamžitě jsem si chtěla objednat druhý díl a musím počkat.....
Až vyjde, nejdřív si tuto knihu přečtu (rozuměj zhltnu) znova.

Doporučuji.
A doporučila bych ji jako povinnou četbu pro děti ve školách.

23.03.2023

Autorův styl psaní se mi moc líbí. Myslím, že se mu podařilo být v tomto sporu absolutně nestranný. Jenže právě díky tomu mi to připadalo, že sleduji děj za výlohou. Vyprávění bylo dost odtažité. Stejně se ale chystám na druhý díl.

18.03.2023

(SPOILER) Nevěřím, že by někdo mohl sympatizovat s někým, kdo mu sebere grunt. To je přitažené za vlasy...

15.03.2023

Moje třetí kniha od autora. Příběh 2 rodin - české a německé odehrávající se v sudetské horské vesnici v létě roku 1945 mě velice zasáhl. Sama žiji v jednom takovém "sudetském domě" - ze vzpomínek babičky jsem si jako dítě nechala často vyprávět o německé rodině, se kterou řadu měsíců žili pod jednou střechou a o té krásné paní, jejíž akvarel dodnes visí u nás na verandě. Když odjížděli, všichni plakali..
Přečetla jsem si pozorně řadu předešlých komentářú a vidím,
že většinu příběh přinutil k zamyšlení. Různé pohledy, různé názory - v jednom komentáři rozpaky, na čí straně stát.
A to je právě to , za co si autora ( a určitě nejen já) hluboce cením:
Nestrannost, nadhled, nenechat se infikovat fanatismem a nesnášenlivostí, pojmy jako kolektivní vina... Ano je to těžké, ale dobří lidé si k sobě dokáží najít cestu. Stejný model se bohužel v dějinách stále opakuje...
Také se těším na pokračování příběhu.

11.03.2023

V podstatě bych se mohla podepsat pod komentář pode mnou - od čtenářky Mája777. Ale i tak něco napíšu. Moje první kniha od autora, i když o něm a jeho knihách vím. Rozhodla jsem se, že zkusím Sudetský dům - i vzhledem k vysokému hodnocení. Ale ano - trochu s opatrností, zda mě to též tak chytne. A ano, tedy chytlo. A moc. Moc se mi kniha líbila, autor mě mile překvapil. Skvělé. Opravdu výborná kniha. Už se těším na 2. díl. A určitě doporučuji.

11.03.2023

Tak tohle je obrovské překvapení. Ke knize jsem přistupovala s opatrností, ale po prvních stránkách už jsem se nemohla odtrhnout. Příběh Františka a Pauly mě dostal. Moc bych jim přála společný život. Tak snad v dalším díle. Už teď se na něj těším.
(11. 3. 23 - 7 910 - 22)

05.03.2023

Z knihy jsem nadšená, už po prvních stranách jsem se vezla a nedokázala ji odložit - tak mě příběh pohltil. K německé rodině jsem navzdory událostem získala sympatie a sama jsem občas nevěděla, na čí straně vlastně stojím. Moc se těším na další díl a jsem zvědavá, kam hrdiny čas zavane!

03.03.2023

Citlivě popsaný pohled z obou stran na odsud sudetských Němců. Skutečně mohlo ono krvavé léto 45 někde v horách vypadat takhle. Zde nevypadá onen německý pojem vyhnání nijak mimo.
Připadá mi, že německá rodina byla představena mnohem sympatičtěji. Titulní Smolíkovi občas vypadali jako blbci, přestože byli velmi milí. Největší charakterový posun nastal u jejich syna Františka. Z naprostého trumbery do tuze rozumného člověka. I když na konci nevíme, co hodlal provést. Pokud neodejde za hranice, tak se obávám, že ho nečekají příjemná padesátá léta.
Román se mi líbil, nepříjemná témata otevírá velmi citlivě. A dnes si můžeme dovolit o nich mluvit.

27.02.2023

I přes to, že jsem byla zvědavá, jak se příběh vyvine a jak dopadne, do knížky jsem se zejména v první polovině nemohla vůbec začíst, neseděl mi moc autorův styl, ale nedokážu dobře pojmenovat, co konkrétně.
Věřím, že to, co je v knížce popisováno se skutečně dělo a že život v té době byl prakticky všechno, jen ne lehký, ale nejspíš jsem postrádala nějakého hrdinu, nějakou blíže propracovanou postavu, která by to třeba vyprávěla ze svého pohledu. Právě odstup, který si autor držel a jeho nestrannost a nezaujatost, jako kdyby pozorování zpovzdálí, bylo asi to, co mi brání dát plný počet hvězd a přidat knihu do doporučených.
Každopádně jsem zvědavá na pokračování.

22.02.2023

Druhá světová válka holt pořád táhne - zejména proto, že je určitou zárukou silných příběhů a silných lidských osudů.
Toto je další z knih řešící princip kolektivní viny na téma odplaty, které se Česi dopouštěli po skončení 2. světové války.
Kniha rozvíjí složitou situaci, kdy po skončení války před odsunem Němců, s nimi museli někteří Češi žít po nějaký čas bez možnosti volby společně pod jednou střechou. A že je to bezpochyby zajímavé téma, autor dokazuje.
Na příběhu hlavních hrdinů – dvou rodin rozdílných národností - autor ukazuje tu variantu, kdy přes počáteční zášť a zlobu způsobenou právě kolektivní nenávistí ze stran obou národů, přijde prozření, že nelze nenávidět všechny lidi plošně a že je nesmysl je odsuzovat jen díky činům druhých.
I když si myslím, že realita byla trochu jiná - válečná zla se asi tak rychle a jednoduše zapomenout nedala – ráda jsem se nechala unést příběhem obyčejných lidí, z nichž jedni po novém životě na novém místě toužili a ti druzí byli naopak k novému životu na novém místě donuceni. Autor k celému tomuto příběhu přidal třešničku na dortu v podobě motivu novodobého Romea a Julie, kdy ale proti sobě nestály rody, ale přímo celé národy.
Styl psaní Štěpána Javůrka se mi líbí. Přímý, jednoduchý bez zbytečných příkras a popisů, přesto takový, který dokáže emočně zasáhnout. Druhý díl se přímo nabízí, tak mě potěšilo, že i autor nenechal tento pěkný příběh jen tak zmizet ze světa a zanedlouho se snad dozvím, jaké další osudy a rány života na všechny postavy této knihy ještě čekají. Těším se.