Sůl, ovce a kamení
Magdaléna Platzová
Ve čtyřech volně propojených povídkách (Veronika; Všechny kultury mají svůj vrchol; Sezóna na ostrově; Sůl ovce a kamení), jejichž děj se odehrává v Dalmácii a Praze, se protínají osudy několika generací obyvatel bývalé Jugoslávie a střední Evropy. Vydání první.
Přidat komentář
Dlouho jsem nic tak špatného nečetla, pokud vůbec. Dle mého naprostá škoda papíru. Chorvatsko miluji a proto jsem si knihu (díky Bohu tak útlou) pořídila. Jako někoho kdo má v Chorvatsku skoro celou rodinu mě povídky vůbec nezaujaly, místy spíš urážely. Nějak nechápu, proč si autorka vybrala právě tuto oblast. Z knihy jsem cítila až skoro odpor k lidem z Balkánu. Jako by všichni byli protivní, hloupí a nebo neměli nic jiného na práci než podvádět své ženy/muže. Nejhorší byla druhá povídka, tu ani nebudu více komentovat, škoda slov..
Moc krásné čtení, divím se, že autorka není známější. Moc se mi líbila první a poslední povídka, dvě prostřední už méně, ale jemný, něžný a přesto přesný styl psaní se objevuje ve všech čtyřech.
Nejvíc mě oslovila první povídka, autorka nádherně vykreslila život vdovy, která, ač už stará žena žijící sama v domě, si zachovává své rituály a péči o své tělo i duši a občas si zavzpomíná na to, co bylo, bez přehnané nostalgie.
Dokonale, přesně (a přesto nevtíravě) popsaná atmosféra přímořského městečka a životů lidí v něm, kteří jsou spolu propojeni nejrůznějšími způsoby.
Čtyři povídky se vztahem k Dalmácii. A vůbec ne špatné, je na můj vkus trochu příliš pozvolné.....mnohoznačné.....nevýrazné....
Část díla
Sezóna na ostrově
2003
Sůl, ovce a kamení
2003
Veronika
2003
Všechny kultury mají svůj vrchol
2003
Autorovy další knížky
| 2022 |  Život po Kafkovi |
| 2019 | Máme holý ruce |
| 2013 | Anarchista |
| 2006 | Aaronův skok |
| 2010 |  Toník a jeskyně snů |
Čtyři povídky o ničem. Nějak mi unikl smysl, proč to bylo napsaný.