Súmrak dňa
Kazuo Ishiguro
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/384037/bmid_sumrak-dna-Odg-384037.jpg
4
715
715
Pán Stevens niekoľko desaťročí pracoval ako komorník v Darlington Halle, najprv u lorda Darlingtona, neskôr u bohatého Američana Farradaya, ktorý si sídlo kúpil. Príbeh komorníka Stevensa sa odohráva v dvoch časových líniách: v súčasnosti – Stevens dostane list od bývalej gazdinej sídla slečny Kentonovej, a v minulosti, v návrate do čias, keď spolu v sídle slúžili. Súčasný majiteľ navrhne Stevensovi, aby si vzal pár dní voľna. Stevens ponuku využije na cestu po Británii s cieľom stretnúť sa so slečnou Kentonovou a zistiť, či je v manželstve naozaj taká nešťastná, ako naznačila v liste. Na ceste po Anglicku rozjíma nad hodnotami a tradíciami v povojnovom Anglicku, keď sa starý svet so svojimi istotami rúca, nad vzťahom k otcovi, ktorý tiež bol v Darlington Halle komorníkom, no najmä nad podstatou pojmu dôstojnosť, ktorá podľa Stevensa odlišuje mimoriadne kompetentných komorníkov od tých „veľkých“ a je to dar od prírody tak ako ženská krása. Stevens sa napokon naozaj so slečnou Kentonovou stretne. Toto stretnutie odhalí príbeh nešťastnej lásky dvoch ľudí, ktorí sa celý život milovali, napriek tomu sa medzi nimi nevyvinul iný než profesionálny vzťah, a to pre Stevensovo úsilie byť lojálnym, „dôstojným“ komorníkom bez štipky emócií či nároku na vlastné úvahy o povahe sveta a osobný život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2016
,
Ikar (SK)
Originální název:
The Remains of the Day, 1989
více info...
Přidat komentář
Majordomus Stevens je v podstatě samuraj zcela oddaný službě svému pánu a tomuto vyššímu cíli podřizuje i svůj osobní život. Až po smrti lorda Darlingtona si začne uvědomovat, že jeho pán nebyl dokonalý, ale že on bez něj není vůbec ničím a že svou životní šanci zřejmě nenávratně promarnil. Nostalgická, ale proklatě dobře napsaná kniha, o níž se dá dlouho přemýšlet a dá se číst stále znova.
PS: Audioverzi načetl velmi osobitým způsobem Jan Vlasák. Doporučuji obojí. :-)
Jeden z nejpěknějších romantických příběhů bez špetky romantiky a jeden z nejlepších románů o nacizmu, vlastně bez nacistů. Takto bych krátce shrnul Soumrak dne. Dlouze bych řekl, že je to dekonstrukce anglické společnosti (kde partičky lordů jsou povolané rozhodovat za celý národ podle svých osobních mínění a komorníci obětují vše včetně vlastních emocí, aby se stali jejich dokonalými sluhy), úvaha na téma důstojnosti, parodie komornických románů (třeba P.G. Wodehouse), pomalu plynoucí, ale příjemná kniha se skvělou atmosférou a s vypravěčem, kterému musíte být připraveni nevěřit a číst mezi řádky. Bez potíží moje nejoblíbenější Ishigurova kniha.
Podmanivě zachycená atmosféra podpořená dokonalým překladem. Nechci domýšlet, co bude s panem Stevensem, az nebude schopný pracovat...
Velmi pěkná kniha (Neopouštěj mě se mi zdaleka tak nelíbila), příjemné počtení, ačkoli je vám od začátku jasné, že nedojde k žádnému zvratu a nic zásadního se nezmění. Podobně jako Stevens bohužel uvažuje mnoho lidí, ačkoli si to neuvědomují. Promarní svůj život tím, že se neustále ženou za chimérou kariéry a "užitečné práce", která podle nich dává jejich životu vyšší smysl, zatímco ve skutečnosti zanedbávají kvůli nesmyslnným činnostem ty, kteří by si zasloužili jejich pozornost. A najednou je pozdě a po chvilkovém záblesku uvědomění jim tak nezbývá, než se ponořit do nesmyslnné činnosti ještě hloub, stejně jako Stevens se snažil trénovat svůj smysl pro humor. Bylo mi ho líto.
Keby som túto knihu mala rozoberať do hĺbky, tak by z toho bola ďalšia kniha :) Skúšala som spomenúť aspoň hlavné body, ktoré ma skutočne zaujali, ale nemala som dosť priestoru v komentároch, pretože sa to vždy zvrtlo k mojim úvahám. Takže toto je moja skrátená verzia.
Je to neobyčajné dielo. Rozhodne ma prinútilo rozmýšľať nad mnohým (aj z môjho vlastného života). Jedným z mojich kritérií hodnotenia knihy je rýchlosť, s akou knihu prečítam. Zväčša pokiaľ knihu prečítam do dvoch dní, tak sa jedná o dobrú knihu, pretože sa od nej neviem odtrhnúť. Ibaže pri tejto to bolo úplne inak. Čítala som ju osem dní! Dôvodom však nebolo, že sa mi zle čítala alebo ma nezaujala. Vychutnávala som si ju! Snažila som sa na ňu nahliadať zo všetkých možných (aj nemožných) pohľadov. A ešte aj niekoľko dní po dočítaní som podchvíľou nad ňou premýšľala (myslím, že ešte aj dlho budem ;) ). Knihu rozhodne odporúčam a taktiež sa k nej určite po čase vrátim a som už teraz zvedavá ako sa moje pocity a dojmy z knihy zmenia (alebo nezmenia?)
Na otázku, co si myslí o důstojnosti, hlavní postava knihy majordomus Stevens odpovídá: "Ale domnívám se, že v jádru to znamená neobnažovat se na veřejnosti". Náš hrdina vzal své postavení tak, že své city potlačil i sám před sebou. Krásný jazyk a přestože kniha neoplývá dějovými zvraty, dokáže v čtenáři vyvolat spoustu otázek.
Zvláštní kniha o tom, jak promarnit život prací pro jiného a přitom mít pocit, že jsem vybudoval kariéru a jsem "na úrovni". A dál? Dál nic, jen pokračování a další marnost, až do smrti.
To nebyla kniha pro mě. I když se autorovi podařilo skvěle zachytit nudného škrobeného sluhu bez vlastní iniciativy a myšlení, mě nebavilo o tom číst.
Kniha na mě neudělala vůbec žádný dojem. Ke konci neskutečná nuda, skoro bych řekla, že to byl záměr autora (samozřejmě s nadsázkou) na nás přenést tu odpovědnost za zřejmě nenaplněný život. Nechtěla bych takhle žít ani dopadnout. Vždycky, když se mi dostane do rukou kniha, která je "světová", nebo nějak "oceněná", u mě to funguje naopak - nebaví mě ve většině případů... Čtu celý život, téměř cokoliv, ale tohle tedy nenene...
Soumrak dne je neskutečně "suchá" a "nudná" kniha. Žádné emoce, city nebo humor zde nenaleznete. A o to tady jde. Hlavní hrdina je typicky škrobený anglický sluha, který ve svém nitru není špatný člověk, ale chybí mu jiskra. Prostě kus vlastní individuality a to byl zřejmě i autorův záměr. Výsledkem je sluha, který by zasluhoval terapii Saturninem a možná ještě něco trochu navrch, aby byl trochu veselejší. V každém případě je to kniha, ke které se nechci vracet, protože mě moc neoslovila.
První kniha, kterou jsem od Ishigury přečetl. Film jsem sice neviděl, ale román mě zaujal hlavně velmi kultivovaným jazykem a zajímavým námětem. Rozsahem sice nevelká knížka, ale o to více hutnější svým obsahem a myšlenkami k zamyšlení.
Tohle není úplně muj šálek čaje. Až filozoficky pohled na život anglického majordoma bez vlastních názorů. Ale kdoví, možná to kdysi tak bylo.
Skvělá a varující výpověď, jak zbytečné a smutné je vidět smysl života pouze v budování kariéry (v podstatě nicotné kariéry) a bezvýhradné loajálnosti k zaměstnavateli. Člověk by nikdy neměl natolik potlačovat své city a názory, jako hlavní hrdina této knihy. Ten vlastně promrhal svůj život a má výčitky svědomí za svou úmyslnou slepotu při dějinných událostech . Zůstala mu jen samota a beznadějné vyhlídky, v nichž se jistě zrcadlí obraz vlastního otce, v jehož šlépějích nerozumně šel.
Do čtenářské výzvy. Popis dovolenkové cesty loajálního majordoma, v podstatě vyššího sluhy, protknutý vzpomínkami. Majordom svoji práci pro pány bere tak moc vážně, že zapomněl na svůj vlastní život. Vždyť i největším zážitkem ve volných chvílích je povídání s kolegy o práci a nakonec i ta dovolenková cesta má vytknutý další, pracovní cíl. Celou knihou se tak proplétá otázka jak moc je správné upřednostnit svoji kariéru před osobním životem. A jestli ta práce byla natolik důležitá a přínosná, když už kvůli ní hrdina zavrhl soukromý život. Zamyšlení pro každého.
Kniha podává zajímavý příběh člověka, který celý svůj život zasvětí službě jinému člověku. Zdálo se mi docela smutné, že hlavní hrdina vlastně neměl vlastní život, ikdyž vím, že on byl hrdý na svou pozici a za nic by ji neměnil. Byly to ale opravdu jeho upřímné pocity nebo přesvědčení, které si zoufale udržoval, aby nevybočil ze své profesionality? Kniha se mi zpočátku nezdála tolik čtivá, s postupem času jsem ale byla velmi zvědavá, jak se bude děj vyvíjet. Celkový dojem je pozitivní.
Krásný jazyk, spousta až filozofických myšlenek. Děj přeskakuje mezi banalitami a závažnými událostmi, ale jak je od sebe poznat? Možná to neumí hlavní postava, ale umíme to my? Lze ke všemu přistupovat důstojně a profesionálně? Jak to pak může dopadnout, když neprojevujeme emoce a empatii za žádných okolností. Co je smyslem a naplněním života? Je profesní dokonalost a loajalita dobrá, nebo špatná vlastnost? Pěkná kniha plná otázek.
Výborná a velmi zajímavé zpracována kniha. Bavila mě o to více, že jsem viděl celou skvělou sérii Panství Downton a tedy mohl jsem si udělat jakousi představu jak to na panství vypadalo, co majordomus dělal atd. Za mě se to autorovi velmi moc povedlo a je to nádherná sonda do duše a myšlení workoholika toužícího po uznání a dosažení vysněné důstojnosti, který tomuto ideálu obětuje celý svůj život a nakonec zjistí že se hnal za pouhou iluzí. Rozhodně stojí za přečtení, autor má unikátní styl psaní a dokáže vše vykreslit ve velmi detailním a až snovém světle. Jsem rád že jsem si knihu mohl přečíst.
Výborná kniha, výborný film. Kniha oproti filmu dovoluje pozastavit se ve čtení a zamyslet se, protože popisuje detailněji zákruty ducha hlavní postavy - majordoma, který i přes nesmírnou loajalitu k pánovi - šlechtici (a to hraje roli, protože majordomus byl také snob a prostými lidmi celkem apriori mírně pohrdal) dokázal později zatajovat, že mu sloužil, protože si jeho pán svým kontaktem s nacisty vysloužil špatnou pověst v zemi. Dílo hezky ukazuje, jak je možné prožít život a ani si nepovšimnout, že se velké dějiny mění a že ty dějiny vytvářejí jednotliví lidé. S hlavou v písku, bez jakéhokoli angažmá, bez rozšíření obzorů, bez pochopení pro druhé.
Nejprve jsem kdysi viděla skvělý stejnojmenný film s Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompson. Byl vynikající. Strašně smutný a donutil k zamyšlení.
A kniha je stejná. Je o tom, jak způsob života a myšlení v extrémně konzervativním prostředí britské šlechty dokázal doslova zmrzačit psychiku těch, kdo jí oddaně sloužili. Je o tom, jak taková oddanost dokázala úplně likvidovat osobní život majordomů, hospodyň, lokajů a všech těch, kdo na sebe převzali úděl sloužit svým pánům do roztrhání těla. Nic si nemyslet, o ničem nepřemýšlet, zapomenout na sebe a své blízké....
Kniha je psaná formou jakési osobní vzpomínky majordoma jedné z anglických šlechtických rodin, která si navíc "zadala" svou angažovaností ve prospěch Němců před nástupem nacistů k moci. Ani tato doslova skandální okolnost nepřiměla oddaného sluhu svého bývalého pána ani v duchu kritizovat. Jeho výchova i jeho celý život, který byl vyplněn jen prací, ho úplně zbavil vlastní osobnosti, samostatného myšlení a veškerých emocí. Přesto ho několikrát v životě oslovila milující bytost, on sám však nikdy nebyl schopen žádné očekávané odezvy...
Kniha možná není pro každého, ale doporučuji ji, stejně tak jako stejnojmenný film.
Štítky knihy
Anglie zfilmováno anglická literatura společenské romány komorníci Bookerova cena služebnictvo sluhové, lokajovéAutorovy další knížky
| 2018 |  Neopouštěj mě |
| 2017 | Pohřbený obr |
| 2010 | Soumrak dne |
| 2022 | Klára a Slunce |
| 2019 | Vybledlá krajina s kopci |
Jedna z nejsilnějších knih, které jsem v poslední době četla, byť by se to na první pohled nezdálo. Collinsovsky laděný hlavní hrdina a zároveň vypravěč nenabízí sice prostor pro velké sympatie, ale panu spisovateli se to i tak povedlo...a to i přesto, že kniha v sobě obsahuje nejméně dva wtf momenty ve kterých vám bude ze Stevense pěkně úzko. (A má citlivá dušička to poněkud nedala, takže jsem musela knihu odložit a takzvaně rozdýchat). Avšak i přesto všechno jsou v knize náznaky, že i tento malý človíček má v sobě srdce, byť na to on a čtenář přijde až na Soumraku dne ;-)