Svědectví
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1123/bmid_svedectvi-6p7-1123.jpg
4
1708
1708
Dobrý způsob, jak skoncovat se světem: chybná nanosekundová operace v laboratoři Ministerstva obrany a miliony kontaktů znamenají cestu k řetězové smrti. A den poté: holý svět, zbavený řádu a z 99% vylidněný: svět, ve kterém si hrstka přeživších panicky vybírá strany, na kterých má stát nebo kterými je vybrána. Svět, ve kterém jsou nejhorší noční můry zla ztělesněny mužem s osudným úsměvem a nevýslovnou silou: temným Randallem Flaggem. Syrový postapokalyptický román Svědectví Stephena Kinga je řazen k autorovým nejlepším dílům. Rozehrává v něm již mnohokrát zpracované téma boje s katastrofální epidemií nevyléčitelné nakažlivé choroby, která zde má podobu „superchřipky" vyvinuté ve vojenských laboratořích. Experiment se však vymkne kontrole a nákaza vyhubí takřka celé lidstvo. Hrstka těch, kdo přežili, se dělí na dvě skupiny – jedni se uchylují k laskavé matce Abigail, která je oslovila ve snech, druzí směřují do náručí Temného muže. Kingův román vrcholí jako klasický souboj mezi Dobrem a Zlem, v němž lidem zůstává role figurek na šachovnici hry o svět. King si v knize pohrává se svým oblíbeným tématem předurčenosti, kterému se věnoval i v dalších románech jako Mrtvá zóna, To nebo Temná věž. Román poprvé vyšel v roce 1978, byl však autorem na popud vydavatelství radikálně zkrácen, protože šlo o autorův teprve čtvrtý román, a panovaly obavy, že jeho původní rozsah (přibližně 1100 stran) by mohl čtenáře odradit. Časem se však ukázalo, že jméno Stephen King dokáže úspěšně prodat téměř cokoli, proto bylo v roce 1990 publikováno mírně poupravené a doplněné Svědectví v původní délce. King se představuje ve vrcholné formě a strhující vyprávění nenechá čtenáře ani na okamžik vydechnout...... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno: 2008 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Stand: The Complete & Uncut Edition, 1990
více info...
Přidat komentář
První půlka knihy výborná, pak mě to přestalo bavit a s velkým přemáháním jsem ji dočetl. King je výborný spisovatel, ale některými romány mě odrazuje.
Ak chce túto celkom objemnú knihu niekto čítať len pre to, aby sa dozvedel ako to dopadne, nech ju radšej nechá v polici na neskoršie. Keď nebude netrpezlivý a vychutná si dej na všetkých stránkach.
Dej knihy je podľa mňa parádny a King si nechal dostatok času na vykreslenie charakterov postáv.
Koniec mňa bavil asi najviac, niektoré kruhy sa uzatvoria, niektoré ostávajú otvorené a je na nás, aby sme si odpovedali.
Po prečítaní mi bolo dokonca ľúto niektorých postáv, aj keď by som to nepredpokladal.
No človek sa pri čítaní dozvie aj čo to o sebe.
Bola to moja prvá kniha od Kinga ale aj keď má cez 1000 strán, ja by som vydržal aj viac:-)
Jedná se v podstatě o křesťanské fantasy. První třetina není špatná, i když zkrácení by ji určitě prospělo. V druhé třetině se začne odehrávat boj mezi bohem a satanem v nejnaivnější podobě. Konec knihy je už naprosté peklo. Opravdu mě překvapilo, že King napsal knihu s tak špatným příběhem, vypadá to skoro jako na objednávku od amerických křesťanů, kteří si asi myslí, že svět bude lepší, když všichni lidé začnou věřit. Postavy v knize jsou přesvědčeny že původní svět byl špatný, a pak, když zakládají novou lepší komunitu, tak si schválí ústavu USA v nezměněné podobě. Špatnost starého osvěta symbolizují hlavně animované želvy ninja - zřejmě je v nich málo víry? Za všeho nejhorší, je nelogické sebeobětování hlavních postav jako úlitba bohu definovaným "Já jsem, co JSEM". Nebyla by to špatná kniha, kdyby se vyškrtlo asi 600 stránek o boji dobra se zlem. Rozhodně si kniha nezaslouží srovnávání s výborným Dnem Trifidů.
Mám ze Svědectví ambivalentní pocity. Připadá mi, že se jedná o dva příběhy, které spolu až tak nesouvisí. Po úvodní a velmi dlouhé (pro mě strhující) části seznamování s postavami, během níž probíhá vymírání lidstva, mě téměř šokoval ten zlom v jakýsi nadpřirozený a religiózní souboj dobra se zlem. Ale jakmile jsem se naladil na tuhle druhou vlnu, což mi dobrých sto stran trvalo, byl jsem opět hluboce pohroužen do Kingova světa. Ve výsledku jsem spokojen a plné hodnocení se nekoná hlavně kvůli výše zmíněné roztříštěnosti.
Miluji objemné knihy, jak počtem stránek, tak obsahem. Tato kniha určité mezi ně patří. Jedním dechem se čte, a člověk lituje, že nebyla ještě delší. Ačkoliv King ve mě nezanechává příliš kulturní stopu po přečtení, s touhle knihou je jinak. Zanechala ve mě ponaučení, že svět a lidstvo má skutečně dvě protikladné stránky. A na každém z nás je určit, která je nám bližší.
Velice dobrá kniha. Poutavá osa příběhu. Čtená téměř jedním dechem. Po přečtení Svědectví jsem se pustila do čtení knihy Den Trifidů... a osa této knihy mi připomínala Svědectví ... Obě knihy jsou velice poutavé.
I přesto, že jsem Svědectví četl před delší dobou, nemůžu si odpustit komentář. Po přečtení (na konci roku 2010) jsem knize udělil 4* a musím se přiznat, že jsem nebyl zrovna nejobjektivnější. Ale popořadě.
Svědectví má všeobecný status "jednoho z nejlepších děl Stephena Kinga", s čímž nemůžu souhlasit. Svědectví je spíše jedním z těch přeceňovaných. První třetina knihy se nese v duchu příjemného navozování apokalyptické atmosféry (což se daří) a seznamování s velkou řadou postav. Stephen je mistrem psychologie a málokterý spisovatel rozumí postavám tak jako on. Postavy jednají reálně na základě svých charakterů, mají svou historii i osudy. Vždyť kdo by zapomněl na psychicky narušeného žháře Popeláče, negramotného Toma Cullena nebo Stua Redmana? Jedinečné postavy. Co ale musím vytknout, je rozsah, který je takovému seznamování věnován. Nevadí mi rozsáhlé romány; vadí mi zdlouhavé a nudné natahování. Ruku na srdce - uškodilo by, kdyby mělo Svědectví tak o 200 - 300 stran míň? Myslím, že ne.
Největší problém vidím ve vnesení "ikon" dobra a zla, nebe a pekla - matky Abigail a Randalla Flagga do příběhu. Mám rád Temnou věž (ze které postava Flagga pochází) a mám rád, když autor v románu nenásilně a nepatrně odkáže na své další dílo. Stephen se ale rozhodl tímto "kořením" ve Svědectví nešetřit a do té doby zajímavý apokalyptický román poslal do náboženských a nadpřirozených sfér. To sice nezní tak špatně, ale když člověk očekává sci-fi a dostane fantasy s neoblíbenou omáčkou pána boha, není to zrovna čtenářský zážitek… V tom okamžiku mě přešla chuť a možná proto mi tak dlouho trvalo knihu dočíst. Poslední kapkou bylo závěrečné, "epické", odfláknuté deus ex machina finále, které snad ani horší být nemohlo.
Na druhou stranu Svědectví oplývá i skvělými okamžiky (průchod tunelem plných mrtvol a budování nové společnosti jsou jedny z mnoha), pozoruhodnými konfrontacemi postav a širokou škálou filozofických myšlenek, které rozhodně stojí za pozornost.
Kvůli výše zmíněným okolnostem dávám nakonec 3*. Je třeba být kritickým i k oblíbeným autorům. Svatá dobroto, ano.
Přečtení knihy mi trvalo hodně dlouho, jelikož jsem začala na konci školního roku, pak přestal být čas, takže do půlky knížky jsem četla velice pozvolně, od půlky jsem jí přečetla skoro jedním dechem a můžu říct, že je to jedna z nej knih od mistra Kinga.
Hlavně pro mě čim je knížka tlustější, tím je pro mě atraktivnější, mám na to prostě úchylku :D takže další plus
Myslela jsem, že po Temné věži mne hned tak něco neohromí.
Byl to omyl!
...Nejsem hrnčíř a nejsem ani hrnčířské kolo, jsem hrnčířská hlína; není snad ale krása tvaru stejně závislá na kvalitě hlíny jako na kole a schopnostech Mistra? ...
...Když vidíš něco takového jako Želvy Ninja, říkal si, přemýšlíš, jestli ten svět nebyl zničený po právu....
No čekala jsem, že kniha bude mít dlouhý "rozjezd", ale pořádně mě začala bavit až někde v polovině. Že bych se tu první polovinu vyloženě nudila, to zas ne, ale od Kinga jsem čekala víc. Druhá polovina už byla o dost lepší a fakt mě bavila. Ve výsledku kniha není špatná, ale myslím že King má i lepší než tohle.
Která kingovka je nejlepší si netroufám rozhodnout. A tato se mi líbí. Ano, je dlouhá, jsou tam rozvláčné popisy, občas se nic moc neděje, pak se zase toho děje moc najednou, ale i tak se mi kniha líbí. Mám ráda Kingovy popisy, ať už situací, nebo myšlenkových pochodů jeho postav. Protože jsou bravurní a mám pocit, že bez nich by to už nebyl ten pravý King.
Odjakživa mě fascinovaly rozsáhlé romány a jejich přečtení jsem bral jako výzvu. Jednoho letního dne jsem s mámou zamířil do Domu knihy Librex v Ostravě, kde jsem jí ukázal Svědectví, které jsem už delší dobu chtěl číst. Máma na knihu (která bylo skoro tak tlustá jako dlouhá) vykulila oči. ,,A TO JAKO BUDEŠ ČÍST CELÉ?"
I stalo se, kniha byla doma. A byla to parádní kniha, která mi vyrazila dech nejen mixem žánrů, které obsahovala, ale i samotným dějem. Hodně lidí si pochvaluje úvodní třetinu knihy, kdy Kapitán Trips útočí a promění Zemi v pustou krajinu. Mně se však ještě více líbila prostřední část ("Na Palubě"), kdy se z hororu začíná stávat něco více - postapokalyptické scifi, naprosto komplexní dílo, zahrnující otázky politiky, náboženství, vědy, dobra, zla. Myslím, že právě tahle část odradila hodně lidí svou rozsáhlostí a detailním popisem všeho. Proto má tento román i ve zdějších hodnoceních velmi rozporuplné ohlasy, já však mám takto rozmáchlého Kinga v oblibě.
Svědectví nesedne každému, ale koho pohltí, ten ho přečte jedním dechem. Až do uzavření kruhu.
Máma se docela zajímala o to, jak se mi knížka čte a líbí. Když jsem dočetl, jen vykulila oči a divila se. ,,JAK JSI TO MOHL ZVLÁDNOUT TAK RYCHLE?"
Jak mám Kinga (takřka až nekriticky) rád, tady jsem udělal protáhlý obličej. Nejlepší dílo? Ale prosím vás... Mám tu původní nekrácenou verzi - kdybych měl tu vykostěnou, možná bych tak nebrblal. Takhle mi vadí, co zde již bylo řečeno: předlouhé (skoro až učvaňhané) seznamování s postavami, expozice skoro do poloviny knihy,... a pak hula hop, na půl stránce proběhne katastrofa, což je vážně katastrofa. Navíc je to prakticky (a až bolestivě doslovně) deus ex machina...
Nechápejte mě špatně: mám rád dlouhé budování atmosféry (a ta je znamenitá), ale to finále musí odpovídat očekávání! Takhle mi to trochu připadá jako reality show, kde se tucet svalovců uchází o spanilou dívku, aby se finalista nakonec dozvěděl šokující pravdu, že ona dívka je ve skutečnosti transsexuál.
........ mne už odradilo vícero metr x metr kingových tzv. bestsellerů........
Tahle kniha mě od Kinga na dlouho odradila. Četl jsem ji v létě a pořád nemám chuť na další knihu tohoto autora.
King zvládá parádně své řemeslo. Postavy jsou zajímavé, vykreslené, mají historii i lidské/pochopitelné pohnutky a nezáleží na tom, jakými schopnostmi oplývají. Stavba příběhu mu také jde. Je to skutečně mistr (sice ne hororu, ale psaní určitě).
A i mistr to někdy podělá. Román Svědectví - alespoň jeho rozšířená verze - je přesně ten příklad. Ta kniha je špatná. A to naprosto nepochopitelně.
Čert vem, že se během desítek stran seznamujeme s postavami, jejichž většina vzápětí vezme. Čert vem zdlouhavý začátek. Ale ono se to nemění! Je to nuda pořád a stále, čím více je zde postav tím větší je to nuda. Knihu jsem nedočetl, takže netuším, zda má tahle kniha nějaký význam, ale vzhledem k faktu, že existuje kratší verze, by se určitě pár postav dalo oželit.
Je sice pravda, že hluchoněmá postava mě zaujala, ale další a další postavy mě nudily k smrti. Jakmile mi začalo docházet, že dál to bude jen horší (dobro vs zlo apod.) knihu jsem s úlevou odložil. Myslím, že mě odrovnala pasáž o matce Abigail.
Když jsem si psal obsah pro příklad, že bych se ke knize vrátil, popsal jsem jednu stranu A5 - tolik se za 500 stran událo podstatného.
Kniha mě velmi zklamala. Nikdy neměla vyjít takhle dlouhá, mělo se to u nás vydat v původní verzi - a i ta podle mě musela být pekelně dlouhá. King je ten typ autora, co píše a pak škrtá. Tady očividně neškrtal a bylo to znát.
Mám jeho řemeslo rád, ale ne natolik, aby mě 500 stran nudil.
Výjimečná kniha se pozná (po přečtení) podle toho, že čtenář nechce aby vůbec skončila. Některé knihy nás pobaví, některé rozpláčou, některé nás mají poučit, u některých se zamyslíme a některé nás mají prostě jen odreagovat od všedního dne... Myslím, že nebudu přehánět, když budu tvrdit, že Kingovo Svědectví zastupuje každou z těchto knih. Možná se u ní tolik nezasmějeme, ale o to víc krát u nás vykouzlí to hřejivé pousmání nad lidskostí postav.
Post-katastrofické téma je jedno z mých nejoblíbenějších. Nabízí totiž spoustu prostoru pro polemiku nad tím ,,co by bylo kdyby bylo...". Kingovi se podařilo, díky rozmanitému počtu charakterů, podchytit takových 90% všech témat možných k filozofickému, ale i k lidskému rozjímání nad světem, civilizací...lidmi. Jedno téma přesto výrazně převažuje. Pobízí k otázce a k zamyšlení nad tím jak naše civilizace žije, nad tím jak si sami sobě podřezáváme větev pod nohama, nad tím kam vedou všechny ty chamtivé války a vývoj zbraní...Naprosto úžasnou postavou je v knize Glen Bateman, sociolog a filozof, který tyto otázky ostatním pokládá...Ostatně, jak se to říká: někdy je mocnější než zbraň vhodně položená otázka....
Pro ty kdo si chtějí knihu přečíst nebudu prozrazovat víc než je v recenzi, ale 100% ji doporučuji. Rozhodně se jedná o to nejlepší co jsem za dlouhou dobu četl...
Poslední otázka Stu Redmana: ,,Myslíš...myslíš, že se lidi někdy poučí?"
Štítky knihy
zlo zfilmováno americká literatura zkrácená verze dobro pandemie Walter Padick zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Nevadil mi rozsah knihy ani "přílišný" popis lidí a situací. Vlastně jsem si tím knihu užila s každou jemnou niancí. Jen to občas trochu vázlo, proto hvězdička dolů.