Svědectví

05.02.2011

Která kingovka je nejlepší si netroufám rozhodnout. A tato se mi líbí. Ano, je dlouhá, jsou tam rozvláčné popisy, občas se nic moc neděje, pak se zase toho děje moc najednou, ale i tak se mi kniha líbí. Mám ráda Kingovy popisy, ať už situací, nebo myšlenkových pochodů jeho postav. Protože jsou bravurní a mám pocit, že bez nich by to už nebyl ten pravý King.

23.11.2010

Odjakživa mě fascinovaly rozsáhlé romány a jejich přečtení jsem bral jako výzvu. Jednoho letního dne jsem s mámou zamířil do Domu knihy Librex v Ostravě, kde jsem jí ukázal Svědectví, které jsem už delší dobu chtěl číst. Máma na knihu (která bylo skoro tak tlustá jako dlouhá) vykulila oči. ,,A TO JAKO BUDEŠ ČÍST CELÉ?"

I stalo se, kniha byla doma. A byla to parádní kniha, která mi vyrazila dech nejen mixem žánrů, které obsahovala, ale i samotným dějem. Hodně lidí si pochvaluje úvodní třetinu knihy, kdy Kapitán Trips útočí a promění Zemi v pustou krajinu. Mně se však ještě více líbila prostřední část ("Na Palubě"), kdy se z hororu začíná stávat něco více - postapokalyptické scifi, naprosto komplexní dílo, zahrnující otázky politiky, náboženství, vědy, dobra, zla. Myslím, že právě tahle část odradila hodně lidí svou rozsáhlostí a detailním popisem všeho. Proto má tento román i ve zdějších hodnoceních velmi rozporuplné ohlasy, já však mám takto rozmáchlého Kinga v oblibě.
Svědectví nesedne každému, ale koho pohltí, ten ho přečte jedním dechem. Až do uzavření kruhu.

Máma se docela zajímala o to, jak se mi knížka čte a líbí. Když jsem dočetl, jen vykulila oči a divila se. ,,JAK JSI TO MOHL ZVLÁDNOUT TAK RYCHLE?"

30.11.-0001

Jak mám Kinga (takřka až nekriticky) rád, tady jsem udělal protáhlý obličej. Nejlepší dílo? Ale prosím vás... Mám tu původní nekrácenou verzi - kdybych měl tu vykostěnou, možná bych tak nebrblal. Takhle mi vadí, co zde již bylo řečeno: předlouhé (skoro až učvaňhané) seznamování s postavami, expozice skoro do poloviny knihy,... a pak hula hop, na půl stránce proběhne katastrofa, což je vážně katastrofa. Navíc je to prakticky (a až bolestivě doslovně) deus ex machina...

Nechápejte mě špatně: mám rád dlouhé budování atmosféry (a ta je znamenitá), ale to finále musí odpovídat očekávání! Takhle mi to trochu připadá jako reality show, kde se tucet svalovců uchází o spanilou dívku, aby se finalista nakonec dozvěděl šokující pravdu, že ona dívka je ve skutečnosti transsexuál.

30.11.-0001

Pro mě nejlepší kniha Stephena Kinga.

30.11.-0001

Pro mě Kingova kniha č. 1.

30.11.-0001

........ mne už odradilo vícero metr x metr kingových tzv. bestsellerů........

30.11.-0001

Tahle kniha mě od Kinga na dlouho odradila. Četl jsem ji v létě a pořád nemám chuť na další knihu tohoto autora.

King zvládá parádně své řemeslo. Postavy jsou zajímavé, vykreslené, mají historii i lidské/pochopitelné pohnutky a nezáleží na tom, jakými schopnostmi oplývají. Stavba příběhu mu také jde. Je to skutečně mistr (sice ne hororu, ale psaní určitě).

A i mistr to někdy podělá. Román Svědectví - alespoň jeho rozšířená verze - je přesně ten příklad. Ta kniha je špatná. A to naprosto nepochopitelně.

Čert vem, že se během desítek stran seznamujeme s postavami, jejichž většina vzápětí vezme. Čert vem zdlouhavý začátek. Ale ono se to nemění! Je to nuda pořád a stále, čím více je zde postav tím větší je to nuda. Knihu jsem nedočetl, takže netuším, zda má tahle kniha nějaký význam, ale vzhledem k faktu, že existuje kratší verze, by se určitě pár postav dalo oželit.
Je sice pravda, že hluchoněmá postava mě zaujala, ale další a další postavy mě nudily k smrti. Jakmile mi začalo docházet, že dál to bude jen horší (dobro vs zlo apod.) knihu jsem s úlevou odložil. Myslím, že mě odrovnala pasáž o matce Abigail.

Když jsem si psal obsah pro příklad, že bych se ke knize vrátil, popsal jsem jednu stranu A5 - tolik se za 500 stran událo podstatného.

Kniha mě velmi zklamala. Nikdy neměla vyjít takhle dlouhá, mělo se to u nás vydat v původní verzi - a i ta podle mě musela být pekelně dlouhá. King je ten typ autora, co píše a pak škrtá. Tady očividně neškrtal a bylo to znát.

Mám jeho řemeslo rád, ale ne natolik, aby mě 500 stran nudil.

30.11.-0001

Výjimečná kniha se pozná (po přečtení) podle toho, že čtenář nechce aby vůbec skončila. Některé knihy nás pobaví, některé rozpláčou, některé nás mají poučit, u některých se zamyslíme a některé nás mají prostě jen odreagovat od všedního dne... Myslím, že nebudu přehánět, když budu tvrdit, že Kingovo Svědectví zastupuje každou z těchto knih. Možná se u ní tolik nezasmějeme, ale o to víc krát u nás vykouzlí to hřejivé pousmání nad lidskostí postav.
Post-katastrofické téma je jedno z mých nejoblíbenějších. Nabízí totiž spoustu prostoru pro polemiku nad tím ,,co by bylo kdyby bylo...". Kingovi se podařilo, díky rozmanitému počtu charakterů, podchytit takových 90% všech témat možných k filozofickému, ale i k lidskému rozjímání nad světem, civilizací...lidmi. Jedno téma přesto výrazně převažuje. Pobízí k otázce a k zamyšlení nad tím jak naše civilizace žije, nad tím jak si sami sobě podřezáváme větev pod nohama, nad tím kam vedou všechny ty chamtivé války a vývoj zbraní...Naprosto úžasnou postavou je v knize Glen Bateman, sociolog a filozof, který tyto otázky ostatním pokládá...Ostatně, jak se to říká: někdy je mocnější než zbraň vhodně položená otázka....
Pro ty kdo si chtějí knihu přečíst nebudu prozrazovat víc než je v recenzi, ale 100% ji doporučuji. Rozhodně se jedná o to nejlepší co jsem za dlouhou dobu četl...
Poslední otázka Stu Redmana: ,,Myslíš...myslíš, že se lidi někdy poučí?"