Svědectví
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/444126/bmid_svedectvi-suV-444126.jpg
4
1713
1713
Dobrý způsob, jak skoncovat se světem: chybná nanosekundová operace v laboratoři Ministerstva obrany a miliony kontaktů znamenají cestu k řetězové smrti. A den poté: holý svět, zbavený řádu a z 99 % vylidněný: svět, ve kterém si hrstka přeživších panicky vybírá strany, na kterých má stát nebo kterými je vybrána. Svět, ve kterém jsou nejhorší noční můry zla ztělesněny mužem s osudným úsměvem a nevýslovnou silou: temným Randallem Flaggem. Syrový postapokalyptický román Svědectví Stephena Kinga je řazen k autorovým nejlepším dílům. Rozehrává v něm již mnohokrát zpracované téma boje s katastrofální epidemií nevyléčitelné nakažlivé choroby, která zde má podobu „superchřipky" vyvinuté ve vojenských laboratořích. Experiment se však vymkne kontrole a nákaza vyhubí takřka celé lidstvo. Hrstka těch, kdo přežili, se dělí na dvě skupiny – jedni se uchylují k laskavé matce Abigail, která je oslovila ve snech, druzí směřují do náručí Temného muže. Kingův román vrcholí jako klasický souboj mezi Dobrem a Zlem, v němž lidem zůstává role figurek na šachovnici hry o svět. King si v knize pohrává se svým oblíbeným tématem předurčenosti, kterému se věnoval i v dalších románech jako Mrtvá zóna, To nebo Temná věž. Román poprvé vyšel v roce 1978, byl však autorem na popud vydavatelství radikálně zkrácen, protože šlo o autorův teprve čtvrtý román, a panovaly obavy, že jeho původní rozsah by mohl čtenáře odradit. Časem se však ukázalo, že jméno Stephen King dokáže úspěšně prodat téměř cokoli, proto bylo v roce 1990 publikováno mírně poupravené a doplněné Svědectví v původní délce. King se představuje ve vrcholné formě a strhující vyprávění nenechá čtenáře ani na okamžik vydechnout...... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno: 2020 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Stand: The Complete & Uncut Edition, 1990
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem nedočetla, asi ve třetině jsem to vzdala. Strašně mi vadila, ačkoli jsem předtím od Kinga několik knih četla. Možná to bylo spojeno s mými zdravotními potížemi, tak možná jen nevhodná tematika :)
Kniha mi připomněla z části Den Trifidů, zčásti Nezbytné věci.. Jako všechny Kingovi knihy mne i tato vtáhla do děje hned od začátku. Určitě stojí za to jí dočíst. Počet mrtvých byl vyšší, než jsem od Kinga čekala, což mě v mnoha částech knihy "rozčarovalo", ale bez toho by kniha asi neměla takové kouzlo.
Pro mě jednoznačně zatím nejlepší od Kinga, nenudila jsem se ani u jedné jediné stránky.
Rutinně napsaný postkatastrofický román s hororovými prvky, odehrávající se na území USA. 99% americké populace vymře na superchřipkový virus a ti, kteří přežijí, stanou na straně dobra nebo zla proti sobě. Čtenář si při otáčení stránek vzpomene na Wyndhamův Den trifidů nebo film 28 dní poté, nicméně zápletka je zde originální a značná obsáhlost dovolí autorovi poměrně široký záběr, pomocí kterého splétá množství dějových linek do velkého klubíčka. Knihu řadím mezi lepší polovinu Kingových děl, byť zde ani tu druhou půlku nelze považovat za slabou.
A musím říct, že mě těší množství hodnocení k této knize, že se lidé ještě nebojí tlustých bichlí. Já si ovšem musel Svědectví půjčit v knihovně nadvakrát...
Přesně jak nechápal King že si jeho fanoušci udělali s tohoto románu kult to nechápu ani já.Rozhodně nesouhlasím že je Svědectví top dílo.Podle mě je hrozně přecenované.Nejdřív vyzdvihnu jeho klady a to jsou postavy at už na straně zla nebo dobra.Samotný děj je taky dokonalý ale s počtem stránek začíná kvalita upadat a konec?Po skoro 64 přečtených knihách od Kinga mají vyloženě špatně napsané konce pro mě jen dvě knihy-je to Svědectví a Pod kupolí.A u Svědectví je to obrovská škoda.takže v případě nejdelšího napsaného románu pořád kraluje u Kinga TO.
odpočinková kniha, která se vleče, ale pro ty, kteří mají rádi detailní popisy prostředí a situací, si jí užijí
Co napsat na takový kult, jako je Svědectví? Dokonalost sama.I když to podle mě kvalitou a ani propracování to na "To" nemá i tak míň jak 5* nešlo dát. Přes výborný začátek, kde se chřipka pomalu a jistě šíří světem, respektive Amerikou, až po epický konec s "božím prstem". Kupodivu mi ani nevadilo, že se hlavně v druhé polovině knihy hodně řešilo duchovno a podobně a to jsem zapřísáhlý ateista.
Každopádně jak už jsem psal perfektní kniha, která se i přes svoji délku četla sama. Proto 5*
* Nečtěte tuhle knihu, když se zrovna světem šíří informace o prasečí chřipce a vy zrovna, jak na "sviňu" nějakou tu blbou chřipku dostanete. Nespí se potom dvakrát nejlíp, hehe.
První, co mě v souvislosti s touto knihou napadá, je, že je opravu dlouhá. Chvílemi jí člověk chce odložit, aby jí ale vzápětí zase vzal do ruky a pokračoval. I díky tomu jí člověk daleko lépe prožívá. Když zemře postava, která se vyskytovala na více než pětistech stránkách, je to, jako kdyby umřela skutečná osoba.
Druhý přívlastek, který mě napadá, je "uvěřitelná". A to tak, až člověka mrazí. V první části je uvedena téměř vědecká studie šíření smrtící epidemie. V druhé části neméně zdařilý popis formování nové společnost. V poslední části pak přijde strhující finále, které v sobě S. Kinga nezapře.
Jediné, co mi na románu nesedělo, byl urychlený konec. Jakoby Kingovi došly nápady, a tak to ukončil, i když vše ještě nebylo dořešeno. Hezky tu skloubil scifi, horor a víru v boha.
"Life was such a wheel that no man could stand upon it for long.
And it always, at the end, came round to the same place again."
Konečně jsem se dočetla až k této závěrečné větě. Miluji Kinga a jeho knihy a tak se stalo, že když jsem zavítala do oddělení s cizojazyčnou literaturou, tento skvost se na mě šklebil a já i přes rozsáhlost (1325 stránek!!) a fakt, že kniha je v angličtině, neodolala. Byla to dlouhá, neuvěřitelná cesta, ale musím říct, že jsem si to fakt užila. Je pravda, že jsem začala koncem června a dočetla ji až teď, ale taky je pravda, že jsem ji asi na 2 a půl měsíce úplně odložila a myslela, že to vzdám, ale nakonec mi to stejně nedalo, protože však víte, King, ten Vás jen tak nepustí. Za mě 5* :)
"A pak jí bylo jasné, že to dál nejde! Dveře se otevřely a zafoukal vítr, plameny svíček se zamihotaly a uhasly. Záclony vlály a pak se objevil on, řekl: "Neboj se pojď, Mary," a ona neměla strach a běžela k němu a pak se rozletěli... Vzala ho za ruku... "Pojď, Mary, neměj strach ze Smrťáka!"." /Blue Oyster Cult/
Naprostý skvost! Velmi rád vzpomínám, jak jsem tuto knihu tenkrát doslova jedním dehem asi během týdne přečetl a opravdu litoval, že už je konec. Pro mě se jedná o jednu z nejlepších knih, co jsem kdy četl. Mojí nejoblíbenější postavou je Larry Underwood. Vcelku vydařená je i televizní adaptace od Micka Garrise z roku 1993, ke které napsal King scénář.
Ano přečetl jsem ji za 8 dní,moc se mi líbila a Tom Cullen nejlepší postava z celého románu!Dám si ted nějakou oddychovku a pak bych rád četl Pod kopulí a nebo Puls!
King je dobrý spisovatel, umí psát zábavně a dokáže vtáhnout čtenáře do děje, to se mu musí nechat. Ale má jednu chybu-slovní průjem. A v této knize si ho opravdu užil naplno. Když jsem tu knížku četl asi před patnácti lety byl jsem z ní šlauf, ale teď mi to tak nepřišlo, teď mi ta kniha přišla příliš dlouhá a příliš utahaná. Myslím, že by si zasloužila zkrátit. Jasně, jsou v ní skvělé pasáže, ale člověk je musí hledat mezi spoustou balastu. A navíc, co si budeme nalhávat, King není filozof a když se pokouší filozofovat, vyznívá to občas směšně. Mimochodem, Bůh z hořícího keře řekl: "Jsem, který jsem" a ne "Já jsem, co jsem". A to je přece jen něco jiného
po přečtení prvních pár stránek jsem sem zavítala a přečetla si několik předchozích komentářů a musím říct, že mě většina z nich spíš rozladila... zvláště ty, které tvrdili, jak je kniha zbytečně rozsáhlá a nudná... četla jsem tu rozsáhlejší verzi a četla se mně pěkně, vůbec nebyla dlouhá! Musím ale říct, že na mě kniha nepůsobila jako typický King, když ji porovnám s předchozími přečtenými... to jí ale na kvalitě nic neubírá!
Paradoxně mě nejvíc bavily první dvě třetiny, seznamování s osudy jednotlivých postav, jak těch, které nás provázely delší dobu, tak i těch, na kterých King "jen" demonstroval hrůzy epidemie.
Stejně tak část v Boulderu, kde vznikala nová společnost, nové vztahy. Do podobných příběhů se dokážu neskutečně vžít a užívat si čtení s pocitem, že v tu chvíli jsem tam s nimi (nedá mi to v tomhle místě nevzpomenout na Čaroděje a sklo, kde nám Roland vypráví o své dávné lásce Susan :)).
Samotný "boj" s Temným mužem už na mě tolik nezapůsobil, asi proto, že jako mnohé, tak i mě King občas s tím Bohem trochu štve a tak mě žádný boží zázrak nepotěší - na druhou stranu, nemám nejmenší ponětí, jaký jiný konec bych si představoval a tak to nemůžu moc kritizovat :). Celkově mně to ale bavilo neskutečně a jednou si to zase s radostí přečtu znova.
Tak jak to asi shrnout v pár větách? Nebo spíše ze kterého to vzít konce?
....
Ano, mám ráda S. Kinga, Svatá dobroto, to ano. Je to mistr vyprávění, (fuj, jaké to klišé!), to ano! ALE!! Jak já nerada ty kecy o bohu, božích znameních a božích osudech...
Ale i přesto jsem knihu dočetla. Zanechala ve mě zajímavý pocit. Že Flagg tam někde je a jeho oko vidí...
Štítky knihy
zlo zfilmováno americká literatura zkrácená verze dobro pandemie Walter Padick zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Upřímně řečeno naprosto nechápu, co na ní vidíte odpočinkového :D. Knížka bravůrně vtáhne do děje, a to takovám způsobem, že po přečtení pár stránek zděšeně knihu zavírám a odcházím. Mám takový pocit, že ji nikdy nedočtu, protože bych se asi pod*lala strachy.. Moje představivost je prostě asi teď na obtíž. Děj mi připadá tak reálný, že se mi již několikrát stalo, abych se probudila a přemýšlela o tom..
Pro mě je to tedy na vzdory všemu Horor, s velkým důrazným H. Protože pokud se Kingovi někdy povedlo mě opravdu k smrti vyděsit, tak to bylo přesně v této knížce.
(knihu čtu už snad 4 roky, jsem na straně zhruba 700 a připadá mi zbabělost to teď vzdát :D)