Svědectví
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/444126/bmid_svedectvi-suV-444126.jpg
4
1713
1713
Dobrý způsob, jak skoncovat se světem: chybná nanosekundová operace v laboratoři Ministerstva obrany a miliony kontaktů znamenají cestu k řetězové smrti. A den poté: holý svět, zbavený řádu a z 99 % vylidněný: svět, ve kterém si hrstka přeživších panicky vybírá strany, na kterých má stát nebo kterými je vybrána. Svět, ve kterém jsou nejhorší noční můry zla ztělesněny mužem s osudným úsměvem a nevýslovnou silou: temným Randallem Flaggem. Syrový postapokalyptický román Svědectví Stephena Kinga je řazen k autorovým nejlepším dílům. Rozehrává v něm již mnohokrát zpracované téma boje s katastrofální epidemií nevyléčitelné nakažlivé choroby, která zde má podobu „superchřipky" vyvinuté ve vojenských laboratořích. Experiment se však vymkne kontrole a nákaza vyhubí takřka celé lidstvo. Hrstka těch, kdo přežili, se dělí na dvě skupiny – jedni se uchylují k laskavé matce Abigail, která je oslovila ve snech, druzí směřují do náručí Temného muže. Kingův román vrcholí jako klasický souboj mezi Dobrem a Zlem, v němž lidem zůstává role figurek na šachovnici hry o svět. King si v knize pohrává se svým oblíbeným tématem předurčenosti, kterému se věnoval i v dalších románech jako Mrtvá zóna, To nebo Temná věž. Román poprvé vyšel v roce 1978, byl však autorem na popud vydavatelství radikálně zkrácen, protože šlo o autorův teprve čtvrtý román, a panovaly obavy, že jeho původní rozsah by mohl čtenáře odradit. Časem se však ukázalo, že jméno Stephen King dokáže úspěšně prodat téměř cokoli, proto bylo v roce 1990 publikováno mírně poupravené a doplněné Svědectví v původní délce. King se představuje ve vrcholné formě a strhující vyprávění nenechá čtenáře ani na okamžik vydechnout...... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno: 2020 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Stand: The Complete & Uncut Edition, 1990
více info...
Přidat komentář
Každý měl nějakou tu svoji první. Moje první kniha od MISTRA KINGA bylo právě Svědectví. Když si teď vzpomenu jak jsem si dělal srandu že to budu číst aspoň rok musím se smát.Když jsem si dočetl bylo my líto že mám zkrácenou verzi. Ale to nic neměnilo na tom že to bylo parádní ba spíž královské počteníčko. Všem vřele doporučuji.
Nevadil mi rozsah knihy ani "přílišný" popis lidí a situací. Vlastně jsem si tím knihu užila s každou jemnou niancí. Jen to občas trochu vázlo, proto hvězdička dolů.
První půlka knihy výborná, pak mě to přestalo bavit a s velkým přemáháním jsem ji dočetl. King je výborný spisovatel, ale některými romány mě odrazuje.
Ak chce túto celkom objemnú knihu niekto čítať len pre to, aby sa dozvedel ako to dopadne, nech ju radšej nechá v polici na neskoršie. Keď nebude netrpezlivý a vychutná si dej na všetkých stránkach.
Dej knihy je podľa mňa parádny a King si nechal dostatok času na vykreslenie charakterov postáv.
Koniec mňa bavil asi najviac, niektoré kruhy sa uzatvoria, niektoré ostávajú otvorené a je na nás, aby sme si odpovedali.
Po prečítaní mi bolo dokonca ľúto niektorých postáv, aj keď by som to nepredpokladal.
No človek sa pri čítaní dozvie aj čo to o sebe.
Bola to moja prvá kniha od Kinga ale aj keď má cez 1000 strán, ja by som vydržal aj viac:-)
Jedná se v podstatě o křesťanské fantasy. První třetina není špatná, i když zkrácení by ji určitě prospělo. V druhé třetině se začne odehrávat boj mezi bohem a satanem v nejnaivnější podobě. Konec knihy je už naprosté peklo. Opravdu mě překvapilo, že King napsal knihu s tak špatným příběhem, vypadá to skoro jako na objednávku od amerických křesťanů, kteří si asi myslí, že svět bude lepší, když všichni lidé začnou věřit. Postavy v knize jsou přesvědčeny že původní svět byl špatný, a pak, když zakládají novou lepší komunitu, tak si schválí ústavu USA v nezměněné podobě. Špatnost starého osvěta symbolizují hlavně animované želvy ninja - zřejmě je v nich málo víry? Za všeho nejhorší, je nelogické sebeobětování hlavních postav jako úlitba bohu definovaným "Já jsem, co JSEM". Nebyla by to špatná kniha, kdyby se vyškrtlo asi 600 stránek o boji dobra se zlem. Rozhodně si kniha nezaslouží srovnávání s výborným Dnem Trifidů.
Mám ze Svědectví ambivalentní pocity. Připadá mi, že se jedná o dva příběhy, které spolu až tak nesouvisí. Po úvodní a velmi dlouhé (pro mě strhující) části seznamování s postavami, během níž probíhá vymírání lidstva, mě téměř šokoval ten zlom v jakýsi nadpřirozený a religiózní souboj dobra se zlem. Ale jakmile jsem se naladil na tuhle druhou vlnu, což mi dobrých sto stran trvalo, byl jsem opět hluboce pohroužen do Kingova světa. Ve výsledku jsem spokojen a plné hodnocení se nekoná hlavně kvůli výše zmíněné roztříštěnosti.
Miluji objemné knihy, jak počtem stránek, tak obsahem. Tato kniha určité mezi ně patří. Jedním dechem se čte, a člověk lituje, že nebyla ještě delší. Ačkoliv King ve mě nezanechává příliš kulturní stopu po přečtení, s touhle knihou je jinak. Zanechala ve mě ponaučení, že svět a lidstvo má skutečně dvě protikladné stránky. A na každém z nás je určit, která je nám bližší.
Velice dobrá kniha. Poutavá osa příběhu. Čtená téměř jedním dechem. Po přečtení Svědectví jsem se pustila do čtení knihy Den Trifidů... a osa této knihy mi připomínala Svědectví ... Obě knihy jsou velice poutavé.
I přesto, že jsem Svědectví četl před delší dobou, nemůžu si odpustit komentář. Po přečtení (na konci roku 2010) jsem knize udělil 4* a musím se přiznat, že jsem nebyl zrovna nejobjektivnější. Ale popořadě.
Svědectví má všeobecný status "jednoho z nejlepších děl Stephena Kinga", s čímž nemůžu souhlasit. Svědectví je spíše jedním z těch přeceňovaných. První třetina knihy se nese v duchu příjemného navozování apokalyptické atmosféry (což se daří) a seznamování s velkou řadou postav. Stephen je mistrem psychologie a málokterý spisovatel rozumí postavám tak jako on. Postavy jednají reálně na základě svých charakterů, mají svou historii i osudy. Vždyť kdo by zapomněl na psychicky narušeného žháře Popeláče, negramotného Toma Cullena nebo Stua Redmana? Jedinečné postavy. Co ale musím vytknout, je rozsah, který je takovému seznamování věnován. Nevadí mi rozsáhlé romány; vadí mi zdlouhavé a nudné natahování. Ruku na srdce - uškodilo by, kdyby mělo Svědectví tak o 200 - 300 stran míň? Myslím, že ne.
Největší problém vidím ve vnesení "ikon" dobra a zla, nebe a pekla - matky Abigail a Randalla Flagga do příběhu. Mám rád Temnou věž (ze které postava Flagga pochází) a mám rád, když autor v románu nenásilně a nepatrně odkáže na své další dílo. Stephen se ale rozhodl tímto "kořením" ve Svědectví nešetřit a do té doby zajímavý apokalyptický román poslal do náboženských a nadpřirozených sfér. To sice nezní tak špatně, ale když člověk očekává sci-fi a dostane fantasy s neoblíbenou omáčkou pána boha, není to zrovna čtenářský zážitek… V tom okamžiku mě přešla chuť a možná proto mi tak dlouho trvalo knihu dočíst. Poslední kapkou bylo závěrečné, "epické", odfláknuté deus ex machina finále, které snad ani horší být nemohlo.
Na druhou stranu Svědectví oplývá i skvělými okamžiky (průchod tunelem plných mrtvol a budování nové společnosti jsou jedny z mnoha), pozoruhodnými konfrontacemi postav a širokou škálou filozofických myšlenek, které rozhodně stojí za pozornost.
Kvůli výše zmíněným okolnostem dávám nakonec 3*. Je třeba být kritickým i k oblíbeným autorům. Svatá dobroto, ano.
Přečtení knihy mi trvalo hodně dlouho, jelikož jsem začala na konci školního roku, pak přestal být čas, takže do půlky knížky jsem četla velice pozvolně, od půlky jsem jí přečetla skoro jedním dechem a můžu říct, že je to jedna z nej knih od mistra Kinga.
Hlavně pro mě čim je knížka tlustější, tím je pro mě atraktivnější, mám na to prostě úchylku :D takže další plus
Myslela jsem, že po Temné věži mne hned tak něco neohromí.
Byl to omyl!
...Nejsem hrnčíř a nejsem ani hrnčířské kolo, jsem hrnčířská hlína; není snad ale krása tvaru stejně závislá na kvalitě hlíny jako na kole a schopnostech Mistra? ...
...Když vidíš něco takového jako Želvy Ninja, říkal si, přemýšlíš, jestli ten svět nebyl zničený po právu....
No čekala jsem, že kniha bude mít dlouhý "rozjezd", ale pořádně mě začala bavit až někde v polovině. Že bych se tu první polovinu vyloženě nudila, to zas ne, ale od Kinga jsem čekala víc. Druhá polovina už byla o dost lepší a fakt mě bavila. Ve výsledku kniha není špatná, ale myslím že King má i lepší než tohle.
Která kingovka je nejlepší si netroufám rozhodnout. A tato se mi líbí. Ano, je dlouhá, jsou tam rozvláčné popisy, občas se nic moc neděje, pak se zase toho děje moc najednou, ale i tak se mi kniha líbí. Mám ráda Kingovy popisy, ať už situací, nebo myšlenkových pochodů jeho postav. Protože jsou bravurní a mám pocit, že bez nich by to už nebyl ten pravý King.
Odjakživa mě fascinovaly rozsáhlé romány a jejich přečtení jsem bral jako výzvu. Jednoho letního dne jsem s mámou zamířil do Domu knihy Librex v Ostravě, kde jsem jí ukázal Svědectví, které jsem už delší dobu chtěl číst. Máma na knihu (která bylo skoro tak tlustá jako dlouhá) vykulila oči. ,,A TO JAKO BUDEŠ ČÍST CELÉ?"
I stalo se, kniha byla doma. A byla to parádní kniha, která mi vyrazila dech nejen mixem žánrů, které obsahovala, ale i samotným dějem. Hodně lidí si pochvaluje úvodní třetinu knihy, kdy Kapitán Trips útočí a promění Zemi v pustou krajinu. Mně se však ještě více líbila prostřední část ("Na Palubě"), kdy se z hororu začíná stávat něco více - postapokalyptické scifi, naprosto komplexní dílo, zahrnující otázky politiky, náboženství, vědy, dobra, zla. Myslím, že právě tahle část odradila hodně lidí svou rozsáhlostí a detailním popisem všeho. Proto má tento román i ve zdějších hodnoceních velmi rozporuplné ohlasy, já však mám takto rozmáchlého Kinga v oblibě.
Svědectví nesedne každému, ale koho pohltí, ten ho přečte jedním dechem. Až do uzavření kruhu.
Máma se docela zajímala o to, jak se mi knížka čte a líbí. Když jsem dočetl, jen vykulila oči a divila se. ,,JAK JSI TO MOHL ZVLÁDNOUT TAK RYCHLE?"
Jak mám Kinga (takřka až nekriticky) rád, tady jsem udělal protáhlý obličej. Nejlepší dílo? Ale prosím vás... Mám tu původní nekrácenou verzi - kdybych měl tu vykostěnou, možná bych tak nebrblal. Takhle mi vadí, co zde již bylo řečeno: předlouhé (skoro až učvaňhané) seznamování s postavami, expozice skoro do poloviny knihy,... a pak hula hop, na půl stránce proběhne katastrofa, což je vážně katastrofa. Navíc je to prakticky (a až bolestivě doslovně) deus ex machina...
Nechápejte mě špatně: mám rád dlouhé budování atmosféry (a ta je znamenitá), ale to finále musí odpovídat očekávání! Takhle mi to trochu připadá jako reality show, kde se tucet svalovců uchází o spanilou dívku, aby se finalista nakonec dozvěděl šokující pravdu, že ona dívka je ve skutečnosti transsexuál.
........ mne už odradilo vícero metr x metr kingových tzv. bestsellerů........
Štítky knihy
zlo zfilmováno americká literatura zkrácená verze dobro pandemie Walter Padick zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Svědectví - přes 1000 stran dlouhá post-katastrofická lahůdka (ačkoli je jistě na pováženou hovořit o "post-katastrofičnu", když cca 40% knihy líčí spíše průběh katastrofy). King je prostě mistr svého řemesla, což lze vidět už v těch nejelementárnějších částech jeho díla. Přesto mám pocit, že tentokrát mírně přestřelil. Vadí mi zejména tři věci, z nichž dvě již zde v komentářích byly zmíněny. Přesto je pro mě zcela nejsilnější ta, kterou zde kupodivu nezmiňuje nikdo:
1) Bezmezný amerikanismus - nechápu, jak si toho mohl někdo nevšimnout. King je velmi znám tím, že svá díla zasazuje do USA. Na tom většinou není nic divného, popisuje-li autor nějakou událost lokální. Jde přece o autora amerického, takže je logické, že své příběhy zasadí do míst, která zná nejlépe. V dílech jako je Prokletí Salemu, To, Zelená míle, Nespavost, apod., mi tento prvek rozhodně nevadil. Také mi nevadil v Temné věži, neboť tam měl jasný účel. Se Svědectvím je tomu ale jinak. Nejde o to, že dílo popisuje nějakou katastrofu, která je globální - i zde bych pochopil autorovo zaměření se na kousek světa (vždyť něco podobného učinil i Wyndham v mém velmi oblíbeném Dni Trifidů. A mělo to zde navíc i účel, který vedl k servisu ještě větší porce napětí). Problémem je, že se ve Svědectví po katastrofě odehrává určitý "metafyzický boj", který by mohl mít důsledky pro lidstvo jako celek, přičemž King dělá, jako by zbytek světa mimo USA prostě neexistoval. "Amerika" tak v příběhu figuruje v jistém smyslu jako "Bohem vyvolený národ", což prostě chápu jako neodpustitelný autorův prohřešek. Něco takového by si zasloužilo globálnější náhled!
2) Nereflektovaná dichotomie Dobro x Zlo - Prvek, na který mnoho lidí odkazuje, a který také mnohé zhnusil. Sám mám k této autorově strategii ambivalentní vztah. Pro Kinga je totiž tato téměř až slepá dvojbarevnost typická. Lze zmínit např. mnoha lidmi opěvovanou (i mnou) Temnou věž - nenachází se tam snad totéž? Na jedné straně "Dobrá Temná věž", na druhé pak "Temná a Zlá Diskordie". Tím neříkám, že mi tento prvek nevadí. Pouze mi nevadil natolik, abych si dílo nedokázal užít. Přesto se mi ale zdá, že mnohým lidem zde až tak nevadí to, že je proti sobě stavěno Dobro a Zlo jako takové, ale spíše to, že jde o jedno z těch děl Kinga, kde je za Dobro a za Zlo, které jinde fungují více méně jako proměnné (i v samotné Temné věži), dosazena konkrétní hodnota - za Zlo je dosazen Randall Flagg, který je mnohými označován za Satana (či jeho vyslance), za Dobro pak Matka Abigail, figurující v díle jako "boží prorok". A tato skutečnost bohužel i na mě působila dosti nemile. Dokud totiž za Dobro a Zlo nic konkrétního nedosazujeme, dílo může otevřít obrovskou škálu možných interpretací. Takto jde však o pouhý konstrukt, poukazující na možný budoucí vznik nového svazku Bible (i proto název Svědectví). Proto zcela chápu, proč zde někdo dílo označil za "křesťanskou fantasy" - ano, skutečně tím do jisté míry je ...a také mi to vadilo.
3) Přetažená délka - Mám velmi rád dlouhé knihy. A to i takové, které délkou přesahují Svědectví. Délka mi (většinou) nevadí ani u knih Stephena Kinga (Temná věž, To). V tomto případě jsem se nicméně několikrát přistihl při tom, že nedokážu u čtení udržet pozornost. Některé pasáže byly prostě neuvěřitelně nudné a myslím si, že by se bez nich kniha obešla. Český distributor měl nejspíš raději sáhnout po zkrácené verzi.
Ve výsledku je přesto Svědectví většinou čtivou knihou. Pohrává si s velmi originálním nápadem, který ovšem neuchopuje tak, jak bych si já sám přál. Proto hodnotím někde na pomezí 3/4*...