Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457486/bmid_svedectvi-o-zivote-v-kldr-msu-457486.jpg
5
3344
3344
Dění v Severní Koreji bedlivě sledují média a politici po celém světě, přesto se k nám z této země dostává jen velmi omezené a cenzurované množství informací. Kniha koreanistky Niny Špitálníkové, která přináší sedm rozhovorů se severokorejskými uprchlíky, proto představuje mimořádně cenný a unikátní příspěvek k poznání jednoho z nejtužších autokratických režimů na světě. Jak funguje severokorejská indoktrinace? Co pro tamní obyvatele znamená trojice zbožštěných vůdců? Jaký je rozdíl mezi životem na vesnici a ve městě? Na tyto a mnohé další otázky najdete odpověď ve strhujících výpovědích sedmi silných osobností, které se rozhodly riskovat vlastní život, utéct z KLDR – a poznat svobodu.... celý text
Přidat komentář
Kniha je vyborně zpracována a to po všech stránkách. Rozhodně stojí za přečtení. Doufám, že se dočkáme pokračování, protože svět tato svědectví potřebuje slyšet.
Jsem rád, že kniha není psána zaujatě vůči komunismu a je objektivní. Určitě by se měla dostat do rukou i mladším čtenářům, třeba prostřednictvím jen jednoho z rozhovorů. Každý si pak lépe vybaví hlavně pozitivní stránky země, ve které žije teď.
K tomuhle se těžko píše komentář. Rozhovory jsou podle mého názoru dobře napsané a vedené. Zvláště pro čtenáře příliš neobeznámeného s tím, jak to v KLDR chodí, to je dobrá seznamka s prostředím, která může pomoci trošičku pochopit mentalitu a život zdejších lidí a na pestrém vzorku několika občanů a jejich životních zkušeností pochopit co se tam zhruba děje. Podtrhuju zhruba, protože zpovídaný je vzorek bohatých jedinců z vyšší kasty s vyšším stupněm vzdělání, s různými výhodami (privilegovaná studentka a versus, okrajově její nevyvolení spolužáci). Převaděč žijící vedle hranic měl zase štěstí v neštěstí už jen tím, na jakém území se narodil. Přesto to vypovídá o zemi dost, zvlášť když někdo poznal trochu z obou odlišných světů, například učitelka, která musela z města na vesnici.
Příhody mi přijdou poměrně věrohodné, což se o všech knížkách s utečenci tak úplně říct nedá.
Líbilo se mi i to, že autorka nijak násilně nepodsouvá, co si máme myslet a černobíle nezakrývá, že osud těch, kteří nemají v zahraničí zázemí, může být také diametrálně odlišný a krutý, takže například některé mladé dívky utečou nebo jsou dokonce uneseny jen z jednoho otroctví do druhého a rozhodně si nijak nepolepší (nedobrovolné společnice).
Z posledního rozhovoru s důchodkyní až mrazí, jak bere svého vůdce, zakladatele téhle specifické politické sekty vážně a zůstane mu doživotně oddána. Ono srovnání s Ježíšem, no, to na mě bylo docela silné kafe. Na druhou stranu byla podrobená tak dlouhodobému a intenzivnímu vymývání mozku, že ji nechci odsuzovat, chytlavější lidi se špatnou válečnou zkušeností prostě mohli propadnout jakémukoli bludu. Myslím, že někomu možná i vyhovovalo, že mu někdo druhý nadiktoval co si má myslet, co dělat, co říkat, co a kolik toho jíst, co uctívat a jak přesně uctívat a dokud nezačal na ulici doslova jako ona žena zakopávat o mrtvé na ulici, neotevřely se mu oči. Věřím, že do určité chvíle se mohlo někomu žití v tomhle státě svým způsobem i líbit, někdo má bohužel k sektářské bezmyšlenkovité poslušnosti sklony.
Zajímalo by mě, jestli se někdy dožiju pádu tohohle hrozného systému (asi ne, ale zajímalo by mě, jak se pak země bude vyvíjet dál) a jak dlouho to ještě může trvat? Přece jen, i já jako dítě musela povinně chodit mávat do průvodu a musela jako každý můj spolužák přednášet hesla v občanské výchově, abych postoupila do dalšího ročníku, takže si nelze na něco vzdáleně příbuzného nevzpomenout.
V KLDR bych opravdu žít nechtěla, ale dále se pídím po informacích. Číst o tom, jak jde manipulovat s lidskou psychikou nebo jak se člověk dokáže přizpůsobit, aby přežil, je prostě zajímavé.
Všichni máme o KLDR nějakou představu a autorka jí oblékne kabát. Je to zajímavá a hlavně přínosná kniha. Několikrát mě napadlo, že kdyby komunistická vláda u nás, měla šanci ještě pár let , tak jsme se tomuto profízlovanému státu mohli slušně přiblížit.
Velmi zajímavá forma i obsah, neskutečné osudy lidí, pro nás téměř nepředstavitelné.
Poslouchala jsem dramatizaci Českého rozhlasu, která je opravdu zdařilá a přidává sílu. Hodnota knihy je zejména ve svědectvích, jež jsou opravdu drsná. Vypravěči jsou velmi rozmanití lidé z různých vrstev společnosti, o to je to zajímavější. Za přečtení rozhodně stojí.
skvela kniha! Perfektne spracovane pribehy (všehochut) ci uz priamo z pchongjangu, z dedín, ale aj pribeh ženy, ktorá utiekla a jej najvzacnejší majetok je podpísany obrazok Kim Irsena.
Jsou knihy, které nelze číst najednou. Je nutné kouskovat je, dávkovat. Pro vaši hlavu, srdce, duši to i tak bude náročná cesta, ale spíše ji všichni (společně) zvládnete.
Nina jednu z takových knih napsala a já jí za to velmi děkuji.
Když jsem byla mnohem mladší, nechápala jsem, proč ostatní státy dovolí, aby v KLDR byly koncentrační tábory, hladomor a umírající lidé. Proč nezakročí. Později jsem pochopila, že to není tak jednoduché, jak se mi to dřív zdálo. Zajímavé byly všechny rozhovory, které kniha nabízí. Starší paní, která stále obdivuje Kim Il Songa a místo fotografií dětí při útěku přibalila jeho fotografii. Její pohled na Korejskou válku, kdy vůbec nepřipustí, že by agresorem mohlo být KLDR. Systém úplatků a hmotných "darů" ve škole a šikana těch, kteří s ohledem na chudobu, nemohou platit. Neustálé udávání jeden druhého. Všudypřítomná paranoia. Názor taxikáře na to, když viděl poprvé řídit ženu. On by to nedovolil, protože ženy na řízení nemají geny. Vymývání mozků všech generací severokorejců, je neskutečné. Neustálá propaganda a metoda cukru a biče. Tři generace vůdců, tři generace kultu osobnosti. Dříve či později se tento chatrný domeček bez základů zbortí. Otázkou zůstává, jak to ovlivní okolní svět.
Neuvěřitelné. Skvěle zpracované příběhy. V Severní Koreji se děje strašné zlo na lidech, na dětech...
Super kniha! Líbilo se mi, jak je udělaná formou rozhovorů bez přílišné omáčky, která je v knihách všude kolem. Jen mi hrozně chyběl rozhovor s někým, kdo v KLDR pracoval jako lékař, protože věřím, že by se jednalo o super rozhovor. Kvůli tomu ubírám jednu hvězdu. Nerada, ale musím. Naopak velmi kladně hodnotím celé zpracování knihy, protože kniha jako taková je opravdu nádherná. Je to přesně ten příklad, kde je lepší tištěná verze než ebook.
Tuto knihu jsem přečetl jedním dechem. Mrazivé svědectví několika lidí, kde každý pocházejí z jiné vrstvy, o životě v KLDR. Važme si svobody v životě.
Knihy čtu většinou pomalu, i když jsou čtivé a kvalitní. Niny knihu jsem doslova zhltla a přečetla jedním dechem. Měla by být povinnou četbou ve školách, aby už nikdo nikdy nepochyboval, že komunismus je svinstvo.
Mrazivá realita života v KLDR v luxusním zpracování koreanistky Spitálníkové.
Téma KLDR mě dlouhodobě zajímá a tak jsem se na obě knížky od autorky těšila.
Její první knížka o studiu v KLDR mne moc nenadchla, tak jsem se s obavami pustila do její druhé knížky a to už na štěstí bylo lepší.
Zpracování rozhovorů bylo příjemné, líbilo se mi, že se autorka ptala lidí na neběžné věci, třeba na dětství, práci a nešla přímo za "senzací" útěku z KLDR.
Trochu mi občas ve čtení drhlo, když se autorka neudržela a projevila svůj názor, ale chápu, že ne vždy se člověk udrží nestranný.
Knihu jsem si přečetla s velkou chutí. Škoda, že těch rozhovorů nebylo víc.
NINA: ... Je pro vás důležitější Kim Il-sŏng, nebo Bůh?
O MI-RAN: Na to nedokážu odpovědět. Kim Il-sŏng byl jen jeden, Ježíš Kristus je také jen jeden. Mají toho ale hodně společného. Oba dávají naději v těžkých časech.
Svědectví o životě v Korejské lidově demokratické republice je kniha, které se dobře čte, a to i díky přepisu rozhovorů formou dialogů jako v dramatu. Špatně se může někomu číst kvůli brutalitě, která je v ní popisována.
Na knize se mi líbil akademický přístup autorky, která se snaží nesoudit, i když je zřejmé, že na ni každý rozhovor měl velký emocionální dopad. Jako plus uvádím také design knihy doplněné o několik kreslených obrázků v moderním stylu.
Šílené. Při čtení jsem si připadala jako v Orwelově 1984. Akorát že tohle bylo skutečné.
Úžasná kniha v tom smyslu že jsem se dozvěděla velké množství informací. Toto téma určitě budu nadále objevovat.
Nejvíce mě zaujal příběh poslední staré ženy, která milovala Kim Il-songa i přesto, jak tu zemi vedl, a kam to dopracoval. Z hlediska propagandy je KLDR unikátní země. Příběhy mi připadají jako kniha 1984 v realitě. Člověk má jistou představu o životě v totalitním státu, ale některé odstavce mi teda braly dech.
Štítky knihy
totalitní stát rozhovory Severní Korea komunismus ideologie Magnesia Litera vládní sledování občanů (surveillance) severokorejští vůdci útiskAutorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Absolutní TOP. Jazykově, typograficky, tematicky, zpracováním, výběrem korejských "archetypů" atd.
Druhá kniha za mou "bohemistickou kariéru", u které jsem brečela.
A to asi stačí jako hodnocení.
PS: ani nedokážu popsat, jak jsem vděčná, že můj hlad trvá pouze do doby, než otevřu ledničku.