Svědkyně ohně
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna série
< 3. díl >
Inspektor Joona Linna již strávil na místě činu více času než kterýkoli jiný detektiv. Stále však má pocit, že mu něco uniklo. Hledí na dívku v posteli. Obličej má zakrytý rukama, jako by si hrála na schovávanou. Celý pokoj je od krve, na jejím útlém těle však není jediná kapička. Joona pozoruje mrtvolu, prodlévá u každého detailu a přemýšlí. Je to vlastně ještě dítě, ale osud ji zavedl až do tohoto pokoje, do střediska speciální péče pro mládež. Možná měla jen smůlu na rodiče a pěstouny. Možná si mysleli, že tu bude v bezpečí… Policie při vyšetřování komplikovaných případů občas využívá i pomoci spiritistických médií, není však známo, že by takováto spolupráce někdy přinesla ovoce. Proto když na linku pro veřejnost zavolá Flora Hansenová a tvrdí, že ji navštívil duch zavražděné dívky, nikdo jí nevěnuje pozornost. Hon na pachatele je plný nečekaných zvratů. Každá nalezená odpověď vede k dalším záhadám. Ačkoli pátrání dospělo do mrtvého bodu, policie telefonáty Flory Hansenové nadále ignoruje. Nejprve za svou informaci žádala peníze, nyní však jen úpěnlivě prosí, aby ji vyslechli…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:Originální název:
Eldvittnet, 2010
více info...
Přidat komentář


Po lehce slabší Paganiniho smlouvě přichází z pera Larse Keplera severská krimi ve své nejryzejší podobě. Temná, drsná, překvapivá, líčící temné pozadí hlavního detektiva Joony Linny, který se pro mě osobně začíná stávat takovým "kultem" jako Harry Hole od Jo Nesba. Byť příběh začíná lehce pozvolněji, napětí mistrně graduje a v závěru nejde knihu odložit, neboť čtenář se nemůže dočkat jak se jednotlivé dějové zvraty vyvrbí. Po závěrečných několika stránkách se nemůžu dočkat až se vrhnu na další díl, který věřím, že bude stejně kvalitní jako Svědkyně ohně.


Neviem, kniha ma príliš nebavila. Bohužial vraha som odhalil už na začiatku knihy, opisy a sexuálne scény boli v mnohých momentov zbytočné. Prajem príjemný zvyšok dňa. :)


Mě druhé čtení série a prostě super. Budu se k nim ráda vracet. Miluju krátké kapitoly.


Výborný thriller, ale místy mi dost vadil styl psaní. Přišlo mi, jako by mi někdo převyprávěl přečtenou knihu. Námět určitě dobrý, napínavé až do konce, ale pachatele jsem odhadla hned na začátku, a to jsem se ani nemusela moc snažit. Ale na celkové úrovni to nic neubralo. Určitě doporučuji k přečtení.


Pro mne to byla první kniha tohoto autora a rozhodně ne poslední. Mám v plánu přečíst celou sérii s Joonou Linou. Velmi zdařilá severská krimi.


Velmi pěkně zpracovaná kniha. A co kniha, celá série. Velice promyšlené, gradující, chytlavé a především napínavé. Těším se na další díl.


Výborná detektivka. A zároveň moje druhá přečtená kniha od Larse Keplera, první byla Hypnotizér. Hypnotizér mi místy přišel chaotický, nepřehledný, zmatečný. Ale tohle byla jízda, velké zlepšení, napínavé od začátku až do konce. Mnohem méně chaotické. A mnohem více zaměřené na Joonu Linnu, sympaťák, kterého jsem si velice oblíbila. Těším se na další knihu.


Nechci opakovat to, co už tu zaznělo, takže souhlasím s komentujícími, které kniha zaujala. Mně osobně se zpočátku zdála moc zdlouhavá, ale postupně jsem se nemohla od čtení odtrhnout, jen abych už konečně věděla, jak vše dopadne. Pachatele jsem sice od počátku tipovala, ale rozhodně jsem neodhalila motiv.
Trochu problém jsem měla, jako mám já téměř vždy u severských autorů, se jmény, která se mi pletla :-).
A když jsem u těch jmen... Všichni tu samozřejmě znáte původ pseudonymu, který si autorská dvojice zvolila, ale jako perličku mám otázku. Všimli jste si, že právě příjmení "Larsson" se v knize objevuje hned třikrát?
1. Anja Larssonová - kolegyně
2. Emilie Larssonová - oběť
3. a také nápis "Larssonova masna a uzenářství"
A pro úplnost, jedna z účastnic spiritistických večerů se jmenuje Violet Larsenová. Pokud někdo našel ještě někoho, budu ráda, když dá vědět :-)!


Komisař Joona Linna mě baví čím dál víc. Knížky mají spád, jsou napínavé a hrozně dobře se čtou. Bohužel pro mě jsem je nezačala číst v chronologickém pořadí, ale napřeskáčku, tak se občas ztratím v souvislostech. I tak si to ale náramně užívám.


Tak a je hotovo!
Právě jsem si vypěstovala solidní závislost na knihách dvojice Lars Kepler. Čtivě napsaná severská krimi se mi okamžitě zadřela pod kůži. Téměř bez dechu jsem byla nucena číst dál a dál.
Doporučuji!


Určitě v mnoha ohledech méně zajímavá knížka oproti Paganiniho smlouvě. Ale opět vás strhne proud a nepustí.


Tohle je prostě paráda! Ale musím se přiznat, ze mám nacteno už asi hodně detektivek, když toho správného člověka podezřívam už od začátku, jen ty motivy nikdy nevím :).


Budu se vymykat, ale mě styl, jakým je kniha psaná nesedne, dočetla jsem asi 50 stránek, pokusila se po 2 dnech číst dál, ale nešlo to....


Tak snad poprvé při čtení detektivky jsem správně odhadla vraha někdy v půlce, ale nějak mi chyběl motiv a nedavala mi tam smysl ta “mediatorka”. Nakonec to do sebe opět správně zapadlo a moc mě to bavilo.
Super jsou také krátké kapitoly, to mě hodně baví.


Do posledního okamžiku jsem neměla sebemenší tušení, kdo by mohl být pachatelem.
Za mě určitě skvělým způsobem zpracovaný detektivní příběh.
Hodně tomu samozřejmě napomohlo prostředí, ve kterém zločin odehrál, a výjimečné postavy, které se v mnohém odlišovali od "normálních" lidí.
I když si autoři opět připravili půdu pro další pokračování, líbí se mi, že zachovali prostředí. Všechno se krásně propojilo.


Tak ale toto bylo fakt dost dobré, pravdou je,že jako první se mi dostal do rukou Písečný muž,ale jsem holka bystrá,tak jsem si to makovici srovnala a jede se dál. Ješte mi tu pár " Keplerovek" zbývá...takže: kdo z vás miluje mrazivé napětí, krvavé detaily, ústavní tajemno a nespokojí se se " zahradníkem, co by vrahem"..s chutí do toho. Hotovo budete mít za den. Já teda měla.


Jako fanda Jo Nesba jsem si byla takřka jistá, že mě žádný jiný autor severských krimi nezaujme téměř stejnou měrou. A mýlila jsem se. Svědkyně ohně je napínavý příběh, a to od počátku až do překvapivého konce (já to prostě neumím-odhalit vraha už v půli knihy :). Nicméně je určitě lepší číst případy Jonny Linny postupně, ke konci knihy se odkazuje na detektivův soukromý život včetně jeho minulosti, což samozřejmě pro mě znamenalo menší dezorientaci vzhledem k faktu, že toto bylo mé první setkání s autorem.
Každopádně vřele doporučuji :)
Skvělá kniha - napínavá, zajímavý příběh, má spád, nic čtenáře neruší - za mě super!