Svědkyně ohně
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 3. díl >
Inspektor Joona Linna již strávil na místě činu více času než kterýkoli jiný detektiv. Stále však má pocit, že mu něco uniklo. Hledí na dívku v posteli. Obličej má zakrytý rukama, jako by si hrála na schovávanou. Celý pokoj je od krve, na jejím útlém těle však není jediná kapička. Joona pozoruje mrtvolu, prodlévá u každého detailu a přemýšlí. Je to vlastně ještě dítě, ale osud ji zavedl až do tohoto pokoje, do střediska speciální péče pro mládež. Možná měla jen smůlu na rodiče a pěstouny. Možná si mysleli, že tu bude v bezpečí… Policie při vyšetřování komplikovaných případů občas využívá i pomoci spiritistických médií, není však známo, že by takováto spolupráce někdy přinesla ovoce. Proto když na linku pro veřejnost zavolá Flora Hansenová a tvrdí, že ji navštívil duch zavražděné dívky, nikdo jí nevěnuje pozornost. Hon na pachatele je plný nečekaných zvratů. Každá nalezená odpověď vede k dalším záhadám. Ačkoli pátrání dospělo do mrtvého bodu, policie telefonáty Flory Hansenové nadále ignoruje. Nejprve za svou informaci žádala peníze, nyní však jen úpěnlivě prosí, aby ji vyslechli…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Eldvittnet, 2010
více info...
Přidat komentář
Napínavé, super zápletka. Baví mě krátké kapitoly, ale jednu hvězdu ubírám za délku. Na mě už je to moc zdlouhavé.
Lars Kepler pro mě byl úžasný objev, "jeho" knihy jsou pro mě záruka kvality...Všechny jsem si užila!
Nějak jsem se do toho nemohl začíst, prvních 200 stran mi trvalo snad týden, načež jsem pak zbytek dočetl za sobotní odpoledne. Nuž, asi tak bych hodnotil i celou knihu - začátek pokulhává, od poloviny to začne být slušná jízda. Jízda, kterou ovšem přerušují vsuvky o interním vyšetřování hlavního hrdiny. Za mě zbytečně natahovaná kniha příběhem natolik vedlejším, že ani nemá přímý vliv na konání Linny. Autoři zřejmě chtěli ukázat, že je Joona tvrdohlavý, a pokud si myslí, že má pravdu, nic ho nezastaví. Jen teda pak nerozumím interním procesům tamní policie, pokud je někdo vyšetřován, a nemá žádné pravomoci, jak to, že je schopen zajistit potápěče, zásahovou jednotku a podobně? No nic, pořád to jako celek funguje a baví, tak se v tom nebudu rejpat. :)
S Larsem Keplerem to asi budu mít jako na houpačce. Hypnotizér, byl celkem fajn, Paganiniho smlouva byla naprosto skvělá, ale Svědkyně ohně je pro mě zase průměrné čtení.
Celá hlavní detektivní linka mi přišla trochu přepísknutá a až moc nerealistická? Nebo jak to říct. Prostě mi tam něco nesedlo. Osudy některých vedlejších postav (Vicky, Elin, Flora, Tobias) nebyly za mě úplně uzavřené a chyběl jim konec. Ne, opravdu nečekám, že si všichni najednou padnou do náruče a budou spolu šťastni až do smrti, ale nějaký dojezd by to chtělo, protože třeba taková Vicky byla docela zajímavá postava.
Nicméně je to celé zase napsané velice čtivě a lehké náhledy do minulosti Joony Linny mě zajímaly natolik, že jsem stále četla dále. Na úplném konci člověk dostane celkem pořádnou porci o Joonově minulosti, takže další díl si rozhodně přečtu.
Případ byl vcelku poutavý, dokud mi necvaklo, jakým stylem má být provedeno rozuzlení. U Hypnotizéra jsem ještě byl schopen překonat tu hranici nějakého základního spojení s realitou, a přistoupit na tohle magické mumbo jumbo, ale tady v té knize už autoři hodně solidně, a s otočkou, přeskočili nějakou hranici tvarování reality detektivního příběhu. Tuto knihu píšou dva lidé, a ani jeden nepoznamenal, že je to skutečně hloupý nápad. Další věc, která mi pomalu trhá žíly, je že jsme potřetí v řadě dostali na stůl knihu, ve které máme vykonstruovaný důvod, aby náš detektiv nemohl řešit svůj zatracený případ. Ořežme 50-100 stran a nechme Joomu být hlavním vyšetřovatelem od startu a ušetříme si spoustu trálení. Pachatel je vcelku očividný pro jemně trénované oko, v momentě kdy si Joona pročítá pitevní protokol asi 50 stran před rozuzlením, má ale čtenář už chuť na toho finského bastarda křičet. Kniha končí docela zajímavým cliffhangerem, taková klasicka post-credit scéna s Thanosem, doufám, že v dalším díle už bude sbírat kameny.
Po dlouhé době jsem se vrátila k sérii s Joonou Linnou. Kniha odsýpala, případ byl zase zajímavý trochu něčím jiným ale něco mi tam chybělo. Jak už zaznělo v komentáři níže - některé situace jsou hodně přitažené za vlasy a celkové vyřešení případu bylo takové "pohádkovější". Každopádně pro fanoušky severských krimi je tahle série hned po Harrym od Nesba, to nejlepší co v tomto žánru můžete číst.
Přečteno jedním dechem! Už dlouho se mi nestalo, že by mě kniha takto chytla a nedala mi oddychnout, dokud ji nedočtu. Napínavá od začátku do konce. Rozuzlení super. Konečně nám Kepler dal trochu nahlédnout do minulosti hlavního hrdiny a jsem zvědavý jak to celé bude dál. Skvělý literární počin, v podstatě nemám co vytknout.
Super čtivé. Příběh jako takový je bomba. Skvělá zápletka, postavy. Jediné, s čím mám stále problém, je postava vyšetřovatele. Vůbec si k Joonovi nedokážu najít cestu. Zdá se mi takový neslaný, nemastný, snad nahraditelný. Jak se Keplerovi povedl Jurek, tak Linna svým charisma těžce zaostává. Alespoň na mě tak působí.
(SPOILER) Moje třetí kniha od autorského dua L.K. Líbila se mi z nich nejvíc, ale i tak už po další jejich detektivce nesáhnu. Jejich knížky mi připadají hodně přitažené za vlasy. Postavy mnohdy jednají nerealisticky, mnoho scén je těžko uvěřitelných (šestnáctiletá holka vytáhne z potápějícího se auta čtyřleté dítě upoutané v bezpečnostní sedačce a ještě zvládnou doplavat na druhý břeh řeky plné klád a spodních proudů...??) Vyřešení případu je obvykle dílem geniality a vybroušené intuice komisaře Linny nežli poctivé kriminalistické práce. Někomu to možná stačí, ale na mě je to všechno moc velká pohádka.
Měla jsem chuť na další díl s Joonou Linnou, ačkoliv je fakt, že mne předchozí díl tolik nezaujal. Doufala jsem ale, že Svědkyně ohně mi v rámci této série spraví chuť a to se taky stalo. Tohle je zatím můj nejoblíbenější díl série.
Poslouchala jsem jako audioknihu, kterou namluvil Pavel Rímský, jehož hlasový projev je nezaměnitelný. A který mne prostě baví, takže s tímto jsem byla moc spokojená.
Zápletka sama o sobě mne bavila a neuvěřitelně rychle mne vtáhla do děje. Přišlo mi to hodně svižně napsané, neměla jsem pocit, že bych se nudila. Pachatele jsem sice uhodla chvilku před tím, než nám ho odhalil sám Kepler, ale to nevadí, i tak jsem si to užila.
To zapojení spiritistického média mi přišlo docela vtipné a chápala jsem Joonovo rozčarování, i když čtenář dost rychle pochopí, že to všechno na konci knihy dostane smysl - i ta spiritistická část.
Nakonec 4 hvězdy - přišlo mi to jako lehký nadprůměr.
Posloucháno jako audiokniha.
Další díl o až komicky geniálním detektivovi Joonovi Linovi. Rozhodla jsem se, že k té jeho genialitě a naprosto neprůstřelné intuici přistoupím jako k nějaké nadsázce nebo mírné parodii - a pak je to vlastně fajn :-) Keplerovská klasika se spoustou brutality a krve a něčím šáblým navrch - v tomto případě s médiem. Fajn odpočinková kniha. Jen ke konci mi přišlo, že se vše opakuje mnohokrát, každý argument a poslední vývoj, jako kdyby to mělo vycházet na pokračování. Vzhledem k tomu, že jsem tři čtvrtiny knihy doposlechla za jedno odpoledne, mě to trošku štvalo...
Tahle série mě začíná bavit a docela vzbudila moji zvědavost. Oproti předchozímu dílu znatelné zlepšení v kvalitě, příběh je velmi napínavý, přitom kompaktní a propracovaný, bez slabších míst a četl se mi dobře. Joona opět působí o něco lidštěji, vyprávění v přítomném čase jsem už taky asi přivykl, takže není co řešit - hodnotím naplno a těším se na pokračování.
Přesně kvůli takovýmto knihám musí čtenář odlišovat, kdy má dát/nedát pět hvězd ... To byla jízda, dramatické vyprávění od začátku až do konce. Jenom mě trochu iritovalo, jak nadřízení Joonovi hází klacky pod nohy.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány severská krimi švédské detektivky
Velmi vydařená kniha manželského dua Kepler. Božsky napínavý , komplikovaný, psychothriller. Bavil mě nejvíc z této série.