Svet podľa Garpa
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/377497/bmid_svet-podla-garpa-6wm-377497.jpg
4
3464
3464
Román plný absurdít, nečakaných situácií a náhod, ako i obyčajnej ľudskosti a koncov, ktoré napriek všetkému úsiliu nemôže človek odvrátiť. Hlavným hrdinom je Garp, neobyčajný človek plný obyčajnej ľudskej túžby, ktorého životné osudy poznačí už jeho počatie – jeho matka si zaumieni mať dieťa bez partnera a za otca si vyberie nevyliečiteľne chorého vojaka T. S. Garpa, ktorého ošetruje. Matka vplýva na Garpa po celý život. Všetky postavy knihy (Garpova matka, manželka Helen, jej milenec, synovia), ako aj ich skutky pôsobia reálne a nečakanou silou. Každý má nejaké sny a usiluje sa ich uskutočniť, no keď ich uskutoční, stanú sa ťaživou nočnou morou, ktorej sa dá uniknúť iba smrťou. Garp vychovávaný excentrickou matkou Jenny Fieldsovou, ktorá sa rozhodla mať dieťa bez manžela dospieva pod jej vedením do svojráznej osobnosti. Spoločne odídu do Viedne s jediným cieľom: písať. Jenny napíše svoj životopis Sexuálne podozrivá, ktorý sa stane bestsellerom a stane sa uznávanou autoritou v ženskom hnutí. Garp, aby sa mohol oženiť s Helenou, napíše poviedku. Jeho tvorba je však príliš afektovaná a Garp si v nej rieši najosobnejšie bolestné zážitky, ktoré ho ako desivé predstavy, neustále prenasledujú. Slávnym sa stane až po napísaní bulvárneho románu Svet podľa Bensenhavera, ale úloha, ktorú má ako úspešný spisovateľ na verejnosti plniť, ho zaskočí nepripraveného. Román je plný groteskných situácií, ktoré sa dotýkajú citlivých tém dneška – individuality osobnosti, sexuality, ženského hnutia, násilia a strachu z nešťastia. Z tejto bohatej mozaiky obrázkov sveta vystupuje do popredia Garpove neúnavné snaženie chrániť šťastie a kľud svojej rodiny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , Slovart (SK)Originální název:
The World According to Garp, 1978
více info...
Přidat komentář
"Ale ve světě podle Garpa jsme všichni smrtelné případy."
Irvingův styl psaní se mi s každou další knihou líbí více. Baví mě jeho rozsáhlé a "chytré" romány, při kterých se zamyslíte nejen nad osudy postav, ale i nad svým vlastním životem, který se v tom papírovém tak záhadně odráží. Pro mě je Irving bohem, píšící ty nejlepší a nejbrilantnější romány. Jeho knížky jsou bible.
Irving je jedním z mých oblíbených autorů a nejen pro mě, skutečný "mistr slova", to, jak pracuje s jazykem je neuvěřitelné. Jeho styl psaní je i jeho podpisem, možná je to troufalost, ale myslím, že kdyby mi někdo předložil ukázku z Irvingovy knihy, kterou jsem nečetla, že bych ho v té knize poznala, pro mě je prostě nezaměnitelný. A to je dobře ... přečetla jsem několik jeho knih, ale rozhodně ne všechny ... já si je "dávkuju" :-) ... jednou za čas prostě zatoužím po tom "známém" vyprávění - po těch neuvěřitelných, někdy absurdních, někdy smutných, jindy i veselých osudech jeho postav, bizarních situacích, z ohromně širokého spektra lidského dění.
Garp byl po Pravidlech moštárny hned druhou knihou, kterou jsem od Irvinga četla a na těchto dvou knihách jsem taky jeho styl psaní "poznávala" a myslím, že to byl výběr správný /jak píše "martunka" - kniha chytla a už nepustila :-)
"V regulích Steeringské školy stálo psáno, že členové akademického sboru a zaměstnanci školy nebo jejich manželky smějí bezplatně navštěvovat kterékoli přednášky, semináře a cvičení a že stačí požádat o svolení vyučujícího. Kdo by odmítl zdravotní sestru? - a bránil jí v přístupu k Alžbětincům, Viktoriánskému románu, Dějinám Ruska do roku 1917, Úvodu do genetiky, Západní civilizaci I. a II. A tak Jenny Fieldsová za léta pochodovala od Caesara k Eisenhowerovi - prošla kolem Luthera a Lenina, Erasma a mitózy, osmózy a Freuda, Rembrandta a chromozómů a van Gogha - od Styxu k Temži, od Homéra k Virginii Woolfové. Z Atén do Osvětimi. A nikdy neřekla jediné slovo. V posluchárnách byla jedinou ženou. Seděla v bílé uniformě a poslouchala tak tiše, že chlapci a nakonec i vyučující na ni úplně zapomněli a nedali se nijak vyvést z míry. Všichni pokračovali ve vyučovacím procesu, zatímco ona seděla tiše a způsobně mezi nimi a byla svědkem všeho - a zřejmě při tom nerozhodovala o ničem, ale pravděpodobně vše soudila."
Svět podle Garpa je moje první kniha, kterou jsem od J. Irvinga přečetla. Musím říct, že jsem si sice musela nejdřív trochu zvyknout na styl psaní autora, ale jinak mě kniha chytla a už nepustila. Přečetla jsem od Irvinga už skoro všechno, ale na tuhle knížku myslím jako na svou první zkušenost s autorem, který mě nepřestane bavit a překvapovat.
Několik desítek stran trvalo, než mě kniha pohtila. Ale jakmile se to stalo - úžasná jízda. :)
Četla jsem do noci, v hlavě mi vyskakovala jména postav. Byl to skvělý zážitek, myslím, že kniha určitě stojí za přečtení.
U této knihy to bylo jako na houpačce... místy jsem hltala každé slovo s napětím, co bude na další stránce, místy jsem musela knihu odložit a"dokopat" se k tomu, abych se překousala přes méně zajímavou (ne-li přímo nudnou) část a dočíst až do konce. Ráda si ale tuto knihu za pár let znova vezmu do ruky :-)
Originálne, pekné dielo. U Irvinga som si opäť užíval jeho talent pozvoľne a nenásilne odovzdať vrstevnatý príbeh každému, kto je ochotný preň otvoriť srdce (a oči). Z čriepkov opatrne až nežne skladá farebnú mozaiku. Veľmi príjemné, ako čitateľ som určite nemal pocit straty času, naopak, kochal som sa v každej vetve príbehu.
Moc mě tato kniha neoslovila,měl jsem v plánu číst ještě pravidla moštárny,ale asi to odložím.
Četl jsem 2x, poprvé před cca 20 lety a podruhé letos a pokaždé mě čtení moc bavilo :)
Výborný kniha
Četla jsem ji asi před 25-ti lety a dodnes ji mám v hlavě. Nezaměnitelný styl, nezapomenutelné, neuvěřitelné osudy a charaktery bizardní situace, nic naprosto nic předvídateného. Irving je prostě jedinečný.
Četlo se jedním dechem, celou dobu se mnou cloumalo mnoho emocí od vzrušení, vzteku, smutku až po lásku k hlavnímu hrdinovi který mi připadal jako můj blízký přítel. Kniha je to naplněná až po okraj a jednoznačně ji zařazuji do svých nejoblíbenějších
Stoji to za vyliz zadek... Nechapu proc se tim treba nekdo podrobne zabyva ve skole...
Povinná četba ve čtvrťáku a zároveň první Irvingovka. Naprosto mě Garpův příběh pohltil a 600 stránek uteklo jako voda. Když jsem knihu zavřela, pocítila jsem i já tu šílenou garpománii a měla jsem chuť pořídit si tričko s nápisem "Pozor na Spodního výra!".
Irvingovu knihu Svět podle Garpa jsem se rozhodla si přečíst potom, co jsem na ni slyšela slova chvály od kamarádek. Mé počáteční pocity a nejen ty počáteční, vlastně i ty konečné, byly podivné, rozporuplné až děsivé. Několikrát jsem si zahrávala s myšlenkou, že knihu odložím a nedočtu. Je to drsná realita života? - je to drsná syrová strava, která je chvílemi nechutná až úchylná. Pro mne tato kniha nebyla nijak oslnivá, Irvingův styl mi prostě nesedl a nezaujal. Celkový dojem je tedy spíše negativní.
Feminismus v mužském podání, tak bych možná shrnula děj této knihy. V - pro mne - dobrém slova smyslu, bych dílo tohoto autora nazvala jako typický "Irvingovský Absurdistán" ... Je schopen vzít jakékoliv téma, ať už se jedná o nějaké tabu, nemoc, náboženský, politický nebo společenský směr, rodinné dilema, a zavést ho až za okraj lidského chápání, do krajin, kde mnohdy už ani sebeotevřenější lidská mysl není schopna pochopit a vysvětlit vnímání světa a lidí v něm nejen podle Garpa, ale snad i podle samotného Irvinga. Svět podle Garpa je samozřejmě knihou především o Feminismu, který bagatelizuje, a přitom opěvuje, podává nám tento směr v upravené, možná bych si troufala i napsat modernizované verzi, ačkoliv kniha byla vydána už roku 1978, díky Garpovi totiž máme možnost nahlížet na tento směr z mužského hlediska. Vedlejší povídky a odbočky příběhu byly milým zpestřením knihy, snad jen Penzion Grillparzer byl trochu zdlouhavý a chvílemi postrádal dynamiku, kterou naopak překypovala ta část pojednávající o Světu podle Bensenhavera. Samotný děj mi přišel velmi poutavý, způsob, jak Garp přišel na svět, nevěry, které provází jeho manželství s Helenou, rodinná tragédie, hnutí Ellen Jamesové a samotná - rovněž trochu absurdní - smrt hlavního hrdiny Garpa. Pro mě osobně velmi poutavé čtení, které mě donutilo nejen k zamyšlení, ale mnohdy také k úsměvnému pobavení se nad občasnou nesmyslností lidské povahy. Ale jak jsem se sama přesvědčila po přečtení několika jeho děl: někdy se musí brát s notnou dávkou nadsázky.
Kniha má své momenty na výslunní, stejně jako někdy trošku unavuje. Při ohlédnutí nemohu říci, že by mě kniha vzala za srdce a chtěl bych si jí hned z fleku přečíst znovu. Zábavná, velké to dílo, ale trošku někdy rozčilující a nevhodné. Nevím. Neplul jsem na stejné vlně a nevznášel jsem se v oblacích.
Štítky knihy
nevěra Vídeň zfilmováno americká literatura rodinné vztahy spisovatelé feminismus manželská krize matky samoživitelky, svobodné matkyAutorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
První stovka stránek stačila, až jsem knihu musela odložit. Oplzlé.