Svet podľa Garpa
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/83298/bmid_svet-podla-garpa-mC7-83298.jpg
4
3456
3456
Román plný absurdít, nečakaných situácií a náhod, ako i obyčajnej ľudskosti a koncov, ktoré napriek všetkému úsiliu nemôže človek odvrátiť. Hlavným hrdinom je Garp, neobyčajný človek plný obyčajnej ľudskej túžby, ktorého životné osudy poznačí už jeho počatie – jeho matka si zaumieni mať dieťa bez partnera a za otca si vyberie nevyliečiteľne chorého vojaka T. S. Garpa, ktorého ošetruje. Matka vplýva na Garpa po celý život. Všetky postavy knihy (Garpova matka, manželka Helen, jej milenec, synovia), ako aj ich skutky pôsobia reálne a nečakanou silou. Každý má nejaké sny a usiluje sa ich uskutočniť, no keď ich uskutoční, stanú sa ťaživou nočnou morou, ktorej sa dá uniknúť iba smrťou. Garp vychovávaný excentrickou matkou Jenny Fieldsovou, ktorá sa rozhodla mať dieťa bez manžela dospieva pod jej vedením do svojráznej osobnosti. Spoločne odídu do Viedne s jediným cieľom: písať. Jenny napíše svoj životopis Sexuálne podozrivá, ktorý sa stane bestsellerom a stane sa uznávanou autoritou v ženskom hnutí. Garp, aby sa mohol oženiť s Helenou, napíše poviedku. Jeho tvorba je však príliš afektovaná a Garp si v nej rieši najosobnejšie bolestné zážitky, ktoré ho ako desivé predstavy, neustále prenasledujú. Slávnym sa stane až po napísaní bulvárneho románu Svet podľa Bensenhavera, ale úloha, ktorú má ako úspešný spisovateľ na verejnosti plniť, ho zaskočí nepripraveného. Román je plný groteskných situácií, ktoré sa dotýkajú citlivých tém dneška – individuality osobnosti, sexuality, ženského hnutia, násilia a strachu z nešťastia. Z tejto bohatej mozaiky obrázkov sveta vystupuje do popredia Garpove neúnavné snaženie chrániť šťastie a kľud svojej rodiny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2003 , Slovart (SK)Originální název:
The World According to Garp, 1978
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha je prostě vyjímečná. Věřila jsem jí každé slovo. Ačkoli je děj a jeho zvraty značně absurdní, věřila jsem jí. Garp a jeho svět se pro mě staly naprosto neotřesitelnou skutečností. Bylo to nádherných pár dní.
Víc než polovinu knihy jsem Garpa i všechno jeho příbuzenstvo a přátele nesnášela, což se mi u většiny knih nestává. Vždycky je tam alespoň jedna postava, kterou si oblíbím, ale tady nebyl nikdo. Celý příběh je tak absurdní!
Ke konci knihy se moje 'nenávist' přesunula k feministkám, kterým jsem přála stejný osud, jako jim přál Garp, a zároveň jsem si neskutečně oblíbila Robertu.
Jo. Tahle knížka se vám prostě dostane pod kůži a zůstane tam hodně dlouho.
Přistupoval jsem k téhle knize velmi rezervovaně, protože nemám příliš rád ta přeceňovaná díla jen kvůli známému autorovi. A prvních pár kapitol jsem si říkal, že tohle je přesně jedna z "těch" knih. Ale pořád jsem musel číst dál a dál a najednou mě to bavilo a už jsem chápal, proč je tento román tak ceněn. V autorovi samotném musí být něco úchylného, když dokázal vytvořit postavy, jako je Garp nebo němé feministky. Úchylného v tom lepším smyslu slova.
Svět podle Garpa je vynikající kniha s excelentně propracovaným příběhem a postavami.
Určitě jedna z těch lepších od Irvinga, ačkoliv za vrcholné dílo Garpa prostě nepovažuju - Pravidla moštárny a Modlitba za Owena Meanyho jsou pro mě prostě NEJ. A jen tak mimochodem - zajímalo by mě, kolik lidí po přečtení téhle knížky začalo používat slovo "iritovat". Myslím, že nebudu jediná ;-)
Za mě tedy velice přeceňovaná kniha. Když jsem si četla, jakou "revoluci" způsobila v době svého vydání, nechtělo se mi tomu pak ani věřit. Sama Garpova existence, tedy okolnosti jeho početí mi přišly jako absurdní vzhledem k tomu, jak se po zbytek knihy Jenny projevovala. Nějak si nedokážu představit, že by to skutečně udělala. Povídky o cirkusu a o znásilnění kdesi v americkém buranově byly stylově dobré, ale stejně jsem z nich měla pocit, že je autor nemohl uplatnit samostatně, tak je prostě stylem CTRL+C, CTRL+V (pokud by to bylo tenkrát možné) překopíroval do knihy. Pořád jsem čekala na zázrak, který se nekonal. A že to bylo vzhledem k rozsahu knihy hodně dlouhé čekání. Pokud si knihu nepřečtete, tak skutečně O NIC NEPŘIJDETE.
Po jazykové stránce a co se týká absurdně vtipně laděných pasáží se mi kniha líbila. Pokud jde o celkový dojem a příběh, přijde mi to hodně ujeté. Já teda nevím, někomu to sedne, někomu ne. Když jsem se něčemu zasmála, tak to byl spíše ironický smích, takový, který se diví, že ten člověk dokázal něco takové vůbec splácat. Jinak bych ale řekla, že kniha je zase jiný šálek čaje a tudíž i stojí za přečtení. Jenom mně to opravdu přišlo takové, jako by se nehororový autor snažil do svého díla ten horor vecpat a on neustále z té dějovosti vyskakoval ven. Prostě to nejde dohromady, nezapadá tam. Ovšem určitým způsobem mě ta knížka zaujala.
Kniha se mi ze začátku moc nelíbila, pořád haprovala mezi nudná a zajímavá. Nakonec se děj stal na mě příliš rozvleklým, ale za delší čas si ji pokusím přečíst ještě jednou, možná na ni nemám věk. :)
Trochu trailer: Spodní výr. Ženská bez jazyka. Feminismus. Karfiolové uši. Fousatý chlap v parku, kousání psů. Je to skvělé čtení, postavu Garpa mám hrozně ráda, člověk chvílemi ani nedýchá.
Moc se mi tato kniha líbila. Vůbec jsem nečekala že mě tak zaujme, ale pomalu jsem se od ní nemohla odtrhnout. Rozhodně si ji ještě někdy přečtu.
Garp je pro mne nejzamilovanější kniha. Irvingův způsob vyprávění a popisování postav se někomu může zdát nudný, nezáživný a příliš zdlouhavý, ale právě to já na něm miluju nejvíce - právě díky tomu se můžete stát součástí děje a na konci jste neuvěřitelně smutní, protože Vám přijde, jako by odcházel Váš dobrý kamarád - tak moc se s postavami sblížíte. Nikoho neidealizuje, všichni mají své lidské chyby. Četla jsem ji několikrát a jsem si jistá, že s k ní ještě několikrát vrátím. Srdcovka!
Rozhodně se řadí mezi mé oblíbené knihy. Přečteno během pár dní jedním dechem a stále o ní přemýšlím :) Tolik neuvěřitelných příběhů, ironie, nadsázky, parodie i černý humor a tolik citlivých témat. Irving prostě nezklame....toho si musíte taky zamilovat.
" Vždycky jsem věděl, že snaha dosáhnout dokonalosti je smrtelný návyk."
Vždycky v té realitě zůstane malý otazník, jestli se toto vlastně může stát. A je zvláštní, jak člověk jednou něco chce, a pak by od toho nejraději utekl a že nic se nedá vracet zpět. Na sentiment ale není čas, Svět podle Grapa je až moc reálný. Ale chceme to?
Báječná kniha, na kterou nejde zapomenou, zejména na některé její pasáže :-) Kupříkladu, jak byl Garp počat mi v paměti utkvělo dodnes, přesto, že jsem knihu četla už na základní škole.
Kniha mě děsně nudila, proto jí odkládám, už nad ní nehodlám ztrácet čas. V jednom komentáři jsem si přečetla, jak kniha pokračuje a myslim, že ve 3 větách mi to stačí. Má třetí kniha od autora a jeho styl psaní mi vůbec nesedí (pořád stejná nuda) , takže Irving už nikdy více. Tak vysoké hodnocení jeho knich nechápu, ale asi patřím do té druhé skupiny.
Nesmírně chytlavá kniha. Děj má spád, nenudí, a čas od času vážně nevíte, zda se tohle vůbec mohlo stát (například autonehoda, kdy přijde Duncan o oko a Walt o život). Jenny Fieldsová je sympatická i nesnesitelná zároveň. Popisy všech postav jsou geniální, vidíte je před očima. Irving do díla vložil nejen srdce, ale i kus svých vzpomínek, což kniha přímo vyzařuje. Absurdní a děsivé, a vážně stojí za přečtení.
Tento komentář nečtěte, pokud si knihu chcete přečíst. Upozorňuji že pokud se v knize dostanete na přibližně třicet procent a nebude vás to bavit a nejste tak umínění jako já, tak knihu odložte, nic lepšího vás nečeká.
První a trvalé dojmy z knihy byla nuda. Příšerná, téměř lineární nuda jen s malými výchylkami. Přijde mi, že přesto, že se mě Irving snažil šokovat, byly to velmi, velmi chabé pokusy. Autor vypráví bez talentu vytvořit napínavou situaci (až na znásilnění, kdy jsem byla zvědavá, zda ženu najdou), nechává veškeré příležitosti pro napínavý příběh běžet (příkladem Garpův útěk z Jennina pohřbu). Celou dobu jsem cítila nad knihou frustraci, stále jsem nechápala, proč na ní všichni pějí takovou chválu. Tak se vytas Irvingu, dostaň mě, ale jeho trapné pokusy byly dost mimo a ve finále, kdy Duncan přichází i o ruku, jsem byla vyloženě vzteklá. To je vše co máš? Také popisy sexuálních vztahů jsou prapodivné (čtyřka s Alicí). Zase mě napadá: co to má být? Že by Irving sentimentálně popisoval co se mu přihodilo, nebo snad nějaká jeho fantazie? Nezájem, nuda.
Některé knihy vás přimějí cítit pocity s postavami, prožívat zármutek i radost, napětí. U mě tohle Irving nedokázal. Epilog přeskakuji se čtením dvou vět ze stránky. Mě nezajímá jak si kdo žil a jak zemřel, proč? Není to zajímavé. NUDA.
Musím zdůraznit, že neumím odhalit v knihách skrytá poselství, které možná tato kniha má (o tom se po mé recenzi plánuji informovat). Několik věcí se mi na této knize relativně líbilo: pomsta Tropovi (to už sem myslela, že se Irving rozjíždí, ale běda), Ellen Jamesová a vše kolem ní, pokusy Irvinga o humor v podobě Roberty (dobrá postava, někdy i vtipné) a také rčení že je těžké tolerovat netolerantní (zde jsem byla ohromena, výborně).
Bohužel své umíněnosti pravděpodobně ještě podlehnu a musím si přečíst ještě alespoň jednu Irvingovu knihu pro srovnání.
Štítky knihy
nevěra Vídeň zfilmováno americká literatura rodinné vztahy spisovatelé feminismus manželská krize matky samoživitelky, svobodné matky
Autorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
Garp mi lezl na nervy. Jeho životní styl, postoje, ufňukanost, přechytralost... Ani se mi nepovedlo v knížce najít nějaký opravdový děj.
Možná za pár let...