Svět podle Garpa
John Irving
Proslulý román Johna Irvinga líčí život a názory fiktivního spisovatele T. S. Garpa. Jako syn excentrické Jenny Fieldsové, která si usmyslela mít dítě bez manžela, dospívá Garp pod jejím vedením v dosti svéráznou osobnost. Po maturitě odjíždějí s matkou do Vídně, oba se stejným cílem: začít psát. Jenny sepíše svůj životopis Sexuálně podezřelá, kterým se rázem proslaví, a stane se vůdčí autorkou ženského hnutí. Garp zase napíše povídku, aby se mohl oženit s Helenou, ochotnou vzít si jedině spisovatele… Garp ale není výrazný spisovatel a ve své poněkud afektované tvorbě se vypořádává po svém s nejosobnějšími, stále bolestnějšími prožitky, jež jakoby přímo zhmotňovaly děsivé představy, které ho coby starostlivého manžela a otce pronásledují. Proslaví se až svým bulvárním románem Svět podle Bensenhavera, role veřejné osoby ho však zaskočí opět nepřipraveného. Přestože je Irvingův groteskní román plný komických situací, dotýká se citlivých a aktuálních témat dnešní civilizace – otázky individuality osobnosti, sexuality, ženského hnutí, násilí a strachu z neštěstí a ze smrti. Vydání sedmé, v EMG čtvrté.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , OdeonOriginální název:
The World According to Garp, 1978
více info...
Přidat komentář
Moje první kniha od Irvinga a musím říct, že mi dlouho zůstane v hlavně. Kniha je náročnější na čtení, ale kdo vydrží bude bohatě odměněn!
Přečteno už dávno, ale stále je tu se mnou, skvělá knížka. Co napsat, prostě srdcovka :) Garp je Garp.
Je to velmi dobrý příběh a jako takový se hůře čte, ale dlouho vydrží v hlavě.... Příběh sám o sobě je takový občas veselý a občas smutný, ale po přečtení na mě padla velká melancholie, hlavně kvůli ukončení.... mám raději, když si naivně přestavuji, že žijí věčně...
Garpa jsem vláčela v batohu a tak jsem se nad ním trápila...Až jsem ho dočetla a všechno se to najednou nějak usadilo a já jsem zjistila, že je to opravdu jedna z těch Knih s velkým K. Chtělo si to "odtrpět".
Jedna z nejnudnějších knih, které jsem kdy četla. Jedna postava nesympatičtější než druhá. Vím, že to bylo kvůli nastavení zrcadlu americké společnosti :) atd., ale dočetla jsem jen kvůli čtenářské výzvě.
Jestli má něco splňovat kritéria pro opravdu divnou knížku, pak je to tahle. Dodneška mě dostává vzpomínka na tu část, kdy jeho matka znásilnila nějakého chlapíka, aby mohla otěhotnět.
Nejméně polovina kniha se mi četla velmi špatně a stálo mě to hodně přemáhání.
Svět podle Garpa jsem četla před 20 lety a jak už to tak u mě bývá, zůstal mi jen pocit, že to byla výborná kniha. Tak jsem si ji přečetla znovu, abych si tento dojem zcela oprávněně potvrdila. Svět podle Garpa vyšel před 40 lety, nicméně ani za tu dobu neztratil nic ze své aktuálnosti. Téma feminismu, jinakosti a tupého stádního připojování se k různým aktivitám, bez toho aniž by lidé přemýšleli, proč dělají, to co dělají, je stejně živé jako bylo tehdy. Stejně jako touha T.S. Garpa po obyčejném průměrném životě a bezpečí pro svou rodinu.
Středoškolská kultovka, kterou jsme četli jedním dechem a dlouho o ní diskutovali :-) Filmové zpracování jsem viděla s mnohaletým odstupem a není to ono :-( Mnoho momentů z knihy pořád nosím v hlavě a i když jsem pak od Irvinga přečetla skoro vše, co napsal, Garp je prostě jednička.
Mé dojmy jsou hodně rozpačité. Jako kdyby kniha balancovala na hranici mezi geniálním a šíleným, následkem čehož se musela stát kultovní záležitostí. Tento příběh o životě spisovatele, který "zavrhoval myšlenku, že umění má vůbec nějakou společenskou hodnotu", je hodně nadsazený, ale hlavním znakem je dle mého názoru taková smutná, až tragická grotesknost. Mnoho pasáží se stalo notoricky známými a stály za přečtení, v jiných místech jsem měla pocit, že už to nevydržím a knížku odložím. Protože se jedná o klasiku, jsem ráda, že jsem vydržela, ale jednou a dost...
Román jsem četla jako studentka několikrát a stal se jedním z mých nejoblíbenějších. Teď po letech jsem Garpa poslouchala jako audioknihu a bohužel už mě tak neoslovil. Vlastně se mi nejvíc líbila část z Vídně a Garpova povídka o penzionu, což je přesně to, co mě jako mladou dívku bavilo nejmíň.
Je zajímavé zjistit, jak se může vnímání knihy čtenářem během let změnit. Spíše ze sentimentality dávám 4 hvězdičky.
Po jediném Holdenovi z Kdo chytá v žitě, zde autor představuje celou plejádu vyšinutých jedinců, kteří se stali objetí vzorové idiotky (nikoli v lékařské terminologii) Jenny Fieldsové.
Kniha názorně ukazuje, jak život v takovéto rodině (narušená matka, otec nikde) tragicky ovlivňuje Garpovu povahu a neschopnost normálního života. Zpočátku zajímavý příběh se postupně dostává do roviny, kdy sledujeme osudy skupiny poblouzněných cvoků, kteří mění pohlaví, vyřezávají si jazyky, berou a přátelí se mezi sebou a jsou na svůj stav v podstatě pyšní.
Do toho nám autor jako vycpávku prodává nějaké své jiné nepovedené povídky pod fiktivní značkou T.S. Garpa a z románu se tak stává jakýsi mnohoznačný kompost, ve kterém si zřejmě dle mínění autora má každý najít co ho zaujme. Kniha ve své době jistě šokovala (záměrně - reklama zdarma) a stal se z ní hit, dnes, kdy už ztratila punc originality, jí pomáhá pouze jméno slavného autora.
Jedna hvězdička za autora, kterého mám poměrně oblíbeného a do odpadu určitě nepíše. Jinak tahle knížka opravdu nebyla pro mě, nepochopila jsem ji, vůbec.
Štítky knihy
nevěra Vídeň zfilmováno americká literatura rodinné vztahy spisovatelé feminismus manželská krize matky samoživitelky, svobodné matky
Autorovy další knížky
2003 | Svět podle Garpa |
2005 | Pravidla moštárny |
2016 | Ulice Záhadných tajemství |
1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
2013 | V jedné osobě |
Nedočetl jsem ji. Přes zjevné kvality je ta kniha pro mě užvaněná a nejde k věci. Uvidíme, třeba se k ní někdy vrátím.