Tma pod srdcem
Lucie Ortega (Navrátilová)
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/490664/bmid_tma-pod-srdcem-vTp-490664.png
4
135
135
Světla nad močálem série
< 2. díl
Za událostmi z minulého léta by Lena nejraději udělala tlustou čáru. Nečekaná žádost o pomoc ji však přivede zpět do Lukášova penzionu, kde odhalí znepokojivé tajemství. Kvůli němu se vydává přes Temný Nav k Ostrovu neviňátek, aby našla duši nenarozeného dítěte. Kostějovo království je ale nebezpečnější než kdy dřív a Leně by se velmi hodila Divišova pomoc. Dokáže úkol splnit? Odolá nové hrozbě, která se Temným Navem šíří?... celý text
Přidat komentář
Po úžasném prvním dílu jsem měla trošku strach, že se mu tento nevyrovná. Ale není to mu tak. Opět jsem se zamilovala do prostředí, postav, zakomponování slovanské mytologie... Pravda, začátek v lidském světě mě tolik nebavil, ale když se příběh rozjel a vrátil do Temného Navu, byla jsem nadšená. Velkým plusem je také (níže zmiňovaná) hlouběji rozebraná psychika Leny.
Celkově mě oba díly velmi mile překvapily a doufám, že se třeba časem objeví další pokračování série.
Drahouškové,
tento druhý díl je plný zvratů a možná ještě překvapivější než první. Je skvělé, jak autorka vysvětluje Leninu psychiku a jak si její problémy dokáže použít a vytvořit nezapomenutelný příběh. Myslím, že se v něm spoustu lidí najde a vzpomene si někdy na myšlenky příběhu, které ho přesahují.
První díl se mi moc líbil ale musím říct, že tenhle je o něco lepší. Je vidět, že se autorka posunula. Lena je chvílema možná protivná ale je to prostě ona a je skvělé, že s jejím chováním autorka spojila jedno z témat, se kterým se se já osobně nesetkala. To jak to propojila s dějem byla jen třešnička na dortu. Ráda jsem se znovu setkala s Lukym, Ličim a dalšími. Miluju ten svět a je mi smutno, že ho opět opouštím. Dokonce jsem u knihy plakala. Nejvíce musím ocenit to, že nikdy nevím co se doopravdy stane. Vždy si něco myslím nebo si hlavní hrdinové myslí a ehjle je to jinak. Všem knihu vřele doporučuji.
To co se mi nelíbilo v první knize zmizelo. A já mužu říct, že to byla jedna z nejlpších knih jaké jsem letos přečetla.
Ze začátku jsem byla skeptická o čem bude druhý díl. První skončil celkem uzavřeně. Když jsem se, ale pustila do čtení tak mě to úplně pohltilo. Ten svět byl stejně kouzelný jako předtím. Možná dokonce ještě kouzelnější. Objevila se tam nová místa a nové postavy, ale i postavy z prvního dílul, které jsem si zamilovala.
Za mě opět velké plus za Lenu. Její rozpoložení po psychické stránce a to jak to autorka zpracovala se mi moc líbilo.
!!!SPOILER!!! - Diviš - to je prostě úžasná osoba, která mě svým vývojem hodně překvapila. Ale zase jsem si ho zamilovala o hodně víc, než v prvním díle. Tršošku mit am chyběl močál a bludičky, ale autorka to vynahradila skvěým koncem. Kdyby byl třetí díl tak by mě to vůbec nepřekvapilo.
Navíc to zpraování. Moc se mi líbila obálka. Ta se skvěle hodí k ději. Za mě má takovu slovanský nádech.
Kdyby šlo dát víc jak 5* tak je dám. Tady tato knížka si to rozhodně zaslouží.
Tato kniha je zkrátka skvost po všech stránkách. Od obálky a ilustrací na začátku každé kapitoly až po prostředí, postavy a příběh samotný. Tma pod srdcem mě nejen zaujala a bavila jako čtenářku, zároveň mi pomohla i o něco lépe porozumět sama sobě a mít se sebou a svými problémy větší soucit díky hlavní hrdince Leně. Moc autorce za napsání postavy jakou Lena je děkuji, díky Leně mám pocit, že se svými myšlenkami nejsem sama a je nás takových jako Lena víc. Zároveň musím napsat, jak nadšená jsem z autorčina vybudování Temného Navu, Bujanu a dalších míst v knize - vše působí tak reálně, že při čtení jsem měla častokrát pocit, že na Lenině cestě putuji spolu s ní. Nečekané zvraty v příběhu a vývoj jednotlivých postav jsou už jen třešničkou na dortu tak skvělého příběhu, který je výjimečný nejen po literární, ale i lidské stránce. Teď je samozřejmě brzo vybírat za celý čtenářský rok 2022 nejlepší knihu, kterou jsem přečetla, ale chci jen napsat, že Tma pod srdcem byla z těch přečtených za letošek zatím nejlepší, a to ty přečtené před ní byly výborné, a myslím, že nastavila laťku tak vysoko, že ji do konce roku již nejspíš jiná kniha nepřekoná. Rozhodně doporučuji přečíst - nejen lidem zajímajícím se o slovanskou mytologii, fantasy či o duševní zdraví. Myslím, že ve Tmě pod srdcem si každý najde to své.
Mám dočteno a ufff tetelím se blahem. Ta atmosféra je opravdu kouzelná! Bludičky mě uhranuly už v prvním díle, nedokázala jsem si představit, co by mohlo být v tom druhém a autorka mi opravdu vyrazila dech! Nechápu jak je to možné, ale bylo to ještě o malinký fousek lepší než Světla nad močálem, a to jsem si fakt myslela, že tohle už překonat nejde. Příběh Leny a Lukáše čtete -jste naprosto soustředěni, protože s nimi vše prožíváte a jste toho tak plni, že skoro zapomínáte dýchat. Moc se mi líbí propojení vážného tématu s fantasy - člověk si může vybrat jestli půjde do hloubky nebo se jen nechá unášet pohádkovým příběhem. Moc děkuji autorce za skvělý zážitek, mě kniha předala mnoho a na mě přesně tohle funguje! Doporučuji i nečtenářům fantasy, tenhle skvost osloví i je! Opravdu krásné to bylo, moc A abych nezapomněla, musím pochválit i obálky jsou opravdu přenádherné, krásně fotogenické.
Zdá se mi to nebo se na české scéně rodí nová autorská hvězda? Autorka perfektně chápe duševní sféru a nepodceňuje depresi ani jiné psychické bolesti. Nastiňuje problém, že když se komukoliv svěříme o své zlomené duši, místo podpory se dočkáme zlehčování, posměšků a doražení na úplné dno...proto raději mlčíme a bojíme se říct si o pomoc. Ale autorka ukazuje, že většina z nás, kteří máme příliš citlivou duši, dokážeme vnímat tisíckrát víc než všichni ti slepí zabedněnci, co nás odsuzují. Dokážeme se dokonce i napojit na vyšší věci, vnímat je, tykat si s mystičnem a slyšet na zátylku ozvěnu svých předků. Právě proto jsem se v Leně tak viděla a srdce mi bušilo, když jsem se směla znovu setkat s Divišem.
!!!SPOILERY!!! - Do Diviše jsem se zamilovala asi víc než Lena, i když mi hrozně scházelo nostalgické prostředí močálu, tak stejně druhý díl byl jízda. Diviš mě utáhl na horký nudli stejně jako Lenu a děj byl popsán tak živě, že jsem se propadla do transu a najednou jsem ležela s mým Divišem na pláži, v břiše jsem měla motýly a tak jako Lena jsem se mu zcela odevzdala, pak na mě najednou mluví máma a ptá se, čemu se tak pitomě křením. A pak studená sprcha, z Diviše se nám stává Dušemor a jeho charakter se rázem mění na citlivost kamene a já bych ho nejradši propleskla a zároveň jsem autorce spílala, co mu to provedla. Lidská vynalézavá zrůdnost nezná mezí ani ve světě mrtvých a zvraty přicházejí tak rychle, že instinktivně už začínáte přemýšlet, jak tuhle situaci zase rozplíst. Naprosto ale chápu Diviše, že se raději vzdal citů než aby trpěl v temnotě odtržený od svých milovaných a když mu pak všechno došlo....nechtěla bych být v jeho kůži. Jenže stejně jako Lena, jsem nevěděla, co si myslet, už to nebyl můj bludník a pořád za ním šel Dušemorův stín. Nakonec se mohl díky Lukášovi vrátit s Lenou mezi živé a začít znovu. To jsem si vážně nedokázala představit, chemie mezi lidmi je z větší části o vzhledu, tak jak by mě mohl přitahovat kamarád podržtaška s duší uhrančivého bludníka? Ale co, stejně jsem to četla s pusou dokořán, že bych se nedivila, že jsem přitom snědla pět much.
Tohle fakt stojí za to a jestli máte srdce, tak to pochopíte!!!!
Ze začátku jsem se bála, co se vlastně bude v knize dít, když první díl skončil tak nějak uzavřeně. Naštěstí ale byl děj dobře vymyšlený a příběh se četl rychle. Líbí se mi, jak autorka zpracovala témata jako nechtěné dítě a deprese. Lenu jsem si oblíbila snad ještě více, líbí se mi, že má jak své světlé, tak i temné stránky. Dokonce jsem si oblíbila i Lukáše, kterého jsem v předchozí knize zrovna dvakrát moc nemusela. Romantika byla taky boží a jsem moc ráda. Už v prvním díle jsem se bála, aby se z toho nakonec nestal milostný trojúhelník, ale naštěstí to tak nebylo (hodně jsem si oddechla, protože ty v knihách většinou nesnáším). Rozhodne to není naposled, co jsem knihy četla a těším se na další autorčiny díla.
Moc děkuji @endlessbibliophile a @humbook za poskytnutí knihy k recenzi
Z počátku jsem byla dost skeptická a očekávala jsem, že se bude jednat do další nečekaný druhý díl, bez kterého bych se obešla. Ale tak po prvních 80 stranách zjistíte, že autorka dobře rozumí lidským pocitům a umí se v nich skvěle nimrat a kdo se umí trochu podceňovat/ je citlivý/ nebo má nějaký jiný lidský problém, tak ten se v knize určitě najde...
U Leny jde vidět úžasný mentální přerod a vývoj postavy. Pocity jsou zlatým středem příběhu, každá postava se pere s jiným problémem a vše se kombinuje s tématem rodičovské lásky. Jsem ráda, že všechno nedopadlo úplně dobře a teď bych ocenila, kdyby byl i doplňkový díl o Lukášovi. Autorka se ve svém psaní posunula dál a v budoucnu si od ní ráda přečtu něco dalšího.
Trochu na odlehčení, aby to nevypadalo jako moc vážné čtení: stranu 161 ️jsme na táboře četli všichni a shodli jsme se, že to bylo celkem dobře napsané na romantiku moc nejsem, v téhle knize je Lenina a Divišova lovestory pěkně propletená!
Jak se vám kniha líbila? Já si naprosto užívala ta zamyšlení na začátku každé kapitoly.
Za zaslání knihy patří velký dík Humbook a #humbookblogeri️
"Pohádky nám tvrdí, že hrdina žil šťastně až do smrti. Ale dost možná zapomínají dodat, že si ze svého vítězného boje se zlounem nejspíš kromě princezny a půlky království odnesl také posttraumatickou stresovou poruchu."
Druhý díl slovanské fantasy Světla nad močálem, kterou jsem četla minulý rok v březnu. Proto jsem se bála, jak do příběhu vstoupím, když si toho moc nepamatuji. Naštěstí pro mě a asi i pro spoustu z vás je na začátku souhrn důležitých informací, které se udály v prvním díle.
Stejně jako díl první i tento byl napsán velmi čtivě a poutavě. Autorka psát umí a citáty, které jsou na začátku každé kapitoly, jsem si zamilovala. Romantická linka byla dokonalost, zvrat, který tam nastal byl pro mě nečekaný a užila jsem si ho. (Moje nervy taky:D)
Lena je skvěle napsaná hlavní hrdinka, má silné i slabé stránky a v průběhu příběhu se o ní dozvídáme další informace, které nám nebyly sděleny v prvním díle. Ostatní postavy nejsou ploché, mají také silné a slabé stránky, a tím to působí realističtěji.
Ocenila jsem, že se autorka nebála pustit do tématu opuštěné/nechtěné děti, deprese, temnota a úzkosti. V dnešní době velmi řešená témata.
Knize Tma pod srdcem dávám 5/5 a těším se na další autorčina díla.
Moc děkuji humbook za zaslání knihy v rámci #humbookblogeri.
Četli jste Světla nad močálem?
Poprvé v životě jsem se pustila do dalšího dílu série. Nechtějte vědět, jak dlouho čtu Harryho Pottera nebo jak dlouhý časový rozestup uplynul od přečtení prvního dílu Divotvůrce a jeho pokračování. Musela bych se dokonce i zastydět :) :) Za poskytnutí recenzního výtisku bych chtěla opět poděkovat Humbooku a týmu Humbook blogerů!
Je těžké naznačit vám, o čem kniha vypráví a zároveň nic neprozradit. Ale můžu vám říct, že by Lena na všechno, co se minulé léto dělo, nejradši zapomněla. Podivné okolnosti ji však přimějí, aby navštívila Lukáše v jeho penzionu. Z obyčejné návštěvy se však vyklube nepříjemný zážitek. Po něm se Lena musí opět vypravit do Temného Navu, aby se přes něj dostala k Ostrovu neviňátek a získala zpět duši jednoho nenarozeného dítěte. Navíc přece jen doufá, že by se znovu mohla setkat s Divišem a požádat ho při plnění nelehkého úkolu o pomoc.
Přelouskala jsem asi dvacet stránek a měla pocit, že jsem někde úplně jinde. Text mi přišel hlubší, hutnější. Autorka se hodně zaměřila na lidskou psychiku a její rozbor v souvislosti s hypersenzivitou. Asi neumím najít ta správná slova a výstižně to popsat, ale takhle na mě prostě působil. Pak už se odvíjel samotný příběh a já byla moc spokojená. Skvěle se četl, napětí bylo dávkované tak akorát, žádný přehršel akce, abych se znovu ztrácela a co víc, autorka do něj vložila moji nejvíc nejoblíbenější fantasy postavu - draka! Blaženější jsem rozhodně nemohla být :)! Každá kapitola je navíc uvedena krátkým textem, který nám nabízí vhled do Lenina myšlení. A je v nich tolik a tolik životních pravd! Nejraději bych si je do deníku přepsala všechny, to mi věřte! Sladkou třešničkou navrch je opět překrásné grafické zpracování celé knihy.
A další věc - jsem hroznej antiromantik. Respektive ano, tenhle žánr čtu, ale potřebuju přesah. Něco navíc. Nejen sladkobolný čtení. A tak jsem taky hodně kritická k milostným linkám. Nesnáším velký gesta, sebeobětování se pro druhýho ve stylu - já si umřu a ty klidně žij vesele dál, nezlomný hrdiny a hrdinky, kteří všechno zvládnou, se vším se vyrovnají, nic je nedokáže zlomit a překonají každičkou překážku. Jsem děsná, protože kde jinde prožít něco neobvyklýho, krásnýho a osudovýho než právě v knížkách. V reálným životě byste museli mít hodně velkou kliku, tak proč si to neužít :)
Tím jsem teda vlastně chtěla říct, že na obdobný gesta došlo i tady. Ale víte vy co? Mě to prostě nevadilo. Protože Lena a Nemoj jsou v mých očích párem a la spřízněné duše. Nikdy to nebudou mít lehký, jejich vztah bude doslova a do písmene vydřenej, ale o to pevnější. Aspoň takhle je teda vnímám já.
Myslím, že to by vám pro představu mohlo zhruba stačit. Hodnotím 4*/5* a těším se na další díl :)!
Pokracovani, ktere melo hodne prekvapivych zvratu. Bohuzel jsem mela problem se zacist, asi to bylo i tim zacatkem, kde autorka celkem dost vypisovala ruzne druhy smrticich rostlin a stavu depresi....Jinak pribeh sam o sobe byl pekny ......
Mám s Lenou pořád trochu problém v jedné věci a tady se ještě prohloubil ve srovnání s prvním dílem - proč do háje neustále skáče rovnýma nohama do nebezpečí, bez rozmyslu, bez trochy zdravého rozumu. Celý příběh se mi moc líbil, ale opět stály všechny zápletky na tom, že je Lena dost přemoudřelá (neustále pronáší moudra a poučuje i o dost starší a zkušenější postavy), přitom se sama chová jako hooodně nevyspělá puberťačka, takže ta její moudra jsou spíš směšná. Neustále si něco uvědomuje, neustále jí něco dochází, neustále se prohrabuje svými pocity a tou protivnou hypersenzitivitou, která mi přijde, že do příběhu padla jen proto, aby bylo o čem psát a na co "svést" její protivnou náladu. Příběh je úžasný, prostředí geniální, jazyk čtivý, vtipný, s nadhledem a humorem, často jsem se i zasmála. Jen Lena je mi prostě cizí, neoslovila mě moc v prvním díle a tady už vůbec ne. A nezdá se mi, že by se během příběhu nějak změnila nebo poučila. Kdyby to celé bylo psané z pohledu jiné, míň protivné postavy, bylo by to na deset hvězdiček z pěti. Plus k tomu další problém, který je jaksi neodbytnou a protivnou součástí všech young adult - v nebezpečí jsou postavy zbrklé, klidně se vrhnou do řešení problémů, které je milionkrát přesahují, bez jakékoli pokory, ale jakmile je všechno vyřešeno a je na čase, aby se vrhli do normálního života, tak najednou nevědí, co se sebou, najednou zase couvají, vymlouvají se, ošívají se, což je pochopitelné tak na začátku knihy, ale to nebezpečí by je mělo do háje změnit a udělat z nich trochu rozhodné bytosti, které konečně převezmou zodpovědnost za svůj život. To se Leně si nakonec tak nějak podařilo, ale zase tomu předcházelo milion výmluv a couvání.
V čem Světla nad močálem a Tma pod srdcem ale excelují, jsou hluboké sondy do Leniny psychiky a zamyšlení nad lidskou společností vůbec. Když jsem hledala části příběhu, které mě nejvíc oslovily, bylo jich mnoho. Některé mi dávají smysl až teď zpětně po přečtení obou knih, protože mnohé z Lenina příběhu se objasňuje až ve druhém díle.
Jedna z věcí, která mi přišla dokonalá, je koncepce pekla, čili Kostějova království, Temného Navu. Je to peklo takové, jaké jsem si ho vždycky představovala. Peklo, které si dělají lidi navzájem a hlavně sami sobě. Peklo, kde nikdo nechce žít, protože ho tam donekonečna pronásledují vlastní chyby a vlastní temnota. Jenže temnota přitahuje temnotu. Přese všechnu její hrůzu je na ní něco pro člověka přirozeně přitažlivého a svým způsobem krásného. Lena není žádná hrdinka, naopak je to zakomplexovaná holka se složitým dětstvím a nefunkční rodinou. Mohla by v temnotě najít útěchu? To mi šlo často hlavou a nakonec té myšlence sama ve druhém díle čelí.
Druhá věc, co mi na Světlech přijde dokonalá, je spojení našeho normálního a běžného světa s prostředím, které bychom asi nazvali fantasy, jenže ono tady tak nějak doopravdy existuje. Lena sama čelí jeho ne-existenci, když po prvním díle dostane příležitost začít znovu ve světě lidí. Začne brát antidepresiva a má možnost žít zase ten normální a běžný život, ve kterém nevidí démony, ančutky ani domovníky. Když jsou ale její přátelé v nebezpečí, musí se rozhodnout. Ta pasáž mě hodně zasáhla, protože jsem si říkala, že možná před stejným rozhodnutím stojíme všichni každý den.
Méně mytologie, ale mnohem lépe zpracované než první díl, vůbec jsem se od toho nemohla odtrhnout :)
Musím říct, že mě autorka příjemně překvapila. Samozřejmě jsem z náznaků věděla, že v druhém díle dostaneme mnohem, mnohem víc Nemoje, ale nečekala jsem, že v téhle formě - to zní divně, ale já nechci spojlovat :-D Moc se mi to líbilo. Chemie mezi hrdiny funguje skvěle, ačkoli chvílema jsem se trochu bála, aby z toho Lucka neudělala trojúhelník, to by mě v tomhle případě trošinku mrzelo, přestože je mám vlastně ráda, ale k Leně mi to prostě nesedělo. Kromě Nemoje jsem dostala taky mnohem víc nadpřirozených potvor a taky horu psychologie, Tma totiž není jen fantasy, ale místama taky trochu heavy contemporary (snad to píšu správně, je to děsný slovo), což se mi moc líbilo a knize to dalo další rozměr. Já jsem rozhodně spokojená a knihu rozhodně doporučím dál.
Tento díl ve mě bude ještě nějakou dobu rezonovat. První díl se mi líbil, druhý díl jsem si zamilovala. Za postavu Leny a hlavně za vykreslení její duše autorce z celého srdce děkuji. Příběh mě rozesmál, pohladil, rozzlobil, rozesmutnil, rozplakal a ukázal, že na tom "být emočně jiná" není nic špatného.
Štítky knihy
mytologie smrt deprese česká fantasy víly, rusalky psychické problémy hypersenzitivita, přecitlivělost fantasy slovanská mytologie podsvětíAutorovy další knížky
| 2021 |  Světla nad močálem |
| 2022 |  Tma pod srdcem |
| 2023 | Soumrak Edenu |
| 2020 | Strážci Pečeti |
| 2015 | Od všeho trochu |
Tohle pokračování mě hodně bavilo, i když Lena mě chvílemi kazila tou její depresí. Na druhou stranu to, jak se celý příběh odehrával a to co se tam dělo mě hodně dostalo a takový konec, jaký přišel, sem rozhodně nečekala.