Tma pod srdcem
Lucie Ortega (Navrátilová)
Světla nad močálem série
< 2. díl
Za událostmi z minulého léta by Lena nejraději udělala tlustou čáru. Nečekaná žádost o pomoc ji však přivede zpět do Lukášova penzionu, kde odhalí znepokojivé tajemství. Kvůli němu se vydává přes Temný Nav k Ostrovu neviňátek, aby našla duši nenarozeného dítěte. Kostějovo království je ale nebezpečnější než kdy dřív a Leně by se velmi hodila Divišova pomoc. Dokáže úkol splnit? Odolá nové hrozbě, která se Temným Navem šíří?... celý text
Přidat komentář
Na pokračování této série, které se ke mně dostalo díky štafetě, jsem se moc těšila . A musím říct, že to zase byla jízda!
Lena je zpět a autorka nám, čtenářům, ukazuje opravdový paradox. Lena je totiž nešťastná, ze situace, která by pro většinu znamenala štěstí. Vzpomíná na události, které prožila a chtěla by je prožít znovu. Jsou zde rozebrána důležitá a náročná témata, jako jsou deprese, braní antidepresiv, nutnost terapie a i znovu nalezení lásky k sobě. Takže jsem fakt nedostala jen "obyčejné" fantasy, ale knihu plnou námětů k zamyšlení a i jsem si poplakala.
Jenže tohle postupně začne ustupovat a na řadu přichází akční fantasy plné různých tvorů, intrik a náročných situací. Což pro mě po tom hlubokém začátku bylo maličké zklamání, ale bylo jasné, že to přijde a zvykla jsem si na to velmi rychle.
Rozhodně musím ocenit originalitu světa a absolutně skvěle vsazenou romantickou linku, která příběh krásně doplnila, ale nepřevzala nadvládu, jak tomu často bývá.
Byla jsem napnutá, byla jsem smutná, šťastná, naštvaná, zkrátka to byla emoční jízda a já tuhle sérii můžu jen doporučit.
Pokračování knihy Světla nad močálem. První kniha mě nadchla a u pokračování to není jiné, autorka opět do fantasy světa vměstnala tolik vážných témat a psychologie. Při čtení můžete prožít emoční jízdu, kdy nevíte zda plakat nebo se smát nad sarkastickými komentáři. Může vám pomoci v pochopení různých psychických rozpoložení, jak svých tak u ostatních. Někdy mi knihy přišly spíše jako psychologické příručky, pro mne jako citlivější povahu tak jako pro rodiče byla často poučená.
To ovšem neznamená, že by fantasy svět byl nějak ochuzen. Chybí zde už prostředí močálů ale je tu nově Ostrov neviňátek a Bujan, oba krásně vykreslené a opět Temný Nav, tak temný a nemilosrdný, opět vás postaví před vaše vnitřní nestvůry a ukáže vám, že nic není jen černobílé. Že rozhodnutí je na vás, zda je nakrmíte, budete s nimi bojovat nebo je přijměte jako svou součást.
Je zde také romantická linka, ta se oproti prvnímu dílu rozšiřuje a dostává se jí větší rozsah. Pro mne možná trochu zklamání, protože jsem si oblíbila jiného favorita. Ale zároveň jsem ráda, že nevznikl dramatický trojúhelník, který by knihu posunul více do romantických žánrů, což by pro mne byla škoda a Leně by asi opravdu bouchala hlava.
Kniha má mít třetí díl, na který se neskutečně těším. Věřím, že autorka pojede ve stejném stylu a opět dostaneme psychologicko - fantasy knihu, která nám opět ukáže jak složité umí pocity někdy být.
Tma pod srdcem je velmi vydařené pokračování slovanské fantasy Světla nad močálem. Lena se vrací do Temného Navu, aby z Ostrova neviňátek odnesla duši nenarozeného dítěte. V Kostějově království ale mezitím vyrostl nový temný bohatýr Dušemor, který se pro mě stal úplně nejlepší postavou knihy. Ostatně perfektně psychologicky propracované postavy a jejich vývoj je autorčinou silnou stránkou, jak už prokázala u předchozího dílu. Příběhová linka je opět velmi zdařilá, ačkoli tentokrát jsem trochu bojovala s celkově pomalejším tempem. V polovině knihy se objevil geniální zvrat a ke konci knihy pak naprosto dokonalé využití všech poruch, které autorka hlavní hrdince nadělila. Tam mi, přiznávám, i slzička ukápla. Vůbec celá kniha na mě vlastně působí jako taková temná pohádková alegorie. Už u prvního dílu jsem si nebyla jistá, jestli není Lena opravdu psychiatricky nemocná a všechno se jí jen nezdá. Doufám, že to nebude pointa následujících dílů, protože jinak mě asi @lucie.ortega.navratilova zastřelí puškou Baby Jagy, která vždycky trefí cíl Přestože objektivně knize vážně nemám co vytknout, na mě je přece jen moc pohádková. Přestože zde nechybí akce, všechny dramatické scény se velmi rychle vyřeší a tím pádem se jako čtenář ani nestihnu napnout. Ale vzhledem k tomu, že se jedná tak trochu o žánrový mix, určitě bych obě knihy doporučila všem fanouškům romantické fantasy, protože ve Světlech nad močálem a Tmě pod srdcem naleznete krásný příběh v nevšedních fantasy kulisách, hluboké myšlenky, sarkastické dialogy i skutečnou, uvěřitelnou romantiku.
Jestli se vám líbil první díl, tak druhý je o několik stupínků výš. Velký vliv na to dle mého má krásně zapracované psychické rozpoložení hlavní hrdinky a jak se se svými klacky pod nohami více čí méně vyrovnává, jak se snaží žít.
Opět jsem si užila krátké úvahy (?) na začátku každé kapitoly, které nutí k zamyšlení nejen nad následujícím dějem, ale i v životě. Ne jednou jsem si pokývala hlavou, že s tím naprosto souzním.
Celkově za sebe mohu říct, že Tma pod srdcem nabízí možná a trošičku míň mystična a fascinace zasazení do světa slovanské mytologie, ale o velkou dávku víc rozpracovaných charakterů, jelikož se v příběhu motá prvek lidských emocí zasazený právě do drsného prostředí toho nejtemnějšího z temného. Vždy mě v příbězích nadchne úvaha nad tím, co by se stalo, kdyby byl někdo schopný prostě vypnout emoce.
Takže za mě naprosto perfektní příběh. Krásná nevtíravá romantická linka, která se udrží v uvěřitelných mezích i vzhledem k okolnostem (a ano, dojde i na to, že láska občas nedává smysl, ale opět je to pojato uvěřitelně). Témata jako rodičovství či psychické zdraví a to celé zaobalené do slovanské mytologie s kapku hořkosladkým závěrem, kdy je čtenáři naservírován fakt, že při cestě ke štěstí je většinou potřeba něco obětovat. Víc takových promyšlených knih, prosím.
Vítám vás u recenze druhého dílu série s názvem Světla nad močálem, který jsem opět měla možnost přečíst díky spolupráci. Tímto moc děkuji za poskytnutí této knihy k recenzi. Rozhodně mám v plánu od ní přečíst něco dalšího.
Pokud jste nečetli první díl série doporučuji nečíst tuto recenzi.
Jestli byl první díl skvělý, tak tenhle je přímo boží. Celá tato série je jedna z nejlepších, které jsem kdy četla.
Opět autorku moc chválím za „citáty“, nebo prostě zamyšlení, která vložila na začátek každé kapitoly.
Dále se mi líbilo, jak moc propracovaný má svět. Konkrétně „psychologii“ temného Navu, která byla prostě nej, i-když nebyla zrovna růžová, což je ale pochopitelné.
Zajímavá byla také témata, která autorka v knize propojuje. Nechybí ani skvělé popisy pocitů, míst a všeho kolem.
V téhle knize jsem si vážně myslela, že je vše ztraceno téměř až do poslední chvíle a moje romantická duše byla hodně smutná.
Nicméně autorka vše dotáhla dokonce a i-když se to, co nakonec vymyslela neobešlo bez určitých ztrát dopadlo to dle mého nejlépe, jak mohlo.
Je to krásným ponaučením toho, že někdy při cestě za tím, co chceme musíme i něco ztratit, abychom toho dosáhli a i tak to nemusíme dostat přesně tak, jak bychom chtěli.
Doporučila bych tuto knihu?
Ano, rozhodně ano!
A komu?
Komukoli, kdo má rád Slovanskou mytologii, knihy Českých autorů a knihy s obrovským přesahem.
Skvělé čtení, líbilo se mi to ještě víc jak Světla nad močálem. Napětí, zvraty, oblíbení postavy. Užila jsem si každou stránku a jen doufala v nějaký aspoň trochu dobrý konec.
Zarazilo mě jediné - bratři Simeonové vlastně neměli vlastní jména... Asi součást záhady kolem Navu.
(SPOILER)
Knihy mě zaujaly prvně obálkou, připomněli mi oblíbence Alfonse Muchy. Znáte to-jdete mezi knihy a osaháváte ty zajímavější kousky :-)
Nicméně tady jsem byla mile překvapena i celkovým příběhem. Naprosto chápu, že Lucie zvítězila v soutěži inkoustu. Každou kapitolu má nazvanou jinak, což hned od začátku nutí čtenáře přemýšlet.
K sérii-zkusím to sloučit od každého kousek.
Lena má naprosto příšernou matku. Když se dostane na dno, rozhodne se k nejhoršímu.
Jaký je život po smrti? Stává se z ní navka a my tak poznáváme svět bludiček, rusalek, baby jagy, nemoje, Kora, Berka, Diviše... prostě svět úchvatně a tajemně vykreslený. Miluju temného Nav!
Lena má úkol. Časově téměř nemožný. Dovést na scestí lidskou bytost.
Myslela jsem si, že první díl je uzavřeny, teď nevím, jak nespoilerovat, prostě se dostaneme zpět do lidského světa. V druhém díle jsou více rozvedeny myšlenky Leny-po psychologické stránce hrdinku lépe pochopíme. Dostáváme se zpět k tajemnému Nav, až Ostrovu neviňátek (to bylo něco na mě). Nechybí akce, napětí, sarkasmus i milostná linka.
Jsem moc ráda za oba díly, které dohromady tvoří vážně originální fantasy, které jsem si zamilovala a můžu jen doporučit.
Děkuju moc za krásný zážitek, v budoucnu se k této sérii zase ráda vrátím :-)
Po přečtení prvního dílu, jsem dlouho uvažovala, zda půjdu i do druhého, ale nakonec jsem strašně mile překvapená. Z počátku jsem očekávala zase takovou těžkopádnost při psaní, ale autorka se spisovatelsky hodně zlepšila a z knihy jsem cítila určitou plynulost doufám, že ve třetím díle se dozvíme co se stalo s Lukášem;-)
"Až mi příště chlap řekne, že není dobrý člověk, budu věřit, že pro to má pádný důvod."
Tma pod srdcem se mi četla mnohem lépe než Světla nad močálem. Tato kniha má dynamiku, vtip, nadhled a spoustu akce. Lena se mi se svými sarkastickými hláškami a mentalitou zamlouvala. Přesto na mě příběh místy působil stroze. A milostná linka byla poněkud těžkopádná.
"Jsou situace, kdy jediný způsob, jak zachovat chladnou hlavu, je uříznout si ji a schovat do lednice."
(SPOILER)
Skvělá kniha, Lenu jsem si oblíbila hned na začátku.
Kniha se četla dobře, byla vtipná a přesto měla hloubku. Člověk se nad některými věcmi musel zamyslet a zhodnotit sám sebe, takové knihy pro mne mají velkou váhu.
Diviš je taky super, až se trochu spustil s temnotou. Kolik lidí, může říct, že se z temnoty dokázali dostat a poučit se ze svých chyb.
Čtení to bylo skvělé a já jsem ráda, že jsem knihu přečetla a myslím, že jsem si i něco odnesla.
Mohu jen doporučit.
Světla nad močálem a ani Tma pod srdcem nejsou jen tak nějaké obyčejné fantasy knihy. Autorka tu pěkně rozebírá Leninu psychiku a její deprese a to mě na tom baví. Kdybych si ale měla vybrat, který díl se mi líbil více, vybrala bych si Světla. Ta atmosféra, která se mi tolik líbila, tu už nebyla taková a proto mi asi dělalo problém se pořádně začíst a ponořit do příběhu.
Na začátku každé kapitoly je odstavec k zamyšlení nebo citát a i když mě Světla nadchla víc, tak u Tmy mám poznačených mnohem víc částí, které se mi líbily
Trochu mi tu chyběla Kora, kterou jsem si předtím oblíbila. Ale užila jsem si spoustu Nemoje, který mě velmi překvapil. Mile i nemile :) No a postava Berka se vám taky bude určitě líbit :)
Těším se na další autorčiny knihy :)
3,5/5 *
Doporučuji, doporučuji, doporučuji. Za mě mnohonásobně zajímavější než první díl, akorát by autorka měla zapracovat na těch vztazích… prostě je neumí psát a jsou tam jako pěst na oko, i když oproti prvnímu dílu je i tam vidět posun, a to jsem — SPOILER — Divišovi nikdy nefandila. KONEC SPOILERU. A navíc hypersenzitiva. .
Vzhledem k tomu, že první díl naprosto miluju, jsem se na tento druhý nemohla dočkat. Měla jsem bohužel v tu dobu čtecí krizi, takže jsem si knihu nemohla vychutnat tak, jak bych si ji asi užila normálně. To, co jsem milovala na prvním díle, jsem tady necítila. Ta úžasná atmosféra na mě bohužel nedýchala. Příběh je samozřejmě zase hezky napsaný, mytologické bytosti jsou skvělé, sice jsem si nějaké musela připomenout, protože už je to nějakou dobu, co jsem první díl četla. No, za mě to byla bohužel průměrná kniha, a doufám, že příští autorčiny knihy mě zasáhnou stejně, jako ten první díl.
DRUHÝ DÍL JE JEŠTĚ LEPŠÍ, NEŽ PRVNÍ!
Nebudu se opakovat, všechno podstatné jsem napsala do komentáře ke Světlům nad močálem, pouze zdůrazním, že tohle bylo ve všech směrech ještě lepší!
Lena už mi ani tolik nelezla na nervy, jako vpřípadě jedničky, dokázala jsem se do ní lépe vžít, lépe ji pochopit, lépe s ní soucítit. Nejvíc jsem ocenila, že můj oblíbenec Nemoj tentokrát dostal víc prostoru.
Opět v knize bylo dokonale popsané prostředí, které vytvořilo správnou atmosféru příběhu.
DOPORUČUJI!
Po prvním díle jsem váhala, jestli se pustit do dvojky, protože mi jednička přišla místy zdlouhavá a moc se mi nelíbil konec. A taky jsem to považovala za uzavřenou věc. Ale nakonec jsem si ji přece jen půjčila. Ono to není čtení na dlouho, za jedno odpoledne jsem ji zvládla. A dvojka se mi líbila mnohem víc. Trošku jsem se bála, že po návratu mezi živé to bude nuda, ale popravdě mě jaksi víc bavila Lena mezi živými, než když se opět vrátila do Temného Navu. Tam mě děj, stejně jako v jedničce, zase tolik nechytil.
Ale kniha mě pořád bavila. Je skvěle napsaná a místy jsem se i vyloženě zasmála. Hlavně díky Leně a jejím myšlenkovým pochodům, které mi tu seděly víc než v prvním díle. Víc se tu hloubalo a dumalo nad její psychikou a místy jsem ji vážně litovala, že má takovou matku. Oceňuju taky konec, který jsem úplně nečekala (při dočítání jsem měla tipy, ale tohle k nim nepatřilo).
Stejně jako Světla nad močálem mě Tma pod srdcem okamžitě dostala a nezbývalo mi nic jiného, než číst a číst...
Lenu jsem si opravdu zamilovala, prožívala jsem s ní překvapení, zklamání, radost i smutek, čelila neočekávaným zvratům. Finále příběhu se mi líbilo, i když bych si na začátku prvního dílu netipovala, že to dopadne tak jak dopadlo... nicméně po světě Temného Navu a dalších naším očím neviditelných mytických míst se mi bude stýskat...
I když byl první příběh pěkně uzavřený, stejně jsem ráda nakoukla do světa, který jsem si zamilovala ráda znova a nebyla jsem zklamaná. Ještě víc jsme poznali Temný Nav, dostali jsme zajímavý příběh a já si to moc užila už se známými hrdiny. Moc pěkně se to četlo a mít víc času slupla bych to za jeden den.
(SPOILER)
Začátek školy mi prodloužil čtení této krásky, ale teď už ji mám za sebou a můžu se vrhnout na hodnocení.
Světla nad močálem jsem si zamilovala od první stránky, tady už to bylo trochu horší. Líbila se mi zápletka a hlavně popis Temného Navu, ale na můj vkus byl druhý díl trochu zbytečný. Příběh se pro mě uzavřel už ve Světlech a i když tohle bylo příjemné zpestření, nemuselo to být.
Lena v tomto díle byla víc zlomená, je to vlastně soubor jejích myšlenek a příběh tady hraje vedlejší roli. I když mě někdy štvala, její pocity a myšlenkové pochody se mi líbily. I návrat Lukáše byl skvělý a vnitřní boje Dušemora taky nebyly špatné. Z nových postav jsem si nejvíc zamilovala čertici Berku a její břitký jazýček.
Líbilo se mi i zapojení baby Jagy, tuhle postavu já můžu vždycky. Konec byl nepředvídaný a vážně překvapující. Úplně nevím, jestli jsem šťastná nebo smutná, ale byla to pěkná nadpřirozená jízdá. Ale nezlobila bych se, kdyby tento díl nevznikl.
Štítky knihy
mytologie smrt deprese česká fantasy víly, rusalky psychické problémy hypersenzitivita, přecitlivělost fantasy slovanská mytologie podsvětíAutorovy další knížky
2021 | Světla nad močálem |
2022 | Tma pod srdcem |
2023 | Soumrak Edenu |
2020 | Strážci Pečeti |
2015 | Od všeho trochu |
Lena se po loňském dobrodružství snaží vést normální život. Nečekaný email ji ale opět přivede zpět do Lukášova penzionu. Tady společně s Lukášem objevuje jedno velké tajemství, díky kterému se ocitnou znova v Temném Navu. Konkrétně na Ostrově neviňátek, kde mají získat duši nenarozeného dítěte. Kostějovo království je ale ještě víc nebezpečné než kdy jindy.
Dokáží úkol splnit než jim vyprší čas?
Tma pod srdcem je druhý díl slovanské fantasy série Světla nad močálem.
Z prvního dílu jsem byla neskutečně nadšená. Pro mne to bylo fantasy s nevídaným přesahem a skvělou slovanskou mytologií, kterou miluji. S druhým dílem bohužel už tak spokojená nejsem.
Začátek mi přišel až moc depresivní. Vůbec se mi nečetl snadno, a to s depresemi nemám v osobním životě žádné zkušenosti. Možná by to chtělo nějaké upozornění, že toto kniha obsahuje.
Hluboké myšlenky autorka do textu opět dostala.
Z neobyčejného příběhu plného slovanské mytologie se nám ale stalo obyčejné přesto dobré fantasy. Navíc plné akce. Když jsem přečetla první akční scénu docela jsem se lekla. Viděla jsem v tom totiž podobu s dílem jiného autora, které mi vůbec nesedlo. Po dočtení poděkování jsem pochopila, proč mi to připomnělo právě tohle dílo.
No jsem neskutečně ráda, že se příběh neubíral tímto směrem, a že se autorka vrátila k tomu svému. I když je příběh více akční, není pouze o přestřelkách. Ufff...
Miluji autorčin sarkastický humor, který dává hlavně do dialogů Lukáše a Leny. Ti dva mi k sobě zkrátka neskutečně pasují. A oba mi přirostli k srdci.
Romantická linka se nám dál pozvolna rozvíjí, což mi je velmi sympatické. Žádné uspěchané nevyzrálé vztahy. Vše na sebe krásné navazuje a plyne jako řeka, která je mnohdy plná kamenů.
Vztahy v knize nejsou snadné, ale to ani v životě.
Druhý díl se mi četl, až na začátek, velice dobře. Postavy byly opět vykresleny skvěle. Každá má své démony, se kterými bojuje. Žádná není černobílá. Každou lze ale i pochopit, pokud budete chtít.
Osobně bych uvítala méně akce a více mytologie.
Hodnotím 3,5/5