Světlo a stíny
Leigh Bardugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533844/bmid_grisa-svetlo-a-stiny-65e9deca640a2.jpg
4
2146
2146
Ravka byla kdysi mocná země, ale nyní je zpustošena válkami, obklopena nepřáteli a všude panuje strach. Když je regiment Aliny Starkové napaden a jejímu nejlepšímu kamarádovi hrozí smrt, odhaluje v sobě Alina skrytou sílu. Sílu, která by mohla být klíčem k osvobození rozvrácené země. Opouští tak svět, který znala, aby se stala grišou – příslušnicí mocného řádu kouzelníků, kterému vládne záhadný Temnyj. Jenže v tomhle světě nic není, jak se zdá... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2022
,
Voxi
Originální název:
Shadow and Bone, 2012
více info...
Přidat komentář
Do knihy jsem se pustila kvůli blížícímu se seriálu. Neměla jsem od ní veliké očekávání a více se spoléhala na Šest vran, které všichni tak vychvalují. Ale přesto jsem si knihu přečetla a oblíbila si ji. Allina mi přišla docela sympatická a Temnyje jsem si úplně zamilovala. Čtení rychle odsýpalo a nebylo zdlouhavé. Autorka má příjemný styl psaní a vytvořila nádherný svět. Ale abych nezůstala jen u pozitivních bodů knihy. Příběh nebyl takový, že mi vyrazil dech a ještě několik dní po něm by se mi honil hlavou. Je to prostě taková mírně nadprůměrná fantazy.
Musím přiznat, že první polovina knížky byla poměrně průměrná. Četla jsem dál hlavně proto, že jsem díky Šesti vranám a Prohnilému městu tak milovala celý ten svět. A taky kvůli seriálů Shadow and bone, který se už blíží. Díky němu jsem postavy měla přímo před očima. Od poloviny se ale příběh rozjel neskutečným způsobem, který mi tu slabší první polovinu úplně vynahradil. Nečekané zvraty, silné momenty a na závěr zoufalství z toho, že druhý díl s novou obálkou ještě není vydaný. Potřebuju vědět, co se bude dít dál!
Jako první musím podotknout, že se jedná o poměrně starší knihu, která ve své domovině vyšla už v roce 2012. Z tohoto důvodu bych tu velmi nerada knihu srovnávala s jinými knihami, jelikož je tu spoustu věcí, které se v sekci young adult fantasy tak nějak zabydleli a dnes jsou z nich klišé, které ale před deseti lety, kdy vyšla tato kniha byly novinkou. Od Griši Světlo a Stíny jsem toho moc nečekala, a o to víc jsem si knihu užila. Velmi zajímavý svět Ravky v knize není příliš vysvětlený. Stejně jako Alina, i my jsme vhozeni do nového světa, a postupně musíme odhalovat, co jsou vlastně griši a vše kolem. Autorka se inspirovala v ruské kultuře a v knize je na ně několik odkazů. Ovšem nebojte, žádné krkolomné názvosloví vás nečeká.
Začátek knihy je velmi svižný a téměř ihned se něco děje. Potom se Alina dozvídá o své moci, které nerozumí a neumí ji ovládat. A přichází takové pozvolné učení a ukazování střípků ze světa Ravky.
Světlo a stíny je vyprávěna ich formou z pohledu Aliny, která mi ale příliš k srdci nepřirostla. Jen jedna postava z knihy si zatím získala mé sympatie, a to Temnyj. Moc se oněm nedozvídáme, ale i to málo stačí k dokonalému obrázku. Není to dobrá postava ale přesto mi k srdci přirostl nejvíc.
Grišovi jsem poměrně dlouho odolávala, přestože od L. Bardugo už jsem četla Šest vran, které se mi moc líbily. Když už ale má vyjít seriál, tak jsem si řekla, že si to přečtu, ať můžu porovnat. A taky jsem měla chuť na něco trochu oddechovějšího.
V průběhu čtení jsem z knihy měla docela proměnlivé pocity. Na začátku to příjemně odsýpalo, protože Bardugo píše čtivě a na rozdíl od Šesti vran zde sledujeme jen jednu příběhovou linku psanou z pohledu hlavní postavy Aliny. Jednoduchá zápletka, kdy se u Aliny objeví velké nadání a najednou se tak stává velmi důležitou osobou, a než jsem se nadála, byla jsem v půlce knihy. Jenže pak to přišlo.
Člověk už od začátku tuší, že se nám tady bude rozvíjet nějaká romantická linka. Ta se ale na jednom místě posunula tak nesmyslně dopředu, že jsem z toho byla úplně rozčarovaná. Chodila jsem po bytě a nadávala, že takhle špatně to snad nemůže být napsané. Ale…tohle mi Bardugo udělala i v Šesti vranách, kdy mi také přišlo něco zdánlivě nesmyslné a teprve později se vysvětlilo, proč to tak bylo. No a tady to byl ten stejný případ. Zpětně to tedy začalo dávat smysl.
Nicméně i tak to nebylo ono. Za prvé jsem se úplně neztotožnila s Alinou. Moc jsem nechápala její myšlenkové pochody, kdy vzdychá po jednom muži, o tři strany dále už se mucká s jiným, a za další tři strany je zase všechno jinak. Za druhé byl příběh hodně předvídatelný. Většinou jsem dokázala celkem přesně odhadnout, co se asi tak stane a opravdu překvapivých momentů tady bylo jako šafránu.
Ale abych jen nehanila. Pokud hledáte nenáročné oddechové fantasy čtení, které vám bude hezky ubíhat, mohu Grišu určitě doporučit. Svět připomínající Rusko je zajímavý, magie také. Sama jsem zvědavá, jak příběh bude pokračovat, takže si další díly určitě přečtu.
Ještě bych na závěr chtěla pochválit pěknou obálku, i když ji docela hyzdí ta natištěná nálepka Netflixu, a taky příjemné formátování, které se dobře čte.
Plynulé, čtivé, přehledné vyprávění. Jsem ráda, že věkem nepatřím do cílové skupiny, protože mi to snadněji umožnilo číst s nadhledem a jen si vychutnávat příběh v pohádkové atmosféře. Ovšem ze začátku mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala, protože jakoby autorka přepokládá, že už ten svět znám. Hrdinka se z šedivé myšky hvězdou stala velmi rychle, ale nikoli zadarmo, takže to je za mě dostatečné, abych to skousla. Je to určeno mladším a věřím, že se jim to líbit bude.
Myslím si, že polovina lidí, co začala číst Světlo a stín, to začala číst právě kvůli nadcházejícímu seriálu. Já mezi ty lidi patřím. Do Griši bych se asi jen tak nepustila, od autorky jsem četla Zjizveného krále = nebavil mě, a ani jsem ho nedočetla, Šest vran a Prohnilé město = totálně to miluju, proto jsem se tý Griši trochu obávala. A rozhodně bych neřekla, že všechny tři série psala stejná autorka. Ale musím říct, že jsem byla mile překvapená. Děj je hodně čtivý a je zde spousta věcí, které člověk vážně nečeká. Většina postav jsou udělaný tak, že vám ani nijak nevadí. Jediný co mi možná trochu vadilo, bylo to, že konec se dal už od půlky docela dost předvídat a děj jel možná až moc rychle, ale zase kdyby to bylo naopak, tak by to nebylo tak čtivé.
(SPOILER)
Co napsat ke Griše.. no všechny výtky tady v recenzích jsou asi oprávněné, ale mě se to nakonec celkem líbilo a chytlo mě to (myšleno celá série). Pokud někdo očekává příběh ve stylu Šesti vran, tak bude zklamán, je to psáno úplně jiným stylem (ich forma, z pohledu hlavní postavy), společné to má snad jen univerzum.
Mě se zalíbilo prostředí Ravky (aka carské Rusko), zaujala mě celá koncepce Druhé armády a pojetí světců, skvělé byly některé hlavní postavy (Temnyj samozřejmě) i řada vedlejších (Žeňa, Baghra, Zoya a v dalších dílech pochopitelně Nikolaj, což byla skvěle napsaná postava).
Většina lidí má problém s hlavní hrdinkou Alinou, souhlasím, zejména u pasáží, kde řeší svůj vztah/ nevztah s Malem, jsem protáčela oči v sloup, a že jich tam bylo požehnaně. Navíc jí strašně dlouho trvalo, než vzala osud do vlastních rukou, do té doby se stále jen nechala využívat a manipulovat, případně prchala.
Jako postava mi přišla zajímavá jedině v okamžicích, kdy se setkala s Temnyjem - jejich konfrontace jsem si fakt užívala.
Nejméně sympatická postava pro mě byl jednoznačně Mal a zejména ve spojení s Alinou to byla vražedná kombinace. V jedné pasáži Temnyj lakonicky prohlásí: "Chci ti dát moc celého světa a ty jsi celá žhavá dělat mu hospodyňku."
11 holek z 10 by si vybralo Temnyje a radši uvrhlo svět do temnoty :)
Vzhledem k blížícímu se seriálu jsem se pustila do knížky
Nebylo to špatný, hodně dobře se to četlo. Ale něco mi na tom chybělo. Přišlo mi, že je to psané hodně povrchně. Byly tam i nečekané scény ale bylo jich jako šafránu
Rereadingy moc často nedělám, ale když se blíží seriál a kniha u nás vyšla v novém krásném paperback vydání, neváhala jsem. Přiznávám, že mám pořád slabost pro tajemné záporáky, ztracené hrdiny, kteří nevědí jak se dostat z friend zone a prastaré tajemné postavy, které znají odpovědi na všechny otázky. Ano, kniha je trochu předvídatelná a doplním, že i čtivá. Některé věci jsem si pamatovala a některé už vůbec, takže jsem si všechno měla možnost oživit. Líbila se mi stejně jako napoprvé? A víte vy, že vlastně asi jo :D jasně, vím, že jsou lidi co Grišu označují za horší průměr, ale mě učaroval tenhle příběh, svět, který autorka vybudovala a postavy, které buď miluju nebo nesnáším...
Tuto knížku jsem se rozhodla přečíst díky blížícímu se seriálu. Docela mě zaujala, ale rozhodně jsem očekávala více. Ale moc se mi líbila a jsem zvědavá na další díly.
Takový obrovský potenciál a tak málo využit. Četla jsem knihy pro mládež, které byly mnohem lépe zpracované, takže to nehodlám takovým argumentem omlouvat. Skvělá myšlenka, zajímavé ale málo rozpracované postavy. Chybí tomu všemu hloubka a zatímco moje 15ti leté já by to knize prominulo, moje dnešní já ne.
Nad přečtením jsem přemýšlela dlouho a donutil mě (jako mnoho lidí) blížící se seriál, a chápu ty názory, že je to plné klišé, vidím je tam taky, ale jsem asi jiná a nějak mi nevadí. Musím ale říct, že kniha není něčím, z čeho bych byla vyřízená jako třeba z Šesti vran. Začátek knihy byl super, pak se to začalo vléct a ani nešlo o nic zajímavého, bylo to hodně monotónní, pak ale přišel první zvrat a další akce. Ale spousta věcí a popisů, jak se co odehrálo, mi přišlo tak jako nedotažených. Pak to nabralo spád a nemohu autorce odepřít opravdu čtivý styl psaní, čekala jsem s napětím, jak se co semele. Jen mě štvalo, že s Alininou silou to přišlo vždycky tak najednou. Něco si uvědomila a bylo to? Rychleji by to nešlo? Pak je škoda, že hlavní hrdinka asi nijak neuchvátí, za mě opravdu není ničím zvláštní, a není tu důvod, proč bych si ji měla nějak extra oblíbit, občas štve, ale zase si říkám, že chce někam zapadnout, ale uvidíme, co bude dál. Zato jakmile se v knize objevil znovu Mal, tak to jsem roztála. Jeho jsem si hrozně oblíbila, je takový jiný, není to ten krásný chlapák, ale má za mě rozhodně svoje kouzlo. K Temnyjovi nějak nevím, co říct, myslela jsem, že se z něj vyklube zajímavější postava, ale to všechno může zase být. Hodně u něj pomáhalo, že jsem si ho představovala jako Bena Barnese.
Řadím se mezi ty, kteří knihu četli kvůli seriálu, který vychází v dubnu. Od autorky už jsem četla Šest vran a Prohnilé město, což jsou naprosto dokonalé knihy (a Prohnilé město patří mezi mé oblíbence) a náramně jsem si je užila.
Ona knížka nebyla špatná, ale něco zásadního mi tam chybělo. Některé kapitoly byly pro mě nudné, jiné jsem si užila. Postavy jsou všelijaké a každý si tam najde oblíbence. Když jsem se do knihy pouštěla, tak jsem čekala jaký tým si vyberu. Jestli budu patřit mezi fanoušky Temnyje nebo Mala. Nejsem ani v jednom týmu. Temnyj je určitě zajímavá postava a ráda bych mu viděla do hlavy. Jeho chování na konci bylo, ehh, zajímavé a myslím si, že za tím vším bude něco více. Co se týče Mala, občas jsem měla chuť mu jednu vrazit, ale jinak mi nějak extra nevadil.. Samotný děj je určitě zajímavý, ale chyběla mi nějaká akce. Neustále se jen cvičilo, brebentilo, utíkalo atd..
Vůbec nevím jestli se pustím do dalších dílů, ale asi ano. Potřebuju prostě vědět, jak to všechno dopadne. Za mě průměr, ale Leigh Bardugo umí skvěle psát, takže vás to hned vtáhne do děje..
Překvapivě čtivá odlehčená verze Šesti vran. V tomto případě zařazení do kategorie pro děti a mládež dává větší smysl. Příběh samotný je fajn a ač to místy přecházelo až příliš do dívčí romance, vždycky se to rychle stihlo vrátit do správných kolejí. Jak už jsem zmínil, velice snadno se to četlo, takže člověk polykal stránky, ani nevěděl jak. Těším se na pokračování.
(SPOILER)
Nebudem prectierať, že som sa nerozhodla túto knihu čítať pretože nás o mesiac čaká jej seriálové spracovanie a tiež pretože po prečítaní Vranej šestky (ktorá bola neskutočná), som akosi očakávala, že Bardugo a svet gríš ma nesklame. A to sa akosi stalo. Veľmi dlho sa v knihe nič nedialo a to mi naozaj veľmi prekážalo. Dej sa síce čítal rýchlo, avšak čo sa dialo v Malom paláci bola celkom nuda.
Veľké plus tejto knihy je určite jej prekvapivá, záporná postava. Temnan vlastne poháňal celý dej dopredu. Najskôr mi prišiel záhadný a zvláštny a dokonca som si ho veľmi obľúbila. A keď sa ukázala jeho pravá tvár, ani som to nebrala ako nejakú osobnú zradu, že vlastne on je ten zloduch. Osobne sa mi ako postava páčil viac ako Mal a dokonca aj Alina.
Každopádne som na pokračovanie veľmi zvedavá.
Musím uznat že to bylo čtivé a výborně napsané ale předvídatelné. Hlavní hrdinka byla velice naivní až mě to štvalo ale ok tak nějak to patřilo k jejímu charakteru. Jsme zvyknutí z nejnovějších knih že hrdinky bývají drsné a feministické zde to tak není. Další věci snad odhalí další díl jelikož z posledních kapitol jsem trošku zmatená
Já teda nepatřím mezi ty, kteří se do čtení pustili jen kvůli seriálu. Knížky Leigh Bardugo mě baví, série Šest vran patří mezi mé nejoblíbenější, Trnitá řeč byla skvělá a temná, Devátý spolek byl tajemný a přeci jen jiný, než předchozí autorčina tvorba. Spisovatelka píše čtivě, dokáže překvapit a její svět sice není nic nadpozemského, ale přesto má hlavu a patu a funguje, což preferuji.
Od Griši jsem neměla nijak moc velká očekávání, přeci jen je to myslím autorčina prvotina. Počítala jsem s protivnou hlavní hrdinkou a typickými klišé z YA fantasy, ale stejně mi to neubralo na radosti ze čtení. Četlo se to jedním dechem, postavy mě bavily i štvaly a mohu se hlásit mezi oblíbenkyně Temnyje, i když mohl být ještě tak o dvě kapičky temnější. S Alinou bych ráda pořádně zatřásla, aby se probrala a Malovi udělila medaili za oddanost.
A musím přiznat, že ten závěr byl trošku klišé, co se týče Aliny, ale dalo se to v klidu přejít.
Štítky knihy
upíři magie pro dospívající mládež (young adult) temnota fantasy zfilmováno – TV seriál kasty, kastovní systém
Autorovy další knížky
| 2017 |  Šest vran |
| 2017 | Světlo a stíny |
| 2018 | Prohnilé město |
| 2019 | Zjizvený král |
| 2017 |  Bouře a vzdor |
Jedna ze sérií, které jsem nikdy neplánovala číst (velký podíl na tomto rozhodnutí měla před pár lety velice nevzhledná obálka prvního českého vydání :), ale adaptace za rohem, takže proč to nakonec nezkusit, že?
Očekávání jsem měla nulová a příjemně mě to překvapilo. Jasně, není to nic převratného, ale je to čtivé, děj se hýbe od prvních stránek a dost se mi zalíbil svět, který Bardugo pro své série vytvořila (byť tedy třeba práci s ruskými jmény si mohla dát větší...četla jsem to v originále a Ilya MorozovA, ale Alina Starkov? Ale to je detail). S "magickým systémem" jsem se musela sžívat krapet déle (a lehce to místy působilo tak, že nová informace se vytasí pouze když se to hlavní hrdince hodí). No a postavy...řekněme, že se zajímavě vyvíjejí během celé trilogie. (a teď možný SPOILER) Jen tedy moc nechápu, kde měl být Darklingův (Temnyjův) morálně šedý charakter. Vždyť to bylo prostě zlo, manipulativní a mocí posedlý týpek (konec SPOILERU)
Každopádně po dočtení prvního dílu mi bylo jasné, že chci vědět, jak to bude dál. Jako oddechová četba za mě ideální. Kolem 3,5*, zřejmě zaokrouhlím na 4.