Černý arcimág
Brent Weeks
Světlonoš (B. Weeks) série
1. díl >
Úvodní díl zbrusu nové trilogie od autora bestselleru Cesta stínů. Gavin Guile je Arcimágem, nejmocnějším mužem světa. Je to velekněz a vládce, muž, jehož síla, důvtip a kouzlo udržují jinak vratký mír. Ale Arcimágem nebude věčně a Guile ví přesně, kolik života mu ještě zbývá: pět let, během nichž má dosáhnout pěti nemožných cílů. Ale když Guile zjistí, že má syna, narozeného v dalekém království po válce, která mu dopomohla k moci, musí se rozhodnout, jak vysokou cenu je ochoten zaplatit, aby ochránil tajemství, jež by mohlo rozervat jeho svět na kusy.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Fantom PrintOriginální název:
The Black Prism, 2010
více info...
Přidat komentář
Ztraceno v překladu.
Když koukám na ostatní recenze, tak je zajímavé, jak jsou rozporuplné a někteří čtenáři si ztěžují na špatnou čitelnost knihy.
Obávám se, že překladatel neodvedl úplně dobrou práci, ale pravdou je i to, že kniha je velice obtížná na přeložení - a bohužel překlad originálu velmi ubírá a činí ho částečně nesrozumitelným.
Arcimág totiž samosřejmě není arcimág, ale "Prism", tedy hranol rozkládají světlo. A tak je to bohužel v překladu se vším, včetně jmen osob. Stejně tak "blinding knife" není jen "oslnivá čepel" ale také "oslepující čepel" a "Broken eye" není "oko temnoty", ale "zlomené/zničené oko".
Celá série je dobře promyšlená, nabitá akcí, plná silných postav a nečekaných zvratů. Celou jsem ji (v originále) přečetl jedním dechem a měl jsem dost problémy se od ní odtrhnout.
Jediný problém pro mě byl ve střídání dějových linek - autor používá typické střídání kapitol podle dějových linek, takže v jedné kapitole začne akci, pak se v další kapitole přepne do jiné linky, v další kapitole do jiné a teprve v té další se dozvíme výsledek akce. Měl jsem problém vždy skončit čtení, protože jsem si chtěl vždy přečíst ještě jednu další kapitolu.
Posledni dobou, nemam na fantasy stastnou ruku. Svetlonos je celkem hypovana serie, me ale prvni kniha k pokracovani urcite nepodnitila. Weeks je celkem zabavny vypravec, jinak me ale nejvic zklamal prave snad ten nejvychvalovanejsi element knihy - system magie a vubec fantasy elementy sveta. Kouzla zalozena na barvach mi prisla straslive nezajimava. Svet neprilis propracovany. A nakonec hrdinove, vyjma jednoho ci dvou, taktez pomerne vsedni. Bez imerze mi to proste nejde.
Začátek trošku slabší, takže jsem nejdřív myslela, že knihu i odložím. A pak asi v třetině najednou člověk otočí stránku a zjistí, že knihu nemůže zavřít :D
Pokud něco nemůžu knize vytknout, tak je to nedostatek nečekaných zvratů. Nejdřív fandíte jednomu, pak zase druhému a na konci se zase s radostí vrátíte k prvnímu :D
Co mohu vytknout, je pár úletů, co se týče nelogického chování postav. Ale v které knize to nenajdete, že? On se ten děj nějak zaplést musí.
Dále musím zmínit originalitu způsobu magie. Podobnou jsem zatím nikdy nečetla.
Na začátku jsem měla trochu problém "sžít" se s postavami, což asi po 100 stranách přešlo. Takže pokud máte problém se začíst, zkuste vydržet ;)
Nemůžu dát víc, tato kniha mě neoslovila. Nevím, jestli je to tím, že si dost dobře nedokážu představit zhmotňování a vlastně ho ani nechápu nebo tím, že jsem nedávno dočetla Démonskou sérii a sérii Stín Krkavce, kterým tohle dílko nesahá ani po kotníky.
Kniha by možná byla lepší, kdyby postavy vůbec nemluvily a možná ani nemyslely. Dialogy mi občas přišly trochu přitažené za vlasy..
Autor nás chce zajisté pobavit tím, jaký je Kip ťulpas, a tak ho neustále připodobňuje k želvě na zádech, atd. Karris je pro změnu sexy badass ženská, která neřeší, že má šaty na cáry (asi se ta představa autorovi líbila natolik, že se o ni podělil). U Liv jsem zase nepostřehla jakoukoliv osobnost celkově. Nedělalo jí vůbec problém přejít na druhou stranu, ani se nad tím nezamyslela.
Svět, ve kterém se děj odehrává je za mě v pořádku. Nechci knihu zas tolik kritizovat - přestože mě postavy občas iritovaly, nezabránilo mi to v tom knihu dočíst. Ovšem kvůli postavám musím dát jen 70%.
Na to, jak je kniha tlustá (500 stran) se čte dobře. Akce, sem tam nějaký nečekaný dějový zvrat. Jsem spokojený a kouknu po dalším dílu.
Velmi zajímavý způsob použití magie, ze začátku trošku složité na pochopení, ale systém fungování se stále vysvětluje, že na konec už tomu částečně rozumíte. Zápletka zajímavá a již se těším jak to bude pokračovat.
teda, byla to jízda. Přiznávám, že popsaný magický svět je krapet hůře pochopitelný nebo spíše hůře představitelný, ale autor nám to skvěle vynahrazuje přesně odměřenýma dávkama starých tajemstvích a pomalu rozehrává "novou válku". Hlavní klaďas je vlastně dávný záporák, ale vy ho prostě milujete. Načínám druhý díl a budu mu držet pěsti.
Zpětně jsem se rozhodl, že zhodnotím tuto sérii přičemž momentálně jsem u třetí knihy. Samozřejmě se vyhnu spoilerům.
Krátké srovnání s jeho přechozí sérií Noční anděl. Myslím si, že je zde dobře vidět, jak se Weeks od svého debutu velmi zlepšil jako spisovatel. V Nočním anděli měl svět a i některé postavy potenciál, ale děj se zbytečně plácal v milostném trojúhelníku a postavy vykresloval spíše jednostranně. Naopak Světlonoš je hned v několika směrem originální počin a svět i postavy jsou dostatečně propracované. Stejně jako v jeho minulé sérii i zde můžete očekávat rychlé tempo děje a velké množství dějových zvratů (a to nejenom na konci).
Líbí se mi zde dynamický vývoj postav. Hlavně mladší protagonisté se učí a přizpůsobují svému místě ve světě a ve třetím díle už jsou to dosti odlišní lidé od těch co jste poznali na začátku příběhu. Také se mi líbil vztah dvou bratrů Dazena a Gavina a jejich společná historie. Říci více by ale už byl spoiler.
Velkým plusem je zajímavý záporák, který se ale hlavně projeví až v dalších dílech (druhý a dál). Je inteligentní, schopný, přesvědčivý a když ho tak posloucháte, tak si říkáte, jestli na těch jeho slovech není přece něco pravdy. Umně mísí pravdu se lží, aby mu to pomohlo jeho cílům. Další zajímavou postavou je Andross, který také dostane prostor spíše až od druhého dílu. Jedná se o velmi schopného politika, manipulátora a nelítostného pragmatika. Ostatní postavy je mix vysoce postavených funkcionářů Chromerie (ústřední město světa a tamního náboženství) a několika mladších postav. I některé další by se zasloužily vlastní odstavec, ale zase to nechci s přehánět s délkou recenze. Řeknu jen, že vybrány byly dobře, nebyla tam žádná, u které bych vyloženě chtěl přeskakovat kapitoly nebo mě vůbec nezajímala.
Ve světe Světlonoše je jedno dominantní náboženství, které většina lidí vyznává. S určitými událostmi na začátku knihy se ale systém začíná hroutit a svět se ocitá ve válce. Sledujeme také nejvyššího představitele zmíněného náboženství, který je mimochodem ateista, jak se snaží tento systém zachránit.
Co se týče systému magie, tak ten mne moc nezaujal. Těžko se mi představují určité souboje a samotný systém je relativně složitý a proto musí autor strávit relativně dost stránek jeho vysvětlováním (což má ale celkem dobře rozvržené, tak to moc nenarušuje tempo vyprávění). A upřímně řečeno když se to vezme na základní úrovni, tak jednotlivé živly, které většinou magické systému ve fantasy využívají prostě nahradily barvy. Každopádně oceňuji snahu o originalitu.
Podobně výbornou high fantasy jsem četla naposledy před rokem. Kniha byla napsaná z pěti, ne-li více, pohledů, a přesto člověk neměl chuť ani jeden z nich přeskočit, aby se mohl vrátit k předchozí dějové lince, jak se často u takto psaných knih stává. Navíc skýtá spoustu překvapení, a když už si člověk myslí, že je jasné co se stane dál, ve většině případů mu nakonec jen klesne brada :D A systém magie, ten je vybudován naprosto výborně, ikdyž je občas těžší vše správně pochopit, ne snad špatným vysvětlováním autora, ale prostě proto, že je složitý. Teď jsem zralá na lehkou pauzu od fantasy, ale už se těším až se vrhnu na další díl.
Co říci na úvod? Není to Noční Anděl...Sakra, nebo ne? Z Nočního Anděla jsem měla absťáky, že jsem se novým knihám autora rozhodla vyhýbat, dokud nebudu mít všechny. A nyní nevím jaký to na mě udělalo dojem, sice jsem se nenudila ale taky mě překvapil tento nový autorův svět s barvomágy a spoustou vysvětlování okolo. Určitě budu pokračovat směle dál a snad mě to nakonec strhne.
Docela zajímavý počin. Ze začátku jsem se trochu nemohl dostat do čtení, nějak mi vadil ten styl, ale potom dobrý. těším se na další díly.
Tak jsem trochu na rozpacích a to kvůli konci, který se mi víceméně líbil a kdy už jsem se konečně do knihy začetla, i když mi to všechno přišlo jenom jako prolog a úvod a pořád jsem si říkala a kdy už to přijde, to něco, tak zápletka a tak a ono nic a kniha skončila:P. Alespoň tak mi to přišlo, každopádně si kvůli tomu přečtu další díl. Protože kniha se mi ze začátku moc nelíbila. Luxin mi nesedl. Vůbec. Nezajímá mě, unavuje mě si ho představovat a prostě tak:). Pro mě je to víc jak sci-fi a tu já nevyhledávám. Taky jsem zjistila, že to není překladatelem, ale autor knihy má divný dialogy. Nejen, že postavy reagují víceméně všichni stejně a mají stejný smysl pro humor a když si odpovídají, přijde mi to kolikrát úplně mimo mísu a já se vracím o několik řádků, jestli mi něco uniklo, protože mi to nedává smysl, ale kde nic, tu nic. Jako kdyby bylo spousta věcí vynechaných. Tady ale ke škodě. A taky divně reagují. A jejich záměry a pohnutky? No někdy úplné wtf! Tu Liv vůbec nechápu a proto mě ani nebaví, autor ji chtěl mít na druhý straně stůj, co stůj... Král nevýrazný, ten barevnej princ tam byl krátce, ale budiž, snad z něho bude pořádný záporák. Kip je někdy fajn, někdy na zabití a ty jeho myšlenkové pochody a potom, co řekne, mi někdy připadá, jak z jiného vesmíru. Karris víceméně to samé, zatím nemastná neslaná. Železňák neměl tolik prostoru. Takže akorát generál a Gavin za něco stály. Celkově povahově Gavin a Dazen za jedničku. Tam to bude ještě zajímavé.
Takže to vypadalo jako kniha, kterou sice dočtu, ale na ostatní díly už prdím. No, jenže 180 stránka mě mile překvapila a od té 360 už jsem to četla s chutí. Takže mě zajímá, jak to bude pokračovat a hlavně ten nápad s Gavinem a Dazenem! Ten byl super. A taky mě potěšilo, že tu válku falešného Arcimága autor odkrývá po troškách. Ale víc hvězd tomu nedám:P. Doufám, že to bude jako Noční anděl, tedy od dílu lepší a lepší:).
Tak zatím je to pořádná jízda, pro mě osobně velmi příjemné překvapení - takže teď se připoutám ještě pevněji a pouštím se do dalšího dílu. (sakra co má Gavin v úmyslu s tím vězněm??)
Nejsem žádný velký fanda Fantasy, zároveň jsem se mu nikdy nebránil. Tohle byl ale krok vedle, nedočetl jsem, ačkoliv to z počátku vypadalo zajímavě, přestalo mě to bavit. Další věc je předklad do češtiny s poměrně velkým množstvím chyb, nikdy jsem si na to nepotrpěl, ale tady mi to vadilo dost.
Na rozdíl od Azotha/Kylara z Cesty stínů hlavní postavu této knihy fakt nemusím. Kip je otravný, nezajímavý a jeho osud je mi naprosto lhostejný. Gavin je zajímavější a je pro mě zhruba stejně sympatický jako Durzo. Avšak do čtivosti se Stínům zatím nevyrovná. Magie je složitá, těžko se mi představuje, jak ten luxin vlastně vypadá (připomíná mi to kakari, ale to jsem ještě nevěděla, protože Stíny jsem četla až po tomhle). navíc nesnáším rozepisování složitých geografických popisů zemí, národů, architektur, účesů, vlasů, pleti, bojů, zbraní. je to složité, otravné a nezáživné. Celkově dobré dílo, ale neohromí.
V knize nás čeká povedený a originální způsob magie včetně schopností s ní se pojící a lidé, kteří jsou pro ni nadaní. Postavy jsou zajímavé a zápletka se příjemně komplikuje. Také o zvraty není nouze.
Řada postav a jejich vztahů a vzájemné propojení připomíná Nočního anděla: otec - syn, mentor - učedník, bratři - přátelé - nepřátelé atd. Ale na rozdíl od Weeksovy první série to působí odlehčeněji, pořád mi přišlo, jakoby zas až tak o moc nešlo a opravdové zoufalství je cítit jen u postavy vězně. Nebo zkrátka nadržuji zabijákovi před kouzelníkem...
Autorovy další knížky
2010 | Cesta stínů |
2013 | Černý arcimág |
2010 | Hranice stínů |
2011 | Za stíny |
2014 | Oslnivá čepel |
O tejto sérii som v podstate nič nepočula, len som na knihy náhodne natrafila v knižnici a napriek nie práve lákavej obálke som si povedala, že prečo nie. A ono to bolo fakt dobré. Síce spočiatku som bola dosť zmätená, všetky tie nové názvy, systém mágie, mnoho postáv... ale postupne som sa chytila a čítanie si užívala, naozaj ma to bavilo. Aj keď to, ako mágia svetla funguje, som asi vôbec nepochopila, ale myslím, že to vôbec nevadí. Taktiež mi tam viacero vecí nesedelo, či sa mi zdalo priam až nelogických, ale príbeh ma tak pohltil, že som sa nad tým vôbec nezamýšľala, len trošičku. A v podstate tam ani nebol až tak výrazný dej, resp. veľkú časť príbehu som nevedela, kam to celé vôbec smeruje. Ale postavy sú skvelé, Gavin má super zmysel pre humor, aj keď odhalenie jeho tajomstva ma ohľadom jeho charakteru dosť zmiatlo. Karris, jeho dávna snúbenka je presne ten typ ženskej postavy, ktorý mám v knihách rada. No a jeho nemanželský syn Kip bol tiež fajn, aj keď pri niektorých jeho rozhodnutiach som len neveriacky krútila hlavou. Jedno veľmi veľké negatívum tejto série je to, že počas čítania som zistila, že piata, zjavne záverečná časť, nebola preložená a ktovie, či bude (dúfam, že áno), pretože som zvedavá, kam sa bude príbeh uberať, keďže toto bola podľa mňa hlavne taká úvodná časť. Do ďalšej sa určite čoskoro pustím.