Brent Weeks

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1977

Populární knihy

/ všech 7 knih
Cesta stínů
Cesta stínů
Černý arcimág
Černý arcimág
Hranice stínů
Hranice stínů
Za stíny
Za stíny

Nové komentáře u knih Brent Weeks

Oslnivá čepel Oslnivá čepel

„Táto časť začína presne tam, kde tá prvá končí a od začiatku sa mi čítala skvelo. Gavin mi je veľmi sympatický a som rada, že veľká časť knihy bola písaná práve z jeho pohľadu. Jeho kapitoly sú vtipné a inteligentné a navyše sa konečne postavil svojej rodine, v prvej časti som mala pocit, že na to, že je arcimág sa až príliš necháva utláčať svojím otcom. Kipove kapitoly sa mi páčili o trošku viac ako v prvej časti, dostal sa na univerzitu a podstupuje výcvik. Čo mi vadilo je, že stále sa opakuje aký je tučný a hlúpy (ako keby sme to už v prvej časti nemali povedané asi tak stokrát) - pri čom hlúpy vôbec nie je a tučný by už tiež nemusel byť, keďže podstupuje náročný výcvik. Systém mágie je tiež veľmi zaujímavý a konečne som mala pocit, že mu aj celkom rozumiem :D. Konflikt, ktorý prebieha je v podstate celkom napínavý, keďže niekedy je ťažko určiť, ktorá strana má pravdu - či tá, ktorá chce mať všetko podľa pravidiel alebo tá, ktorá nechce mať podľa pravidiel skoro nič. Zdivočená mágia a jej následky je už len príjemný bonus. Mnohé zvraty, hlavne na konci, som vôbec nečakala a teším sa na ďalšiu časť, aj keď už teraz má mrzí, že tá posledná nie je preložená a pravdepodobne ani nebude.“... celý text
— Deia

Cesta stínů Cesta stínů

„Něco tak zbytečného a nudného už jsem dlouho nečetl. Knihu mi doporučila mamka a mám pocit, že jsem jí získal kdysi společně s časopisem Pevnost. Tohle ale není dark fantasy! Tohle je prostě spotřební klasické fantasy plné klišé a nesmyslů. Zde nejsou asasíni, ale wetboyové. Proč sakra? Aby to bylo zajímavé? Prokousal jsem se na 250. stranu a nemohu říct, že by se toho stalo málo, ale autor sype z rukávu další a další postavy, tváří se že buduje velký svět, ale v podstatě vše jen nakousne a zbytek si musíte asi domyslet nebo přečíst v dalším díle. Není zde ani jedna postava, co by byla výrazná, chybí jim jedinečné vlastnosti či vzhled, vše mi prostě splývalo, dokážu od sebe v podstatě oddělit jen 4 lidi + krále. Navíc ty pohnutky Azothova mistra a vlastně o co tam celé jde, se sice tváří drsně a zajímavě, ale je to prostě vycucaný z prstu. Přijde mi, že Weeks to psal při jízdách vlakem a nacpal do románu vše, co ho jen napadlo, ale už to neseškrtal. Mamka mi říkala, že ve druhém díle se to už pořádně rozjede, ale já se sakra chci bavit už u prvního dílu! Proč prostě všichni cpete čtenářům trilogie a pentalogie, když neumíte napsat ani dobrý první díl? Nemuselo by se toho dít tolik, stačilo by naznačit o co jde, více se soustředit na Azothův výcvik a necpat do toho politiku světa, o kterém stejně i po více jak 200 stranách více velký kulový. Brent Weeks se v závěru chlubí, že chtěl být spisovatel už od základní školy a že si narozdíl od kolegů neprošel hromadou zvláštních zaměstnání. Ale patrně měl, protože jako spisovatel nestojí za nic. Kdyby radši nejdřív pracoval v krematoriu nebo na poště, možná by Cesta stínů nebyla tak nudná.“... celý text
— LordSnape

Cesta stínů Cesta stínů

„Anotace mě nalákala na naprosto jinou knihu. Rozhodně na mě nepůsobila jako temná fantasy plná akce. Nebezpečné město plné chudiny a slumů tu sice bylo hezky vykresleno, ale necítila jsem tu správnou atmosféru zbytku knihy. A to nemluvím o tématu nájemných vrahů. Kniha působila dost neúplně, děj plynul příliš rychle. Během první třetiny hlavní postava skákala ve vývoji o roky, což se asi dalo čekat. Jako čtenáři se s ním seznámíme v jedenácti letech a jelikož cvičí na nájemného vraha, musíme se pohnout z místa rychleji. Nicméně vývoj charakteru ani samotný výcvik mi nedal pocit, že se opravdu učí řemeslu. Moc detailů k tomu nebylo. V knize je zmíněno hodně jmen a míst a většinu jsem si nebyla schopná ani zařadit. Cizí země pro mě byly jedna velká neznámá, jen název na papíře. Jména postav už na tom byla o něco lépe, ale i tak mi přišlo, že to bylo mnohdy zmatečné. Nepochopila jsem jednání některých z nich, ani nepřítele, když už to musím zmínit. Proč se vlastně některé věci vůbec staly. Jediné osvětlení částečného chování Durzy bylo objasněno na konci, ale jinak jsem nechápala Rotha, ani jeho otce, občas ani Kylara a spoustu dalších. Závěrečná třetina už byla akčnější. Nicméně mě hodně zklamala a s každou přibývající stránkou můj názor na knihu upadal a upadal. Autor rozjel zbytečně velkou hru, kterou nezvládl. V závěru se toho dělo příliš mnoho, působilo to až přehnaně a překombinovaně, chaoticky, neskutečně, moc komplikovaně. A to nemluvě o tom, že se rozhodl zmasakrovat snad devadesát procent postav. Ne, takhle se epický příběh nepíše. Od počátku, kdy šlo o výcvik malého kluka na nájemného vraha, přes jeho dospívání až po obrovský puč. Nedávalo to moc smysl. Skákalo se v příběhu sem a tam. Spousta věcí mi přišla nelogická, nedořešená, nesmyslná. Vznikaly příliš velké mezery. Přesto to bylo vcelku čtivé, některé postavy zajímavé. Vůbec nelituji, že druhý díl doma nemám. Zatím jsem se nerozhodla, zda a jestli budu pokračovat.“... celý text
— luculi

Černý arcimág Černý arcimág

„O tejto sérii som v podstate nič nepočula, len som na knihy náhodne natrafila v knižnici a napriek nie práve lákavej obálke som si povedala, že prečo nie. A ono to bolo fakt dobré. Síce spočiatku som bola dosť zmätená, všetky tie nové názvy, systém mágie, mnoho postáv... ale postupne som sa chytila a čítanie si užívala, naozaj ma to bavilo. Aj keď to, ako mágia svetla funguje, som asi vôbec nepochopila, ale myslím, že to vôbec nevadí. Taktiež mi tam viacero vecí nesedelo, či sa mi zdalo priam až nelogických, ale príbeh ma tak pohltil, že som sa nad tým vôbec nezamýšľala, len trošičku. A v podstate tam ani nebol až tak výrazný dej, resp. veľkú časť príbehu som nevedela, kam to celé vôbec smeruje. Ale postavy sú skvelé, Gavin má super zmysel pre humor, aj keď odhalenie jeho tajomstva ma ohľadom jeho charakteru dosť zmiatlo. Karris, jeho dávna snúbenka je presne ten typ ženskej postavy, ktorý mám v knihách rada. No a jeho nemanželský syn Kip bol tiež fajn, aj keď pri niektorých jeho rozhodnutiach som len neveriacky krútila hlavou. Jedno veľmi veľké negatívum tejto série je to, že počas čítania som zistila, že piata, zjavne záverečná časť, nebola preložená a ktovie, či bude (dúfam, že áno), pretože som zvedavá, kam sa bude príbeh uberať, keďže toto bola podľa mňa hlavne taká úvodná časť. Do ďalšej sa určite čoskoro pustím.“... celý text
— Deia

Cesta stínů Cesta stínů

„Velmi dobrý úvod do fantasy trilogie. Povedené, akční, napínavé. Howgh.“
— Turlogh

Přejít na knížky autora