Bažináč (limitovaná edice)
Alan Moore
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/367071/mid_bazinac-limitovana-edice-BDI-367071.jpg
4
168
168
Swamp Thing - Bažináč série
1. díl >
V letech 1983–1987 mladý britský scenárista jménem Alan Moore zmodernizoval americký komiks. Jeho přelomové pojetí Bažináče nastavilo nové standardy pro grafické vyprávění a vyvolalo v komiksovém médiu malou revoluci. Navázal na rámec gotického hororu svých předchůdců a umocnil jej intuitivním stylem vyprávění a bezprecedentní hloubkou postav. Moorovu vizi pak realizovali znepokojivě krásnou kresbou takoví spolupracovníci jako Stephen Bissette, John Totleben, Dan Day a Rick Veitch. Výsledkem je mistrovské dílo odolávající zubu času. V tomto prvním ze šesti dílů Moorovy Ságy o Bažináčovi jsou sebrány sešity 20–28. Svazek obsahuje rovněž předmluvu známého hororového autora Ramseyho Campbella a úvod od spolutvůrce a redaktora původní série Lena Weina. Jsme na místě. To místo dýchá. Žere. A v noci pod příkrovem plíživé mlhy třpytící se jako vypařené perly sní – sní, zatímco drobní dravci v ostré černé trávě inscenují balet jako z noční můry. Žije. Má duši. Má tvář. V noci ji skoro vidíte. V noci si skoro dokážete představit, jak by vypadala podstata bažiny v tělesné formě; kdyby se všechno bahno, všechny roztroušené ondatří kosti a všechna bujná hniloba zvedly a na dvou nohách se začaly brodit mělčinou; kdyby bažina měla ducha a tento duch kráčel jako člověk… V noci si to skoro dokážete představit. Když upřete zrak na místa, kde se pod vzdálenými stromy sbírá soumrak, třeba zahlédnete, jak se v šeru cosi neurčitého hýbe, cosi velkého, mohutného a pomalého; jeho pohyb je vážný a má v sobě něco neodvratného, kvůli hustým, propleteným vláknům svého rostlinného těla kráčí jen zvolna a těžkopádně. Jeho kostra ze zmučených kořenů skřípe při každém pohřebním kroku a naříká pod vahou zvlhlé zeleně. Oči mu v jamkách plují jako krvavě červené vlčí máky v kalužích inkoustu. Když se rozšířeným chřípím nadechnete, ucítíte jeho pižmovou, zelenou, pronikavou vůni, velejemné aroma mechu a lišejníků na jeho bocích. A pak je tu ještě suchý a štiplavý pach plísně, která se mu šíří po ramenech jako matně šedá vyrážka. Když tam v té černočerné tmě stojíte, víte, že kdybyste pořádně natáhli ruku, nehty by vám přejely po čemsi vlhkém, odolném a pružném. Po čemsi, co se pohybuje. Neměli jste sem chodit. Jsme na místě. Tohle je příběh… legenda o Bažináčovi.... celý text
Literatura světová Horory Komiksy
Vydáno: 2016 , BB artOriginální název:
Saga of the Swamp Thing, 1998
více info...
Přidat komentář
Představa hraní si s Bažináčem na černou lagunu je nečekaně voluptózní. Navíc jedna z nejvíc atmosférických a oku lahodících obálek vůbec.
Četl jsem černobílé vydání mělo podle mně tu správnou atmosféru i to barevné vydání mělo něco do sebe
„Nenechali mě být člověkem,
a já se stal netvorem.
Jenže oni mě nenechali
být netvorem,
a tak jsem se stal rostlinou.“
„Jmenoval se Alec Holland.“
Bažináče jsem četl už před patnácti lety. Dokonce jsem nějaký čas i knihu vlastnil. Poté jsem jí někomu daroval, protože v té době mi ještě komiksy nešly k srdci. Časem se všechno to bahno záporu proti kreslenému příběhu změnilo, zetlelo. Pak přišla doba komiksů. A já zjistil, že první Bažináč už se prodává asi za pět stovek. Naštěstí jsem na něj narazil v jednom zapadlém antikvariátě a knihu získal za pouhé dvě stovky. Přebal je celkem ve slušném stavu, kniha neporušená, nic z ní neteče, netleje ani na ní není plíseň. A je snad jen jednou čtená. Tak že hurá do bažin . . .
Citát: Kytku člověk nezabije, když jí prostřelí hlavu.
Zvláštní a nádherná černobílá kresba vás doprovází celým příběhem. Pak už je jen a jen na čtenáři, aby si v mysli sám dobarvoval obrazy. Dodávat v tichosti barvy všem těm rostlinám, postavám a celému prostředí, to je to, co mě na nebarevných komiksech strašně baví. Někdy mám chuť vzít fixu a začít si to barvit. Ale nikdy to neudělám, nemohu kazit dílo někoho jiného. Tak že si to jen užívám. Zajímavě jsou pojatá komiksová okna. Nemají, jakoby žádný řád, každé okno je jiné. Mnohdy je text napsaný přímo do obrazu, někdy je vložena hranatá bublina. Tohle všechno má vliv na výsledný design celého příběhu. Kladný vliv, nutno dodat.
Citát: Podívej, on zakořenil! Zakořenil v bažině!
A scénář? Mě osobně se námět, kdy se z člověka stane rostlina, strašně líbí. Je originální. Neznám moc takových postav. Asi tou nejbližší je Groot od Marvelu. Jenže, ten se tak prostě narodil nebo vyrostl. Tak že Holland od DC je v tom vlastně (až na jednoho doktora na jehož jméno si zatím nemohu vzpomenout) sám. Osobně se mi líbil jak starší film Man Thing (2005), který moc lidé nepobrali, tak i seriál (2019), který také nemá zas tak moc velké odezvy. Ptám se, co proti tomu lidé mají? Tak že jsem věděl do čeho jdu a nelituju. Chodící hromada plísně, lišejníků a plevele prostě u mne vede vesele. „A myslíte, že poteče krev? Nevím, nevím, jestli poteče. Na krvi nesejde . . . “ Bláto, výpary a mouchy mě bohatě stačí. A taky déšť, jsem rád, když prší. Perfektní příběh. „Je to zcela jedlé.“
Citát: Mé . . . buňky zpívají totéž co buňky trávy. Já jsem rostlina.
Výjimečnost téhle série mi nějak uniká. Vůbec netuším, o čem a proč to je. Je to ukecané, nic se tam neděje. Bažináč věčně přemítá o nesmrtelnosti chrousta a chybí tomu jakýkoli grafický vtip nebo prvek, co by z toho udělal něco „moorovského“. Možná je to tím, že neznám původního Bažináče a nevidím ten rozdíl, co s tím Alan Moore udělal. Ale ty dobré moorovky jako Strážci vydrží přece i samy o sobě, ne?
Osobitá kresba a surové ztvárnění Bažináčovi opravdu sedí. Je to vážně skvělý začátek příběhu.. tedy legendy.
Alec Holland měl nehodu a zmizel někde mezi bažinami. Ve Washingtonu si jeden milionář najme na jistou vědeckou práci doktora Woodrue. Ten začne zkoumat dle instrukcí a přijde s šokujícím závěrem. Ale onen milionář si nenechá celou věc vysvětlit a uspokojen svojí mocí a nadvládou vědce vyhodí. To neměl dělat, protože se začnou dít nevídané a neočekávané věci. Ty vedou až k ohrožení celého lidstva, kdy snad je nutné zavolat si na pomoc posili. Abigail, přítelkyně Aleca Hollanda po něm stále pátrá, protože nevěří, že mohl jen tak zmizet. Spolu se svým přítelem Mattem se přestěhuje do menšího městečka a začne pracovat v Rajském palouku, ústavu pro děti, které mají postižení a nikoho nemají. Jednoho dne potká záhadného muže a pak se začnou dít zvláštní věci.
V noci si to skoro dokážete představit.
Dosud jsem Bažináče znal jen z obou osmdesátkových filmů. Bažináč má nejen naprosto cool romantickou obálku (kterou by mu mohl závidět kdejaký superhrdina), ale i výbornou kresbu s mnoha zajímavými a uchvacujícími detaily. Samotný Bažináč je vykreslen parádně. Je velká škoda, že celé tohle zkazí změna kreslíře v poslední části svazku, kde Bažináč vypadá spíše jako sebeparodická opice. To, společně se zavlečením (pro mě naprosto zbytečným a narušujícím příběh) Ligy spravedlnosti do jednoho ze sešitů, považuji za největší negativum z jinak překvapivě příjemného setkání s komiksovým Bažináčem, které ho připravily o poslední hvězdičku. Nečekal jsem to až tak horrorové (dějové linky s misantropním šílencem Wood-ruem a veršujícím Opičím králem jsou ukázkové horrory). M2 snad ty komiksy ještě chytnout. Tohle je třetí komiks poslední doby, který mě fakt zaujal.
Alan Moore je geniální a jeho pojetí Bažináče je naprosto famózní. Kdysi jsem četl černobílé vydání a to mělo mnohem lepší atmosféru než nově vydáno barevně.
Přečteno v angličtině. Tenhle kluk zelená je zajímavý motiv, který nachází díru na trhu mezi supersilnými a akčními hrdiny. Bohužel svou depku o tom, jestli je jen smutná brokolice nebo člověk, který chytil při výbuchu v bažině nějaký špenátový sifilis, dostatečně nerozvíjí. Takže nějakých hlubších či zajímavých myšlenek se na hojných cca 200 stranách moc nedočkáme, ani samotnýho pana Zeleniny. Místo toho se hemží komiks mnoha vedlejšími postavami, které mě moc nebaví a už vůbec mi nepřijdou zajímavé. Sehnal jsem si všech šest knih najednou a teď mě u prvního dílu dost zatrnulo, do dalších nemám sebemenší chuť.
Klasický starý dobrý Moore. Umí napsat dobrý horor, postavy, zaplést do toho nějaký ten přesah a společenský komentář. Bažináče jsem předtím znal jen z trochu legračního filmu, ale v Mooreově komiksu je to těžká váha s vnitřní filozofií. Těším se na další části.
Dost dobrý origin postavy a zároveň cítím počátek Temné ligy spravedlnosti. Povídka s Etriganem byla perfektně hororová, a víceméně, celá Moorova procházka bažinou je dost atmosférická. Za mě maximální spokojenost. Jediné mínus byla občas zmatečná kresba. Původně sem to viděl, na lepší čtyři, ale poslední povídka The Burial, korunovala Swamp Thinga na perfektní ucelený původ komiksové postavy.
Začátek mě moc nebavil a kresba byla místy chaotická. Ale později Alan Moore z toho udělal zábavnou jízdu, kdy Bažináč se chová jako úplný frajer. Jeho origin je originální, což se mi líbilo a ještě k tomu má skvělé schopnosti. V komiksu se nachází dva záporáci a k tomu jedna neutrální postava, která je celkově zajímavá, jelikož to je napůl člověk a napůl démon. Nutno podotknout, že tento komiks je černobílý. Tomuto komiksu dávám 4 hvězdičky.
Zvláštní,místy chaotické. Kresby jsou ještě zastaralé,ale i tak pěkně udělané. Bohužel,mě osobně tento kousek nějak neuchvátil.
Podle modrýho hodnocení jsem čekal, že Mooreův restart bude místy ještě nuda jako závěrečný Shledání, jenomže ona to (v rámci situace) vůbec není o nic chytlavější jízda, než v prostředních dílech jeho zelený ságy! Prostě starej dobrej magič Alan, ze kterýho srší nadšení z adoptivní zrůdy a posednutí přírodou na každý stránce, kor když srší barevně;)
Těžko hledám slov, protože prosté použití slova "nadšení" nejspíš nestačí. Zvláštně dobré. Černobílo bez barev mě baví.
Díky knihovně jsem si mohl přečíst další dílo od mého oblíbeného scénáristy. První díl Bažináče je zvláštní dílo, plné filozofování, plné poselství a plné zeleně a bažin. Komiksu sluší černobílá barva, kresba je precizní, detailní, ale občas i trochu nepřehledná. První příběh o zrození skvělý, boj s Woodruem perfektní a za celkové vyznění příběhu dávám palec nahoru. Druhý příběh s ďáblem a opičím králem slabší, ale i zde se najdou silné momenty. Poslední kraťas s názvem Pohřeb je to, co jsem od Bažináče čekal a dostal. Příběh plný emocí a vzpomínek, to mám rád. Bažináč rozhodně nezklamal a kdybych ho do sbírky za nějakou rozumnou cenu přidal, rozhodně bych se nezlobil (12.4. - 14.4.2016)
Samotné zrození Bažináče a jeho rozpor v tom, čím vlastně je, byl super. Následný protivník v podobě šíleného mutantního vědce také super. Trocha filosofie i psychotická nálada, společně s pěknou černobílou kresbou dělá z tohodle komiksu fajn čtení.
Přečetl jsem poprvé a nechytlo mě to vůbec, nebavilo, nevtáhlo a ani jsem pomalu nevěděl o co tam šlo, zmatené. Dal jsem tomu druhou šanci, že se budu více soustředit a nezaujalo mě to ani na podruhé. První příběh s Woodruem mě bavil spíš zpočátku, kdy se Bažináč probudil apod. Pak ta bitva, kdy bylo oznámeno, že je konec, že vykořenil, či co, tak jsem těžce nechápal, a přišlo mi to hodně mimo. Druhý příběh s démonem začínal zajímavěji, ale taky žádná extraliga. Někdo to nazývá super hororovým příběhem, ale u mě teda jako horor určitě nefungoval. A poslední příběh, to byl jen taková výplň. Kresba mě taky neupoutala, místama hodně zmatená. Možná si další díly půjčím, ale kupovat nebudu...
Dlouho jsem to odkládal, protože dlouho to vypadalo, že další díly nebudou - teď se trochu děsím těch barviček, které mě tam čekají, ale podle všech reakcí to bude vstřebatelné. No ale vraťme se k tomuto dílu - mně osobně přijde geniální - konstrukce děje jednotlivých sešitů, stavba panelů, narážek a souvislostí v kombinaci retro B-čkovýma obálkama je úchvatná. Kresba je dechberoucí, poslední sešit s hostujícím výtvárníkem byl výtvarně výrazně slabší. Moore zase dokázal, že co uchopí do rukou, to přetaví v dokonale propletený příběh a umí člověka posadit na prdel. Spokojenost až na půdu, paráda, jen ať vychází dále.
Ač je myšlenka
/SPOILER_BEGIN/
„antropomorfní“ rostliny která si o sobě myslí, že je cosi jako reziduum duše bývalé lidské bytosti
/SPOILER_END/
bezesporu zajímavá, celkově mě to nechytlo a neoslovilo, byť atmosféra a mojo toho všeho nebyla špatná. Vadila mi epizodická roztříštěnost, s tím související grafické inkonzistence a tak nějak... něco. (Super-)hrdinský komiks prostě něbude nikdy můj šálek čaje (asi s výjimkou Sandmana, ale ruku na srdce, to je takový hrdina/nehrdina), byť může skrývat zajímavé myšlenky, pro mě to shazuje možná domnělou laciností tenhle super/kabátek...
Štítky knihy
láska 80. léta 20. století komiksy horory bažiny, mokřady, močály superhrdinové DC Comics Louisiana
Autorovy další knížky
| 2005 |  V jako Vendeta |
| 2005 | Watchmen: Strážci |
| 2003 | Z pekla |
| 2019 | Providence |
| 2008 | Ztracené dívky |
Zářný příklad toho, jak někdy druhé čtení o pár let později změní můj náhled a porozumění na legendární začátek Moorova runu Bažináče. Čteno před deseti lety, možná jako vůbec první komiks od Alana Moora a vůbec jedno z prvních setkání s tímto médiem, bylo mé hodnocení dosti vlažné a vlastně na několik let zazdili moji chuť pokračovat dalším dílem. Naštěstí jsem se k sérii vrátil a čtení dokončil. Dnes jsem dočetl první díl podruhé a nemohu než nedat plnou palbu, naprosto parádní panelování, scénář a taková děsivá atmosféra v komiksu se jen tak nevidí a ani čas neubral nic z kouzla začátku této bahenní ságy. Od geniálního Alana Moorea mám teď přečteno vše, co vyšlo u nás, nezbývá než doufat ve vydání některých jeho starších komiksů.