Prokletí
Alan Moore
https://www.databazeknih.cz/img/books/96_/96523/bmid_prokleti-ARR-96523.jpg
4
83
83
Swamp Thing - Bažináč série
< 3. díl >
Pod termínem „Americká gotika“ si obvykle představíme přísného chlápka s vidlemi a jeho neprovdanou dceru. Ale soubor Moorových povídek o Bažináčovi, známých pod tímto jménem, obnáší větší hrůzy než nějaké vidle: vodní upíry, vlkodlaky, sériové vrahy a zombie. Žádná hororová klišé, v Moorově podání z nich jde opravdu strach. A kdo bude Bažináčovi průvodcem do amerického srdce temnoty? Jistý John Constantine… čaroděj v trenčkotu, který se poprvé objevil právě v Bažináčovi. A získal si takovou popularitu, že později dostal vlastní titul – Hellblazer. „Jsem pěkný hajzlík. Zeptejte se, koho chcete.“ Těmito slovy se Bažináčovi představí čaroděj John Constantine alias Hellblazer a vyšle ho na objevitelskou cestu, která jej zavede od nejtemnějších končin Ameriky po samé kořeny jeho dlouho skrytého dědictví. Tato klasická sága od legendárního tvůrčího týmu v čele s Alanem Moorem, Stephenem Bissettem, Johnem Totlebenem a Rickem Veitchem redefinovala Bažináče jako mocného elementála s potenciálem stejně ohromným jako Země sama.... celý text
Přidat komentář
„Zatímco jeho milá spí,
tvor z bažin sedí
v doutnajícím
růžovém soumraku
a obhlíží svá území.“
„Když jsem byla malá, představovala jsem si, že se vdám přesně za někoho jako ty. Jen jsem nepočítala, že bude zelený a že na něm porostou houby.“
Celé to vyprávění v prvním sešitě jsem nějak nepobral. Abby Cableová stále spí na strži a probudí se až v druhé kapitole na šestnácté straně. Je tam o ní malý příběh. Ten nebyl špatný. Ostatně celý druhý sešit (kapitola druhá) je plný zajímavých informací. Informací o všech zúčastněných. A kapitola končí něčím jako nekrolog. Ale „hlavu vzhůru, Ameriko!“ On přichází. . .
Malá ochutnávka:
Hele, já tohle pil pár měsíců a teprve pak jsem přišel na to, co to je.
„Odpad“ tak tomu říkaj. Odpad z jadrnýho štěpení. Člověku to má škodit.
Poslední dobou škodí člověku úplně všechno. Kdo má pořád sledovat, co je zdravý? Bejt proti jadrný energii je tak módní . . .
U třetího sešitu, respektive u třetí kapitoly to už jsem úplně brečel. Po úvodní černobílé krásné první knize, je tu obrovský obrat. Pan Moore dovolil kolorizaci (Tatjana Woodová) a jde to celé do bažin. Mě z těch barev totálně bolí oči. Celý Bažináč se dostal do – já tomu říkám ŽVÝKAČKOVÝ formát. Jednoduchá komiksová okna, spousta barev kolem, někdy i nesmyslných barev kolem. Strašný! Zaplakal jsem si a postesknul si nad černobílou verzí.
Citát: Sním. . . .Ale v čím snu jsem se to ocitl?
Naprosto úžasná byla kapitola pátá. Teprve s příchodem Johna Constantina to začalo být zajímavé. Tím „zajímavé“ myslím obsahově. Pro Bažináče to znamená několik nových možností. Hlavně nad jednou jsem se dost zamyslel, a uvědomil si, kam až příběh může i s Bažináčem dojít. Jenže na druhou stranu jsem si zase říkal, bude ještě Bažináč Bažináčem, nebo dostane červený plášť jako třeba Superman? Nevím, nevím, ale vývoj se mi zatím moc nelíbí.
Citát: Mé tělo se nedá spravit. Nechám ho umřít.
To byla jízda! Na začátku děsivý Nukeface, pak se přidal Constantine, který Bažináče tahal po všech koncích Ameriky. Tichá voda s vodními upíry, která mi připomněla Amerického upíra (?). Prokletí o tajuplnosti ženských těl a znepokojivý příběh o otrokářích a otrocích z jihu, kteří dosud neodpustili křivdy spáchané v minulosti.
Příběhy konečně fungují jako klasické horory, jen je pravdou, že Alan Moore občas zbytečně moc sklouzává do filozofické poetiky, nebo jak je komiks sám označován, do americké gotiky. Namísto toho, aby věci byly přímočaré, je tu hromada slov okolo a konkrétní souvislosti si člověk musí domyslet sám, případně rozšifrovat přesah. Ale jinak velmi uspokojující, především díky přízračné atmosféře amerického Jihu. Jen na kresbu jsem si dlouho zvykal, třebaže její neumělost je podle všeho čistě záměrná. Totiž paradoxně nejlíp vypadá sám monstrózní Bažináč a ostatní postavy jsou jak z hodin výtvarné výchovy.
Jednotlivé epizody pak fungují jako samostatné povídky, což jen oceňuji, protože právě ta seriálová propojenost mi vadila v prvních albech, kdy jsem tak úplně nechápal nit vyprávěného. Je to však pár let, co jsem měl pauzu, takže vina může být klidně na mém přijímači. Tady je dobré mít alespoň základní představu o tom, kdo je John Constantine a zbytek už čtenáři docvakne z kontextu děje.
Tak po předchozích žánrových experimentech zase jen čistý a průzračný horror v různých obměnách. Nejendnou poměrně originálně zpracovaný (podvodní upíři). I kresbu převážně tvořili mí oblíbení tvůrci. Za mě naprostá spokojenost, tohle je zatím nejlepší svazek Bažináče. A kdyby to nebylo kolorované ale jen černobílé, určitě bych přidal šestou hvězdu.
Kvalitou výš oproti dvojce. Povídky byly zajímavější a atmosféru by člověk mohl krájet motorovkou. Constantine perfektní hajzlík.
Půjčeno z knihovny zároveň se čtvrtým dílem. Ze začátku jsem se přemlouvala a nechtěla jsem ani číst (už předtím jsem se přemlouvala, jestli vůbec do dalšího dílu). Zachránil to JC a to byl důvod, proč jsem knihou nakonec nepráskla a vlastně se i dala do dalšího dílu.
Po druhém dílu jsem přistupoval k Bažináčovi již se značnou skepsí, ale Prokletí mě naprosto dostalo! Takhle nějak by měl vypadat komiks. Trocha filosofie a enviromentalistiky, zajímavé postavy... Bažináč objevuje své nové schopnosti a zjevuje se nepřeberné množství protivníků, kteří ovliňují nejen hlavního hrdinu, ale i ostatní a okrajové postavy. To vše zabaleno v parádní kolorované kresbě s krásně tučnou hororovou atmosférou.
Výtečné!! Skvělé!! Máme tady 4 menší příběhy, kde najdeme radioaktivní monstrum, upíry, vlkodlačici a oživlé mrtvoly. Kdyby to patlal do jedné knihy kdokoli jiný než A. Moore, nemohlo by to fungovat a byl bych nasraný jako u 3. série Misfits. Moore je ale scénaristický třičtvrtě bůh a tak se to vůbc nebije, pěkně to do sebe zapadá a sedí to jak prdel na hrnec, je to holt napsané naprosto skvěle a z šestákových braků nějakého bažinatého monstra je literatura dosahující nejvyšších stupňů kvality. Podle mne je to především způsobeno stylem vyprávění, kdy Moore nic nevyloží na stůl jasně a předem, jednotlivé střípky se pomalu sbírají od jednotlivých příběhů postav a člověk si to musí spojovat dohromady sám a přitom se příběh nijak nezasekává, všechno sviští jak má a čte se to sice kapku pomaleji, ale jedním dechem a o to více si to člověk vychutná. Atmosféra je přímo vtahující a Lovecraftovy kulisy se začínají rozkládat po scéně. Standardně nadstandardní je opět skladba a tvary panelů, které zdánlivě roztříštěny jsou řazeny tak nekonvenčně a zajímavě, že už to by vydalo na pár cen. Pro mne je to jinými komiksy stále nepřekonaná záležitost. Barvičky v pohodě, už si to bez nich nedovedu představit.
Postava Nuke-face mi naprosto uhranula, ať už ho beru jen jako radioaktivní odpad chlempajícího pobudu nebo jako personifikaci kritiky veškerého toho jaderně-chemického průmyslu. Člověk by si řekl, že v pětaosmdesátem se v americkém tisku nepsalo o ničem jiném. Nuke face je borec, opravdu správná, svérazná postavička a já jsem marně doufal, že se ještě objeví v dalších sešitech - bez úspěchu a nedočkal jsem se ani jeho jasného skonu - je to jen dohad. Ale pochybuju, že by se znova objevil - škoda. Kdepak je naše kauza s metanolem, ten měl pití!;-)
Objeví se nám první přímý odkaz na Lovecrafta, že "si to celé nevymyslel" a probouzejícího se Cthulhu spícího v zatopeném (jak příznačné) R´lyeh. Parádička a Constantinova role je mi zcela jasná - aspoň teď si myslím, že ji chápu správně, vysvětlím: nejsem žádný fanatický znalec Lovecrafta, ale trochu načteného ho mám a hrál jsem párkrát, jak byl ještě čas;-), i Arkham Horror. Prastarý potřebuje k tomu aby se probudil uctívače a všeobecnou atmosféru teroru, strachu a hrůzy, lidi, co tomu všemu věří a šíří paniku. Proto se před příchodem Prastarého začnou dít "divné věci", když se spící zlo dere na povrch, aby mu vydláždilo cestu. A přesně tohle se děje celou knihou a přesně tohle se Constantine snaží zastavovat (v zastoupení) v zárodku - jak sám řekl v díle s upíry - úkol nesplněn, protože lidi začnou o něco více věřit na upíry a to nahrává probuzení Prastarého. Podvodní díl s upíry je povedený od začátku až do konce, dovolím si tvrdit, že "rybí potomek" je sám Dagon, rybí bůh, jedno z prvních lovecraftových monster a jeho snad druhá povídka, kterou napsal v 17-ti, v roce 1917.
I když mi díl s vlkodlačicí přišel trochu slabší, Moore ho opět dokázal zabalit do tak kvalitní vaty, že nemůžu říct ani zbla, poslední čtvrtá část už nezklamala vůbec, zde byla atmosféra vystavěna tak hutná a temná, že se dala ze stránek ždímat. Jezdím teď do práce "sociálkou", krom výrazných ušetřených peněz to má synergický superefekt, že si můžu delší dobu v klidu číst. Dneska jsem po opuštění trolejbusu neměl dočteno asi 5 stran, tak jsem si musel s Bažináčem v práci zalézt na hajzl, abych to dočetl, nešlo jinak. Ano, takové to je čtení, prostě dokonalost sama, zpracování BBArtu s dobrou cenou to jen podrthuje, škoda trochu obálek, že jsou jen 4 a klidně mohly být přes celou stranu, ale to jsem schopen oželet. Tak a už jsem defloroval igelit ze čtvrtého dílu, zhluboka se nadechl posvátné vůně nové knihy a jde se na ni. Jsem celý nedočkavý, jak se celý ten Cthulhu problém vyvine, ale na hajzl už nejdu, to bych už nevylez a ještě by mě musela večer vyhánět uklízečka smetákem.
Dávám 99%.
Štítky knihy
láska 80. léta 20. století komiksy horory bažiny, mokřady, močály superhrdinové DC Comics LouisianaAutorovy další knížky
| 2005 |  V jako Vendeta |
| 2005 | Watchmen: Strážci |
| 2003 | Z pekla |
| 2019 | Providence |
| 2008 | Ztracené dívky |
S Bažináčem jsem kdysi začínal prvním dílem a byl to také jeden z prvních přečtených komiksů, který mě ne úplně přesvědčil ke koupím dalších dílů, ale dnes mám od Alana Moora přečtené všechny u nás vydané komiksy, až na sérii Swamp Thing, považuji ho za scenáristického génia, tak jsem si říkal, že na téhle sérii přeci jenom něco bude a jsem strašně rád, že jsem tak obrovskou chybu napravil a teď jsem začal od druhého dílu, který pro mě už byl o řád lepší, ale možná jsem jen více dospěl, abych docenil kvality Moorova runu.
Třetí díl jede ve všech příbězích v hororovém módu a zatím se jedná o nejlepší a nejděsivější díl ze série, uvidíme zda bude překonán. A poprvé se zde objeví John Constantine.