Syn boha hromovládce
Arto Paasilinna
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30762/mid_syn-boha-hromovladce-XTp-30762.jpg
4
138
138
Hrdinou románu je Rutja, syn Ukka hromovládce, nejvyššího pohanského boha starých Finů. Rutja je seslán na zem a jeho úkolem je odvést Finy z bludné cesty křesťanství a vrátit jim víru ve veselé staré bohy. Po prvním seznámení s několika současnými Finy začíná ale pochybovat, zda svou náročnou misi vůbec zvládne...
Humor Fantasy Mytologie
Vydáno: 2009 , HejkalOriginální název:
Ukkosenjumalan Poika, 2007
více info...
Přidat komentář
Druha kniha od autora a porad jsem rozpacity. Je to na jednu stranu usmevne a mile, na druhou hrozne naivni, jednoduche, primocare. Zadny pribeh, zadna akce, vse se proste stane, vetsina postav je hrozne plocha... Snad jako satira by to slo, ale za me urcite ne roman, ani humoristicky.
(SPOILER) Taková legrácka. Trochu jako Čapkova Továrna na absolutno. Dokonce i závěr je podobně o ničem ... ale aspoň se lidstvo nevyhubí :-)
Ačkoli to po prvních dvou kapitolách nevypadalo, knížka se rozjela a nakonec ji hodnotím, jako jednu z nejlepších od pana Paasilinny. Autor tradičně rýpe do všech a všeho a opět podává netradiční názor na náboženství. To ale nevylučuje jeho lásku k lidem, která se snad nejlépe ukáže v božím šesteru:
1. Pomni, aby ses bál Ukka.
2. Neubližuj slabším.
3. Ochraňuj život.
4. Cti staré lidi.
5. Žij jako člověk.
6. Nikdy se nevzdávej.
Knihu rád doporučuji všem milovníkům humoru.
Nanejvýš uspokojivé.
Děj trochu předvídatelný, ale fanoušky stejně potěší. Některé pasáže jsem četla několikrát a nahlas se smála, jiné mě moc nebraly. Milé čtení na odpoledne, které z mého pohledu ovšem na nejlepší romány tohoto autora (Les oběšených lišek, Autobus sebevrahů) nemá.
Nápad aj začiatok výborný, ale celá kniha je vtipná. Keď sa Rutja zoznamuje s prostredím:
"I tohle všechno tady na těch policích jsou knihy? Plné písmenek? To jeden žasne"
"Levou nohou se sešlápne levý pedál a klíčkem zapne proud do spouštěcího motoru, který uvede v vůz v činnost. Pravá ruka má na starost tyč s bambulkou, která je na podlaze a mění se s ní rychlosti.. Nakonec se podívám před sebe průhledným sklem a můžu jet, kam se mi zlíbí."
"Že to mají ale všechno promyšlený."
Ale hlavne sa mi páčia nové prikázania, ktoré Rutja zaviedol.
1. Pomni, aby ses bál Ukka.
2. Neubližuj slabším.
3. Ochraňuj život.
4. Cti staré lidi.
5. Žij jako člověk.
6. Nikdy se nevzdávej.
Pekné však.
Tedy... Z knihy mám krapet smíšené pocity. Dle rázu knihy jsem čekala zákeřně ironický až sarkastický (a překvapivý) konec. Leč - bohužel - se nekonal.
O finské mytologii toho vím pouze co by se za nehet vešlo, a tak oceňuji, že si autor zvolil toto (pro něj snad blízké) téma.
Bavila jsem se, ano. I přesto však doufám, že mě ostatní autorovy počiny chytnou více, toto pro mě byla premiéra.
Pomalejší rozjezd, ale pak to bylo opět zajímavé, originálně "ujeté", z psychologického hlediska uvěřitelné.
Četla jsem v březnu 2011. Podle mých poznámek:
Satira, o lidech na malém městě, statku a v Helsinkách.
O Finech, jejich mentalitě, způsobu života, pití, atd.
Konec odfláknutý. Asi nejslabší autorova knížka.
Syn boha hromovládce je v pořadí třetí knihou, kterou jsem četl do Arta P. V porovnání s předchozími knihami: Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude a Autobusem sebevrahů mi tato kniha přišla mnohem čtivější a zábavnější. Do značné míry to bylo dáno tím, že v ní vystupuje relativně málo postav a díky tomu jsem se neztratil ve finských jménech, což byl případ obou dříve zmíněných knih.
Zápletka je opět velmi jednouchá a vtipná. Syn boha hromovládce Rutja setstoupí na zem, aby ve Finsku obnovil víru v původní bohy. K tomu využije zemědělce a starožitníka Sampsu, se kterým si vzájemně vymění tělo. Z této záměny pak vyplývá celá řada kominických a absurdních situací.
Knihu bych doporučil všem, kdo si od tohoto autora chtějí něco přečíst. Čte se velmi snadno a neztratíte se ve finských reáliích. Dík tomu si pak můžete naplno užít atmosféru a humor skvělého příběhu.
Musím uznat že jsem tohoto autora zkusil poprvé a překvapil.Zasadit děj do současnosti kdy příde starověké finské božstvo obnovit svůj kult do součastnosti dost dobrý.Psáno lechce a čteno též.
Tentokrát se Paasilinna zaměřil na finskou mytologii a povedlo se. To šestero se mi zalíbilo. Je to veselé, čtivé, vůbec jsem se nenudila. Jedna z nejlepších knih.
Přečteno lehounce a rychle. Psáno tradičně, až starosvětsky, z pozice vševědoucího vypravěče. Postavy jsou obyčejní lidé, občas spíše figurky než nějaké složité osobnosti. Příběh odsypává poklidným, ale stabilním tempem.
Přestože pro cizince je místy obtížné orientovat se ve spoustě nezvyklých finských jmen postav v knize, finský kolorit vnímám spíše zábavně.
Není vlastně obecně docela výjimečné, jak se Finům daří se prezentovat sympaticky?
V tomto románu převažuje fantazie nad běžným životem, a to přináší nevšední zážitek, na který jistě dlouho nezapomenete.
Je až s podivem, jak málo stačí, aby lidé uvěřili člověku, že je syn boha hromovládce a přiklonili se k jeho víře. Jeden či dva blesky a pár uzdravených bláznů, nic víc, a to již Rutja ztrácel naději, zda se mu jeho úkol podaří splnit. To je však jen další nadsázka této knihy, u které se rozhodně pořádně pobavíte.
Děj je čtivý, nepostrádá humor, bláznivé situace na sebe nenechají dlouho čekat a až groteskní vyvrcholení děje, při čemž se budete trhat smíchy. Čeká vás jízda sice bez akce, za to však dojde i na sex, i když o tom Rutja ani neví a domnívá se, že jde o rituál před spaním. Tím mi docela vyrazil dech, protože takové velké chlapisko bych za panice nepočítala.
Kniha sice nedosahuje kvalit jiných autorových děl, jako Prostopášný modlitební mlýnek či Krátká paměť pana rady, ale stejně jde o nevšední literární zážitek, nad kterým mladí čtenáři nejspíš ohrnou nos, což je jejich škoda. Já si rozhodně hodlám vychutnat i další autorovi knihy.
Úžasná knížka, četla se výborně. Zaujala mě vtipná myšlenka léčit psychiatrické pacienty ránou bleskem do hlavy. Vyléčení šťastlivci pak budou nadšeně šířit novou víru. To kdyby fungovalo :) Krásný svět bez psychických nemocí a léčeben.
Jako i Prostopášný modlitební mlýnek mi tahle knížka za hranicí reálného přišla sice velmi vtipná, ale trochu přitažená za vlasy a děj příliš hnal a jednoznačným směrem. Určitě stojí za pozornost, ale nebude patřit k mým skutečně oblíbeným z Paasilinnovi knihotéky
Autorovy další knížky
| 2005 |  Stará dáma vaří jed |
| 2006 | Autobus sebevrahů |
| 2006 |  Les oběšených lišek |
| 2004 | Zajícův rok |
| 2005 | Chlupatý sluha pana faráře |
Nechala jsem se ovlivnit hodnocením knihy. Asi půjdu proti proudu, ale humorná mi tato kniha nepřipadala. Taková nemastná, neslaná, vlažná, s prvky pohádky, báje.........prostě "smotané klubko" všeho možného, dané do příběhu. I když??.........taková Ronkailská psychiatrická léčebna, by se hodila ..... psychopatů máme dost.......