V moci démonů
Michaela Burdová
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/200116/mid_v-moci-demonu-1dS-200116.jpg
4
259
259
Vydejme se do Velwetie, tajemné země obývané Temnovlky – nesmrtelnými bytostmi, ze kterých jde strach a lidé jsou pro ně pouhou kořistí. Schyluje se k velké bitvě o moc a vlkodlak Neran a elfka Liadel se ocitají ve velkém nebezpečí. Liadel se chtějí zmocnit nejen démoni, aby získali zpět svou ztracenou sílu, ale také vůdkyně Temnovlků, aby ji využila pro svůj plán. Podaří se Neranovi uchránit milovanou elfku před temnými silami? Co budou muset obětovat pro to, aby mohli být spolu? Druhý díl dvoudílné série.... celý text
Přidat komentář
Tenhle díl mi přišel trošku nudnější, ale byl stejně krásný. Opět jsem byla nadšená a taky zklamaná, že už je konec. V podstatě všechny postavy, jsem měla ráda. konec byl krásný. Nemám co dodat. Čte se sama a něco v knize čaruje tak, že se nemůžete odtrhnout.
Sympatické pokračovanie tejto príjemnej fantasy minisérie. Všetko, čo som pridala do komentu k prvej časti, platí aj tu - pekný fantasy svet, sympatické postavy, zaujímavé udalosti, žiadne nudné pasáže, dej odtéká ako voda. Krvi zas pre mňa tak akurát - neviem si predstaviť kvalitnú fantasy o vlkolakoch bez poriadnej dávky krvi, to by bolo skôr pre srandu :) Za koniec som vďačná, ak by to bolo inak, ani by sa mi to nepáčilo. Spokojnosť, oddychová fantasy ako trám.
PS.: Čo nesmiem opomenúť - je pre mňa česť čítať knihu v takomto kvalitnom vydaní - a to nevravím len o sympatických fantasy obálkach pri oboch častiach, ale hlavne viazanie a celková sadzba, papier...viem, že to veľmi nemá s autorkou a dejom čo robiť, ale zachovalo to vo mne vysoko príjemný pocit a nutkanie podeliť sa s ním :) Takto by mohla vyzerať každá kniha, každá si to zaslúži.
Řekla bych, že to bylo krvavější, než první díl, což mi vůbec nevadilo. Každopádně druhá kniha se mi líbila stejně jako první.
Někdo tomu říká oddechovka, já bych spíš použil slovo škvár. Drápy a tesáky, erotika... a dialogy jak mezi studenty na střední.
Oba bratry jsem si oblíbila a nakonec i Aragen byla zajímavá záporná postava. Liadel mi docela lezla na nervy, taková planá postava celkem o ničem, která se moc neprojevovala. Jinak se to rychle četlo a na českou autorku fantasy mne celá série příjemně překvapila. Jen by to nemusel být takový krvák. :)
Oproti prvnímu dílu přibude démonů, přibude akce a spolu s ní i násilí. Souhrnem - krásná dvoudílná série, pro fandy vlkodlaků dobré počteníčko
Tak tahle kniha mě zaujala snad ještě víc než první díl, pokud je to vůbec možné. Myslím, že to částečně je i kvůli Geratovi, kterého jsem si absolutně zamilovala. Nevím, jak to dělám, ale většinou místo hlavními hrdinovi fandím jeho zlému nevlastnímu bratrovi. Proto jsem velmi ráda, že se objevili stříbrní jeleni.
Neran mi jako v předchozím díle nevadil, zato Drel překvapila. A co se týče Liadel, stále ji nemám vůbec ráda. Prostě mi není sympatická. Ale zase si nahnala pár bodů, když Geratovi pomohla.
Co se týče průběhu děje, snad v každé kapitole tekla krev a to u autorky oceňuji, že jí nevadí zajít ani do nechutných detailů.
Na konci mě hlavně závěrečný moment před epilogem, velmi překvapil. Avšak zásadní bitva s démony mi přišla taková krátká, i když vlastně po ní přišlo ještě rozuzlení sporů s Aragen, takže mi to ani tak nevadilo.
Autorčin styl psaní mi zase hezky ubíhal, takže jsem rozhodnutá si od ní ještě něco přečíst. Konkrétně Poselství jednorožců. I když, počítám, že se dřív dostanu k Volání sirény.
Opět celkem brutální kniha. Liadel jsem ze začátku neměla moc ráda, ale nakonec jsem si ji velmi oblíbila. Ale musím se přiznat, že mám radši jednorožce, než vlkodlaky. Ale i tak se mi příběh líbil.
Vážení, dovolím si zveřejnit svůj osobní rekord, tuto knihu jsem přečetla za dnešní odpoledne a večer, dohromady asi za 6 hodin :) Je to krásná kniha s úžasným příběhem. Do Nerana jsem naprosto zamilovaná. Dokonce i slza ukápla nehledě na šťastný konec.
Myslím, že v nejbližší době zajdu do knihkupectví a oba díly si přidám do mé knihovny :)
Řekla bych, že podle mě se jedná o jakousi syrovější a krvavější verzi Jednorožců. Nevím, jestli to hodnotit jako klad, nebo zápor. Protože se mi to líbilo víc než Jednorožci, ale zase to bylo poněkud šablonovité. Vtipné mi přišlo, jak naprosto každý sleduje nějaké vlastní zájmy, takže i když se zdá, že někdo s někým spolupracuje, vede to většinou jen k podrazu.
SPOILER
Překvapil mě ten relativně šťastný konec. Po tom, jak skončily Jednorožci jsem čekala, že tahle jejich "dark verze" bude ještě horší...
KONEC SPOILERU
Myslím, že tahle kniha patří k těm vydařenějším od této autorky, ale rozhodně se nejedná o nějaký literární skvost, který bych chtěla číst pořád dokola.
Jak moc jsem z první knížky byla nadšená, tak moc jsem z druhé knížky zklamaná. Co se mi v první knize líbilo, mě v druhé štvalo - kladné postavy jsou vlastně záporné, hrajou si s lidskými životy jako s něčím naprosto bezcenným a nedůležitým. Přijde mi, že se pohádka změnila na dark fantasy a to, upřímně, není to, proč a s čím si knížky M. Burdové kupuji. Za mě tedy rating klesl o celé 3 *. A je mi to vážně líto.
Knížka mě vůbec nezklamala. Bavila mě od začátku do konce.
Bylo to velmi napínavé a velmi dobře napsané. Všechno to zkončilo dobře a ulevilo se mi že Gerett nezklamal :-)
Nic nemůžu vičíst bylo to perfektní čtení!
Perfektní kniha! Bavila mne hned od začátku. Míša má velmi originální a zajímavý styl psaní, s jakým jsem se doposud nesetkala. Neran je velmi sympatický, moc se mi líbilo, jak ho autorka stvořila! Jak už zde někdo psal, souhlasím, že by knížka klidně mohla pokračovat příběhem Wenira a Aithy... Neváhala bych knížku si přečíst znovu, protože mne prostě dostala! Určitě doporučuji!!!! :-)
Miluju knihy od Míši,četla jsem všechny hned několikrát a přestože mám v srdci nejvíce Křišťály moci, Syn pekel mě zase totálně dostal :3 akorát škoda, že Míša nedodělala příběh Wenira a Aithy :/
Autorovy další knížky
| 2013 |  Vlčí krev |
| 2010 | Zrada temného elfa |
| 2008 | Strážci dobra |
| 2014 |  Prokletí |
| 2013 | V moci démonů |
(Z OSOBNÍHO ARCHIVU - přečteno LISTOPAD 2013):
Neran s Liadel, Etwikem a Gerratem míří do elfského chrámu Weimerilu, kde by Liadel měla být v bezpečí před Garielem, Dvanáctým démonem, který ji chce získat zpět a zbavit jí duše. To mu však Neran nesmí dovolit, protože k elfce přestává cítit tu nenávist, kterou ještě před nedávnem cítil. Garret pozná, že jeho bratr chová k elfce jisté sympatie a tuší, že to nesmí dovolit, vzhledem k tomu, co s jeho bratrem udělala poslední žena, do které se tak nějak zakoukal... Neran se nakonec dostává do velmi těžké situace. Je pro něj důležitější Liadel a nebo záchrana světa?
Jestliže jsem o prvním díle této série říkala, že byl výborný a chválila ho až do nebe, nevím jak moc budu muset chválit díl druhý. Bylo to úžasné čtení. Míša píše velmi čtivě a její knihy vždy strašně rychle přečtu. Děj se dost lišil od jejích dřívějších knih a jde poznat, že opravdu přitvrdila. V knize bylo hodně násilí, takže bych jí nedoporučovala hodně mladým čtenářům. Je tam i dost vášně a to ne v malých dávkách. Když už, tak pořádně.
Neran mě místy dost zaskočil svým chováním. Jeho povaha se občas dost měnila a nevím, jestli to bylo dobře. Místy mi přišlo, že to snad ani není náš starý dobrý Neran... Na druhou stranu mě překvapila Aragen. Ta její bojovnost a víra ve své plány. To jak si šla za svým cílem a nic jí nemohlo zastavit. Nebyla to sice žádná moje oblíbená postava, ale její povaha a charakter byly promyšlené do detailů a to se mi Garret mě taky trošku překvapil. V prvním díle se sice objevil až na konci a nešlo tak moc poznat jakou povahu vlastně má, ale čekala sem, že to bude nějakej ten záporák co se pokusí svého bratra zničit a odmítne mu dále pomáhat a hle, všechno bylo přesně naopak. Ale někdy mi opravdu přišel tak trochu lehkomyslný. No a nakonec Liadel. Tu sem si oblíbila opravdu hodně. Byla to bojovnice a to se cení. Její povaha sice nebyla tak důkladně propracovaná jako ta Aragenina, ale rozhodně byla super.
hodně líbilo. Neranův bratr
Jestli se mi něco opravdu moc líbilo, byl to hlavně konec knihy. Závěrečná bitva a to napětí, jak to vlastně Popisy prostředí a různých událostí a bojů jsou prostě něco úžasného. U Míšiných knih si vždycky právě díky popisům všechno lépe představím do detailů a tak to podle mě má být.
všechno skončí... Ano, opakuju to pokaždé, když píšu recenzi na knihy od Míši, ale já si prostě nemůžu pomoct.
Taky se mi líbilo, že kniha byla opět rozdělená na dvě části. V té první šlo o Neranovu minulost. Takhle nám autorka poskytla lepší pohled na celé dění. Lépe jsem chápala Neranovo tajnůstkářství z prvního dílu a taky důvod, proč chtěl za každou cenu najít lék pro svého bratra. Druhá část pak pokračuje přesně tak, jak skončil první díl, takže o nic nepřijdeme.
Jak jinak zhodnotit Míšinu práci než kladně. Pro mě to ani jinak nejde. Je sice pravda, že v jejích knihách jde skoro pořád o to samé nebo aspoň podobné, ale mě to nevadí. Mě se to líbí a je to můj názor, který mi nikdo nevezme. Syn pekel byla další skvělá série, i když v porovnání s těmi předchozími dost krátká. Ale i tak nezapomenutelná. I přes drobné věci, které mi v knize moc neseděli dávám plný počet hvězdiček, protože to prostě jinak nejde.