Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté. Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a hašteřivá babizna. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Britt-Marie var här, 2014
více info...
Přidat komentář
Jakože bavila jsem se u čtení. No bylo to pro mē nēco zajímavého. Vēčinou co mē baví čtu jen fakta. Takže i nēco pro mē nové. Doporučuju pro lidi co ví o čem fucík doopravdy je.
Bylo to moc hezké, ale tak nějak jiné, než jak jsem u pana Backmana zvyklá. Ale určitě si za pár let přečtu znovu.
Když jsem zjistila, že kniha je o fotbale, myslela jsem si že to bude nuda. Ale jsem příjemně překvapená. Backman knihu napsal skvěle a vůbec mi fotbal nevadil. Britt-Marie má své kouzlo.
Naprosto skvělá kniha.
Zasmála jsem se u ní nahlas. Zároveň mi z příběhu ale bylo smutno.
Zatím se mi od Backmana líbilo všechno. A i když Ove je Ove, tak Brit mu hodně šlape na paty.
A hlášku s citrónem si zařadím do slovníku :D
Další úžasná kniha tohoto autora. I když se zdá, že se v ní toho moc neděje, je to ve skutečnosti právě naopak. Postupně jsem si Britt-Marii oblíbila a vžila se do jejího světa. Moc mě to bavilo a byla jsem ráda, že si Britt-Marie konečně splnila svůj sen!
Fredrik Backman mi to udělal zase....i když tentokrát už jsem to trochu čekala. Na začátku si říkám, ta Britt-Marie je ale opravdu podivná ženská a než se naděju, mám chuť ji obejmout a ochránit před celým světem. Na to je autor opravdový mistr, pomaličku osvětluje, vysvětluje, přibližuje, až nemůžete jinak, než ty jeho postavy milovat, nebo třeba jen chápat, proč jsou takoví.
Krásně namluvená audiokniha Valerií Zawadskou, její hlas se k Britt-Marii úžasně hodil!
Dalo mi trochu práci se začíst a otevřený konec mě zklamal. Čekala jsem, že proměna Britt-Marie bude prostě zakončena rázným rozhodnutím - jedu do Francie a budu se Svenem, což se bohužel nestalo. Nemám tyhle nejasné konce vůbec ráda. Naopak nové Britt-Mariiny přítelkyně a jejich přezdívky mě vysloveně baví.
Poslouchala jsem jako první, před "babičkou" a asi jsem si to užila víc, když jsem neznala víc souvislostí. Vyprávění mi přišlo neuvěřitelně vtipné. Každý jsme nějaký, ona to Britt Marie nedělala naschvál. Takoví lidé reálně jsou a mají to v životě těžké. Každopádně knížku doporučuji.
Fredrika Backmana mám na odreagování rád. Lidskou formou, vtipem a s použitím zvláštních postav se nebojí popsat i vážná témata. Čím více jeho knih mám načteno, tím mi ale začíná malinko vadit jeho opakující se styl psaní při dějové gradaci a popisu lidských činností. Autor knížky píše dle osvědčeného mustru, který mu přinesl slávu a čtenáře. Za mě je to ale malinko škoda. Chtěl jsem dát 3*, ale rozhodl jsem se pro čtvrtou hvězdičku za popis té odzbrojující dětské radosti ze vstřeleného gólu a lásky ke hře. To miluji na trénování malých fotbalistů/tek předškolního věku (+ několika prvňáků) úplně nejvíce. Ta upřímná a ničím nespoutaná živelná radost mě vždy pošle do kolen.
Backmann mě baví už dlouho. Ty jeho knihy jsou takový podivný, úsměvný, zamotaný i smutný. Dělá z podivností normálnosti. Ukazuje, co znamená pro lidi empatie, ochota, respekt i láska. Jak důležitý může být pocit, že jste viditelní. Jako třeba pro Britt-Marie, light verte Sheldona z TBBT (trochu asperger, trochu OCD).
Jak píše Backmann : "v jistém věku se v podstatě všechny otázky v životě točí okolo jedné věci: jak žít svůj život?" a je úplně jedno, jestli je vám 15, nebo 60.
Chvílemi jsem byla z knihy tak nadšená, že bylo jisté - plný počet ji nemine. Jenže kniha nekončila a mně to lavírování mezi ano, ne u této hry na fotbalového Malého prince začínalo lézt nějak nervy. Přesto jsem se určitému dojetí neubránila. A hlavně mě bavily ty hlášky a přirovnání. Jdu si víte jak. Vyndat citroníkovou plantáž, víte odkud?
Jo, Fredrik Backman je můj šálek kávy. Mnohdy humorné, ale i smutné. Britt-Marii jsem měl za zapšklou starou bábu (tak byla alespoň podána v předchozím díle).
Moc nevěřím, že by se člověk, který má rysy OCD a částečně aspergerův syndrom, dokázal za několik málo týdnů/měsíců takto proměnit. A ještě k tomu v 60 letech. Ale tyto drobnosti mi nezmění náhled na celou knihu, a proto musím dát plný počet.
Volné pokračování knihy 'Babička pozdravuje a omlouvá se'. Za mě krásný, dojemný příběh, který rozvíjí osud jedné hašteřivé babizny. A jak ráda bych si přečetla, co se s Britt-Marií stalo dále!
Jde o v pořadí třetí knihu od F. Backmana, kterou jsem zatím četla a nadšení neustává. V knihovně na mě teď čeká Medvědín.
Mohu jen doporučit. :-)
První knihu, kterou jsem od Backmana četla byl Medvědín a pak Muž jménem Ove, která mě hodně oslovila a proto jsem se rozhodla číst i další knihy. Britt má trošku jiný styl. Jsou věci, které se mi nelíbily. Hlavně jsem měla problém s postavou Osoby, nějak mi takové ztvárnění literární postavy nesedlo. Konec knihy byl až moc na dřeň. A já vlastně přesně nevím, jak to s Britt dopadlo? Ale jsou tu i super věci. Kniha je čtivá, nabízí zajímavý pohled na život šedestánice. Je to kniha, ktrá vede k zamyšlení nad sebou samým a svým životem.
Štítky knihy
děti švédská literatura úklid mezilidské vztahy vesnice nový začátek stereotypy fotbal, kopanáAutorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Páni, tohle je už moje šestá kniha od tohoto autora a jsem stále stejně nenasytná jako, když jsem četla tu první. Vím, že se u svých recenzí u knih Fredrika Backmana celkem opakuju, takže se pokusím to vzít hopem. Jednoduše se tu opět setkáváme s originálním příběhem, který je podaný tím specifickým mnou zbožňovaným jazykem autora. Nechybí tu ani ty postavy, které se vám vryjí do srdce tím způsobem, že to až budete fyzicky pociťovat. Nejdřív jsem ze začátku sice měla trochu obavy, jestli tyhle postavy na mě nejsou až moc realistické a protivné, ale to mě opustilo (Britt-Marie je boží, Kent mě vytáčel). Máme tu zase kopu emocí, kterou na vás Fredrik přenese a na oplátku si taky velkou vezme (čtěte: emocionálně vás vyždímá). Já jsem se smála a o minutu později už měla na krajíčku. Závěrem maximálně ještě oceňuju, jaká témata jsou tímto dílem provázaná – život, fotbal, ztráta něčeho, co máme rádi, nový začátek, plnění snů, druhé šance, to, co znamená pro někoho nebýt dost dobrý a co znamená někomu věnovat svůj život. Miluju to, vydávejte další, ať mi nedojde zásoba - a vy se ke mně přidejte!