Tajemný hrad v Karpatech
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/185115/bmid_tajemny-hrad-v-karpatech-185115.jpg
4
777
777
Román se odehrává na tajemném polozříceném hradě v transylvánských Karpatech, opředeném strašidelnými pověstmi pověrčivého lidu z blízké karpatské vesnice Verst, který je přesvědčen, že na hrad se vrátil jeho pán Čort (ďábel). Z hradu totiž stoupá dým a v noci se v něm objevují tajemná světla. Lidé ale netuší, že tyto úkazy vytváří na příkaz nového majitele hradu barona Rudolfa Gortze jeho společník, geniální, ale zneuznaný (a proto zatrpklý) fyzik Orfanik, aby oba v klidu mohli provádět své pokusy a odradili obyvatele vesnice od návštěvy hradu. Orfanik tak například promítal obrazy příšer na oblaka, strašil vesničany zvukem sirén na stlačený vzduch a vstupní bránu hradu opatřil elektrickou ochranou. Na tu doplatil především všetečný lesník Nik Dek, když se s vesnickým doktorem Patakem pokusil proniknout na hrad. Křeč mu tak zkroutila prsty, že se nemohl elektricky nabitého kování brány pustit. Doktor Patak byl mezitím přichycen za cvočky v botách magnetickou deskou uloženou v zemi a nemohl se hnout z místa.K dalším Orfanikovým vynálezům patřilo odposlouchávací zařízení, díky kterému mohl baron Gortz [gorc] slyšet rozhovory návštěvníků hostince U krále Matyáše ve Verstu, aniž by opustil pracovnu ve svém hradu. Stejným zařízením mohl Gortz návštěvníky hostince také oslovovat a zrazovat je před zkoumáním zříceniny. Zmíněné události zaujaly krajem projíždějícho hraběte Franze Teleka, a to především proto, že se dozvěděl, že na cimbuří hradu se objevuje silueta zpívající operní pěvkyně. Šlo o zpěvačku Stillu, do které byli baron Gortz i hrabě Telek kdysi v Itálii zamilováni, a která tragicky zemřela na srdeční záchvat. Nyní je hrabě Telek přesvědčen, že Stilla nezemřela, ale byla baronem Gortzem unesena. Hraběti se podaří proniknout do hradu, ale tam ho baron Gortz uvězní. Gortz totiž Teleka zuřivě nenávidí, neboť ho viní ze Stilliny smrti. Chce hrad vyhodit i s Telekem do povětří a tak se pomstít... Lipská vazba.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1893 , Josef R. VilímekOriginální název:
Le Chateau de Carpathes, 1892
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si přečetl z důvodu Výzvy. A nelituji. Nádherná to vzpomínka na doby mého mládí, když jsem knihy Julese Verna přímo hltal. Bohužel, dnešní mladé generaci již toho už asi moc neřeknou a bavit ji asi nebudou. A stejně velká úcta k autorovi za jeho vize, které se splnily až o spoustu let později.
Tentokrát rozhlasová hra a skvělý výkon herců např - Vladimír Ráž, F. Filipovský ...
Kniha, film i rozhlasová hra mě vrátí do dětství taková klasika, kdo má rád záhady a dobrodružství - J. Verne nezklame záruka dobrého čtení přidávám do ČV 11 kniha, kterou nebudeme číst poprvé 5*
Kniha krásná, ale protože jsem viděla dřív film, tak nějak mi tam chyběla hláška ,,a jsme v pérdeli pane hrábě".
Ale jo, četlo se mi fakt dobře, je to zatím moje první a jediná ,,verneovka,, v dětství mě to nějak míjelo.
Určitě vyzkouším další.
No jo, prostě klasika. Díky čtenářské výzvě jsem si ji dal podruhé. Tajemno, dobrodružství, vynálezy. A k tomu úžasné ilustrace Léona Benetta. Prostě verneovka par excellence!
Když jsem zjistila, že film Tajemství hradu v Karpatech má knižní předlohu, a ještě k tomu tak krásně namluvenou v audio podobě, okamžitě jsem jí koupila. Příběh je v původní podobě v trochu jiném stylu než film. A také o trochu méně detailnější. Ale líbí se mi obě verze a film jen využil možnosti doplnit něco navíc. Přitom příběh věrně zachoval.
Posloucháno jako moje historicky první audiokniha. Znám samozřejmě film, tak jsem byl zvědavý na odlišnosti knihy. A byl jsem překvapený, že nejsou zas tak velké. Ale ve filmu mi některé prvky připadají lépe dotažené, plus je přidáno na vtipu.
Tuto knihu plnou tajemství a záhad mám velmi ráda. Kontrast mezi pověrčivostí vesnického lidu a neskutečným nadáním šíleného profesora Orfanika a jeho zázračnými technickými vynálezy je zřejmý a zábavný. Tentokrát jsem si knihu dala v povedené audio verzi. Musím však přeci jenom podotknout, že v mých očích je stejně nejlepší dnes již klasická česká komedie z dílny Oldřicha Lipského a Jiřího Brdečky, které bylo toto světoznámé dílo předlohou.
Knihy pana spisovatele mám ráda už od dob svého dětství a mládí. A ani tato mne nezklamala. Z nostalgie dávám pět hvězd.
Film znám nazpamět, proto mě překvapilo, jak je knížka rozdílná. A v tom je ten vtip. knížka má tajemství a pověry a čte se dobře. Francie má Vernea my máme Lipského a Brdečku.
Další z knih na kterých jsem vyrostla, velkou výhodou pro mě bylo, že jsem knihu četla dříve než viděla film, a tak bez trestně mohu hodnotit plným počtem.
Asi bych si knihu více užil jako mladší čtenář. Příběh nebyl nic moc extra, ale na druhou stranu byl zase velmi atmosférický. Celkově je to takový lepší průměr, který se dá přelouskat za den.
Fanouškem TAJEMNÉHO HRADU V KARPATECH se nestanu. Je mi to vlastně i líto, protože jsem se na knížku opravdu těšil. Dějově to z mého pohledu totiž nebylo ono a jsem ve výsledku zklamán. Popis přírody a strachu postav z nadpřirozena mi přišel vydařený. Vnímal jsem tak surovost kraje, chlad, odloučenost Verstu a divokost krajiny. Jen dějové zápletky vztahující se k samotnému HRADU mohly být lépe uchopené. Některé objevy Orfanika nejsou navíc již pro současného čtenáře udivující. Snad další knížky od JV padnou více na mojí notu.
Čtivá Verneovka - tajemno a pověrčivost versus věda a objevy lidského génia. Nevím co by asi řekl Jules českému filmovému zpracování. Přesto se mi zvedají koutky když si vzpomenu na:
"Hrabě Teleke z Teleke". "Tož bitvu sem presrál ale dobře sa vyspál"...... a tisíc dalších hlášek.
Útlá knížka. Rychle jsem přečetla a moc se mi nelíbila. A den poté běžel TV film - tento styl parodie se mi vůbec nelíbil.
Na knížku jsem se těšila, ale zklamala mne.
Štítky knihy
19. století zfilmováno francouzská literatura napětí tajemství pomsta dobrodružství vynálezci Transylvánie (Sedmihradsko)Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Za mně jedno ze slabších děl Julesa Verna. Dlouho jsem se nemohla do této knihy začíst a dostat se vůbec do děje. Podařilo se mi to až v druhé polovině knihy.