Tajemný hrad v Karpatech
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/185115/bmid_tajemny-hrad-v-karpatech-185115.jpg
4
777
777
Román se odehrává na tajemném polozříceném hradě v transylvánských Karpatech, opředeném strašidelnými pověstmi pověrčivého lidu z blízké karpatské vesnice Verst, který je přesvědčen, že na hrad se vrátil jeho pán Čort (ďábel). Z hradu totiž stoupá dým a v noci se v něm objevují tajemná světla. Lidé ale netuší, že tyto úkazy vytváří na příkaz nového majitele hradu barona Rudolfa Gortze jeho společník, geniální, ale zneuznaný (a proto zatrpklý) fyzik Orfanik, aby oba v klidu mohli provádět své pokusy a odradili obyvatele vesnice od návštěvy hradu. Orfanik tak například promítal obrazy příšer na oblaka, strašil vesničany zvukem sirén na stlačený vzduch a vstupní bránu hradu opatřil elektrickou ochranou. Na tu doplatil především všetečný lesník Nik Dek, když se s vesnickým doktorem Patakem pokusil proniknout na hrad. Křeč mu tak zkroutila prsty, že se nemohl elektricky nabitého kování brány pustit. Doktor Patak byl mezitím přichycen za cvočky v botách magnetickou deskou uloženou v zemi a nemohl se hnout z místa.K dalším Orfanikovým vynálezům patřilo odposlouchávací zařízení, díky kterému mohl baron Gortz [gorc] slyšet rozhovory návštěvníků hostince U krále Matyáše ve Verstu, aniž by opustil pracovnu ve svém hradu. Stejným zařízením mohl Gortz návštěvníky hostince také oslovovat a zrazovat je před zkoumáním zříceniny. Zmíněné události zaujaly krajem projíždějícho hraběte Franze Teleka, a to především proto, že se dozvěděl, že na cimbuří hradu se objevuje silueta zpívající operní pěvkyně. Šlo o zpěvačku Stillu, do které byli baron Gortz i hrabě Telek kdysi v Itálii zamilováni, a která tragicky zemřela na srdeční záchvat. Nyní je hrabě Telek přesvědčen, že Stilla nezemřela, ale byla baronem Gortzem unesena. Hraběti se podaří proniknout do hradu, ale tam ho baron Gortz uvězní. Gortz totiž Teleka zuřivě nenávidí, neboť ho viní ze Stilliny smrti. Chce hrad vyhodit i s Telekem do povětří a tak se pomstít... Lipská vazba.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1893 , Josef R. VilímekOriginální název:
Le Chateau de Carpathes, 1892
více info...
Přidat komentář
Výborný a dobrodružný příběh....příjemná je i délka knihy....na jeden či dva večery...což na nasáknutí a znovu prožití Vernerovi atmosféry mi dostatečně stačí....
Verna jsem měl a mám rád.Píše tak nějak lidsky ikdyž dřív jsem byl u vytržení a měl jsem různé představy,které dřív pro mě byly jednouché,ale s postupem času jsem docházel k názoru,že tento spisovatel předešel dobu.
Na tejto knihe som vyrastal. Tajomný hrad v Karpatoch... Paráda. Videl som aj film, no kniha je oveľa lepšie spracovaná. Filmu chýba tá "šťava", ktorú kniha má. Mystické, ponuré, tajomné a lesné spracovanie s detektívnou zápletkou. Tajomné hlasy, postavy.
A tá atmosféra...
Jules Verne bol a zostane pre mňa vždy autor, ktorý predbehol čas.
Skvělá kniha, která se mi roky válela v knihovně. Když jsme ve škole měli povinně přečíst Patnáctiletého kapitána, tak jsem na autora zanevřela, takže jsem byla nyní velmi mile překvapena. S filmovým zpracováním se to samozřejmě nedá srovnávat, ale obojí stojí za to.
V dnešní době vytahuji z hloubi své domácí knihovny skvosty, na které by pravděpodobně ještě nějakou dobu nepřišel čas (až do doby než doroste k jejich čtení generace našich vnuků a vnuček). Ač autor psal svá díla ve 2. polovině 19. století, nemění to nic na tom, že jsou tato obdivuhodná dobrodružství stále vyhledáváná i v současné době. Příběhy, které prožívají hrdinové jsou vhodné pro poměrně malé čtenáře, ale zároveň dokáží zaujmout i ty, kteří už dětmi dávno nejsou a s radostí a nadšením spoluprožívají to, co se odehrává na jednom doslova tajemném hradě kdesi v Karpatech..
Tahle knížka mi v mládí unikla. Znal jsem jen geniální českou komedii. Vlastně hodně krátký a jednoduchý dobrodružný příběh, ovšem moc pěkně napsaný. A nádherné původní ilustrace. Doporučuji všem, bez rozdílu věku.
Velmi uspokojivé.
Vrátila jsem se do dětství a půjčila si v knihovně verneovku, která mě jako dítě nějak minula (kupodivu v oddělení pro dospělé…). Je to prostě Verne, se všemi jeho klady i slabinami, jak na něj vzpomínáme, a jak jsme ho mívali v dětství tak rádi. Trochu dobrodružství, trochu sci fi, nekonečné popisy, ve vztazích trošku naivní a černobílé, ale prostě jedinečné… Neposuzujte dospělýma očima, to u verneovek prostě nejde, Verne taky nepsal pro dospělé, i když ho to vlastně nakonec hodně mrzelo, chtěl být velkým spisovatelem a skončil u dobrodružných knih, které hltala mládež (tady doporučuju knihu Ondřeje Neffa: Podivuhodný svět Julese Verna…). Takže hodnotím dětskýma očima, i když se nemohu ubránit občasnému úsměvu.
Český film je výborný, ale s předlohou nelze moc srovnávat, jde o úplně jiný žánr, ani já se ale nemohla při četbě vyvarovat reminiscencím na „Pane hrábě“, „Čórtův hrád, tam strašá...“, „Policija, policija, salašáry…“ , „Jsme v pérdeli“...
Z duše mi mluví opět a znovu Hobo . Byť jde o úžasnou předpověď možných technických zázraků v daleké budoucnosti, je Hobo prvním ze čtenářů, který vyslovil axiom:
Kdyby J. Verne věděl, že jediní, kdo ho opravdu pochopí, budou Češi, určitě by o nich napsal tlustý nacionalistický román; bohužel nevěděl.
Jsme opět o slova "kdyby", které je tak blízké Čechům !
Dovolím si podotknout, že k d y b y Verne žil ještě v r.1914 (zemřel o 9 let dříve), tak by Ferdinand d,Este necestoval s českou chotí do Sarajeva a jeho děti by neskončily jako sirotci. Vždyť o jejich výchovu se čas staral i Největší Čech Jára Cimrman !
Ale zpět ke knize. Pro mne jde o jednu z nejlepších knih autora.
Zrovna dnes běžel stejnojmenný film se skvělým Milošem Kopeckým.
Verneovky jsem kdysi našel na půdě po dědovi a tátovi. Skvělé čtení...
Hodnotím v rámci přeložených knih od J. Vernea. Tato kniha byla slabší oproti jiným Verneovým dílům, není však nejhorší. Zde autor výrazně spojil dobrodružný a sci-fi žánr, jakožto bývá u jeho většiny děl. Příběh nebyl nikterak složitý, kniha by mohla být určena (tak jako tomu je) dětem školního věku (i když Verne jistě příběh psal pro dospělého čtenáře). Občas jsem měl při čtení pocit, jako by tento příběh byl z pera jiného autora. Je velmi zajímavé sledovat, jak se tvorba autorů proměňuje, jak je pestrá. Doporučuji.
Jestliže jsem kdesi u jiného autorova díla napsal, že jediný, kdo dokázal Verna uchopit filmově, byl Karel Zeman, tak pro Oldřicha Lipského to platí stejně. A zase český režisér! Kdyby J. Verne věděl, že jediní, kdo ho opravdu pochopí, budou Češi, určitě by o nich napsal tlustý nacionalistický román; bohužel nevěděl.
I tenhle příběh zaslouží všech pět *.
Opravdu asi nejzáhadnější kniha Mistra, kterou Oldřich Lipský pojal ve svém filmu jako komedii. Nicméně film se samozřejmě literární předloze nevyrovnal. A pan Verne příběh ještě to schválně zasadil do Sedmihradska, místa spjatým s Drákulou :-)
Stará dobrá klasika.My co jsme zvyklý na pana hrábě Nicka Cartera alias pana Dočolomanského,možná chvílemi ztratíme pozornost,ale přesto kniha je kniha a tohle je prostě sůl nad zlato.Ať žije vyzionář Verne !!
Netrúfam si kritizovať niekoho ako je Jules Verne, tvorcu ohromných a nezabudnuteľných príbehov. No toto mi prišlo také nemastné-neslané. Škoda, že v knihe nie je viac tajomna, viac vynálezov, viac zvratov a hĺbky. Nedýchala na mňa z toho ani verneovčina, ani majestát Karpát, ani tajomno opusteného hradu. Škoda. No z toho kvanta kníh, čo autor napísal, je normálne, že zopár ich bude slabších. Preto na Verneho nedám dopustiť ani v budúcnosti.
Sice většině fanoušků verneovek přijde tento román jako by ho nepsal sám autor, ale mně se tento román docela líbil a zvlášť, když si vzpomenu na naši filmovou verzi.
Tak přečteno a dvě hvězdy dávám jen proto, že mám jiné romány od Verna ráda. Todle mi přišlo jako kdyby to ani nepsal on :(.
Klobouk dolů před scénaristy panem Brdečkem a Lipským, že na motivy této knihy dokázaly sepsat scénář k tak úžasnému a krásnému filmu.
"Přečteno" jako audiokniha, pokud se to dá počítat! :-) Kraťoučké, celkem zajímavé. Snažím se dohnat resty v klasice.
Štítky knihy
19. století zfilmováno francouzská literatura napětí tajemství pomsta dobrodružství vynálezci Transylvánie (Sedmihradsko)Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Další kniha mého dětství. Moc se mi líbilo, jak prováděli pokusy. Vypravování není dlouhé, průměrný čtenář knihu zvládne za 3 odpoledne. Knihu jsem teď prolistovala a zjistila jsem, že si nepamatuji jediné jméno.