Tajná historie
Donna Tartt
První román Donny Tarttové Tajná historie se hned po svém vydání v roce 1992 stal vysoce hodnoceným a hojně diskutovaným bestsellerem, popisovaným jako „současná klasika“, „geniální“, „dechberoucí“ příběh, „tak neodolatelně svůdný, že jeho četba vyvolává pocity téměř provinilého potěšení“. Předznamenal tak autorčinu mimořádně úspěšnou literární kariéru, oceněnou mnoha významnými trofejemi; za svůj poslední román Stehlík z roku 2014 Tarttová získala Pulitzerovu cenu, jednu z nejprestižnějších poct v literárním světě. Příběh, podávaný v retrospektivě formou zpovědi či přiznání jednoho z jeho aktérů, vypráví o podivném setkání skupiny šesti zvláštních, na první pohled excentrických studentů klasické řečtiny na malé, odlehlé univerzitě kdesi v Nové Anglii; pod vlivem záhadného, charismatického profesora si vytvoří jakýsi elitní klub a svůj vlastní, izolovaný intelektuální svět, v němž objevují nové způsoby uvažování o podstatě krásy, pravdy a tvořivosti – ale i hrůzy, vášně a zločinu. Jejich zrůdný experiment zkoumající tajemství bakchantského rituálu – evokující Nietzscheho srovnání dionýsovského a apollónského principu – se dle očekávání zvrhne ve strašlivou tragédii a v sérii morálně rozkladných činů, které zničí jejich charaktery a následně i životy. Jeden z recenzentů ocenil, že „autorce se podařilo popisovat melodramatické a naprosto bizarní události tak, že působí zcela věrohodně“. K tomu jí významně napomáhá i zvolený žánr románu, charakterizovaný jako „detektivka naruby“, v níž je od počátku zřejmé, kdo zločin spáchal, a vyprávění směřuje k odhalení důvodů a okolností, které k němu vedly, a následků, s kterými se jeho pachatelé musí vyrovnat – pokud k tomu mají dost morální síly a odvahy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
The Secret History, 1992
více info...
Přidat komentář
Ve me tato spisovatelka vzdy probudi neco lehce bolestiveho.At uz koncici detstvi nebo pratelstvi, vzdy ma ctenari co rict.Vyborna sonda do duse cloveka, ktery je poznamenany tragickou udalosti.Doporucuju.
Príbeh a jednotlivé konania postáv postrádajú logickosť a veľmi pochybujem o tom, že by študenti dennodenne napájajúci sa alkoholom, ktorý majú na tácke pri každej príležitosti a na každom mieste (aj na pohrebe v kostole, aj na cintoríne si musia vypiť), neustále fajčiaci cigaretu za cigaretou, spestrujúci si tento jedálniček užívaním rôznych drog, ktoré zapíjajú zasa alkoholom, by mali mozog v tak dobrom stave, aby boli schopní študovať tak ťažký jazyk, ako je gréčtina a filozofovať a vôbec normálne komunikovať akoby nič. Najintenzívnejší dojem, aký si uchovám na túto knihu, bude, že všetci boli notorickí alkoholici a narkomani a bolo to celkom normálne, nikoho to nevyvádzalo z miery, všetko bolo v poriadku. Nie je podstatné, prečo a ako bola naplánovaná vražda, ale to, ako kto držal v ruke cigaretu a čo popíjal a aký účinok mal konkrétny "nápoj" či droga. Keby bola v anotácii zmienka o tom, že ide o študentov-alkoholikov, tak by som pravdepodobne po tej knihe nesiahla, ale moje očakávanie bolo úplne iné. Asi v polovici knihy ma to popíjanie už ozaj vôbec nebavilo...
U nás poměrně neznámá kniha, pro mne velké překvapení - brilantně napsaný, poněkud skličující příběh s temnou atmosférou o tragické sérii událostí – sonda do svědomí „dobrého člověka“, který se dopustil vraždy. Příběh o sobectví, aroganci a nepřizpůsobivosti, výstřednosti, odpovědnosti, iluzích a o špatných rozhodnutích… příběh bez hrdinů.
Slovy vypravěče: „Domnívám se, že kdysi jsem měl ve svém životě mnoho příhod, ale teď už není žádná jiná. Toto je jediný příběh, který kdy budu schopen vyprávět.“
Musím knihu ve své mysli postupně absorbovat, stále mi vězí v hlavě a tak už teď vím, že se k ní budu chtít s odstupem času vrátit. A protože má u nás příští rok znovu vyjít, tak doufám že i v novém překladu.
Knihu som docital vcera...a nebol som veru vobec sklamany, skor opak je pravdou...tak toto je rozhodne pani spisovatelka, hm....a sympaticka....knihu by som mozno ani nenazyval detektivkou, skor temnym psychologickym romanom s detektivnou zapletkou...kvalitne napisane, skvely napad...ani ten preklad mi neprekazal, mozno len stylistika prekladu bola miestami pomerne neobratna, ale vsetko som odpustil...forma a obsah v krasnej rovnovahe....urcite si zaobstaram aj Stehlika....ak bude rovnako dobry ako Tajna historie, budem spokojny..ale tajne dufam, ze bude lepsi, hm....
Když autorka dostala Pulitzerovu cenu, domácí nakladatelé ji konečně zaznamenali. Chopilo se jí Argo, takže venku už je STEHLÍK i MALÝ KAMARÁD a TAJNÁ HISTORIE se v nové edici konečně dočkala adekvátního přebalu i lepšího překladu.
Univerzitní příběh uzavřené skupinky studentů klasické řečtiny vtahuje především umně nastolenou podmanivou atmosférou intelektuálně-rozkošnické idyly, jejíž neodvratný konec je o to palčivější. Kdyby ji nerozložil zločin (který hrdina nejprve hrdinně detektivně vypátrá, aby se následně nekonvenčně připojil na ´nesprávnou´ stranu), sociální rozdíly mezi jednotlivými přáteli, nebo čas (ani věčný student není věčně mlád a neschová se před realitou života), zvládla by to pracující dynamika vztahů v kolektivu, kde pod slupkou přátelství a společných zájmů samozřejmě probublávají temné podtóny i touhy. Magický, znepokojivý, intenzivní zážitek, jehož náladou se inspirovala třeba Tana Frenchová při psaní své druhé knihy PODOBA.
Vyborna detektivka, jej atmosfera vas vtiahne do diania a nepusti az do konca. Obraz aj postavy su brilantne vykreslene, autorka je skutocnym majstrom slova!
Málokedy ma kniha tak zaujme od začiatku do konca ako táto. Nevšedná zápletka, gradácia deja, postavy študentov "nepustia" čitateľa do poslednej stánky, a stránok je dosť. Knihu som čítala už dávnejšie, je vsak jednou z tých ku ktorým sa dá po čase vrátiť.
Knihu jsem dočetla (dvě hvězdy), ale stálo mě to dost sebezapření. Neustále jsem očekávala nějakou hloubku, zdálo se mi, že děl by mohl gradovat a k něčemu směřovat. Ale zůstalo jen u očekávání, bylo to takové "rozplizlé", chyběla mi věrohodnější psychologie postav. Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit. To, co mělo být prokresleno, zůstalo bez povšimnutí. To, co "za řeč nestálo", se naopak rozebíralo. Celkově po přečtení negativní pocit.