Tajný príbeh
Donna Tartt
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435582/bmid_tajny-pribeh-XT3-435582.jpg
4
487
487
Strhujúci debut autorky svetového bestsellera Stehlík. Úprimná spoveď hlavného hrdinu Richarda Papena, ktorý sa v spomienkach vracia do svojich študentských rokov na malej vermontskej univerzite, kde našiel taký životný štýl, po akom vždy túžil – prenikne do skupiny bohatých a svetáckych študentov, ktorých si charizmatický profesor klasických jazykov vybral do svojho seminára. Richard, očarený novými priateľmi, vo svojej zaslepenosti netuší, že spáchali zločin, hoci sa mu to stalo takmer pred očami.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , Slovart (SK)Originální název:
The Secret History, 1992
více info...
Přidat komentář
Velice zvláštní příběh. Zajímavá kombinace komentářů z filosofie a příběhů lidských slabostí. Čím více čtete, tím víc se noříte do příběhu plného zvratů, ani ne tak v událostech, jako v emocích,když aktérům ujíždí zem pod nohama. Jen hledíte a hádáte, z koho se vyklube padouch, z koho spíše troska než darebák, z koho oběť, kdo ještě zařve a jestli jim to nakonec projde. Rozhodně doporučuji,vtáhne vás to.
Líbil se mi hodně i Stehlík, ačkoli byl úplně jiný.
Kto hľadá príbeh spätý s gréckym pohanstvom na akademickej pôde v USA, ten môže knihu čítať od 170. strany (vydanie 2020), pretože všetko predtým je veľmi dlhá predohra. Mňa tých 170 strán nemrzí, ale zaobišiel by som sa bez nich. Postavy sú dobre opísané, dej je nepredvídateľný (hoci už na prvých stranách sa hovorí o vražde z konca knihy), takže ja som spokojný. K učeniu starovekej gréčtiny ma knihy nedonútila, ale z hľadiska pohanstva priniesla viacero zaujímavých postrehov.
550 stran a stejně mi bylo líto, že je konec. Nechápu jak je to možné, protože samotný příběh rozhodně na tolik stránek nebyl. Ale autorka z toho vytvořila bichli plnou emocí, myšlenek a charakterů. Postupně odkrýváte jednotlivé vrstvy příběhu, měníte názor. Je to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.
Tahle kniha mě opravdu hooodně překvapila a zařadí se mezi mé top knížky. První třetina byla trochu "jakoby detektivka" z prostředí snobské vysoké školy a hrozně moc z toho dýchala ta ryzí atmosféra dark academia. Kam to v této části směřuje víme v podstatě hned od první věty celé knihy a tak jsem se někde po 200. stránce dostala trochu do čtecí krize, protože jsem nechápala, proč mi do konce knihy zbývá pořád hrozivých 350 stran. Jenže druhá třetina, která sleduje poslední dny před vraždou a pak první dny po vraždě, jsou doslova psychologické orgie a nahlédneme opravdu hodně hluboko do samotné události, myšlení postav i obecné společnosti. Třetí třetina pak pokračuje v duchu té druhé, ale sledujeme dlouhodobější dopady události a všechny vztahy mezi jednotlivými hlavními postavami se začínají složitě zamotávat, celá událost začíná být líčena v mnohem vrstevnatějším méně jednoznaznačném podání a postavy rychle ztrácejí svoji zdánlivou nevinnost. Ke konci už jsem si vůbec nebyla jistá, jestli vůbec chci některé z postav "fandit", protože všechny ukázaly dost naplno svoje temné stránky. Ale to vůbec nemyslím jako výtku, ba naopak. Bylo to skvělé a tak nějak skutečné, nepřikrášlené, děsivé a napínavé. Myslím, že nad knihou budu ještě nějakou dobu přemýšlet.
Kromě samotného velmi propracovaného příběhu a postav bych vyzdvihla i podle mě velmi kvalitní řemeslně-spisovatelskou práci a nedivím se, že kniha i sama autorka byly dobře přijaty i v odborných kruzích. Přesto (nebo právě proto) se mně jako laikovi kniha četla velmi dobře a jednoduše (narozdíl třeba od Babylonu od R.F.Kuang, který je taky skvělý, ale na čtení náročnější).
Naprosto uhrančivá, zvláštní kniha.Podle mého názoru nejzajímavější beletrie posledních 10 let. Při četbě jsme měl zvláštní pocit, na jedné straně dokonalé zpracování (zde hluboká poklona překladateli originálu), na druhé lítost, že kniha jednou musí skončit a asi nic podobného už číst nebudu.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Ze začátku jsem byla nadšená, ale kdyby byla kniha o třetinu kratší, nic by se nestalo. Přišlo mi, že ke konci je příběh už moc natahovaný.
Už od začátku jsem věděla, že si knihu zamiluju. Zprvu se zdálo, že se bude příběh nést ve stylu Společnosti mrtvých básníků, pak se ale začli dít věci a já pomalu nic nechrápala.
Vlastně úplně nevím, co na to říct, jak moc se mi to líbilo. Ten pocit, který ve mě kniha vyvolala, asi nejde popsat. Pro mě naprostý masterpeace.
Tajomstvo, ktoré skupina študentov chcela udržať i za cenu nie jednej, nie dvoch, ale až troch veľkých tragédií. Príbeh, ktorý nakoniec nezničil len ich, ale aj mnohých naokolo. Stálo to za to? To sa koniec koncov pýta aj hlavný hrdina, hoci inými slovami, a až na konci zisťuje, že hoci je na slobode, nie je slobodný…
Mnohých ľudí možno prekvapí množstvo alkoholu a drog, ktoré v knihe majú svoje stále miesto, no podľa mňa tým bola študentská atmosféra USA v 80. rokoch vystihnutá priam bravúrne.
Stupňujúce sa napätie až do úplného záveru a naozaj skvelá zápletka zaručila, že som sa od knihy mala v istých momentoch problém odtrhnúť. Začiatok bol síce trochu natiahnutý, ale to dávam za vinu anotácii, ktorá možno prezradila viac než mala, a teda som čakala, kedy sa „to“ konečne stane, a neužívala si úvod do deja.
Na tuto knihu jsem byla šíleně natěšená. Už co o ní mluvil Radek Blažek v podcastu Knižní klub, tak jsem věděla, že to prostě musím přečíst. Navíc jsem našla knihu u rodičů na půdě a říkala jsem si, že to je asi opravdu znamení. Tak jsem neváhala a rovnou se vrhla do čtení.
Začátek vypadal slibně, ale už od třicáté stránky začalo být jednodušší a jednodušší knihu odkládat. Autorka má krásný jazyk, o tom žádná. Ale právě díky jejímu dlouhému a rozvážnému líčení pro mě příběh nakonec ztratil na atraktivitě. Postavy byly nezajímavé. Jejich rozhovory byly divně vykonstruované. Ne, ani studenti řečtiny nedávají do každé věty, kterou pronesou výtažek z Homéra. Nakonec jsem se v tom plácala asi 2měsíce, než se mi konečně podařilo zdolat i poslední stránku. Posledních 100stran už mě i docela bavilo, překvapil Henry. Přesto pro mě nakonec kniha byla spíše velkým zklamáním. Možná jsem byla ve špatném rozpoložení, ale už jsem četla o dost lepší dark academy příběhy.
Autorka nepochybně umí psát, o tom žádná.. Ale příběh samotný mě nijak neuchvátil, Richard mi lezl krkem a obecně nemám ráda, když je kniha vyprávěná z pohledu postavy, které nemůžete v podstatě nic věřit, aniž byste se ve finále dozvěděli, jak to ve skutečnosti bylo.. navíc mi zápletka samotná nepřišla nijak zajímavá a celá ta namyšlená partička studentíků mě akorát tak štvala. Konec mě překvapil, ale vzhledem k tomu, že jsem k žádné z postav nepřilnula, bylo mi v podstatě jedno, jak to s nimi dopadne. Čekala jsem víc.
(SPOILER)
Kniha patří ke specifickému žánru, to mi ale nezabránilo, abych kroutila hlavou nad chováním a pohnutkami hlavních postav. Už to, do jakého univerzitního spolku se rozhodli vstoupit. Vsadit v Americe, kde na vysokou školu musíte sehnat hodně peněz, v dnešní době na studium klasické řečtiny? A kvůli podivínskému profesorovi se na jeho žádost odstřihnout od ostatních studentů a učitelů a studovat výhradně u něj? Když už byl příběh takhle rozehraný, čekala jsem, že se o profesoru Julianovi něco dozvíme. Jenže celou dobu sledujeme jeho vyvolený kroužek studentů, kteří hlavně pijou, kouří a berou drogy. Svoje úsilí o změněný stav mysli se zástěrkou dionýsovských bakchanálií korunují brutálním zločinem, který se následně pokusí ututlat pomocí promyšlené vraždy.
Kniha není špatně odvyprávěná, je ale zbytečně dlouhá. To nejspíš souvisí s budováním napětí. A s Dostojevským. Dostojevskij to není, ač je od začátku jasné, že autorka navazuje na Zločin a trest, a kdyby to náhodou nebylo dost jasné, vypravěč to párkrát zdůrazní.
Tartt a jej Stehlíka vám nikdy odporúčať nebudem! A presne takto som sa púšťala aj do jej Tajnej histórie- plná skepticizmu, kritiky a zdvihnutého nosa. Nakoniec to dopadlo tak, že Tajnú históriu si zaradím na poličku opätovného prečítania, a som zvedavá na dojmy potom... Ale teda, pekne po poriadku- boli veci, čo ma na knihe veľmi štvali. Správanie postáv, priam iracionálne vysvetlenia niektorých vecí, napríklad výber študentov profesora Morrowa, atď. Na druhú stranu, ma kniha a jej svet do seba vtiahol, a ja som premýšľala úplne ňou. To, akým spôsobom autorka pracovala s jedinou ženskou postavou. To, že všetko vnímame len z perspektívy hlavnej postavy Richarda, a všetko iné zostáva nevypovedané. To, prelínanie alebo skôr americká inscenácia Zločinu a trestu, alebo symbolika klasického vzdelania a starogréčtiny či skôr gréckej drámy. Dobré to bolo! Škoda, že som ju čítala po Stehlíkovi, možno by sa mi následne Stehlík aj páčil. Alebo nie.
Aha, a ešte pre tých, ktorí o knihe nepočuli - príbeh o živote študentov na vysokej škole, gréčtina, drámy, tajomstvá, 80.roky. Dark academia ako vyšitá!
Takhle, mám hodně pocitů.
Autorka píše krásně a chytlavě a já se do příběhu opravdu ponořila a užívala si atmosféru, ale nastaly i chvíle - týdny - kdy jsem se do příběhu nedokázala vcítit. I tak se to četlo rychle, nicméně po přečtení mám stále v hlavě nevyřešené otázky a chvíli to musím zpracovat.
Nádherný román! I přes jeho obsáhlost jsem měla za dva dny přečteno, natolik mě příběh pohltil. Je to zvláštní, ale po dočtení mám pocit, jako bych tam byla po celou dobu s nimi a teď se vrátila po tom všem zpátky domů. A bude to dlouho doznívat. Ve zkratce, neboť vše už je v předešlých hodnoceních - je to jednoznačně geniální dílo a před autorkou a jejím vypravěčským stylem smekám, bavila mě každá stránka, užila jsem si každičkou větu. Je sice teprve konec února, ale jsem zvědavá, jestli tuhle knihu letos ještě něco překoná.
Tak to bylo něco neskutečného! Kniha je velmi obsáhlá a doporučila bych ji náročnějším čtenářům. Moc mě bavila, kochala jsem se krásným jazykem a popisem postav, míst, emocí. Myslím, že se k ní za pár let vrátím :)
Mělo to spád, mělo to zajímavý příběh a pro mě nečekaný konec, ale tak nějak mi chybělo to “něco za co bych dala 5 hvězdiček.
Nevím proč, ale kniha mi připomíná
Zmizelou.
V určitých částech knihy děj nádherně plynul, a potom se to stalo neskutečnou otravou a pak zase znova zvrat.
Postupné odhalování okolností a jejich následků, jak se s tím postavy vyrovnávají dokresluje skvělou atmosféru.
Poslouchala jsem jako Audio, nevím jestli bych ji v papírové podobě dočetla.
(SPOILER)
Kdyby kniha byla tak o 300 stran kratší bylo by to lepší. Jsou zde nekonečné popisy toho, co kdo vypil, kolik toho vypil, kolik cigaret, kolik léků. Stále dokola to samé. Navíc jsem po jedné recenzi pochopila, že postupně začnete Bunnyho nenávidět a vraždu pochopíte. To se u mě nestalo, nepřišlo mi, že by měli právo ho zabít. V tomhle jsem spíš na straně Bunnyho a oni měli prostě zmizet a živit se prácí.
Takže pozor, děje málo, atmosféry málo. Hrdinové pořad jen chlastají, kouří a občas někoho zabijí.
Z jakého důvodu se do toho nechal Richard zatáhnout a toleroval vraždu kamaráda?
Myslela jsem, že to bude jedna z nejlepších knih, co budu číst a byla jedna z nejhorších.
Krásné a děsivé... Ti mladí dokážou být neskutečný zrůdy a já si užívala jak moc se do nich díky krásnému stylu psaní člověk zvládl vcítit. Příjemné pomyslné rozdělení na dvě části, v první je tušení, že se něco hodně pokazí a a ve druhé už jenom bizární jízda na vlně zvrácenosti. Krása.