Tak jako dinosauři

29.07.2015

Národnost autora se v žádném případě nezapře a občas má čtenář pocit, že sleduje spíše vývoj paleontologie ve Francii, popřípadě že valnou většinu práce v tomto oboru provedli právě Francouzi (i když přínos Buffona, Cuviera, Lamarcka a dalších opravdu nelze zpochybnit). Ale to se dá odpustit a je to spíš k užitku, protože čtenář se tak krom zmíněných velikánů seznámí i s názory badatelů, se kterými se v populárně naučné literatuře moc často nesetkává. Kniha je sice stručná, ale o to čtivější.

Její první polovina je spíše dějinným exkurzem a na popisu toho, jak se různé osobnosti, především novověké historie, vypořádávaly s existencí fosilií a jejich vztahu k přírodě, autor ukazuje nejen na počátky paleontologie, ale i přehled vývoje evolučního myšlení, a jak tyto názory ovlivnily pohled na živou přírodu, například na dříve zcela nepředstavitelnou myšlenku možnosti vymření živočišného druhu (zvláštní, že rostliny buď nikoho nezajímali, nebo se o tom dnes už nepíše).

Ve druhé polovině se autor následně snaží na příkladu hromadného vymírání na přelomu druhohor a třetihor (vyhynutí dinosaurů) ukázat, jak se vůbec dá takové vymírání v paleontologickém záznamu prokázat a najít jeho možnou příčinu. V knize tak najdete celý příběh toho, jak jsme došli k dnes již široce přijímanému názoru, že za vyhynutím dinosaurů stojí dopad kosmického tělesa na zemský povrch. To je pohled až překvapivě novodobý a před ním i po něm se objevilo mnoho alternativních názorů nejen na toto konkrétní vymírání, ale na hromadná vymírání druhů jako fenomén opakující se několikrát v celé historii pozemského života. Jen mi občas připadalo, že autor se spíš soustředí na výčet těchto alternativních hypotéz, než aby se s nimi opravdu důkladně vypořádal, a jeho slova tak místy trochu ztrácejí na přesvědčivosti. I přesto se jedná o velmi zajímavou knihu, která čtenáře dostatečným způsobem uvede do problematiky a krom chuti na další tematickou literaturu nabídne i přesahy k souvisejícím přírodovědným oborům.