Takové maličkosti
Claire Keegan
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538331/bmid_takove-malickosti-66428c114f05e.jpg
4
606
606
Koleda naruby. Před Štědrým dnem se ho život zeptá, zda je ochoten splatit i to málo štědrosti, jíž se zatím dočkal… Do Vánoc 1985 zbývá jeden jediný den, ale obchodníček s uhlím, dřívím a rašelinou Bill Furlong v irském městečku New Ross stále pilně zaváží zboží. Přestože ho dámská domácnost v podobě zjihlé manželky a pěti nezletilých děvčat nutí užívat si vyvrcholení adventu, ještě je třeba zaopatřit poslední sousedy. Přece nezmrznou! Navíc je záhodno popřát šťastné a veselé svátky místním hlavounům, neboť uštvaný dříč neví, kdy se to může hodit. Bez otopu nesmějí zůstat ani jeptišky z kláštera, na jehož přímluvě v kraji tolik záleží – ostatně závisí na něm i štěstí uhlířovy nejmladší dcery, jenže… Jenže sotva Bill zahlédne v kůlně vlivné katolické instituce onu zuboženou postavičku, všechno se v něm sevře. Sám se odmala protloukal jenom díky dobrodiní druhých, a rázem opět čelí mezní situaci. Dokáže neokázalý hrdina stejně odhodlaně rozetnout i kruh Zla, co se věčně tváří, jako by se nechumelilo?... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno:
2023
,
OneHotBook
Originální název:
Small Things Like These, 2021
Interpreti: Martin Myšička , Iris Kristeková
více info...
Přidat komentář
Tahle cesta tě zavede tam, kam si přeješ jít.
Útlá knížečka o potřebě velké laskavosti s dickensovskou poetikou. Nejsmutnější je, že hrůzy v církevních řádech, které se v příběhu řeší, nejsou záležitostí starou sto let...ještě smutnější je, že se skuteční viníci nikdy neomluvili.
Takové maličkosti vás zavedou do poloviny 80. let do Irska. V předvánočním schonu hlavní hrdina Bill rozváží uhlí po celém městě. Na své pravidelné trase má i místní klášter, ve kterém jeptišky provozují prádelnu.
O irské historii toho vím málo a o Magdaleniných prádelnách ještě míň. Bavilo mě, že prádelny nebyly tak úplně ústředním tématem knihy a pomocí Billových očí a myšlenek jsem mohla nasát atmosféru tohoto městečka.
Autorka věci nepsala úplně napřímo, přesto si svými znepokojivými náznaky získala mou plnou pozornost. Po dočtení jsem strávila pěknou chvilku googlením a snažila se dozvědět co nejvíc.
Sice krátký, ale o to víc zajímavější příběh z Irska. Určitě stojí za přečtení.
Malá útlá knížka, ale poklad. Příběh ze smutné doby, ale s nadějí. Přirovnání s Vánoční koledou je na místě.
Ano, přesně z maličkostí se skládá náš život a maličkosti nám ho mění a maličkostí si možná nevšímáme, ač bychom měli a na maličkostech lpíme, ač je tu zbytečné a pak za jedno odpoledne přečtete tuhle knížku a začnete přemýšlet, možná nad maličkostí, díky které se mohou začít dít velké věci
Takové maličkosti irské spisovatelky Claire Keegan zaznamenaly v minulém roce zajímavé prvenství, když byly zařazeny do shortlistu Man Bookerovy ceny jako nejkratší próza v historii.
Povídky a novely jsou přitom, řekněme, autorčinou doménou. Vždyť její nejrozsáhlejší kniha, česky dosud nevydaná Antarctica, čítá 224 stran. Snadno se proto nabízí oslavná hodnocení, kterak se v jejích knihách nenachází ani slovo navíc.
Já si na psaní Keegan cením právě toho, že nepotřebuje vše doslovně vysvětlovat a především lacině ždímat emoce, spoustu toho nechává mezi řádky a spoléhá na vědomosti čtenáře.
Pro případ, že by tyto chyběly, je český překlad opatřen doslovem Denisy Novotné, která v něm mimo jiné vypočítává dokumenty, studie, písně či filmy, v nichž bylo téma Magdaleniných prádelen zpracováno. (Jestli neznáte skladbu Magdalene Laundries od Joni Mitchell, najděte si ji na Spotify. Je dokonalá. )
Nakonec se bohužel musím přiznat, že jsem byla při čtení značně ovlivněna kritikou překladu od Alice Hyrmanové McElveen. Mojí prvotní reakcí na ni byla otázka, zda bylo cílem způsobit překladatelce Haně Ulmanové trauma. Teď ale velmi oceňuji, jak důkladně kritika zpracovala nepřesnosti, kterých se český překlad dopustil, a že jsem si tak některé věty mohla přečíst bez změny či posunutí významu. Pochybení se bohužel netýkají jen nepochopení irské angličtiny, nýbrž také citu pro češtinu, kdy jsou některé britské idiomy přeloženy mechanicky bez toho, aniž by byl důsledně promyšlen a použit jeho odpovídající český ekvivalent. Minimálně tohle mohla (měla) odhalit redakce.
A tak doufám, že pokud nulová sazba DPH na knihy něco opravdu pozitivně ovlivní, bude to patřičné ohodnocení překladatelů, redaktorů a korektorů, jejichž výběr bude zohledňovat schopnosti s ohledem na význam zpracovávané látky, nikoliv jimi poptávanou odměnu, která se pochopitelně ruku v ruce s odborností a zkušenostmi navyšuje. Nemusí se nutně snižovat cena knih, za kvalitu si mileráda zaplatím a věřím, že je nás takových víc.
Mám štěstí. Díky Martinus.cz jsem objevila literární skvost, už druhý ve velmi krátké době.
Tato kniha je lehká jako vánek a zároveň těžká jako pytel antracitu, který rozvážel pan Furlong. Prostý běh života se ocitne na křižovatce mužského čtyřicetiletí a vynutí si bilancování dosavadního způsobu existence a rozhodování se, co bude dál. V Irsku přibližně kolem roku 1985 a navíc v době hospodářské krize...
Zjištění, že by pomoc druhému zároveň poškodila vlastní rodinu, není příjemné. Ale nepomoc znamená neobstát sám před sebou... Je dospělý, může rozhodnout i za manželku a děti? Nerozpadne se rodina?
A jiné otázky na mne při čtení dorážely a chtěly odpovědi.
Závěrečný doslov doporučuji nevynechat. Tam se teprve píšou fakta o Magdaleniných prádelnách a je to úzkostné, i když důležité čtení.
Překlad Hany Ulmanové je famózní, tímto jí vyslovuji veliký obdiv.
TAKOVÁ KRÁSA, TAKOVÁ MALIČKOST A ZMĚNÍ ČLOVĚKU MNOHDY CELÝ ŽIVOT. Mám svou víru a hlavně víru mojí babičky - LASKAVOST A DOBROTA V SRDCI. Katolickou církev jsem nesnášela od dětství na té není nic dobrého. Magdaleniny prádelny znám, viděla jsem s touhle tématikou filmy a rve to člověku srdce.
O novele Takové maličkosti od Claire Keeganové, která byla vydána pod hlavičkou nakladatelství PROSTOR, jsem se dozvěděla náhodou, a to na Facebooku díky výzvě Čtenářského klubu Martinus.cz. Abych pravdu řekla, tak silný příběh s neobvyklou rezonancí mě hluboce zasáhnul. Text je velmi stručný, vše se odehraje na pouhých 63 stranách a překvapí vás zejména tím, co se nachází mezi řádky. Ne vše musí být vždy čtenáři naservírováno autorem na zlatém podnosu. Autorka si za tento příběh, jenž kritizuje tzv. Magdaleniny prádelny v Irsku, vysloužila nominaci na Man Bookerovu cenu 2022.
Hodně jsem se na tuto knížečku těšila a slovo knížečku je na místě, protože je velmi malá a útlá. Pojednává o magdaleninych prádelnách, ten pojem sice znám, ale myslela jsem, že se týká max nějakých šedesátých let a ne i roku 1985 (probuh) a později.
Stejně mi ale přišlo, jak kdyby ten příběh se odehrával mnohem dříve. Pořádně se mi nedařilo uchopit časově dobu, oblíbit si postavu, prožívat děj. Je to psáno velice úsporně a ne do hloubky. Spíše mi připomíná povídku a ty popravdě nejsou mé oblíbené.
Klidně o tom samém tématu se stejnými postavami bych si přečetla moc ráda knihu znovu, ale musela by být podstatně rozpracovanější a obsáhlejší:)
Moc pěkná, kratičká novela a přitom velmi znepokojující a dráždivá. Na jedné straně nám autorka mistrně nadnese poetiku a náladu Vánoc a zároveň ukáže tvrdý život obchodníka s topivem a jeho rodiny. Přirovnávání k Dickensovi je tu opravdu na místě a to jak formou, tak obsahem.
Na druhé straně pak vidíme v náznacích bezpráví a utrpení neznámých a anonymních mladých žen. I když jsou věci jen naznačeny, čtenář je přesto šokován, rozčílen, rozdrážděn z toho co se ukrývá a děje za zdí.
Hned se nabízejí otázky jako,
Jak se zachováme, když se láme chleba?
Jak umíme žít se svým svědomím?
Umíme pomoci? Umíme nezavírat oči? Umíme jít proti většině?
Čtenář se dozví, jak si na ty otázky zodpoví hrdina Furlong, ale umí si čtenář odpovědět na ty otázky v případě, že by se týkaly jeho samého? Doporučuji Vám si to přečíst a zkusit si na otázky zodpovědět.
Doslov pak dorazí ty, kteří o Magdaleniných prádelnách nikdy neslyšeli.
Podmanivy pribeh z irskych dejin,o skutecnosti popisovane v pozadi jinak nostalgickeho vanocniho pribehu,o ktere jsem doposud nemela povedomi me po par strankach naprosto pohltil.Kniha se cte jako reka plyne..jednim dechem,sceny nejsou zamerne dotazene,aby byl prostor k premysleni .Za me objev letosniho roku,rada si prectu dalsi.Tema knihy -Magdaleniny pradelny,cerna skvrna v nedavnych irskych dejinach je zpracovane i filmove,coz dodava knizce informacni presah.Doporucuji
Takový malý drahokam. Nádherně napsáno. Mám moc ráda knihy Claire Keegan. Jsou naprosto mimořádné. Naprosto nepochopitelná a odsouzeníhodná etapa nedávných dějin Irska napsána tak poetickým a laskavým jazykem. Přirovnání s Vánoční koledou od Charlese Dickense je zasloužené. Moc doporučuji.
Naprosto úžasné v tom, jak autorka dokáže čtenáře znepokojit v náznacích, aniž by prozradila vše. Odehrává se v současném Irsku, přesto máte pocit, že jste skočili někam k viktoriáncům. Claire Keeganová prostě umí.
Zajímavá kniha otevírající téma inspirované skutečnými událostmi v Irsku na konci 20 století. Tou dobou, o které se v knize píše, jsem byl šokován - jako kdyby to bylo někdy v 17 století, tak to asi tak nějak člověk překousne, ale takový středověk ve 20 století a ještě za podpory vlády (ikdyž tiché ale přesto) to nějak nedokážu přijmout ani pochopit. Kniha je zpracována skvěle, není zaměřena na detaily bezpráví a krutosti páchaných na nebohých dívkách v Magdaleniných prádelnách, spíše se autorka zaměřuje na myšlenky hlavního hrdiny, jeho empatii, určité retrospektivní posouzení vlastního života (včetně vzpomínání na své dětství a jak i jemu bylo nečekaně pomoženo) a nakonec i rozhodnutí nenechat problém (který se jej nijak netýká) bez povšimnutí, ale je naopak ochoten k radikálnímu kroku, přestože si tím vlastně sám sobě a své rodině vše velmi zkomplikuje. Jsem rád, že jsem to četl a vedlo mě to k mnohemu přemýšlení.
Příběh, emoce, tajemno, boj dobra a zla, láska, to vše na 100 stranách! Instantní zážitek.
Vůbec se nedivím, že byla kniha navržena na Man Bookerovu cenu. Příběh Billa Furlonga, obchodníka s uhlím, se mi okamžitě dostal pod kůži. Claire Keegan nám naservírovala útlou novelu, která má v sobě ale nesmírnou sílu. Silný příběh, silné téma a je jen na čtenáři, jak s tím naloží.
Přiznám se, že když jsem dočetla na konec, tak se mi Furlong a Sára nechtěli opouštět a s radostí bych si místo novely o nich přečetla pořádný román, ale možná, že pak by se ta síla rozmělnila do stránek a už by to tak nefungovalo. Doporučuji. A klidně i jako předvánoční čtení v čase adventu.
(SPOILER)
Knížka je to velikostí malá a útlá, ale svou silou a obsahem opravdu veliká.
Přenese vás do Irska osmdesátých let a prožíváte pár zimních a Vánočních dní spolu s hlavním hrdinou, mužem kterému táhne na čtyřicet a jmenuje se Furlong. Má krásnou ženu, krásné dcery a dnes a denně si uvědomuje, jak se má dobře. Zejména ve srovnání s bídou, kterou vidí všude kolem sebe. Furlongovy myšlenky se potácí mezi tím, jestli má být šťastný za své dobré (i když těžce vydřené) bydlo anebo jestli by chtěl vlastně něco úplně jiného. Uvědomuje si, že splňuje všechny předpoklady pro to být více než spokojen se svým životem. Přesto tam je někde nějaké ALE. Kdo to tak ale v životě nemá.
Největší zlom nastane ve chvíli, kdy za zdmi kláštera objeví něco, co nemělo být objeveno. I vzhledem k jeho vlastnímu původu se ho záležitost osobně dotýká a nedá mu spát. Velmi těžké téma, hodně hlubokých myšlenek a citů, ale autorka je podává tak jednoduše, prostě, stručně. Přesto ale všechno víte a co nevíte, to si domyslíte.
Furlong to nemá jednoduché a my s ním těch pár dní a hodně myšlenek prožijeme velmi intenzivně. Úplně z knihy cítíte tu tíhu a tu strašnou marnost - jak se má rozhodnout? Má udělat dobrou věc a ohrozit tak sebe a rodinu? Nakonec se rozhodne pro jasný čin vědom si jeho možných důsledků.
V první okamžik po přečtení jsem pocítila velké zklamání. Cože? Takhle to skončí? Vždyť to nemá konec! Já chci číst dál, chci vědět jaké měl jeho čin důsledky! Ale pak mi hned došlo, že právě takový konec byl od autorky majstrštyk a právě takový konec musela kniha mít. Protože to už by byl úplně jiný příběh. A myšlenka tohoto příběhu byla právě v životu Furlonga, v jeho myšlenkách před činem a v tom, že udělal to, co udělal.
Je neuvěřitelné, co vše umožnila lidská lhostejnost a co vše dokázala páchat katolická církev. A je ještě neuvěřitelnější, že to není příběh starý 100 nebo 200 let, ale příběh docela nedávný.
No a opravdu hezká obálka je jen třešničkou na výborném dortu.
Na tak malém rozsahu, co se týče počtu stránek (cca 100 stran), tak velký příběh či ještě lépe obsah, respektive tak velké (a důležité) sdělení. Celou dobu co jsem knížku četla jsem měla pocit, že se příběh odehrává na úplném začátku 20. století (a to i přesto, že se téměř záhy dozvídám, že je příběh zasazen do 80. let 20. století), nevím, zda to autorka dělala cíleně či zda to byl pouze můj pocit, ale bylo to vlastně fascinující. Na knížce mě asi nejvíce fascinovalo, že autorka vůbec nic nekonkretizuje, nepojmenovává, detailně nepopisuje, nevysvětluje, vše se odehrává v náznacích, i přesto přesně víte, co vám kniha má předat. Knížku můžu a chci určitě doporučit k přečtení.
Štítky knihy
Vánoce zfilmováno irská literatura morálka tajemství 80. léta 20. století Magdaleniny prádelny zločiny církve zločiny proti lidskosti irské romány represálie, represeAutorovy další knížky
| 2023 |  Takové maličkosti |
| 2011 | Třetí světlo |
| 2009 | Modrá pole |
| 2024 | Na konci dne |
Krásná kniha plná naděje.
Kdyby každý z nás udělal dobrý skutek kdokoliv k tomu má příležitost,svět by byl hned lepší místo k žití.