Tanec reality
Alejandro Jodorowsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431690/bmid_tanec-reality-LA3-431690.jpg
5
29
29
Jodorowského autobiografický román nabízí pohled do mysli a života tohoto překypujícího autora. Sledujeme jeho lidskou, duchovní a mystickou cestu od raného dětství a dospívání, po vývoj jeho psychomagických a metagenealogických praktik prostřednictvím jeho poznání, že všechny problémy jsou zakořeněny v našem rodokmenu. Odhaluje mytické modely a rodinné šablony, na nichž jsou založeny události každodenního života a prostřednictvím živých příkladů z vlastního života, zejména vztahů s otcem a matkou, vysvětluje, jak cesta jedince k opravdovému naplnění znamená odhazování fantomů projektovaných rodiči na jejich děti. Tanec reality je autobiografie jako léčebný akt. Ohlédnout se zpět do vlastní minulosti je obdobou hloubení v našich vlastních duších. Pokud dokážeme kopat dostatečně hluboko, tak kromě rodinných projekcí najdeme vnitřní světlo – světlo, které nám může pomoci při nejtěžších životních zkouškách. Podle této knihy Jodorowsky natočil stejnojmenný film, uvedený na filmovém festivalu v Cannes v roce 2013.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2020 , MalvernOriginální název:
La danza de la realidad, 2001
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem načala na doporučení a neočekávala jsem příliš. Slovo magie ve mě vzbuzuje nedůvěřivost ,takže jsem ani nemyslela že jí dočtu. První část věnovaná dětství mě však rázem vtáhla do sebe, neobyčejnou citlivostí a uvědomovanou zranitelností, která v autorovi začala budovat jeho zvláštní schopnosti. Prostředek knihy věnovaný originálním divadelním úletům mě trochu nebavil, ale jakmile došlo na zkušenosti s první léčitelkou, kniha mě zcela pohltila. Autor jež se dal na léčení též, nikterak nezakrývá fakt, že jde mnohdy nebo většinou o dokonalé triky a hlavně velmi silnou sugesci. Čím bizarnější a složitější rituály, tím větší odhodlání pacientů spolupracovat...a tím lepší výsledky. Velice inspirativní kniha, pro mě úplné zjevení.
"Pochopil jsem, že nejde o to udělat z kamene živou bytost, ale snažit se o to."
Nevím, co je na knize působivější, jestli obsah, nebo sám autor, který je ztělesněním neuvěřitelných esotericko-dramatických praktik a úvah. Poznání, které nabízí, je výsledkem nejosobitějšího přístupu, jaký jsem schopna si vůbec představit. Jeho cesta by pro mě byla prakticky nepoužitelná, kdybych měla zájem dospět k podobnému poznání a psychomagické alias psychošamanské technice. O to není méně zajímavá, i když knihu jsem četla několik týdnů. Příčiny naprosto všech problémů Jodorowski nachází v rodokmenu trpícího, zejména ve vzájemných vztazích přehnané x nedostatečné lásky. Takový jungovský šaman posvátného divadla, jehož dětství a mládí připomíná Dickensova temná dramata.
Po extenzivním popisu dospívajícího a cestu hledajícího Jodorowského, pro nějž nahota těla představuje zásadní předpoklad mnoha jeho uměleckých i magických projevů, autor otevřeně popisuje celou řadu návodných psychomagických postupů: jak se zbavit pocitu viny za smrt rodičů, jak přenést bolest na nějaký předmět a potom ji "vrátit" tomu, kdo ji zapříčinil, jak se zbavit posedlosti, jak se vyléčit z perfekcionismu (tohle ale vážně nefunguje ☺) etc. Mix rozumných úvah s naprostými obskurnostmi. Kniha je neskutečný úlet, kde víra je alfou a omegou. Na druhou stranu, z této navýsost exotické bytosti padá řada mouder.
"Prostá společnost druhého je v těžkých dobách stejně důležitá jako samotný život."
"Minulost není definitivní. Mění se na základě úhlu pohledu."
"Aby stvrdil vlastní nezávislost (na matce), musel jít navštíví matčin hrob a přinést s sebou kohouta. Stoje na náhrobním kameni, podřízne zvířeti hrdlo a nechá kohoutí krev dopadat na svůj penis a varlata. Tak, se zakrváceným přirozením, měl přijít domů, zmocnit se ženy, aniž by ji předtím hladil, a s intenzivními pohyby a osvobozujícím křikem ze sebe dostat potlačovaný vztek."
Po delší době kniha, která mne opravdu zaujala. Zhruba do poloviny je to vyprávění člověka, který prošel dětstvím a mládím narušeným neuspokojivými vztahy s rodinou a spolužáky, člověka, jenž zoufale hledal svoje pravé já často v bizarních výstřelcích a výstřednostech. I v tomto těžkém období se však nechal vést spodním pozitivním proudem a láskou k lidem. Druhá polovina se již vyznačuje mnohem větší vyzrálostí a autorovo hledání v ní vyúsťuje ve svéráznou terapeutickou metodu tarologie, psychomagie a psychošamanismu. Ačkoliv nemohu říci, že bych tuto kombinaci hlubinné psychologie a rituální magie šité na míru (jakožto aktivní komunikace směrem k nevědomí) zcela chápal, pokud si Jodorowsky nevymýšlí, její účinnost je obdivuhodná. Bohužel, podobně jako v případě Junga, i zde je zřejmé, a patrně ještě větší měrou, že metoda sama o sobě tvoří jen část (tu menší) úspěchu, zatímco zásadní roli hraje samotná výjimečná osobnost terapeuta. Přesto a navzdory faktu, že mi jakožto introvertovi vždy byla bližší čistě mentální forma magie, než rituální, to bylo nesmírně zajímavé čtení.
Alejandro Jodorowsky je jedna z největších uměleckých osobností dvacátého a počátku jednadvacátého století. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit ale to je asi tak všechno co s tím můžeme dělat. Ne nadarmo jsem si vypůjčil tuhle definici Járy Cimrmana. On totiž k němu nemá Alejandro daleko. Je neuvěřitelné koho všeho tenhle člověk znal, potkal, co všechno stihl být a být v tom dobrý. Přesto ho široká veřejnost tolik nezná. Pokud někdy narazíte na dokument o tom jak chtěl natočit film podle knihy Duna a udělat z toho nejeepičtější filmovou událost všech dob a málem se mu to povedlo, načež mu bylo dílo "rozkradeno" jinými umělci, tak se na to podívejte. To je opravdu příběh jak z Cimrmanů, jenom s tím rozdílem, že se opravdu stal a kdo Alejandra neznáte, pochopíte s kým máte tu čest. Ale teď ke knize. Ta trochu klame tělem. Není to totiž tak úplně autobiografie. Byť první polovina je barvitým výletem do Alejandrova nelehkého dětství poznamenaného velice krutým vztahem s jeho rodiči(otec byl zakomplexovaný obdivovatel Stalina...). Kdo znáte Alejandrovo dílo - ať už filmy či komiksy, krásně uvidíte co ho ovlivnilo a co do svých děl promítl.
Tato část postupně přejde do jeho uměleckých začátků mezi básníky, loutkáři, herci, surealisty a dalšími velmi podivnými existencemi a v druhé polovině knihy už se dostaneme i k oné psychomagii, tarotům atd. Ovšem pozor - bylo by velmi krátkozraké považovat Jodorowského za dalšího pošahaného ezoterika a šarlatána. On skutečně působil i jako léčitel, ale jeho léčitelství spočívalo v něčem jiném než si pod tímto pojmem představujete (hlavně to až na jednu menší krizi dělal zadarmo). Kniha obsahuje velký počet jeho případů a následných (mnohdy velmi bizarních) aktů, kterými tyto problémy "léčil". Šlo o jakousi formu psychodramatu (a už jsme zase u Cimrmana - viz Lijavec:-) ). Popravdě, to téma je natolik zajímavé a Alejandro ho popisuje spíše z hlediska psychologie než jako nějaký ezošaman, že by vydalo na samostatnou publikaci. A právě za to ode mne kniha nedostává plný počet hvězd. Těšil jsem se totiž na více informací o jeho filmech a komiksech, zkrátka na běžný životopis umělce, ale to - cituji přímo z knihy - by vydalo na samostatnou knihu. Tak doufám, že ji Jodo ještě napíše. Každopádně pokud si chcete užít tak trochu jiný životopis plný neuvěřitelných a velmi prazvláštních zážitků a postav a také trochu té psychologie s exotickou příchutí šamanismu s mnoha otázkami k zamyšlení, určitě knihu zkuste. Jen pamatujte, že Jodo je zkrátka trošku jinde než většina populace:-)
Autorovy další knížky
| 2014 |  Kasta metabaronů |
| 2011 | Incal |
| 2013 | Borgia |
| 2015 | Psychomagie |
| 2018 |  Šílená ze Sacré-Coeur |
Tahle autobiografie se klidně dá číst jako román. Pravda, ve druhé půlce se už objevují i učebnicové úseky, ale to vůbec nevadí. Jenom to chce čtenáře alespoň s otevřenou myslí a ideálně trochu poučeného. Jinak hrozí náraz do zdi. I když to taky nemusí být úplně na škodu. Ale znám řadu lidí, kteří by dali hodnocení odpad! a vůbec by neváhali.
Za mě neskonale lepší než Marquéz a možná první latinskoamerický autor (i když ono je to vlastně kompenzováno židovstvím), kterého jsem schopen chápat a který mi trochu pomohl pochopit náturu lidí z téhle části světa.