Tanečnice z Atlantidy
Poul Anderson
Americký architekt Duncan Reid z 20. století. Oleg Vladimirovič ze středověké Kyjevské Rusy. Uldin, kočovný Hun z časů před Attilou. Erissa, bývalá tanečnice s býky z Atlantidy. Ti čtyři mají společné pouze jedno – unesl je stroj času a ztroskotal s nimi v 15. století před naším letopočtem. Jak se spolu dorozumí? Proč stroj času havaroval? Může za to zánik Atlantidy? Vrátí se trosečníci do svých časů a zemí?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2000 , Ivo ŽeleznýOriginální název:
The Dancer from Atlantis, 1971
více info...
Přidat komentář
Dobře se to četlo, ale podobně jako u knih "Stavitelé světa", nebo "Stvořitel vesmíru", mám problém s porozuměním hlavnímu hrdinovi. Tyhle starší sci-fi na jedné straně obvykle nějak narážejí na rovnoprávnost žen, na druhé straně jsou ale docela sexistické. Nevadí mi popis ženských postav takovým tím mužským pohledem. Vadí mi, že autoři sci-fi se tehdy zjevně vyžívali v krásných inteligentních a statečných ale křehkých ženách bez zábran, což je možná snem (téměř) každého heterosexuálního chlapa, ale není to zrovna moc reálné a jako ženu mě pak tyto hrdinky nudí. Prostě postavy jako Erissa na mě nepůsobí realisticky.
Hrdina "Tanečnice z Atlantidy" je tatík od rodiny, který po zatažení do minulosti řeší hlavně jaká žena ho jak přitahuje a jestli je v pořádku být nevěrný manželce, která právě tady a teď neexistuje. Takový sen muže s počínající krizí středního věku. Prostě vcelku nanicovatý chlap, ten Duncan.
Děj samotný je docela dobře vystavěný, i když až na jeden moment (či dva) velmi předvídatelný. Právě za příběh dávám obě hvězdičky.
Autorovy další knížky
1997 | Stráž času (9 povídek) |
1999 | Tři srdce, tři lvi |
1993 | Zlomený meč |
1991 | Kosmičtí křižáci |
1992 | Královna vzduchu a temnot |
Málokdo se ve své tvorbě věnuje cestám v čase tak intenzivně jako právě Poul Anderson. Tanečnice z Atlantidy je jeho dalším příspěvkem k tomuto tématu, i když tentokrát je tento technicko-vědecký artefakt použit jen jako odrazový můstek pro mohutnou historickou fabulaci o zkáze Atlantidy. Poul dal dohromady postavy ze čtyř časových období, aby v jejich odlišných postojích a názorech na svět a civilizaci, mohl nahlížet do historie. Nápad je to bezesporu zajímavý, bohužel mám neodbytný pocit, že nebyl dostatečně využitý. To, co se na začátku zdálo jako vyostřená konfrontační psychologie, slibující napětí a zábavu, se rozplynulo v nicotu a jednotlivé charaktery se ztratily v davu Athéňanů jako pára nad hrncem. Zůstal jen Duncan Reid a jeho snaha zachránit kdovíkoho. Jenže k naší smůle ani on není příliš přesvědčivý. Výsledkem je pak podivná fantasticko-historická směsice, která za sebou zanechává notně rozpačitý pocit, cože to autor vlastně zamýšlel.