Tatér z Osvětimi
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/405128/bmid_tater-z-osvetimi-cS5-405128.jpg
4
4519
4519
Tatér z Osvětimi série
1. díl >
Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2019 , CPressOriginální název:
The Tattooist of Auschwitz, 2018
více info...
Přidat komentář
Občas má někdo v životě štěstí i v tak hrozném prostředí, jako je Osvětim, ale že by až takové, to již bylo přehnané. Hlavně, když u Laleho našli šperky, to byl rozsudek smrti a nebo kolaboroval ?
Smutná kniha,vždy když člověk čte o válce je to těžké.Zde je kniha napsaná jako román.
Docela jsem nechápala kde brali tolik diamantů a šperků.Podle mě to nebylo tak lehké něco si úkryt nejde v táboře.
Mám ráda tuhle tématiku, ale jen tehdy, když to má nějakou historickou hodnotu a je to opravdu podloženo skutečnými událostmi a dýchne to na mě atmosférou. Protože nikdy bychom neměli zapomenout!
Ale tohle mi spíš připomínalo letní romanci a já z toho byla tak naštvaná! Protože koncentráky byly prostě hrozné a ne vhodné na seznamku! Přijde mi, že paní autorka si neuvědomila, jakou hrůzu tam lidé zažívali. Hlavní postava byl superhrdina, který 90% zachránil a když to zrovna byl průšvih, tak se z toho velmi šikovné dostal, dá se říct bez úhony. Těžko se věří, že je to celé podle pravdivé události. Beru to hodně s nadsázkou. Tatér sebral všechno štěstí obyvatelům Osvětimi a měl ho tak víc, než rozumu. Taky jsem převracela oči, když polští přátelé měli nekonečnou zásobu potravin, léků atd. Ve válce? Opravdu? A co teprve ten šťastný Hollywoodský konec? Ne. Ne. Ne. Tady je všechno špatně.
Mně absolutně nesedlo zpracování. Vyprávění klouzalo po povrchu, příběh byl neverohodny, postavy plytke, do děje jsem se nedokázala vžít, nikomu jsem nefandila... Velmi slabá kniha o holokaustu, která možná může zafungovat na čtenáře Nového Zélandu, vysokému hodnocení zde se pravdu dost divím.
Knížka se velmi dobře čte, jen mi místy velmi připomínala Vypravěčku (J. Picoult).
Kniha se čte dobřevje to příběh člověka a lásky v táboře smrti. Kniha je hodně skutečná co dokládají i fotografie na konci knihy je napsaná hodně mírně na poměry války.
Překvapují mě tu negativní komentáře, že je příběh o lásce, když už z přebalu knihy je jasné, že tenhle román bude o lásce. Příběh není protkaný historickými fakty ani zdlouhavým líčením a díky tomu se čte tak snadno. Knihu jsem přečetla na jeden nádech a pro změnu bylo zajímavé číst, jak se na tak hrůzostrašném místě rodí láska. Kniha se mi líbila až na jedno, hlavní hrdina má v koncentračním táboře víc štěstí než jiní za celý život, to mě přivedlo k pochybám, že je příběh zcela podle pravdy, některé situace mi přijdou upravené, ať už je upravil kdokoliv.
Trochu mi to přišlo jako román pro ženy. Mám radši fakta o válce i když čtu vše, co je o II světové napsané, tak jsem se nějak dostal i k této. Mám pocit, že autorka téma moc dobře neuchopila ani nezpracovala.
(SPOILER)
Knihu jsem si pořídil díky doporučení z internetu. Kdybych věděl, že se to bude motat hlavně okolo lásky, tak bych asi změnil knihu. Protože to je to poslední, s čím bych si chtěl spojovat koncentrační tábory.
Ale přejděme k samotnému dílu. Samotný obsah nebyl aš tak špatný. Přijde mi, že trošku přikrášlený. Např.: že hl. hrdina ze všeho vyvázne nebo, že má všude kontakty. Ale budiš. Taky ten konec. Přesunou ho do jiného tábora, kde uteče skrz díru v plotu a nikdo nic. Najde Rusy a ty si z něj udělají sluhu (dostane oblečení a luxusní jídlo) a bezproblémů uteče do Bratislavy. Odkuď odchází a za 3 dny najde úplně random Gitu. To mě dostalo, nebudu lhát.
Osudy Laleho Sokolova, tatéra z Osvětimi, jsou bezesporu velice poutavé, literární zpracování jeho vzpomínek Heather Morrisovou však místy vázne a je příliš popisné.
Příběhy z koncentračních táborů je nutné neustále připomínat. Tuhle podmínku knížka splňuje. Bohužel z literárního hlediska nesourodý text. Charakteristika hlavních postav zaměřena převážně na romantickou zamilovanost, vedlejší postavy postrádají jakýkoliv náhled do jejich vnitřního světa. Dramatičnost vyprávění (na román to nemá patřičnou strukturu) veskrze žádná. Tohle řadím mezi lehké čtení pro dospívající dívky. Historické pozadí a z něj plynoucí poučení zůstane asi někde za mořem. Věřím, že pro Evropany nepřináší nic světoborného nebo nového.
Musím říct, že mám dost rozporuplné pocity. Příběh je poutavý, dojemný, čte se výborně, o tom žádná. Ale občas jsem až zapomněl, kde že se vlastně děj odehrává. Spousta situací působí přinejmenším zvláštně nebo dost přikrášleně. Není to ostatně jen pocit, ale i fakt; na anglické Wikipedii např. najdete odkaz na poměrně obsáhlý výčet problémů, které s dílem má osvětimské muzeum...
Nádherný příběh podle skutečných událostí, bohužel z hrozného prostředí. Ráda bych si přečetla ještě Cilčinu cestu, ale na tohle téma musí mít člověk náladu..
(SPOILER) Dobře napsaná, lehce čitelná kniha ze strašlivého prostředí. Je to spíš příběh velké lásky než kniha s vypovídající hodnotou o Osvětimi. V příběhu je pár hluchých a jen těžko uvěřitelných míst (opravdu by byla postava tatéra tolik chráněná? a že by po propuštění dokázal hned získat zaměstnání a vypít láhev vína?), nehledě na konec, kdy se prostě potkají na ulici. Doporučuju k přečtení, ale brala bych to s velkou rezervou.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné romány tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismuAutorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 |  Sestry pod vycházejícím sluncem |
Nie tak drsná kniha ako,, MENGELEHO DIEVČA", ktorú som čítal nedávno. Je to skôr,, Rómeo a Júlia z koncentráku". Príbeh,, Laleho" pochádzajúceho z Krompách, ktorý sa v tábore stane tetovačom a má oproti ostatným väzňom veľké výhody. Napriek tomu bude riskovať život a tajne pašovať jedlo pre pre druhých..... Pri jednom z transportov bude tetovať aj Gitu, do ktorej sa na prvý pohľad zaľúbi... Vďaka láske obaja toto peklo prežijú...