Tatér z Osvětimi

Tatér z Osvětimi
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491447/bmid_tater-z-osvetimi-9wt-491447.jpg 4 4344 4344

Dosud nevyřčený příběh z tábora smrti Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text

Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: , CPress
Originální název:

The Tattooist of Auschwitz , 2018


více info...

Přidat komentář

Eva88
23.03.2019 4 z 5

Až neskutečné, jak si v takové hrůze dva obyčejní lidé našli čas na lásku. Moc krásný příběh. Ocenila jsem i fotky a doplňující informace na www stránkách spisovatelky.

Ivanule
22.03.2019 5 z 5

Zajímavý příběh o koncentračních táborech Osvětimi a Březince,když jsem četla recenze a nebo i slyšela o knize,chtěla jsem si ji přečíst a dozvědět se více a i když se mi velice líbila,slzy jsem bohužel neronila jako někteří jiní čtenáři. Děj byl popsaný poutavě ale nepřišel mi až tak do hloubky jak bych si představovala a co by mě mělo právě vzít za srdce až tak že bych u knihy brečela,co se mi líbilo hodně byl konec a řeč syna obou hlavních hrdinů ta mě dojala,jak na ní bylo vidět,že syn své rodiče obdivoval a miloval a že mu dali krásné dětství,


v.r.b.o.v.a
22.03.2019 3 z 5

Zajímavý příběh, zase něco jiného. Podle mého názoru je to bráno moc obecně

cmelda26
22.03.2019 3 z 5

Není to moje první kniha z prostředí Osvětimi. Abych pravdu řekla kniha mě trochu zklamala.Příběh byl podán moc zjednodušeně,všichni Lale zbožňovali včetně jeho věznitelů.Příběh jak z rodokapsu.

Mikaminka
18.03.2019 3 z 5

Čekala jsem od knihy možná trochu víc. Příběh jako takový je zajímavý a poutavý... težko si jen můžeme dnes představit co člověk musel prožívat a co vše musel podstoupit aby přežil.
Nicméně styl psaní paní spisovatelky mi příběh vylíčil, dovolím si říct, nezajímavě.

efka.saf
18.03.2019 3 z 5

Můj názor na tuto knihu je značně rozporuplný, proto bych chtěla upozornit, že mé hodnocení 3* jsou vyloženě za ne příliš dobře zvládnutou řemeslnou práci spisovatelky, nikoliv za příběh jako takový. Jelikož se v jádru jedná opět o reálné zážitky muže a jeho životní lásky, kteří si nejen tímto peklem prošli, ale vydrželi v něm celé 3 roky, jsem si vědoma toho, že já jsem ta poslední, komu by příslušelo soudit, co je pravda a co ne. Ale stejně...

Pravdou zůstává, že celý příběh vyznívá skutečně jako červená knihovna na pozadí osvětimských kulis a krutost a realita všedních dní v Osvětimi byla přeci jen odsunuta do pozadí na úkor milostné linky. Hodně mi tato kniha připomněla český film Colette, u kterého jsem rovněž nejednou nevěřícně kroutila hlavou.
Nepopírám, že Lale jakožto tatér mohl mít (a jistě i měl) řadu různých výhod, které mu umožnily přežít v tomto zhmotnělém pekle, přesto způsobu, jakým nám to autorka naservírovala, jsem nedokázala uvěřit. Tolik neuvěřitelných náhod, které tatérovi nejednou zachránily život, působily jako série zázraků od samotného Boha. Krom toho, získávání klobás a jídla od lidí z venku, krádeže diamantů a šperků a šmelení s nimi, aniž by to někdo kontroloval či viděl, Laleova záchranná akce vězně, který byl chycen při útěku či milostná setkávání s Gitou... Ano, nepopírám, že se to mohlo dít, ale nevěřím tomu, že vše probíhalo tak (lehce), jak to popisovala autorka. Lale si na sklonku života tuto spisovatelku možná zvolil záměrně a podle určitých kritérií, já ovšem přemýšlím o tom, jestli její národnost a život na Novém Zélandu nejsou až příliš odtrženy od Evropy a její historie, což mělo za následek to, že jsem někdy (hlavně ke konci) měla pocit, že čtu spíš recept na jídlo, než emoční a srdcervoucí příběh přežití z Osvětimi.

Osobně se tedy skláním před Lalem, Gitou i dalšími lidmi, kteří byli vhozeni do tohoto pekla a nuceni v něm bojovat o holý život, obdivuji jejich lásku, kterou dokázala zlomit až smrt, i nezdolnou touhu žít. Ale knihu jako takovou neobdivuji, právě naopak. V rámci literatury o holokaustu ji řadím spíše k tomu slabšímu a nevěřím, že si ji ještě za měsíc budu pamatovat a myslet na ni, jako např. na knihu Mengeleho děvče.

Jamira
16.03.2019 4 z 5

Hmmm, nez zacnu cist nejakou knihu, vetsinou si prectu par recenzi a komentaru. Tady byly ohlasy velmi rozporuplne. Spousta ctenaru ji vycita, ze je prilis slunickova, taky laska v Osvetimi, to se preci nehodi, taky toho stesti nejak moc.. Cekala jsem teda vetsi slataninu..
Musim rici, ze jsem byla mile prekvapena. Myslim, ze laska, ktera mezi Leem a Gitou vzplala, musela byt neskutecne silna, takze diky ni prezili to peklo, ktere pro ne pak asi tak pekelne nebylo. Ano, pribeh je neskutecny, ale ta doba byla neuveritelna, netroufam si ho tedy vubec soudit. Za me krasna ukazka toho, ze kdyz pomahate lidem, jednou se vam to vrati.. Tak jako Leovi.
Hvezdu strhavam spis za styl, jakym je kniha napsana, ale libila se mi.

Beky
15.03.2019 3 z 5

Příběh se četl sám ... Je napsán poutavě a vcelku svižně, nicméně je to skutečně ROMÁN a přijde mi, že na to, že se děj odehrává v koncentračním táboře, je tam všechno strašně jednoduché, vše se Laleovi daří, se všemi je kamarád, láska v koncentráku je taky úplně na pohodu ... Ve finále ještě ten konec, že se prostě najednou našli ... ? ..........................................

Dolik13
15.03.2019 4 z 5

Výborná kniha. Děj mě neuvěřitelně vtáhl a knihu jsem přečetl jedním dechem. Z druhé strany musím říct, že mi trochu vadila až příliš jednoduchá čeština a krátké věty. Nejvíc děsivé mi přišli scény s Mengelem, u kterých jsem měl při popisu fakt husí kůži. Vzhledem k tomu, že velmi rád čtu o tématice holocaustu, tuhle knihu řadím rozhodně k těm lepším, nicméně ne nejděsivějším. Tou stále zůstává Osvětimi od Rudolfa Vrby.

Šárková
15.03.2019 3 z 5

Nebyt kniha opravdu podle skutecne udalosti, tak ji mozna odlozim. Souhlasim s tim, co je napsano nize, a to, ze jde hodne o cervenou knihovnu. Skoda, ze autorka nema vetsi zkusenost se psanim a stylistikou...mohl to byt roman, ktery ve vas necha stopu na cely zivot. Chtelo to vice popsat lokaci a nalady vsech okolo. Nejen hlavnich hrdinu. Omlouva ji, ze nezna asi poradne Evropu a pochazi z Nov.Zel. Presto obdivuji, ze se dala do vypraveni pribehu, ktery ji nekdo vypravel...a nebyly to jiste jeho mile vzpominky.

MalejTonda
15.03.2019

Tato kniha mě docela uchvátila nejen svým obsahem, ale i díky tomu kolik se v ní dozvíme informací o dobách druhé světové války a o Osvětimi. Nejhorší na této knize je, že všechno co se zde píše, je motivováno skutečnou událostí. Důvod, proč se tato kniha jmenuje takto, je kvůli tomu, že vězňům v Osvětimi se na předloktí tetovalo číslo. Nejsem sice moc velký čtenář, ale věřím, že pokud se tato kniha líbila i mě, tak se bude líbit i vám. Nejvíc mě na této knize mrzeli ztráty životů všech těch nevinných lidí, kteří si takový osud nezasloužili. Knihu bych doporučil hlavně lidem, kteří se zajímají o toto téma jako je Osvětim atd... Příběh je docela silný, plný ztráty lidských životů. Kniha se mi docela líbila, i když nejsem zrovna fanoušek takovýchto věcí.

andy7333
15.03.2019 4 z 5

Kniha se hezky čte, je poutavá, ale souhlasím s některými názory, že jde spíš do červené knihovny. Myslím si, že hrůzy koncentračních táborů byly mnohem horší a dalo se to popsat lépe. Navíc hlavní hrdina měl štěstí jako 10 lidí dohromady.

Amneris
14.03.2019 4 z 5

Kniha mě okamžitě vtáhla do děje. Je až neuvěřitelné, že se příběh skutečně stal a že Lale a Gita si dokázali svoji lásku a víru udržet i přes ty otřesné hrůzy, které zažili. Za mě jednoznačně kniha se silným příběhem. Doporučuji přečíst.

konformita
14.03.2019 5 z 5

Velmi silný neuvěřitelný příběh.

Gooverka
14.03.2019 4 z 5

Jako každý příběh o Osvětimi, i tento byl silný a rozhodně by neměl zapadnout. S hlavními hrdiny jsem jako vždy soucítila, ale nezaujalo mne to natolik, že bych dala plný počet hvězd. I když se jednalo o příběh založený na skutečných lidech i událostech. Moc se mi líbila závěrečná kapitola i vysvětlení autorky.

prochajda
14.03.2019 4 z 5

Příběh asi jediného žida, který kdy vstoupil do pece v Osvětimi a pak z ní zase vyšel. Je až nepravděpodobné, že měl vždy takové obrovské štěstí. Konec války byl popsán hodně stroze a bez emocí, škoda.
"Pokud se ráno probudíš, pak je to hezký den"

Capkomi
14.03.2019 5 z 5

Kdyby to nebyl pravdivý příběh, pět hvězd by nedostal. Ale v tomhle případě ano. Někdy mi přišlo toho štěstí až moc, ale kdyby nebylo, nebyl by tento příběh. Stylistika průměr, obsah top! Doporučuji!

Corly
13.03.2019 4 z 5

Hlavně kvůli hlavnímu hrdinovi dávám čtyři hvězdičky!
Samozřejmě, že příběh byl silný, jako všechny z této šílené doby mě dostaly osudy nevinných ...,ale nějak jsem celou dobu bojovala se stylem psaní...,bylo ze všeho, co jsem dosud přečetla o válce jaksi nejslabší...nevím, nemohla jsem si na paní spisovatelku zvyknout...byly tam výkyvy, že chvíli psala tak, že zaujala a pak mně připomínala s odpuštěním sloh ze základní školy...no a méně je taky někdy více...

Miruš
13.03.2019 5 z 5

Nezklamala, měl by to číst každý...

TomBook
12.03.2019 4 z 5

Romány normálně nečtu a tenhle se mi dostal do ruky náhodou, při vybírání další literatury faktu. Tak nějak tam ležel hned vedle a z mého oblíbeného žánru mě nic nezaujalo. No, zkusil jsem ho a musím říct, že občas jsem měl co dělat, aby neukápla slza.
Hezky napsané, čtivé a skutečné.